Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

„Nadcházející měsíce budou plné nejistot, nemůžeme předvídat všechno, musíme být připraveni na cokoli,“ řekl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Jsme si ale jistí, že můžeme chránit nejzranitelnější občany, nejzranitelnější průmyslové sektory. Můžeme přijmout opatření, která nás mohou chránit před budoucími cenovými šoky. Musíme ale jednat rychle a pracovat společně,“ dodal.

Dopady krize budou podle něj dlouhodobé. „Jestliže zavládne mír zítra, bude například Kataru trvat pravděpodobně dva roky, možná i déle, než znovu vybuduje infrastrukturu pro produkci a přepravu plynu,“ řekl Jörgensen. Z Kataru Evropa dováží zkapalněný zemní plyn (LNG).

V zemích EU se objevily i hlasy, že řešením vysokých cen energií a pohonných hmot by bylo opětovné odebírání plynu a ropy z Ruska, ačkoli dosavadní trend je opačný. „Evropská unie nemá v úmyslu měnit své plány na ukončení dovozu ruského plynu. Podle mého názoru by byla obrovská chyba začít znovu dovážet ruskou energii,“ řekl Jörgensen.

Podle eurokomisaře existují opatření, která fungují a která lze udělat okamžitě. Konkrétně zmínil snížení zdanění elektřiny a rovněž veřejné podpůrné systémy na výměnu starých plynových bojlerů za tepelná čerpadla. To vše je v kompetenci jednotlivých národních států, nikoli EU. Výměna plynových a olejových kotlů za tepelná čerpadla sníží konečnou spotřebu energie a účty za energie v budovách v průměru o 25 procent, uvádí Komise.

„Již podruhé za méně než pět let platí Evropané cenu za závislost Evropy na dovážených fosilních palivech. AccelerateEU je soubor opatření Komise, jehož cílem je poskytnout okamžitou pomoc evropským domácnostem a průmyslovým odvětvím, zejména těm nejzranitelnějším, a zároveň nasměrovat Evropu na stabilní cestu k energetické nezávislosti,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Pět oblastí

Doporučení se zaměřují na pět oblastí. První se týká větší a lepší koordinace na úrovni EU v oblastech, jako je plnění zásobníků plynu, uvolňování zásob ropy, přijímání národních nouzových opatření a zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty. Vznikne rovněž nová platforma, která bude mapovat dodávky, upřednostňovat alternativní zdroje leteckého paliva a optimalizovat distribuci.

Druhá oblast se zaměřuje na ochranu spotřebitelů a průmyslu před cenovými šoky: Evropská komise chce členským státům pomáhat s návrhem cílených, včasných a dočasných opatření k řešení krize. Třetí oblast hovoří o urychlení přechodu na domácí čistou energii a elektrifikaci. Unijní exekutiva plánuje zveřejnit akční plán pro elektrifikaci a podporovat další iniciativy vedoucí ke zvýšení využívání geotermální energie, biometanu a vodíku.

„Musíme urychlit přechod na domácí, čisté energie. To nám poskytne energetickou nezávislost a bezpečnost a umožní nám lépe překonávat geopolitické bouře,“ okomentovala doporučení šéfka EK Ursula von der Leyenová. Evropská komise uvádí, že členské státy, které využívají více energie z obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie a mají flexibilnější rozvodné sítě s dostatečnou kapacitou a úložnými kapacitami, jsou obecně méně zasažené současnou energetickou krizí a prudkými cenovými výkyvy.

Čtvrtou oblastí je posílení unijního energetického systému. Komise v této souvislosti vyzvala členské státy, aby urychlily jednání o takzvaném síťovém balíčku, který se týká energetických dálnic. Podle EK je třeba modernizovat přenosové a distribuční sítě, odstranit úzká hrdla a připravit infrastrukturu na rychle rostoucí podíl obnovitelných zdrojů. Balíček by měl být přijat do letošního léta.

Poslední, pátou oblastí je podpora investic, kde komise hovoří o mobilizaci veřejného i soukromého financování pro přechod na čistou energii.

Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu. EU dováží asi 30 až 40 procent svého leteckého paliva, z čehož polovina pochází z Blízkého východu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 1 hhodinou

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
12:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po třech dnech klidu Izrael znova vypálil na jižní Libanon, dva mrtví

Izraelská střelba zabila v úterý v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh podporované Íránem incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami, střelbu odsoudilo, ale neuvedlo, zda podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.
14:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová kampaň se v Irsku zaměřuje na zvyšování povědomí o zneužívání intimních fotografií

V Irsku byla zahájena nová kampaň zaměřená na zvýšení povědomí o zneužívání intimních snímků na internetu.
před 3 hhodinami

Komise OSN: Izrael v Gaze cíleně útočil na děti

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
před 4 hhodinami

Z cel na frontu: Ukrajinky odsouzené za zabití mužů-tyranů působí v jednotkách Škval

Více než dvě stě žen vstoupilo do Ozbrojených sil Ukrajiny prostřednictvím zvláštního mechanismu podmíněného předčasného propuštění (podle paragrafu 81-1 trestního zákoníku Ukrajiny). Jde o ženy, které si odpykávaly tresty odnětí svobody za různé trestné činy. Nyní slouží ve specializovaných jednotkách Škval, které již působí ve třinácti brigádách a třech útočných plucích.
před 4 hhodinami

Trumpův nový úřadující šéf tajných služeb začal s velkým propouštěním, píše CNN

Ředitel americké Národní zpravodajské služby (DNI) Bill Pulte, který byl kandidátem prezidenta Donalda Trumpa, začal s rozsáhlými škrty a propouštěním ve svém úřadu. Podle zdroje CNN obeznámeného se situací se tak děje od začátku týdne. Pulte ve funkci nahradil Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů. Agentura Reuters nicméně napsala, že Gabbardová byla donucena odejít kvůli neshodám s Bílým domem.
před 5 hhodinami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 9 hhodinami
Načítání...