Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.
Režim diktátora Asada padl loni 8. prosince po bleskové ofenzivě rebelů vedených islamisty z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Asad, který stál v čele země skoro čtvrtstoletí, uprchl do Ruska, čímž skončil režim strany Baas, jež byla u moci od roku 1963.
Moci se poté ujala přechodná, do značné míry technokratická vláda v čele HTS. Šará, jenž v minulosti působil v džihádistické odnoži al-Káidy, se stal dočasným prezidentem. Nové vedení tvrdí, že se snaží stabilizovat politickou, bezpečnostní a ekonomickou situaci a že usiluje o inkluzivní vládu a právní stát, i když v jednom z prvních kroků pozastavilo platnost ústavy a činnost parlamentu.
Dočasná ústava a začlenění džihádistů
V březnu Šará podepsal prozatímní základní zákon státu, který mimo jiné stanovuje, že v čele země musí stát muslim a že islámské právo je hlavním zdrojem judikatury. Zakotvuje také svobodu projevu a médií a „absolutní oddělení mocí“, prezidentovi dává jedinou výjimečnou pravomoc, a to vyhlásit stav nouze, popsal dočasnou ústavu server France24.
Pokud jde o náboženské svobody, nebyly přijaty žádné nové zákony ani rozhodnutí omezující společenský život, ale někteří Syřané uvádějí, že byli svědky zdánlivých pokusů o prosazení islámské vlády, upozornila zpravodajka BBC Lina Sinjabová.
Ministerstvo spravedlnosti podle ní začalo oddělovat vstupy pro muže a ženy a navíc se objevily zprávy o mužích, kteří v autobusech a v Umajjovské mešitě v Damašku rozdávali letáky a žádali ženy, aby si zahalily celý obličej. Příkaz k uzavření barů a restaurací v křesťanské čtvrti starého města byl zrušen až po veřejném protestu.
Volby ve válkou zdevastované zemi by podle Damašku bylo obtížné uspořádat, uskutečnit by se měly v horizontu pěti let. Nová vláda také oznámila záměr začlenit asi tři a půl tisíce zahraničních ozbrojenců, kteří pomáhali islamistům sesadit Asada, do armády. Jedná se hlavně o Ujgury z Číny a Střední Asie. Nově by se měli dočkat syrského občanství.
Po svržení Asadova režimu se Šará musel vypořádat hned se čtyřmi rozdílnými politickými subjekty, disponující mocí v civilní, ekonomické, soudní a vojenské oblasti. V Damašku to byla ústřední vláda, na severozápadě povstalecká autorita, na severu rebelové podporovaní Ankarou a na severovýchodě pak kurdská autonomní správa, píše agentura AFP s tím, že v tomto ohledu lze zajištění relativní stability země považovat za úspěch.
Vraždy alavitů i drúzů
Sýrie ale ani zdaleka není jednotná. Velkou výzvou zůstává pro nové vedení Šarův slib zajistit ochranu menšin. Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý měsíc dokonce bez bližších detailů varoval, že syrské úřady by mohly být kvůli akutním problémům, kterým čelí, jen týdny od vypuknutí občanské války.
S Kurdy se Damašek dokázal překvapivě brzy domluvit na opětovném začlenění do státních struktur. V březnu se ale rozpoutalo sektářské násilí v oblasti západního pobřeží. Podle aktivistů zemřelo asi sedmnáct set lidí, převážně alavitů, což je náboženská šíitská menšina, k níž patřil uprchlý diktátor. Šará tehdy zřídil zvláštní komisi, jež dostala několik měsíců na to předložit zprávu z vyšetřování, na základě které by mohli být viníci hnáni k odpovědnosti.
Masakry, při nichž byly zabíjeny i ženy a děti, následovaly po útocích ozbrojenců věrných Asadovi na bezpečnostní složky nového syrského vedení. Vraždy šokovaly celý svět, který se obával obnovení občanské války. Evropská unie kvůli masakrům rozšířila sankční seznam, na němž se ocitly nově tři syrské ozbrojené skupiny spojované s vraždami, a to Divize Sultána Muráda, Brigáda Sultána Sulajmána Šáha a Hamzova divize.
Na přelomu dubna a května došlo pro změnu ke střetům na předměstích Damašku Sahnája a Džaramáná, kde žije řada drúzů, což je náboženská menšina s islámskými kořeny. Vlnu násilí vyvolala zvuková nahrávka na sociálních sítích, na níž muž kritizoval proroka Mohameda.
Podle drúzů byla vykonstruovaná a jejich lídři hovořili o „genocidní kampani“. V reakci na střety se syrskými milicemi v zemi zasáhl několikrát Izrael, který menšinu hájí. Její členové slouží i v armádě židovského státu.
Bezpečnostní výzvy a rušení sankcí
Damašek má podle AFP potíže se zajištěním bezpečnosti, kdy jsou zejména únosy, ale i vraždy připisovány frakcím napojeným na vládu. Nedávné útoky na noční kluby v hlavním městě vyvolaly obavy z omezení osobních svobod za islamistické vlády.
V Sýrii navíc dál působí buňky Islámského státu (IS) a dochází i k občasným smrtícím útokům. Spojené státy chtějí, aby syrská vláda převzala kontrolu nad Kurdy provozovanými věznicemi a tábory, kde jsou zadržovány tisíce podezřelých džihádistů z Islámského státu a jejich příbuzných. Damašku ale chybí personál, který by je mohl spravovat, podotýká AFP.
USA v polovině dubna oznámily, že vzhledem k úspěšnému boji proti IS snižují svou vojenskou přítomnost v Sýrii na polovinu. Podle Pentagonu se americká přítomnost měla v dalších měsících snížit na méně než tisíc vojáků. Američané také zredukovali počet svých základen z osmi na tři, přičemž cílem je ponechat si pouze jednu, sdělil začátkem června velvyslanec USA v Turecku Thomas Barrack.
Načítání...
Na diplomatickém poli se bývalému lídru džihádistů daří získávat body. Začátkem května se vydal Šará poprvé do Evropy, kde hovořil mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Po jednání s Donaldem Trumpem v Rijádu, při němž šéf Bílého domu slíbil zrušení veškerých restrikcí, Washington oznámil zrušení prvního balíku sankcí a zmírnil omezení pro podnikání v Sýrii.
Na zrušení hospodářských sankcí se následně dohodla také Evropské unie. Výjimka platí u opatření, která jsou založena na bezpečnostních důvodech. „Chceme pomoci syrskému lidu obnovit novou, inkluzivní a mírovou Sýrii. EU vždy stála na straně Syřanů po celých posledních čtrnáct let – a bude tak činit i nadále,“ zdůraznila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Jak zvrátit bídu
Šará převzal moc nad zemí, jejíž hospodářství a infrastrukturu zdevastovala čtrnáctiletá občanská válka, ale také korupce a klientelismus spojené s Asadovým režimem, emigrace odborníků či ekonomický kolaps sousedního Libanonu, shrnuje web The New Arab.
Devadesát procent Syřanů žije v bídě. V posledním půlroce se ve státě zvýšila dostupnost paliv a zboží, včetně některých druhů ovoce, jejichž dovoz byl dříve téměř nemožný, píše AFP s tím, že prioritou režimu je nyní boj s chudobou, aby se „země stabilizovala a předešlo se problémům“, uvedl zdroj blízký prezidentovi.
Po půlroce bylo začátkem června obnoveno obchodování na Damašské burze. Syrský ministr financí Muhammad Jisr Barníja prohlásil, že to signalizuje, že se ekonomika země začíná zotavovat a že burza „bude fungovat jako soukromá společnost a bude sloužit jako skutečné centrum syrského hospodářského rozvoje se silným zaměřením na digitální oblast,“ napsala SANA.
Podle některých expertů ale kromě sankcí existují i další překážky, jež brzdí hospodářský růst, jako jsou vágní zákony. Úřady nyní řeší, jak usnadnit investice a přilákat klíčový zahraniční kapitál. Ten by mohly do země přinést třeba bohaté státy Perského zálivu, Západ, ale i Peking. Ten nicméně trápí přítomnost Ujgurů v zemi, jelikož se obávají teroristických útoků ze strany menšiny, která je v Číně dlouhodobě utlačovaná.
Sýrie nedávno podepsala s konsorciem katarských, tureckých a amerických společností energetickou dohodu v hodnotě sedmi miliard dolarů na vývoj energetického projektu o výkonu pět tisíc megawattů, který má oživit velkou část válkou zničené elektrické sítě země. Půjde o solární elektrárnu a čtyři plynové turbíny, píše server Euronews.
Obnova syrské infrastruktury je přitom klíčová kvůli tomu, aby se mohly vrátit domů miliony vnitřně vysídlených Syřanů a běženců, kteří zaplavili blízkovýchodní země i Evropu. Tisíce lidí už nyní směřují domů. „V uprchlických táborech jsme žili v extrémně drsných podmínkách. Ale teď děkujeme bohu, že naše země byla osvobozena,“ citovala turecká agentura Anadolu Mohammada Rahmona, který žil v Idlibu.
„Vracíme se do naší vlasti, i když byla zničená,“ prohlásil uprchlík. Přestože údery Asadových sil jeho vesnici značně zničily, Rahmon plánuje postavit stan na troskách svého domu jako vyjádření oddanosti své zemi. Z přibližně jednoho milionu vnitřně vysídlených osob, které se vrátily do svých domovů, aktuálně žije odhadem 28 procent v poškozených nebo nedokončených budovách.
Konec ráje captagonu
Co se týká normalizace vztahů blízkovýchodních států se Sýrií, k té docházelo už ke konci Asadovy éry. K výraznému uklidnění situace v celém regionu by nyní mohlo přispět oznámení vlády ohledně kompletní likvidace výroben a zabavení skladů s drogou captagon.
Prodej návykové látky, která zaplavila Blízký východ, živil Asadův režim v době tvrdých západních sankcí a komplikoval vztahy Damašku se zeměmi jako Jordánsko nebo Saúdská Arábie. Podle médií byla země v uplynulých letech hlavním světovým producentem captagonu.
Strategické vztahy s Ruskem a Íránem
Nejisté obrysy mají i po půlroce vztahy Damašku s Ruskem a Íránem jako podporovateli Asada, kteří v zemi po pádu režimu ztratili vliv. „Sýrie nemůže pokračovat bez vztahů s důležitou regionální zemí, jako je Írán,“ řekl Šará saúdské televizi al-Arabíja koncem loňského prosince. Vztahy však „musí být založeny na respektování suverenity a nevměšování se do záležitostí obou zemí,“ dodal podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
Pokud jde o Rusko, Damašek požádal o vydání Asada, což Moskva odmítla. I přesto Šará v dubnovém rozhovoru pro list The New York Times naznačil možnost pokračování vojenské spolupráce ze strategických důvodů. Rusové mají v zemi klíčovou námořní základnu Tartús a leteckou základnu Hmímím.
Šará tehdy zmínil dlouhodobou závislost Sýrie na ruských zbraních i řadu dřívějších dohod ohledně potravin a energetiky uzavřené za Asada mezi Moskvou a Damaškem. Vláda 20. dubna oznámila, že od pádu Asada obdržela prvních 6600 tun pšenice, připomíná server Kyiv Independent. Podle agentury Reuters dodávky pocházely právě z Ruské federace.
Přístav Tartús v péči Emirátů
Podle nejnovějších informací serveru EurAsia Daily, jenž se odkazuje na syrskou státní agenturu SANA, Damašek nově podepsal memorandum s největším světovým provozovatelem přístavů DP World ze Spojených arabských emirátů, v jehož rámci bude do rozvoje terminálu a logistických služeb přístavu Tartús investováno 800 milionů dolarů. Projekt by měl posílit pozici Tartúsu jako „klíčového centra regionálního a mezinárodního obchodu“.
Tartús je druhý největší námořní přístav v Sýrii, nachází se na pobřeží Středozemního moře. Za Asada byla provozovatelem ruská společnost STG Engineering, se kterou syrská vláda v roce 2019 podepsala investiční smlouvu. Ta předpokládala, že Rusové budou přístav spravovat 49 let a investovat do jeho modernizace více než půl miliardy dolarů. Nový režim v Damašku ale smlouvu letos v lednu ukončil. Příjmy z přístavu tak směřují výhradně do státní kasy.
Dialog s novým režimem zahájila také Ukrajina, která čelí už déle než tři roky plnohodnotné vojenské agresi ze strany Kremlu. Ministr zahraničí Andrij Sybiha navštívil Damašek hned v prosinci 2024. Tehdy prohlásil, že Kyjev a Damašek sdílejí podobné názory na pokračující ruskou vojenskou přítomnost v Sýrii.
Turecká vojenská přítomnost
Šará jedná rovněž s Tureckem, které podporovalo HTS v jeho bleskové ofenzivě. Na jaře se objevily spekulace o možném zřízení turecké základny v Sýrii. „Řekli jsme všem stranám, že tato vojenská přítomnost musí být v souladu se syrským právním rámcem,“ uvedl dočasný prezident. Dodal, že jakékoli ujednání nesmí umožnit zahraničním silám ohrožovat sousední země přes syrské území.
Turecký ministr obrany Yasar Güler před pár dny uvedl, že je příliš brzy na diskuzi o možném stažení nebo přemístění více než dvaceti tisíc tureckých vojáků ze Sýrie. „Začali jsme poskytovat vojenský výcvik a poradenské služby a zároveň podnikáme kroky ke zvýšení obranné kapacity Sýrie,“ řekl Güler agentuře Reuters, aniž by tyto kroky blíže upřesnil.
Izraelské zásahy
Napjaté vztahy má Sýrie tradičně s Izraelem, s nímž je de facto ve válečném stavu už od vzniku židovského státu. Jeruzalém od pádu Asada bombardoval stovky vojenských cílů v Sýrii s argumentem, že nechce, aby se zbraně dostaly do rukou džihádistů, jak nazývá novou vládu. Izraelské pozemní síly vstoupily do jihozápadní Sýrie, kde jsou v současné době rozmístěny v řadě základen v nárazníkové zóně na Golanských výšinách.
V poslední době se objevily v médiích zprávy o přímém kontaktu a schůzkách zástupců znepřátelených zemí s cílem zmírnit napětí v pohraniční oblasti, odkud byly tento týden vypáleny na Izrael dokonce po roce dvě rakety. Dopadly na okupované Golanské výšiny, kde nezpůsobily škody. Normalizace vztahů mezi zeměmi je ale i přes nadějná prohlášení některých amerických činitelů podle expertů velmi vzdálená, upozorňuje list Times of Israel.
Některé zprávy přitom naznačují, že Damašek by musel normalizovat vztahy s Izraelem, aby dosáhl úplného zrušení sankcí, takový krok by ale podle webu New Arab mohl narušit křehký klid v zemi. Západ úplné odvolání opatření podmiňuje i spoluprací v boji proti terorismu nebo ochranou menšin. Zbavit se restrikcí je přitom pro Sýrii klíčové.
