Po konci bojů v Gaze volají i bývalí šéfové izraelských tajných služeb a armády

Přibližně šest set bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu prezidenta USA Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. V dopise uvádějí, že válka začala jako obranná a spravedlivá, ale již dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala. Mezi signatáři dopisu je pět bývalých šéfů rozvědky Mosad, tři bývalí šéfové kontrarozvědky Šin Bet a pět bývalých náčelníků štábu izraelské armády, píše AFP.

Izraelská armáda v Pásmu Gazy podle signatářů dosáhla dvou cílů, které lze zajistit vojenskou silou, a to zničení vojenských schopností hnutí Hamás a rozložení jeho vlády v pásmu. Třetího cíle, který je podle nich nejdůležitější, tedy návratu všech izraelských rukojmí, lze dosáhnout pouze dohodou.

Válka podle nich mohla být ukončena už před více než rokem. Tím, že nadále pokračuje a přestala být spravedlivou, vede Izrael ke ztrátě bezpečnosti a identity. Signatáři se na základě svých zkušeností domnívají, že Hamás pro Jeruzalém již nepředstavuje strategickou hrozbu. Zbylí výše postavení operativci Hamásu podle nich mohou být dopadeni později, ale zadržovaní rukojmí již nemohou dále čekat.

Vůdčí signatáři dopisu také zveřejnili video s obdobným obsahem. „V současnosti máme vládu, kterou mesianičtí fanatici vedou iracionálním směrem,“ prohlásil jeden z nich. „Válka bez politického cíle znamená jasnou porážku,“ dodal další.

Kritika izraelské ofenzivy sílí

Již v dubnu zveřejnila tisícovka izraelských pilotů v záloze a ve výslužbě dopis vyzývající izraelskou vládu, aby zajistila návrat rukojmí z Pásma Gazy i za cenu okamžitého zastavení války s Hamásem. K příměří a jednání o propuštění zadržovaných z pásma vyzvalo taktéž v dubnu také asi dvě stě armádních lékařů v záloze a přibližně 250 bývalých členů tajné služby Mosad včetně tří jejích bývalých šéfů.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na padesát zajatců, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.

Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví, které je pod kontrolou Hamásu, zabito přes 60 tisíc Palestinců a dalších skoro 150 tisíc bylo zraněno, uvedla agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá, nelze je však nezávisle bezprostředně ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 30 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 4 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami
Načítání...