Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.
Rwanda se ohání genocidou a s pomocí rebelů v Kongu nejspíš krade vzácný coltan
Stomilionové středoafrické Kongo o rozloze západní Evropy je historicky nestabilní zemí. Po genocidě v sousední Rwandě v roce 1994 přispěly k vyhrocení situace hned dvě regionální války. Zmařeny byly za poslední tři dekády miliony lidských životů.
Současný konflikt na východě země, kde o moc soupeří na sto různých milic, znamená největší eskalaci za posledních deset let. Podle OSN muselo od začátku roku opustit domovy na 500 tisíc lidí a humanitární krize se tak stupňuje.
Povstalci ze skupiny M23 v týdnu dostali pod kontrolu dvoumilionové město Goma ležící v provincii Severní Kivu u hranic se Rwandou a podle zdroje AP plánují, že si z něj vytvoří správní středisko. Rebelové aktuálně postupují i v provincii Jižní Kivu, kde chtějí dobýt významné město Bukavu. Jejich cílem je ale hlavní město Kinshasa ležící asi 2600 kilometrů od Gomy, které je podle nich „zdrojem všech problémů“.
Slabá armáda
Mezi příčiny úspěchu M23 patří fakt, že konžská armáda je špatně organizovaná a nedostatečně vybavená, píše AP. Problém je i korupce a zpronevěra financí určených na výzbroj. „Je to, jako byste bojovali úplně bez velení,“ popsal voják, který se vzdal rebelům.
Konžský prezident Félix Tshisekedi vyzval mladé lidí, aby se ve velkém počtu hlásili do armády. Vláda do ní nabrala i řadu žoldnéřů – stovky hlavně rumunských občanů se vzdaly OSN a následně odešly do Rwandy. Mluvčí M23 tvrdí, že žoldnéři dostávali měsíčně v přepočtu asi 190 tisíc korun, zatímco regulérní vojáci mají výrazně méně – asi 2400 korun.
Velitel konžské armády Jerome Chico Tshitambwe
Role Rwandy v konfliktu
Kongo, ale i USA nebo Francie viní Rwandu z toho, že posílá přes hranici do země své síly. Experti OSN loni uvedli, že po boku M23 bojují až čtyři tisíce vojáků z Rwandy, a kromě toho poskytuje sousední země povstalcům zbraně, logistickou podporu a velení.
Rwanda naopak tvrdí, že boje v příhraničí ohrožují její bezpečnost, své zapojení do konfliktu každopádně oficiálně nepotvrdila. Rwandský prezident Paul Kagame, jenž stojí v čele země od roku 2000 a sám je z etnika Tutsiů, ale dlouhodobě prohlašuje, že jeho prioritou je zničit ozbrojenou skupinu Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR), píše AFP.
Tito povstalci, o nichž ze rwandské metropole Kigali zaznívá, že jsou „genocidní milicí“, už mnoho let působí na východě Konga a jsou mezi nimi i příslušníci bývalých hutuských milicí, které se v roce 1994 podílely na genocidě ve Rwandě. Extremisté z kmene Hutu tehdy vyvraždili skoro milion Tutsiů a umírněných Hutuů.
Povstalec z FDLR
Genocida skončila ofenzivou povstaleckých sil vedených Tutsii, kterým velel současný prezident Kagame, připomíná BBC. Odhadem jeden až dva miliony Hutuů následně přešly ve strachu z odvety Tutsiů právě do východního Konga.
To vyvolalo etnické napětí, protože tamní marginalizovaná skupina Tutsiů Banyamulenge se cítila stále více ohrožena. Rwandská armáda tvrdí, že Kongo chrání účastníky genocidy z řad Hutuů, což Kinshasa popírá. Rwanda Kongo v letech 1996 a 1998 napadla ve snaze dopadnout osoby odpovědné za masakry a spolupracovala právě se členy Banyamulenge a dalšími milicemi.
M23 tvoří utlačovaní Tutsiové
Kigali má nyní vazbu na skupinu M23. Ta je složená převážně z etnických Tutsiů, kteří se nedokázali začlenit do konžské armády. Vznikla v roce 2012, kdy vedla neúspěšné povstání proti konžské vládě.
Rebelové z M23, oficiálně Hnutí M23 či Hnutí 23. března, odkazují ve svém názvu na 23. března 2009, kdy byla podepsána mírová smlouva mezi jednou povstaleckou skupinou, Národním kongresem na obranu lidu (CNDP) a vládou. M23 se považuje za následovnici CNDP. Rebelové tvrdí, že několik dohod o ukončení bojů včetně té z roku 2009 nebylo dodrženo, uvádí BBC.
11 minut
Horizont ČT24: Mezinárodní krize ve střední Africe graduje
Město Goma povstalci dobyli už také před třinácti lety. Tehdy ale silný mezinárodní tlak na Rwandu, včetně pozastavení pomoci ze strany USA a Velké Británie, nakonec M23 donutil k ústupu. Skupina už v té době čelila obvinění ze strany OSN z válečných zločinů a porušování lidských práv.
Podle BBC povstalci v té době souhlasili s opětovným začleněním do konžské armády výměnou za slib ochrany práv menšinových Tutsiů. Rebelové tvrdí, že série dohod o ukončení bojů ale nebyla dodržena. Po takřka dekádě hibernace se na konci roku 2021 skupina M23 objevila znovu a zmocnila se značných částí provincie Severní Kivu. V současné době má podle OSN asi 6500 bojovníků.
Rebel z konžské skupiny M23
Neúčinné mírové síly
V Kongu působí od roku 1999 mírové síly OSN, tam známé jako Monusco, jež čítají přes deset tisíc vojáků. Podle mnoha obyvatel ale poslední dobou neplní svůj účel. Útočné operace proti rebelům smí vést jen Silová zásahová brigáda, která pomohla armádě porazit M23 před dvanácti lety.
Rovněž konžský prezident Tshisekedi označil misi za neúspěšnou a žádal, aby opustila zemi do konce loňského roku. Přesun sil se ale opozdil a v prosinci 2024 byla mise nakonec ještě o další rok prodloužena.
Po pádu Gomy evakuovala mise část svých zaměstnanců a rodin a na své základně přijala velké množství lidí hledajících útočiště, včetně vládních a armádních činitelů nebo členů provládní milice Wazalendo, která se stejně jako najatí žoldnéři vzdala zbraní, píše agentura Reuters.
Mírové jednotky OSN v Kongu
M23 tvrdí, že hájí Tutsie a Konžany rwandského původu před diskriminací. Podle kritiků jde však o záminku, kterou chce Rwanda získat ekonomický a politický vliv nad východním Kongem. Vedle etnické příslušnosti jsou totiž hlavní příčinou násilí v tomto regionu nerostné suroviny.
Celkovou hodnotu přírodních zdrojů na konžském území analytici podle agentury AP odhadují na 24 bilionů dolarů (asi 580 bilionů korun). Jen málo z příjmů z těžby ale doputuje až ke konžským občanům, takže šedesát procent obyvatel dál žije pod hranicí chudoby.
V posledních letech se M23 zmocnila hned několika lukrativních oblastí, kde se těží nerosty. Třeba Goma je klíčovým obchodním a dopravním uzlem, jenž leží v blízkosti těžařských měst, zdůraznila BBC.
Protesty proti účasti Rwandy na konfliktu v Kongu ve městě Bukavu
Coltanový byznys
Experti OSN upozorňují, že rwandská vláda se chce dostat k nalezištím vzácných rud, kovů a minerálů, včetně zlata, kobaltu, diamantů nebo coltanu. Ten se hojně využívá při výrobě notebooků, mobilních telefonů, baterií do elektrických automobilů či herních konzolí.
Několik zpráv OSN přitom poukazuje na fakt, že z drancování nerostného bohatství ve východním Kongu profituje právě Rwanda. BBC zmiňuje dobytí hornického města Rubaya, které padlo do rukou M23 už v květnu a jež bylo podle expertů OSN „motivováno strategickou potřebou monopolizovat“ lukrativní obchod s coltanem.
Povstalci z M23 poté každý měsíc posílali do sousedního státu zhruba 120 tun coltanu, píše server BBC s odkazem na prosincovou zprávu OSN. Experti navíc zaznamenali obrovský nárůst vývozu rwandských nerostných surovin v posledních letech, z nichž většina údajně pochází právě z Konga.
Těžba coltanu v Kongu
Zájem Západu i Číny
O nerostné bohatství mají zájem nejen povstalci a Rwanda, ale podle Reuters i Čína a západní společnosti. Úřady na východě země zadržely začátkem měsíce tři muže čínské národnosti, kteří ve svém autě ukrývali dvanáct zlatých cihel a v přepočtu 19,3 milionu korun.
Minulý měsíc se přitom dostala na svobodu skupina sedmnácti Číňanů, kterou lokální konžské úřady předtím v rámci tajné operace zadržely pro podezření z nelegální těžby. Vláda v Kinshase dokonce Číňanům dovolila návrat do vlasti, což kritizoval guvernér provincie Jižní Kivu Jean-Jacques Purusi.
Loni v prosinci Kongo zažalovalo dceřiné společnosti americké technologické společnosti Apple, že používají nerostné suroviny z konfliktních oblastí na východě země. V žalobě stojí, že nelegálně vytěžené suroviny se pašují přes Rwandu, Ugandu a Burundi a dále se jejich původ „propere prostřednictvím mezinárodních dodavatelských řetězců“, napsala dříve BBC. Kigali toto nařčení odmítá.
Velká Británie ale již zvažuje přezkoumání veškeré své pomoci poskytované Rwandě, oznámil mluvčí ministerstva zahraničí v reakci na obsazení Gomy. Do Kinshasy ve čtvrtek přiletěl šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot poté, co místní obyvatelé v týdnu napadli několik ambasád včetně té francouzské, aby protestovali proti údajné podpoře Rwandy těmito zeměmi.
Americký prezident Donald Trump označil situaci kolem role Kigali v konfliktu za „vážný problém“. USA už dříve vyzvaly další členy Rady bezpečnosti OSN, aby podnikli kroky k zastavení postupu rwandských sil a povstalců.
Nechuť Rwandy k rozšíření klíčového koridoru
Bývalá náměstkyně ministra zahraničí pro africké záležitosti Molly Pheeová sdělila, že USA ještě za vlády Joea Bidena navrhly v rámci mírových snah zásah proti FDLR a rozšíření 1300 kilometrů dlouhého železničního koridoru Lobito ve východním Kongu, aby se urychlila přeprava nerostů z jihu státu a Zambie na atlantické pobřeží Angoly. Kigali ale nabídku odmítlo.
Ředitel programu pro Afriku z think tanku Chatham House Alex Vines řekl stanici Deutsche Welle, že Rwandu návrh mírové dohody nepotěšil, jelikož nemá zájem na tom, aby obchod procházel Kongem a pobřežím Atlantiku, jelikož chce, aby vedl přes její území.
Podle analytiků mezinárodní tlak na rozdíl od situace v roce 2012 nemusí stačit k tomu, aby povstalci ustoupili. „Dříve měli (M23) jasné požadavky na integraci do konžské armády a větší účast v politickém procesu,“ řekl AP analytik z Economist Intelligence Unit Darren Davids s tím, že nyní je situace podle všeho jiná.
„Nyní to vypadá to, že M23 s pomocí Rwandy mají v úmyslu udržet kontrolu nad Gomou a konkrétněji nad trasami dodavatelského řetězce v Severním Kivu,“ soudí expert, podle něhož by rebelové mohli Gomu využít jako vyjednávací kartu, kterou by posílili svou pozici v případných jednáních s vládou v Kinshase.
