Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
Památník, pojmenovaný L'Archive (Archiv), navrhla portugalská umělkyně Grada Kilombaová. Skládá se ze dvou černých mosazných stél a nese vyryté poselství připomínající statisíce obětí genocidy. „Zde, jako v archivu, spočívají hlasy a slova, vzpomínky a prožitky, pocity a naděje obětí a přeživších,“ cituje AFP text.
Etnické násilí a vraždění ve Rwandě, při kterém extremistické milice z etnické skupiny Hutuů zabily přibližně 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů, začalo po sestřelení rwandského vládního letadla 6. dubna 1994 u rwandského hlavního města Kigali. Na jeho palubě zahynuli prezidenti Rwandy a Burundi Juvénal Habyarimana a Cyprien Ntaryamira, oba Hutuové.
Francie byla v té době dlouholetým podporovatelem Hutuy vedené vlády, což následně vedlo k napětí mezi oběma zeměmi, včetně přerušení diplomatických vztahů v letech 2006 až 2009.
„Francie nebyla jediná, kdo selhal,“ uvedl Kagame, který pochází z tutsijské menšiny. „Stejně se zachovalo mnoho dalších zemí, ale žádná z nich nezašla při vyrovnání se s minulostí a přijetí své role v této tragédii tak daleko jako Francie.“ dodal. Macron uvedl, že Francie a její západní a afričtí spojenci neprojevili dostatek vůle genocidu zastavit. K oficiální omluvě však podle AFP nepřistoupil.
Komise vedená historikem Vincentem Duclertem, jejíž vznik inicioval prezident Macron, došla v roce 2021 k závěru, že Francie v době vlády prezidenta Françoise Mitterranda při rwandské genocidě „selhala“, dodala však, že nejsou důkazy, které by poukazovaly na podíl Francie při vraždění.
