Tutsiové

Vzpomínková akce za účasti českého prezidenta Petra Pavla, izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona či francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho připomněla v neděli třicet let od začátku genocidy ve Rwandě. K masakrům, jimiž vyvrcholily spory mezi etniky Hutuů a Tutsiů, se vyjádřil také současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Paříž měla tehdy možnost vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů hutuskými extremisty zastavit, ale nenalezla k tomu vůli.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Před třiceti lety začala ve Rwandě občanská válka, která se později přeměnila v celonárodní apokalypsu a největší genocidu od holocaustu. Za sto dní zemřelo až milion lidí a dva a půl milionu obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů. Konflikt rezonoval celým světem, kterým se rychle šířily strašlivé obrázky a svědectví z masakru, a odhalil, jak mohou mít některá rozhodnutí kolonizátorů a zainteresovaných západních velmocí negativní dopady. Šlo navíc o jeden z prvních případů, který odhalil slabiny OSN a vyvolal kritiku mírových misí organizace.

Félicien Kabuga, který čelí obvinění z financování pachatelů rwandské genocidy z 90. let, může být vydán tribunálu OSN. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí francouzského kasačního soudu, který zamítl žádost Kabugových právníků, aby byl jejich klient souzen ve Francii. Informovala o tom agentura AFP. Kabugu zatkli nedaleko Paříže v květnu po 25 letech na útěku.