Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.
Maduro vydal pokyny k těžbě na území sousední Guyany. Venezuela si na něj činí nárok
Maduro v televizním vysílání promluvil dva dny po referendu, v němž se obyvatelé Venezuely vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad územím bohatým na suroviny.
Prezident nařídil státní ropné firmě PDVSA a železárnám CVG, aby vytvořily nové divize určené pro těžbu v Esequibu. Až vzniknou, vláda jim podle něho ihned vydá licence, aby mohly začít těžit.
Maduro v úterý hovořil také o zákonu, který by vedl k vytvoření provincie Esequibo v rámci Venezuely. Podle některých analytiků je celá vládní kampaň motivována snahou vylepšit preference prezidenta před volbami, které se budou konat v příštím roce.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) minulý týden krátce před referendem Caracasu nařídil, aby nepodnikal žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Venezuela ujistila, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Voliči však mimo jiné v referendu odmítli, aby ICJ rozhodoval územní spory mezi oběma zeměmi.
Guyanský prezident Irfaan Ali obvinil Madura, že vyvoláním referenda podněcuje konflikt. Obyvatelé Guyany v neděli vytvořili lidské řetězy, aby podpořili setrvání Esequiba pod kontrolou jejich vlády.
Spor o území rozdmýchala naleziště zlata, poté nerostných surovin
Esequibo, území s nalezišti zlata, patřilo v koloniálním období nejprve ke španělské Venezuele. Tehdejší britské kolonii Guyaně připadlo roku 1899 na základě arbitráže pod dohledem Spojených států, Velké Británie a Ruska. Británie v něm získala většinu sporného území a všechny zlaté doly.
Caracas s výsledkem arbitráže nesouhlasil, byl podle něj nespravedlivý. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si začala nárokovat u mezinárodních soudů území západně od řeky Essequibo.
Řešení dlouhodobých rozepří se pokusila najít Organizace spojených národů (OSN), sporu se věnovali čtyři zástupci generálního tajemníka organizace. Protože však tyto snahy nevedly k výsledku, rozhodl se současný šéf OSN obrátit právě na Mezinárodní soudní dvůr.
Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu v roce 2015 nalezena ropa a zemní plyn. V letošním září došlo k další eskalaci, když Guyana uspořádala aukci licencí na průzkum ve vodách Esequiba pro ropné společnosti.