Na resort práce se přesune deset pracovníků, kteří se věnují agendě Romů a postižených

Na ministerstvo práce by se měla přesunout od července desítka pracovníků, kteří se v Úřadu vlády věnují agendě Romů a postižených. O nastavení podmínek a dalším fungování jednali vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, ministr práce Aleš Juchelka (ANO), vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková a další přesouvaní zaměstnanci. Podle Barthy se „podařilo otázky zodpovědět“ a převod je připravený. Fuková uvedla, že si na získané informace musí teprve udělat názor a nastavení spolupráce je ještě k debatě.

Kabinet v polovině května na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) a Barthy bez předchozího projednání se zaměstnanci a odborníky rozhodl o přesunu protidrogové politiky a agendy lidských práv z Úřadu vlády do čtyř ministerstev od července. Přemístit se má vedle odborných úředníků i zázemí osmi vládních rad. V Úřadu vlády vznikne kancelář zmocněnců. Odborníci to ostře kritizovali. Podle nich se agenda oslabuje a rozbíjí. Podle vlády bude efektivnější.

„Myslím, že se nám podařilo všechno zodpovědět. Doufám, že kolegové odcházejí s takovou spokojeností, že týmy jsou připraveny. Pan ministr (Juchelka, pozn. red.) je opravdu velmi připraven agendu podpořit. Myslím, že to bude fungovat,“ prohlásila Bartha. Doplnila, že se řešily technické otázky či přesun dotací a vyřizování peněz z norských fondů.

Na resort práce by se mělo přesunout pět pracovnic romské agendy a čtyři lidé z oddělení ochrany práv postižených. Pracovnice, které se věnují romským záležitostem, by měly být podle Fukové součástí oddělení romské integrace a spadat pod politickou náměstkyni Editu Stejskalovou. Jeden pracovník v kanceláři ve Strakově akademii by pak měl být prostředníkem mezi zmocněnkyní a týmem.

Ještě si na to musím udělat názor, říká Fuková

„Další kroky, které by měly následovat pro zlepšení a zefektivnění spolupráce vládní zmocněnkyně a ministerstva práce, jsou opravdu v tuto chvíli k další debatě. Dozvěděla jsem se dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) detailnější informace, jak by to mělo fungovat, a upřímně – ještě si na to musím udělat nějaký názor,“ uvedla Fuková.

Nabídku, aby oddělení romské integrace jako zmocněnkyně vedla, odmítla. Nově už by neměla plnit nejspíš úlohu národního kontaktního místa pro romské záležitosti pro Evropskou komisi. Pravomoc má převzít ministerstvo.

Ministr práce Juchelka řekl, že agendy mají spadat pod jeho kabinet. „Slibuji si od toho posílení agend, odbornosti a expertizy. Systém bude skutečně xkrát lepší, než do této chvíle byl,“ míní Juchelka.

O schůzkách s vedením ministerstev informovala Bartha před dvěma dny v dopise pracovníkům, kteří na protest proti přesunům agendy minulý týden stávkovali a zůstávají ve stávkové pohotovosti. Bartha se ve čtvrtek ohradila proti zprávám v médiích, že by se na jednáních měly hledat kompromisy. „Kompromisy v žádném případě,“ řekla.

V listu Bartha psala, že se musí vést dialog „v duchu vzájemného respektu a ochoty ke kompromisu, jeho smyslem nemůže být jednostranné prosazování“ či požadování dalších ústupků. Uvedla, že vyjednávání je blokováno setrváváním na jednostranných požadavcích bez vůle ke kompromisu pod tlakem stávky. Protestující zaměstnanci poukazují na to, že s nimi vedení úřadu vlády přesun předem neprobralo, nařídilo ho a nesplnilo žádné připomínky a požadavky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled