Menšina

Indická komunita ve Spojených státech se za posledních dvacet let několikanásobně rozrostla. Diasporu, která žije mimo nejlidnatější zemi světa, v New Yorku navštívil indický premiér Nárendra Módí. Jde o jednu ze skupin, která by podle analytiků mohla ovlivnit výsledky hlasování v listopadových prezidentských volbách v USA. Indický původ nahrává demokratické kandidátce Kamale Harrisové. Část amerických Indů ale podporuje naopak republikánské návrhy, včetně snižování daní.

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.

Třetina obyvatel Lotyšska se v průzkumu vyslovila pro zastavení bojů na Ukrajině a mír za ruských podmínek. Prezident Edgars Rinkēvičs to označil za výsledek dlouhodobého působení ruské propagandy. Lotyšsko patří mezi nejzarytější podporovatele Kyjeva. Část ruské menšiny, která tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel, je podle prezidenta pro zemi potenciálně nebezpečná.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Na Slovensku skončila předvolební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, teď mají lidé do soboty čas na rozmyšlenou. Platí to i pro maďarskou menšinu. Ke komu se nakonec přikloní, zůstává velkou neznámou. Jejich hlasy by zejména při těsném výsledku mohly mít velkou váhu.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší zpravodajské agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Na rozsudek reagoval mimo jiné americký prezident Joe Biden, uvedl, že soud opustil precedens, a dodal, že v rozmanitosti univerzit je síla.

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíš z hybridních útoků. Kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje ruštinu z veřejného prostoru. Ruší například ruská média.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.

Až osmdesát lidí zahynulo na severu Myanmaru při leteckém útoku, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů. Mezi mrtvými jsou i zpěváci a hudebníci. Podle agentury AP o tom informovali místní svědci a hlavní kačjinská politická organizace, která z náletu obvinila myanmarskou armádu.

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Konzervativní hnutí brojící proti potratům jsou čím dál profesionálnější, řekl v Událostech, komentářích jejich ideový protivník Neil Datta, který vede síť evropských zákonodárců odhodlaných hájit práva žen na interrupci i zájmy sexuálních menšin. Upozornil na loňskou studii, podle níž plyne velká část financí do konzervativních spolků z Ruska.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Šok, strach a pobouření podle médií vyvolaly v komunitě asijských Američanů úterní střelecké útoky na tři masážní a kosmetické salony v oblasti města Atlanta, při kterých zemřelo osm lidí včetně šesti žen asijského původu. Zmíněná menšina čelí v USA od začátku pandemie covidu-19 vlně nenávistných činů, podle nové zprávy jich byly nahlášeny téměř čtyři tisíce. Po úterním krveprolití policie v některých městech posiluje hlídky v převážně asijských čtvrtích.

V Německu začal proces s mužem obviněným z genocidy jezídů. Zpovídá se z ní bývalý člen organizace Islámský stát, který podle obžaloby utýral jezídské dítě. V oddělených kauzách je souzena jeho německá manželka a další Němka, která se přidala k extremistům. Ti během masového vraždění v roce 2014 zabili nejméně pět tisíc jezídů. Tisíce dalších zotročili.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Česká televize zaznamenala unikátní svědectví, které popisuje psychický nátlak na Ujgury v exilu. Afumetto Retepu, který žije v Japonsku, se dostal do hledáčku čínské policie. Ta chce, aby pro ni v cizí zemi špehoval jiné Ujgury. Muže se snaží vydírat přes rodinu.

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.