Při středeční střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo podle agentur až 37 lidí

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

Agentura AP s odkazem na místní lékařské zdroje tvrdí, že střelba zasáhla lidi, kteří čekali na distribuci pomoci na palestinské straně přechodu Zikim, přes který se přepravuje pomoc na sever Pásma Gazy. Mluvčí civilní ochrany uvedl, že při střelbě na lidi čekající na pomoc na severu pásma zemřelo nejméně třicet lidí. Zdroj z nemocnice Šífa agentuře AFP řekl, že mrtvých je nejméně 35 a zraněných na dvě stě. Podle něj střelba zasáhla lidi, kteří čekali na pomoc severně od města Gazy.

Podle dřívějšího prohlášení civilní ochrany šest lidí zemřelo u centra pro distribuci pomoci na severozápadě Rafáhu a další čtyři lidé byli zastřeleni, když čekali na pomoc ve střední části Pásma Gazy. Kvůli složité situaci v pásmu i kvůli postoji Izraele, který odmítá vpustit na palestinské území novináře, je nemožné údaje nezávisle ověřit, píše AFP.

103 obětí za 24 hodin, tvrdí místní úřady

Izraelská armáda agentuře AFP k incidentu u Rafáhu sdělila, že její vojáci použili varovnou střelbu proti skupině lidí, která se přibližovala k jejich stanovišti. Stalo se tak několik set metrů od centra pro distribuci pomoci, které bylo v té době uzavřené. Izraelská armáda také tvrdí, že střelba jejích vojáků ve střední části Pásma Gazy nikoho nezabila.

Místní úřady v Pásmu Gazy uvedly, že za posledních 24 hodin zemřelo v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy 103 Palestinců, napsal deník Haarec. Většina z nich zahynula právě při snaze dostat se k humanitární pomoci. Do bilance místní úřady započítaly i sedm mrtvých v souvislosti s podvýživou. Celkem podle úřadů pod kontrolou Hamásu zemřelo v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 přes šedesát tisíc Palestinců.

Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Deník The Washington Post pak ve středu zveřejnil jména a věk 18 500 dětí, které byly zavražděny v Gaze. Při teroristickém útoku na izraelské území, který válku vyvolal, zahynulo podle Izraele 1200 lidí.

Zhoršení humanitární situace

Válka přinesla také výrazné zhoršení humanitární situace pro zhruba dva miliony obyvatel Pásma Gazy. Podle OSN a mezinárodních organizací situace na tomto palestinském území začíná naplňovat definici hladomoru. Izraelský úřad COGAT uvedl, že v úterý bylo vpuštěno do Pásma Gazy na dvě stě nákladních vozů s potravinami a zbožím základní spotřeby, což je zhruba třetina množství nutného pro pokrytí minimálních požadavků.

Několik zemí se rozhodlo začít se zásobováním Pásma Gazy ze vzduchu. Belgie oznámila, že se k této snaze také připojí. Do Jordánska vyšle vojenské nákladní letadlo Airbus A400M, které se bude moci do akce nad Pásmem Gazy rovněž zapojit, uvedla agentura AFP.

Vedle nedostatku jídla obyvatele Pásma Gazy trápí slabá dostupnost pitné vody. Spojené arabské emiráty ohlásily začátek prací na vybudování vodovodu, který má přivést pitnou vodu ze zařízení na odsolování mořské vody v Egyptě na jih Pásma Gazy. Úřad COGAT předpokládá, že vodovod by mohl pokrýt potřebu vody asi pro 600 tisíc lidí, což je necelá třetina obyvatel Pásma Gazy. Práce na jeho vybudování zaberou týdny. Boje v Pásmu Gazy poničily zhruba osmdesát procent vodovodní infrastruktury, místní zařízení pro odsolování mořské vody pak nefungují kvůli nedostatku paliva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 29 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...