Civilní oběti

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila osmnáct bojovníků palestinského teroristického hnutí Hamás a pokračuje ve vojenských operacích ve středu Pásma Gazy i jižněji v Chán Júnisu. Palestinská média mezitím v neděli informovala o izraelském úderu na uprchlický tábor Dajr Balah ve středu Pásma Gazy, který zabil dvanáct lidí včetně dětí. Údaje znepřátelených stran nelze rychle nezávisle ověřit.

Nejméně dva civilisté přišli o život a dalších dvaadvacet lidí bylo zraněno při ruském ostřelování ukrajinských obcí během neděle a noci na pondělí, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje oblastních správ na jihu, východě a severovýchodě země.

Hroza, znamená v překladu do češtiny bouřka. Název východoukrajinské vesnice jako by napovídal tomu, co se ve čtvrtek v místní kavárně stalo. „Brutální ruský zločin“, označil atak prezident Volodymyr Zelenskyj. Počtem obětí se zařadil mezi nejhorší, které Rusko napáchalo na civilistech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Seznam je však dlouhý a snaha o zlomení morálky Ukrajinců prostřednictvím nepravidelného ostřelování civilních cílů je v ruské strategii zjevná.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

Realitou těžkých bojů na východě Ukrajiny jsou neustálá ostřelování, zdecimovaná města jako Bachmut, Soledar nebo Siversk a především civilní oběti. Zranění obyvatelé z oblasti končí v jedné z nemocnic, kde natáčel redaktor ČT Andreas Papadopulos.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.

Desítky lidí zemřely při ostřelování města Merefa u Charkova, přes padesát lidí zemřelo jen za středu v Černihivu, uvádějí tamní úřady. V Severodoněcku Rusové podle místních úřadů zaútočili na budovu, kde se úkryvají matky s dětmi. Kryt pod divadlem v Mariupolu vydržel středeční bombardování. Zatím se podařilo vyprostit 130 živých lidí, záchranu dalších ale maří ostřelování. Rusové začínají používat starší zbraně, které nejsou schopné pečlivého zaměřování, tvrdí Britové. Ukrajina zacházením s válečnými zajatci porušuje Ženevské úmluvy, uvedla Human Rights Watch. Rusko nevyhoví požadavku Haagu zastavit válku.

V Afghánistánu bylo za prvních šest měsíců letošního roku zabito nebo zraněno více žen a dětí než kdykoliv jindy za stejné období od roku 2009, kdy počty obětí konfliktu v zemi začala systematicky sledovat OSN. Ta ve své nejnovější zprávě uvádí, že proti stejnému období loni se počet civilistů zabitých či zraněných při násilí zvýšil o 47 procent. Prudce narostl zejména počet obětí od května, kdy mezinárodní síly pod vedením USA začaly ze země stahovat své zbývající vojáky a kdy radikální hnutí Taliban zesílilo ofenzivu proti vládním jednotkám.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Ruský prezident Vladimir Putin pozval ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu do Moskvy. Chce s nimi jednat o zastavení bojů v Náhorním Karabachu. Znesvářené strany pozvání přijaly. „Baku a Jerevan potvrdily, že se jednání v Moskvě zúčastní. Připravujeme ho,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Kdy přesně ministři do Moskvy přijedou, ale neuvedla.

Stále víc civilistů umírá v konfliktu o Náhorní Karabach. Nejtěžší boje od vyhlášení čtvrtstoletí starého příměří zuří už druhým týdnem. Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z ostřelování. Na obou stranách umírá stále víc civilistů a stoupá počet těch, kteří z ostřelovaných měst utíkají do bezpečí. Nedaleko válečné fronty v Ázerbájdžánu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.