Šéf OSN: Izrael musí v Gaze zajistit pořádek, dochází k rabování pomoci

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

„Izraelské úřady mají jako okupační mocnost povinnost v co největší míře obnovit veřejný pořádek a bezpečnost a umožnit bezpečný přístup pro humanitární pomoc, aby se dostala k civilistům v nouzi,“ uvedl mluvčí Guterrese Farhan Haq.

Generální tajemník OSN dodal, že v Gaze panuje „totální bezpráví“. „Většina nákladních aut s humanitární pomocí v Gaze je nyní vyrabována,“ řekl v pátek Guterres. Podle něj Izrael brání tomu, aby OSN k zabezpečení pomoci využívala palestinskou civilní policii.

„V Gaze panuje naprostý chaos. Distribuovat tam pomoc je extrémně obtížné, musí se najít mechanismus, který zajistí alespoň minimální pořádek, aby pomoc mohla být rozvážena,“ uvedl také šéf OSN s tím, že k tomu je nutné příměří.

To se snaží už půl roku neúspěšně zprostředkovat mezi Izraelem a Hamásem Egypt, Katar a Spojené státy. Dosud jediný klid zbraní v této válce se jim podařilo dojednat loni koncem listopadu, kdy Hamás propustil stovku rukojmí výměnou za zhruba dvojnásobek Palestinců z izraelských věznic.

Útok v humanitární zóně

Izrael čelí už řadu měsíců široké kritice od humanitárních organizací, úřadů OSN i řady zemí za to, že neumožňuje zajištění dostatku potravin, léků a zdravotního materiálu pro civilisty v Pásmu Gazy, z nichž velká část nemá ani čistou vodu. Statisíce civilistů se tísní v takzvané humanitární zóně na pobřeží, kam je izraelská armáda poslala, když začátkem května zahájila operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafahu.

I v této humanitární zóně ale podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem umírají lidé – při pátečním úderu údajně zemřelo 25 Palestinců. Izrael však útok popřel. „Nic nenasvědčuje tomu, že by Izraelské obranné jednotky (IDF) v oblasti uskutečnily podobnou akci,“ uvedla izraelská armáda v prohlášení. Doplnila nicméně, že incident nadále prošetřuje.

Zastoupení Červeného kříže v Gaze oznámilo, že jeden z pátečních úderů zasáhl okolí jeho kanceláře a uprchlického tábora. Podle organizace zemřelo dvaadvacet lidí. „Palba v tak nebezpečné blízkosti humanitárních objektů ohrožuje životy civilistů a humanitárních pracovníků,“ uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže v Gaze.

V sobotu pak palestinské úřady uvedly, že nejméně 42 Palestinců zemřelo při izraelských útocích ve městě Gaza a nedalekém uprchlickém táboře Šatí. Kolik z nich bylo civilistů, není jasné. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) tvrdí, že cílila na dvě místa spojená s bojovníky Hamásu.

K zajištění dostatečné humanitární pomoci opakovaně vyzval Izrael i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Židovský stát tvrdí, že do Gazy posílá dost kamionů s pomocí, a viní OSN z neschopnosti ji dostat k civilistům.

Minulý víkend izraelská armáda oznámila, že každý den na jedenáct hodin zastaví vojenské operace kolem silnice mezi přechodem Kerem Šalom a oblastí Rafahu. Vysloužila si za to kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který trvá na tom, že boje musí pokračovat, dokud nebude Hamás zcela zničen.

Válka v Gaze začala říjnovým teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž loni 7. října palestinští ozbrojenci zabili téměř dvanáct set lidí a dalších asi 250 unesli do Gazy. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a koncem října tam zahájil pozemní operaci.

Při izraelské ofenzivě od té doby přišlo o život podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přes 37 tisíc lidí a dalších skoro 86 tisíc utrpělo zranění. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...