Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

„Nadcházející měsíce budou plné nejistot, nemůžeme předvídat všechno, musíme být připraveni na cokoli,“ řekl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Jsme si ale jistí, že můžeme chránit nejzranitelnější občany, nejzranitelnější průmyslové sektory. Můžeme přijmout opatření, která nás mohou chránit před budoucími cenovými šoky. Musíme ale jednat rychle a pracovat společně,“ dodal.

Dopady krize budou podle něj dlouhodobé. „Jestliže zavládne mír zítra, bude například Kataru trvat pravděpodobně dva roky, možná i déle, než znovu vybuduje infrastrukturu pro produkci a přepravu plynu,“ řekl Jörgensen. Z Kataru Evropa dováží zkapalněný zemní plyn (LNG).

V zemích EU se objevily i hlasy, že řešením vysokých cen energií a pohonných hmot by bylo opětovné odebírání plynu a ropy z Ruska, ačkoli dosavadní trend je opačný. „Evropská unie nemá v úmyslu měnit své plány na ukončení dovozu ruského plynu. Podle mého názoru by byla obrovská chyba začít znovu dovážet ruskou energii,“ řekl Jörgensen.

Podle eurokomisaře existují opatření, která fungují a která lze udělat okamžitě. Konkrétně zmínil snížení zdanění elektřiny a rovněž veřejné podpůrné systémy na výměnu starých plynových bojlerů za tepelná čerpadla. To vše je v kompetenci jednotlivých národních států, nikoli EU. Výměna plynových a olejových kotlů za tepelná čerpadla sníží konečnou spotřebu energie a účty za energie v budovách v průměru o 25 procent, uvádí Komise.

„Již podruhé za méně než pět let platí Evropané cenu za závislost Evropy na dovážených fosilních palivech. AccelerateEU je soubor opatření Komise, jehož cílem je poskytnout okamžitou pomoc evropským domácnostem a průmyslovým odvětvím, zejména těm nejzranitelnějším, a zároveň nasměrovat Evropu na stabilní cestu k energetické nezávislosti,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Pět oblastí

Doporučení se zaměřují na pět oblastí. První se týká větší a lepší koordinace na úrovni EU v oblastech, jako je plnění zásobníků plynu, uvolňování zásob ropy, přijímání národních nouzových opatření a zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty. Vznikne rovněž nová platforma, která bude mapovat dodávky, upřednostňovat alternativní zdroje leteckého paliva a optimalizovat distribuci.

Druhá oblast se zaměřuje na ochranu spotřebitelů a průmyslu před cenovými šoky: Evropská komise chce členským státům pomáhat s návrhem cílených, včasných a dočasných opatření k řešení krize. Třetí oblast hovoří o urychlení přechodu na domácí čistou energii a elektrifikaci. Unijní exekutiva plánuje zveřejnit akční plán pro elektrifikaci a podporovat další iniciativy vedoucí ke zvýšení využívání geotermální energie, biometanu a vodíku.

„Musíme urychlit přechod na domácí, čisté energie. To nám poskytne energetickou nezávislost a bezpečnost a umožní nám lépe překonávat geopolitické bouře,“ okomentovala doporučení šéfka EK Ursula von der Leyenová. Evropská komise uvádí, že členské státy, které využívají více energie z obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie a mají flexibilnější rozvodné sítě s dostatečnou kapacitou a úložnými kapacitami, jsou obecně méně zasažené současnou energetickou krizí a prudkými cenovými výkyvy.

Čtvrtou oblastí je posílení unijního energetického systému. Komise v této souvislosti vyzvala členské státy, aby urychlily jednání o takzvaném síťovém balíčku, který se týká energetických dálnic. Podle EK je třeba modernizovat přenosové a distribuční sítě, odstranit úzká hrdla a připravit infrastrukturu na rychle rostoucí podíl obnovitelných zdrojů. Balíček by měl být přijat do letošního léta.

Poslední, pátou oblastí je podpora investic, kde komise hovoří o mobilizaci veřejného i soukromého financování pro přechod na čistou energii.

Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu. EU dováží asi 30 až 40 procent svého leteckého paliva, z čehož polovina pochází z Blízkého východu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily, píší agentury

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jeden z cílů dohody bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 3 hhodinami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 6 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Búšehr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásily i Bahrajn, Irák, Jordánsko, Katar a Kuvajt.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 8 hhodinami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.