Po konci bojů v Gaze volají i bývalí šéfové izraelských tajných služeb a armády

Přibližně šest set bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu prezidenta USA Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. V dopise uvádějí, že válka začala jako obranná a spravedlivá, ale již dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala. Mezi signatáři dopisu je pět bývalých šéfů rozvědky Mosad, tři bývalí šéfové kontrarozvědky Šin Bet a pět bývalých náčelníků štábu izraelské armády, píše AFP.

Izraelská armáda v Pásmu Gazy podle signatářů dosáhla dvou cílů, které lze zajistit vojenskou silou, a to zničení vojenských schopností hnutí Hamás a rozložení jeho vlády v pásmu. Třetího cíle, který je podle nich nejdůležitější, tedy návratu všech izraelských rukojmí, lze dosáhnout pouze dohodou.

Válka podle nich mohla být ukončena už před více než rokem. Tím, že nadále pokračuje a přestala být spravedlivou, vede Izrael ke ztrátě bezpečnosti a identity. Signatáři se na základě svých zkušeností domnívají, že Hamás pro Jeruzalém již nepředstavuje strategickou hrozbu. Zbylí výše postavení operativci Hamásu podle nich mohou být dopadeni později, ale zadržovaní rukojmí již nemohou dále čekat.

Vůdčí signatáři dopisu také zveřejnili video s obdobným obsahem. „V současnosti máme vládu, kterou mesianičtí fanatici vedou iracionálním směrem,“ prohlásil jeden z nich. „Válka bez politického cíle znamená jasnou porážku,“ dodal další.

Kritika izraelské ofenzivy sílí

Již v dubnu zveřejnila tisícovka izraelských pilotů v záloze a ve výslužbě dopis vyzývající izraelskou vládu, aby zajistila návrat rukojmí z Pásma Gazy i za cenu okamžitého zastavení války s Hamásem. K příměří a jednání o propuštění zadržovaných z pásma vyzvalo taktéž v dubnu také asi dvě stě armádních lékařů v záloze a přibližně 250 bývalých členů tajné služby Mosad včetně tří jejích bývalých šéfů.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na padesát zajatců, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.

Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví, které je pod kontrolou Hamásu, zabito přes 60 tisíc Palestinců a dalších skoro 150 tisíc bylo zraněno, uvedla agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá, nelze je však nezávisle bezprostředně ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled