Šéf OSN: Izrael musí v Gaze zajistit pořádek, dochází k rabování pomoci

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

„Izraelské úřady mají jako okupační mocnost povinnost v co největší míře obnovit veřejný pořádek a bezpečnost a umožnit bezpečný přístup pro humanitární pomoc, aby se dostala k civilistům v nouzi,“ uvedl mluvčí Guterrese Farhan Haq.

Generální tajemník OSN dodal, že v Gaze panuje „totální bezpráví“. „Většina nákladních aut s humanitární pomocí v Gaze je nyní vyrabována,“ řekl v pátek Guterres. Podle něj Izrael brání tomu, aby OSN k zabezpečení pomoci využívala palestinskou civilní policii.

„V Gaze panuje naprostý chaos. Distribuovat tam pomoc je extrémně obtížné, musí se najít mechanismus, který zajistí alespoň minimální pořádek, aby pomoc mohla být rozvážena,“ uvedl také šéf OSN s tím, že k tomu je nutné příměří.

To se snaží už půl roku neúspěšně zprostředkovat mezi Izraelem a Hamásem Egypt, Katar a Spojené státy. Dosud jediný klid zbraní v této válce se jim podařilo dojednat loni koncem listopadu, kdy Hamás propustil stovku rukojmí výměnou za zhruba dvojnásobek Palestinců z izraelských věznic.

Útok v humanitární zóně

Izrael čelí už řadu měsíců široké kritice od humanitárních organizací, úřadů OSN i řady zemí za to, že neumožňuje zajištění dostatku potravin, léků a zdravotního materiálu pro civilisty v Pásmu Gazy, z nichž velká část nemá ani čistou vodu. Statisíce civilistů se tísní v takzvané humanitární zóně na pobřeží, kam je izraelská armáda poslala, když začátkem května zahájila operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafahu.

I v této humanitární zóně ale podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem umírají lidé – při pátečním úderu údajně zemřelo 25 Palestinců. Izrael však útok popřel. „Nic nenasvědčuje tomu, že by Izraelské obranné jednotky (IDF) v oblasti uskutečnily podobnou akci,“ uvedla izraelská armáda v prohlášení. Doplnila nicméně, že incident nadále prošetřuje.

Zastoupení Červeného kříže v Gaze oznámilo, že jeden z pátečních úderů zasáhl okolí jeho kanceláře a uprchlického tábora. Podle organizace zemřelo dvaadvacet lidí. „Palba v tak nebezpečné blízkosti humanitárních objektů ohrožuje životy civilistů a humanitárních pracovníků,“ uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže v Gaze.

V sobotu pak palestinské úřady uvedly, že nejméně 42 Palestinců zemřelo při izraelských útocích ve městě Gaza a nedalekém uprchlickém táboře Šatí. Kolik z nich bylo civilistů, není jasné. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) tvrdí, že cílila na dvě místa spojená s bojovníky Hamásu.

K zajištění dostatečné humanitární pomoci opakovaně vyzval Izrael i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Židovský stát tvrdí, že do Gazy posílá dost kamionů s pomocí, a viní OSN z neschopnosti ji dostat k civilistům.

Minulý víkend izraelská armáda oznámila, že každý den na jedenáct hodin zastaví vojenské operace kolem silnice mezi přechodem Kerem Šalom a oblastí Rafahu. Vysloužila si za to kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který trvá na tom, že boje musí pokračovat, dokud nebude Hamás zcela zničen.

Válka v Gaze začala říjnovým teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž loni 7. října palestinští ozbrojenci zabili téměř dvanáct set lidí a dalších asi 250 unesli do Gazy. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a koncem října tam zahájil pozemní operaci.

Při izraelské ofenzivě od té doby přišlo o život podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přes 37 tisíc lidí a dalších skoro 86 tisíc utrpělo zranění. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 23 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...