Šéf OSN: Izrael musí v Gaze zajistit pořádek, dochází k rabování pomoci

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

„Izraelské úřady mají jako okupační mocnost povinnost v co největší míře obnovit veřejný pořádek a bezpečnost a umožnit bezpečný přístup pro humanitární pomoc, aby se dostala k civilistům v nouzi,“ uvedl mluvčí Guterrese Farhan Haq.

Generální tajemník OSN dodal, že v Gaze panuje „totální bezpráví“. „Většina nákladních aut s humanitární pomocí v Gaze je nyní vyrabována,“ řekl v pátek Guterres. Podle něj Izrael brání tomu, aby OSN k zabezpečení pomoci využívala palestinskou civilní policii.

„V Gaze panuje naprostý chaos. Distribuovat tam pomoc je extrémně obtížné, musí se najít mechanismus, který zajistí alespoň minimální pořádek, aby pomoc mohla být rozvážena,“ uvedl také šéf OSN s tím, že k tomu je nutné příměří.

To se snaží už půl roku neúspěšně zprostředkovat mezi Izraelem a Hamásem Egypt, Katar a Spojené státy. Dosud jediný klid zbraní v této válce se jim podařilo dojednat loni koncem listopadu, kdy Hamás propustil stovku rukojmí výměnou za zhruba dvojnásobek Palestinců z izraelských věznic.

Útok v humanitární zóně

Izrael čelí už řadu měsíců široké kritice od humanitárních organizací, úřadů OSN i řady zemí za to, že neumožňuje zajištění dostatku potravin, léků a zdravotního materiálu pro civilisty v Pásmu Gazy, z nichž velká část nemá ani čistou vodu. Statisíce civilistů se tísní v takzvané humanitární zóně na pobřeží, kam je izraelská armáda poslala, když začátkem května zahájila operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafahu.

I v této humanitární zóně ale podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem umírají lidé – při pátečním úderu údajně zemřelo 25 Palestinců. Izrael však útok popřel. „Nic nenasvědčuje tomu, že by Izraelské obranné jednotky (IDF) v oblasti uskutečnily podobnou akci,“ uvedla izraelská armáda v prohlášení. Doplnila nicméně, že incident nadále prošetřuje.

Zastoupení Červeného kříže v Gaze oznámilo, že jeden z pátečních úderů zasáhl okolí jeho kanceláře a uprchlického tábora. Podle organizace zemřelo dvaadvacet lidí. „Palba v tak nebezpečné blízkosti humanitárních objektů ohrožuje životy civilistů a humanitárních pracovníků,“ uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže v Gaze.

V sobotu pak palestinské úřady uvedly, že nejméně 42 Palestinců zemřelo při izraelských útocích ve městě Gaza a nedalekém uprchlickém táboře Šatí. Kolik z nich bylo civilistů, není jasné. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) tvrdí, že cílila na dvě místa spojená s bojovníky Hamásu.

K zajištění dostatečné humanitární pomoci opakovaně vyzval Izrael i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Židovský stát tvrdí, že do Gazy posílá dost kamionů s pomocí, a viní OSN z neschopnosti ji dostat k civilistům.

Minulý víkend izraelská armáda oznámila, že každý den na jedenáct hodin zastaví vojenské operace kolem silnice mezi přechodem Kerem Šalom a oblastí Rafahu. Vysloužila si za to kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který trvá na tom, že boje musí pokračovat, dokud nebude Hamás zcela zničen.

Válka v Gaze začala říjnovým teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž loni 7. října palestinští ozbrojenci zabili téměř dvanáct set lidí a dalších asi 250 unesli do Gazy. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a koncem října tam zahájil pozemní operaci.

Při izraelské ofenzivě od té doby přišlo o život podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přes 37 tisíc lidí a dalších skoro 86 tisíc utrpělo zranění. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...