Při středeční střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo podle agentur až 37 lidí

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

Agentura AP s odkazem na místní lékařské zdroje tvrdí, že střelba zasáhla lidi, kteří čekali na distribuci pomoci na palestinské straně přechodu Zikim, přes který se přepravuje pomoc na sever Pásma Gazy. Mluvčí civilní ochrany uvedl, že při střelbě na lidi čekající na pomoc na severu pásma zemřelo nejméně třicet lidí. Zdroj z nemocnice Šífa agentuře AFP řekl, že mrtvých je nejméně 35 a zraněných na dvě stě. Podle něj střelba zasáhla lidi, kteří čekali na pomoc severně od města Gazy.

Podle dřívějšího prohlášení civilní ochrany šest lidí zemřelo u centra pro distribuci pomoci na severozápadě Rafáhu a další čtyři lidé byli zastřeleni, když čekali na pomoc ve střední části Pásma Gazy. Kvůli složité situaci v pásmu i kvůli postoji Izraele, který odmítá vpustit na palestinské území novináře, je nemožné údaje nezávisle ověřit, píše AFP.

103 obětí za 24 hodin, tvrdí místní úřady

Izraelská armáda agentuře AFP k incidentu u Rafáhu sdělila, že její vojáci použili varovnou střelbu proti skupině lidí, která se přibližovala k jejich stanovišti. Stalo se tak několik set metrů od centra pro distribuci pomoci, které bylo v té době uzavřené. Izraelská armáda také tvrdí, že střelba jejích vojáků ve střední části Pásma Gazy nikoho nezabila.

Místní úřady v Pásmu Gazy uvedly, že za posledních 24 hodin zemřelo v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy 103 Palestinců, napsal deník Haarec. Většina z nich zahynula právě při snaze dostat se k humanitární pomoci. Do bilance místní úřady započítaly i sedm mrtvých v souvislosti s podvýživou. Celkem podle úřadů pod kontrolou Hamásu zemřelo v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 přes šedesát tisíc Palestinců.

Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Deník The Washington Post pak ve středu zveřejnil jména a věk 18 500 dětí, které byly zavražděny v Gaze. Při teroristickém útoku na izraelské území, který válku vyvolal, zahynulo podle Izraele 1200 lidí.

Zhoršení humanitární situace

Válka přinesla také výrazné zhoršení humanitární situace pro zhruba dva miliony obyvatel Pásma Gazy. Podle OSN a mezinárodních organizací situace na tomto palestinském území začíná naplňovat definici hladomoru. Izraelský úřad COGAT uvedl, že v úterý bylo vpuštěno do Pásma Gazy na dvě stě nákladních vozů s potravinami a zbožím základní spotřeby, což je zhruba třetina množství nutného pro pokrytí minimálních požadavků.

Několik zemí se rozhodlo začít se zásobováním Pásma Gazy ze vzduchu. Belgie oznámila, že se k této snaze také připojí. Do Jordánska vyšle vojenské nákladní letadlo Airbus A400M, které se bude moci do akce nad Pásmem Gazy rovněž zapojit, uvedla agentura AFP.

Vedle nedostatku jídla obyvatele Pásma Gazy trápí slabá dostupnost pitné vody. Spojené arabské emiráty ohlásily začátek prací na vybudování vodovodu, který má přivést pitnou vodu ze zařízení na odsolování mořské vody v Egyptě na jih Pásma Gazy. Úřad COGAT předpokládá, že vodovod by mohl pokrýt potřebu vody asi pro 600 tisíc lidí, což je necelá třetina obyvatel Pásma Gazy. Práce na jeho vybudování zaberou týdny. Boje v Pásmu Gazy poničily zhruba osmdesát procent vodovodní infrastruktury, místní zařízení pro odsolování mořské vody pak nefungují kvůli nedostatku paliva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 3 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...