Při středeční střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo podle agentur až 37 lidí

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

Agentura AP s odkazem na místní lékařské zdroje tvrdí, že střelba zasáhla lidi, kteří čekali na distribuci pomoci na palestinské straně přechodu Zikim, přes který se přepravuje pomoc na sever Pásma Gazy. Mluvčí civilní ochrany uvedl, že při střelbě na lidi čekající na pomoc na severu pásma zemřelo nejméně třicet lidí. Zdroj z nemocnice Šífa agentuře AFP řekl, že mrtvých je nejméně 35 a zraněných na dvě stě. Podle něj střelba zasáhla lidi, kteří čekali na pomoc severně od města Gazy.

Podle dřívějšího prohlášení civilní ochrany šest lidí zemřelo u centra pro distribuci pomoci na severozápadě Rafáhu a další čtyři lidé byli zastřeleni, když čekali na pomoc ve střední části Pásma Gazy. Kvůli složité situaci v pásmu i kvůli postoji Izraele, který odmítá vpustit na palestinské území novináře, je nemožné údaje nezávisle ověřit, píše AFP.

103 obětí za 24 hodin, tvrdí místní úřady

Izraelská armáda agentuře AFP k incidentu u Rafáhu sdělila, že její vojáci použili varovnou střelbu proti skupině lidí, která se přibližovala k jejich stanovišti. Stalo se tak několik set metrů od centra pro distribuci pomoci, které bylo v té době uzavřené. Izraelská armáda také tvrdí, že střelba jejích vojáků ve střední části Pásma Gazy nikoho nezabila.

Místní úřady v Pásmu Gazy uvedly, že za posledních 24 hodin zemřelo v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy 103 Palestinců, napsal deník Haarec. Většina z nich zahynula právě při snaze dostat se k humanitární pomoci. Do bilance místní úřady započítaly i sedm mrtvých v souvislosti s podvýživou. Celkem podle úřadů pod kontrolou Hamásu zemřelo v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 přes šedesát tisíc Palestinců.

Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Deník The Washington Post pak ve středu zveřejnil jména a věk 18 500 dětí, které byly zavražděny v Gaze. Při teroristickém útoku na izraelské území, který válku vyvolal, zahynulo podle Izraele 1200 lidí.

Zhoršení humanitární situace

Válka přinesla také výrazné zhoršení humanitární situace pro zhruba dva miliony obyvatel Pásma Gazy. Podle OSN a mezinárodních organizací situace na tomto palestinském území začíná naplňovat definici hladomoru. Izraelský úřad COGAT uvedl, že v úterý bylo vpuštěno do Pásma Gazy na dvě stě nákladních vozů s potravinami a zbožím základní spotřeby, což je zhruba třetina množství nutného pro pokrytí minimálních požadavků.

Několik zemí se rozhodlo začít se zásobováním Pásma Gazy ze vzduchu. Belgie oznámila, že se k této snaze také připojí. Do Jordánska vyšle vojenské nákladní letadlo Airbus A400M, které se bude moci do akce nad Pásmem Gazy rovněž zapojit, uvedla agentura AFP.

Vedle nedostatku jídla obyvatele Pásma Gazy trápí slabá dostupnost pitné vody. Spojené arabské emiráty ohlásily začátek prací na vybudování vodovodu, který má přivést pitnou vodu ze zařízení na odsolování mořské vody v Egyptě na jih Pásma Gazy. Úřad COGAT předpokládá, že vodovod by mohl pokrýt potřebu vody asi pro 600 tisíc lidí, což je necelá třetina obyvatel Pásma Gazy. Práce na jeho vybudování zaberou týdny. Boje v Pásmu Gazy poničily zhruba osmdesát procent vodovodní infrastruktury, místní zařízení pro odsolování mořské vody pak nefungují kvůli nedostatku paliva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 32 mminutami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 1 hhodinou

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 3 hhodinami
Načítání...