Nerostné suroviny

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Klíčový zdroj, kterým Rusko financuje válečnou mašinerii, je prodej nerostného bohatství. Západ po invazi Kremlu na Ukrajinu proto omezil dovoz ruské ropy a uvalil na ni cenový strop. Experti ale upozorňují na díry, které Rusku umožňují sankce obcházet.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.

Ruská společnost Gazprom zahájila zkušební dodávky zemního plynu z pole Kovykta, největšího na východní Sibiři, do plynovodu Síla Sibiře, který vede do Číny. Zařízení na přepravu plynu by podle firmy měla začít fungovat v prosinci. Do Číny letos rovněž zvýšilo Rusko vývoz uhlí, a to zhruba o třetinu. Tento nárůst zpomalují problémy s dopravní logistikou.

Ruskou ekonomiku nečekají dobré vyhlídky. Tamní HDP by měl poklesnout zhruba o desetinu, příští rok by pak měla ekonomika stagnovat. Podle ekonomického experta a analytika Petra Zahradníka jsou veřejné finance ale stále v relativně dobrém stavu díky obchodu s nerostnými zdroji.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Afghánistán patří k nejchudším zemím světa, ale pod zemí skrývá nerostné suroviny za bilion dolarů. Taliban doufá, že do jejich těžby a rozvoje země masivně zainvestuje Čína. Ta už novým vládcům slíbila humanitární pomoc za 31 milionů dolarů (665 milionů korun). Peking označil nástup radikálního hnutí k moci za konec anarchie a dobrou zprávu pro válkami zdevastovanou zemi.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Provozovatelé ubytovacích zařízení dostanou za 72 dní, kdy museli mít zavřeno, odškodnění. Schválila to vláda. Finanční pomoc kabinet schválil rovněž pro podnikatele v kultuře. Na svém pondělním jednání ministři kývli také na model financování stavby nového bloku Dukovan či obnovení jeslí. Kabinet také potvrdil jmenování ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka zmocněncem pro jednání s Ruskem.