Mezinárodní soudní dvůr

Izrael uzavře svou ambasádu v Dublinu, oznámil v neděli izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Krok zdůvodnil tím, co označil za „extrémní protiizraelskou politiku irské vlády“. S odkazem na Saarovo prohlášení o tom informovala agentura Reuters. Irský premiér Simon Harris rozhodnutí označil za hluboce politováníhodné.

„Obě strany konfliktu jsou v pozicích, které k sobě v jednáních nelze přiblížit,“ hodnotí válku mezi teroristickým hnutí Hamás a Izraelem redaktor zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj na Blízkém východě Jakub Szántó. Situaci civilistů v Pásmu Gazy popisuje jako tragickou, podle jeho zdrojů na jih Gazy již několik dní nedorazila potravinová pomoc. Na válečné operace ve čtvrtek zareagoval Mezinárodní soudní dvůr, který vydal zatykače na představitele Izraele i Hamásu.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu 10. března, zahájí Izrael ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu mezitím zahájil týdenní jednání, během něhož vyslechne argumenty pěti desítek států, aby se posléze vyjádřil k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Autoritářská vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že občané země se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nakázal Ázerbájdžánu, že musí chránit etnické Armény v oblasti Náhorního Karabachu a umožnit návrat těch, kteří z regionu v září uprchli.

Ukrajina, Británie, Švédsko a Kanada požádaly Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zahájil proces s Íránem za sestřelení ukrajinského dopravního letadla z ledna 2020. Podle soudu uvádějí, že Írán porušil své závazky v oblasti civilního letectví, a požadují odškodnění pozůstalých, informují tiskové agentury. Při havárii tehdy zemřelo 176 lidí a Teherán později přiznal, že stroj omylem sestřelila jeho protivzdušná obrana.

Nizozemsko a Kanada společně podaly žalobu na Sýrii k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ), tamní režim viní z mučení. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámila přímo soudní instituce v Haagu. Sýrie se podle žalujících zemí dopustila nespočtu porušení mezinárodního práva. Podle agentury AFP jde o první žalobu u ICJ v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii.

Valné shromáždění OSN požádalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby vyjádřil svůj postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. Pro rezoluci s tímto požadavkem se vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 zemí. Kromě Izraele byly proti také například Spojené státy, Británie, Německo a Česká republika. Palestinci výsledek hlasování přivítali jako vítězství.

Před pěti lety rozpoutaly bezpečnostní složky v Myanmaru genocidu muslimských Rohingů. Stovky tisíc lidí musely zemi opustit, spousta z nich skončila v uprchlických táborech v Bangladéši. Tam se jim ale nedostává jídla, pitné vody ani zdravotní péče. Nemohou se ani začlenit do společnosti či posílat děti do bangladéšských škol. Tamní úřady uprchlíky nechtějí a občanství jim nechce dát ani vláda v Myanmaru.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Podle expertů se však Rusko velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslalo na stání soudu svou delegaci.

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Velvyslankyně USA při OSN Thomasová-Greenfieldová označila Putinův krok za nepřijatelnou eskalaci stávající války. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje rozhodnutí za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Vyšetřovací komise horní komory brazilského parlamentu zveřejnila zprávu, v níž žádá obvinění prezidenta Jaira Bolsonara ze zločinu proti lidskosti a asi desítky dalších deliktů. Těch se hlava Brazílie podle senátní komise dopustila při řízení země během pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura AFP. O zprávě mají senátoři hlasovat 26. října.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.