Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
„Vývoj konfliktu na Blízkém východě zůstává nejistý, jeho ekonomické důsledky se však pravděpodobně budou projevovat ještě určitou dobu i po jeho vyřešení,“ upozornila OECD.
Konflikt na Blízkém východě koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Střet ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze zpomalení hospodářského růstu a vzestupu inflace.
OECD ve svém základním scénáři předpokládá, že ceny energií se od poloviny letošního roku začnou postupně snižovat. V příštím roce by pak měl růst světové ekonomiky podle prognózy OECD zrychlit na 3,1 procenta.
Krize v Hormuzském průlivu může uvrhnout některé země do recese
Organizace však upozornila, že pokud by výpadky v dodávkách přes Hormuzský průliv pokračovaly až do příštího roku, mohl by růst světové ekonomiky v letošním roce činit pouze 2,1 procenta a v roce příštím 1,8 procenta. Některé země by se tak mohly dostat do recese nebo se k ní přiblížit. „Čím déle budou výpadky trvat, tím větší budou hospodářské i sociální dopady této krize,“ uvedl na tiskové konferenci hlavní ekonom OECD Stefano Scarpetta.
Hospodářský růst v eurozóně by měl v letošním roce podle základního scénáře OECD zpomalit na 0,8 procenta z loňského tempa 1,4 procenta. Výrazně mírnější by mělo být zpomalení hospodářské expanze ve Spojených státech, kde by se měl hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce zvýšit o dvě procenta po loňském růstu o 2,1 procenta. Spojené státy jsou největší ekonomikou na planetě.
„Ačkoli se očekává, že šok na trhu s energiemi a zvýšená nejistota pramenící z konfliktu na Blízkém východě podkopou růst spotřeby domácností, základní hospodářský růst nadále podporují vysoké investice spojené s umělou inteligencí,“ uvedla OECD k hospodářskému vývoji v USA.
Růst čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě, letos podle OECD zvolní na 4,5 procenta z loňských pěti procent.
OECD rovněž předpověděla, že inflace v eurozóně v letošním roce zrychlí na 2,8 procenta z loňských 2,1 procenta. V příštím roce očekává zpomalení na 2,4 procenta. „Předpokládá se, že růst mezd bude postupně zpomalovat, což přispěje k návratu inflace k cílové úrovni,“ uvedla.
V květnu se inflace v eurozóně vyšplhala na 3,2 procenta. Vystoupila tak na nejvyšší úroveň za více než dva a půl roku a nacházela se výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Nárůst inflace podpořil očekávání, že ECB tento měsíc zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. „Vzhledem ke zvýšené nejistotě by měnová politika měla zůstat opatrná, aby zajistila trvalý návrat inflace na cílovou úroveň,“ uvedla OECD.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než se čekalo
OECD také zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, v prosinci čekala růst o dvě procenta. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu na 2,1 procenta. Loni tuzemská ekonomika vzrostla o 2,6 procenta.
Organizace upřesnila, že vyšší ceny energií a potravin budou mít negativní dopad na reálný disponibilní příjem domácností a zpomalí růst spotřeby. Nejistota bude dle OECD v letošním roce značná, investice by ale přesto měly zůstat na vysoké úrovni. Podpoří je strukturální fondy a také fondy na oživení EU. V příštím roce ale růst investic patrně zpomalí.
OECD zároveň očekává, že v příštím roce posílí export, a to díky fiskální expanzi v Německu. Riziko pro exportně orientovanou českou ekonomiku organizace spatřuje rovněž v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě, který by mohl vést k výraznějšímu narušení dodavatelských řetězců. Problém by znamenalo také opětovné zpřísnění obchodních omezení, k nimž by přistoupily Spojené státy.
Organizace doporučuje, aby vládní dotace u cen energií trvaly jen přechodnou dobu. Měly by podle ní být určeny hlavně nejzranitelnějším domácnostem a podnikům. Zároveň by měla zůstat zachována motivace ke snižování spotřeby fosilních paliv. OECD také doporučuje zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie. Zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost by pomohlo lepší zacílení podpory výzkumu a vývoje a rozvoj kapitálového trhu, dodává organizace, která sídlí v Paříži.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.
