Při středeční střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo podle agentur až 37 lidí

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

Agentura AP s odkazem na místní lékařské zdroje tvrdí, že střelba zasáhla lidi, kteří čekali na distribuci pomoci na palestinské straně přechodu Zikim, přes který se přepravuje pomoc na sever Pásma Gazy. Mluvčí civilní ochrany uvedl, že při střelbě na lidi čekající na pomoc na severu pásma zemřelo nejméně třicet lidí. Zdroj z nemocnice Šífa agentuře AFP řekl, že mrtvých je nejméně 35 a zraněných na dvě stě. Podle něj střelba zasáhla lidi, kteří čekali na pomoc severně od města Gazy.

Podle dřívějšího prohlášení civilní ochrany šest lidí zemřelo u centra pro distribuci pomoci na severozápadě Rafáhu a další čtyři lidé byli zastřeleni, když čekali na pomoc ve střední části Pásma Gazy. Kvůli složité situaci v pásmu i kvůli postoji Izraele, který odmítá vpustit na palestinské území novináře, je nemožné údaje nezávisle ověřit, píše AFP.

103 obětí za 24 hodin, tvrdí místní úřady

Izraelská armáda agentuře AFP k incidentu u Rafáhu sdělila, že její vojáci použili varovnou střelbu proti skupině lidí, která se přibližovala k jejich stanovišti. Stalo se tak několik set metrů od centra pro distribuci pomoci, které bylo v té době uzavřené. Izraelská armáda také tvrdí, že střelba jejích vojáků ve střední části Pásma Gazy nikoho nezabila.

Místní úřady v Pásmu Gazy uvedly, že za posledních 24 hodin zemřelo v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy 103 Palestinců, napsal deník Haarec. Většina z nich zahynula právě při snaze dostat se k humanitární pomoci. Do bilance místní úřady započítaly i sedm mrtvých v souvislosti s podvýživou. Celkem podle úřadů pod kontrolou Hamásu zemřelo v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 přes šedesát tisíc Palestinců.

Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Deník The Washington Post pak ve středu zveřejnil jména a věk 18 500 dětí, které byly zavražděny v Gaze. Při teroristickém útoku na izraelské území, který válku vyvolal, zahynulo podle Izraele 1200 lidí.

Zhoršení humanitární situace

Válka přinesla také výrazné zhoršení humanitární situace pro zhruba dva miliony obyvatel Pásma Gazy. Podle OSN a mezinárodních organizací situace na tomto palestinském území začíná naplňovat definici hladomoru. Izraelský úřad COGAT uvedl, že v úterý bylo vpuštěno do Pásma Gazy na dvě stě nákladních vozů s potravinami a zbožím základní spotřeby, což je zhruba třetina množství nutného pro pokrytí minimálních požadavků.

Několik zemí se rozhodlo začít se zásobováním Pásma Gazy ze vzduchu. Belgie oznámila, že se k této snaze také připojí. Do Jordánska vyšle vojenské nákladní letadlo Airbus A400M, které se bude moci do akce nad Pásmem Gazy rovněž zapojit, uvedla agentura AFP.

Vedle nedostatku jídla obyvatele Pásma Gazy trápí slabá dostupnost pitné vody. Spojené arabské emiráty ohlásily začátek prací na vybudování vodovodu, který má přivést pitnou vodu ze zařízení na odsolování mořské vody v Egyptě na jih Pásma Gazy. Úřad COGAT předpokládá, že vodovod by mohl pokrýt potřebu vody asi pro 600 tisíc lidí, což je necelá třetina obyvatel Pásma Gazy. Práce na jeho vybudování zaberou týdny. Boje v Pásmu Gazy poničily zhruba osmdesát procent vodovodní infrastruktury, místní zařízení pro odsolování mořské vody pak nefungují kvůli nedostatku paliva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 4 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 5 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 6 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 11 hhodinami
Načítání...