Šéf OSN: Izrael musí v Gaze zajistit pořádek, dochází k rabování pomoci

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

„Izraelské úřady mají jako okupační mocnost povinnost v co největší míře obnovit veřejný pořádek a bezpečnost a umožnit bezpečný přístup pro humanitární pomoc, aby se dostala k civilistům v nouzi,“ uvedl mluvčí Guterrese Farhan Haq.

Generální tajemník OSN dodal, že v Gaze panuje „totální bezpráví“. „Většina nákladních aut s humanitární pomocí v Gaze je nyní vyrabována,“ řekl v pátek Guterres. Podle něj Izrael brání tomu, aby OSN k zabezpečení pomoci využívala palestinskou civilní policii.

„V Gaze panuje naprostý chaos. Distribuovat tam pomoc je extrémně obtížné, musí se najít mechanismus, který zajistí alespoň minimální pořádek, aby pomoc mohla být rozvážena,“ uvedl také šéf OSN s tím, že k tomu je nutné příměří.

To se snaží už půl roku neúspěšně zprostředkovat mezi Izraelem a Hamásem Egypt, Katar a Spojené státy. Dosud jediný klid zbraní v této válce se jim podařilo dojednat loni koncem listopadu, kdy Hamás propustil stovku rukojmí výměnou za zhruba dvojnásobek Palestinců z izraelských věznic.

Útok v humanitární zóně

Izrael čelí už řadu měsíců široké kritice od humanitárních organizací, úřadů OSN i řady zemí za to, že neumožňuje zajištění dostatku potravin, léků a zdravotního materiálu pro civilisty v Pásmu Gazy, z nichž velká část nemá ani čistou vodu. Statisíce civilistů se tísní v takzvané humanitární zóně na pobřeží, kam je izraelská armáda poslala, když začátkem května zahájila operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafahu.

I v této humanitární zóně ale podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem umírají lidé – při pátečním úderu údajně zemřelo 25 Palestinců. Izrael však útok popřel. „Nic nenasvědčuje tomu, že by Izraelské obranné jednotky (IDF) v oblasti uskutečnily podobnou akci,“ uvedla izraelská armáda v prohlášení. Doplnila nicméně, že incident nadále prošetřuje.

Zastoupení Červeného kříže v Gaze oznámilo, že jeden z pátečních úderů zasáhl okolí jeho kanceláře a uprchlického tábora. Podle organizace zemřelo dvaadvacet lidí. „Palba v tak nebezpečné blízkosti humanitárních objektů ohrožuje životy civilistů a humanitárních pracovníků,“ uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže v Gaze.

V sobotu pak palestinské úřady uvedly, že nejméně 42 Palestinců zemřelo při izraelských útocích ve městě Gaza a nedalekém uprchlickém táboře Šatí. Kolik z nich bylo civilistů, není jasné. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) tvrdí, že cílila na dvě místa spojená s bojovníky Hamásu.

K zajištění dostatečné humanitární pomoci opakovaně vyzval Izrael i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Židovský stát tvrdí, že do Gazy posílá dost kamionů s pomocí, a viní OSN z neschopnosti ji dostat k civilistům.

Minulý víkend izraelská armáda oznámila, že každý den na jedenáct hodin zastaví vojenské operace kolem silnice mezi přechodem Kerem Šalom a oblastí Rafahu. Vysloužila si za to kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který trvá na tom, že boje musí pokračovat, dokud nebude Hamás zcela zničen.

Válka v Gaze začala říjnovým teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž loni 7. října palestinští ozbrojenci zabili téměř dvanáct set lidí a dalších asi 250 unesli do Gazy. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a koncem října tam zahájil pozemní operaci.

Při izraelské ofenzivě od té doby přišlo o život podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přes 37 tisíc lidí a dalších skoro 86 tisíc utrpělo zranění. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko a Maďarsko odvolaly blokaci balíku sankcí proti Rusku

Zástupci států EU podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by mělo být opatření finálně schváleno.
před 3 mminutami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 7 mminutami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Pod keporkakem Timmym vyhrabávají písek

U ostrova Poel na severu Německa dnes pokračuje pokus o vyproštění velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Bagr opět odstraňuje písek pod zvířetem, aby se snáze mohlo samo dostat do hlubších vod. Ochranáři ze soukromé iniciativy kytovce rovněž pokryli vlhkými bílými látkami. Odborníci dál trvají na tom, že další pokusy o záchranu mladého keporkaka by měly ustat, protože ho jen trápí.
před 1 hhodinou

Chceme příměří, ne mír, říká libanonský analytik

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.
před 1 hhodinou

Mladí Britové si podle nového zákona už nikdy v životě legálně nekoupí cigarety

Obě komory parlamentu ve Velké Británii schválily zákon, který znemožní lidem mladším osmnácti let, tedy těm narozeným po 1. lednu 2009, koupit si normální i elektronické cigarety, takzvaná vapovací zařízení. Tento zákaz platí doživotně. Pro obchody tedy bude nelegální prodávat těmto osobám tabákové výrobky, píše britský veřejnoprávní server BBC.
před 2 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 2 hhodinami

Voliči ve Virginii podpořili překreslení obvodů ve prospěch demokratů

Voliči v americkém státě Virginie v úterý schválili překreslení volebních obvodů pro Kongres, které vypracovali demokraté a kvůli kterému by republikáni podle odhadů amerických médií mohli v listopadových volbách do Sněmovny reprezentantů ztratit čtyři křesla. Podle agentury Reuters by to znamenalo další ránu pro jejich již tak mizivé šance na udržení jejich těsné většiny v komoře, kde republikáni mají 218 křesel a demokraté 213. Čtyři křesla jsou neobsazená.
07:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...