Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.
Asadova říše captagonu odolává sankcím a drží v šachu Blízký východ
Captagon nebyl vždy obávanou nelegální drogou. Lék obsahující amfetamin a fenetylin vyvinula v roce 1961 německá chemická firma Degussa Pharma Gruppe. Používal se při léčbě ADHD, depresí či narkolepsie. Jedna z jeho účinných látek, fenetylin, však byla v roce 1986 zařazena na černou listinu OSN, což vedlo k tomu, že většina zemí lék zakázala a přestal být dostupný i na lékařských trzích.
Začátkem nového tisíciletí pak začal bujet nelegální obchod s touto syntetickou látkou. Podle zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EUDA) z roku 2018 se výroba rozjela nejprve v Bulharsku, odkud turecké gangy pašovaly pilulky na Blízký východ. Když ale přibývalo zásahů místních úřadů, produkce se postupně přesunula do Libanonu a poté do syrských měst severně od Damašku.
Místní výrobu urychlil konflikt v Sýrii, který vypukl v roce 2011 v souvislosti s protesty v rámci takzvaného arabského jara. „Politické a bezpečnostní vakuum, jež nastalo v rámci občanské války v Sýrii, a následný ekonomický kolaps vytvořily dostatek prostoru pro rozkvět nezákonných ekonomik, jako je ta s captagonem,“ sdělila serveru Euronews ředitelka nevládního think tanku New Lines Institute Caroline Roseová.
Distribuce captagonu
Syrsko-libanonský „král captagonu“
Podle amerických a blízkovýchodních představitelů stál za rozkvětem obchodu s narkotiky v Sýrii kolem roku 2018 syrsko-libanonský prodejce automobilů Hassan Daqqou, který začal skupovat nemovitosti na obou stranách syrsko-libanonské hranice a budovat v oblasti výrobny a sklady.
Podle sankčních dokumentů amerického ministerstva financí tento muž, přezdívaný libanonskými médii „král captagonu“, vybudoval drogové impérium díky spojenectví s mocnými přáteli ve vládních a bezpečnostních kruzích v Sýrii a Libanonu. Drogu údajně vyrábí rovněž libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které má úzké vazby na Írán i režim v Damašku. Hizballáh to popírá.
Blízký východ a sever Afriky v dalších letech zaznamenaly captagonový boom. „Šířil se zejména v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, kde se stal preferovanou drogou pro dělníky k zahnání hladu a spánku kvůli své nízké ceně a široké dostupnosti ve srovnání s alkoholickými nápoji,“ popsal česko-libanonský publicista Hassan Ezzeddine.
Náklady na výrobu jedné tablety se pohybují kolem jednoho dolaru. Droga se poté prodává za 14 až 20 dolarů (322 až 460 korun), píše Business Standard. I proto se často látce přezdívá „kokain chudých“.
Pilulka obsahuje kromě fenetylinu syntetický amfetamin, kofein a další stimulanty. Fenetylin je v těle metabolizován na dvě molekuly, amfetamin a teofylin, které mají stimulační účinky, píše v této souvislosti web Deutsche Welle. Některé pilulky vyráběné v nelegálních laboratořích ale obsahují velké množství fenetylinu. Složení dnešního captagonu se tak může velmi lišit a nedostatek znalostí zvyšuje riziko, že budou obsahovat toxické chemikálie, dodává německá stanice.
Pilulky captagonu
Obliba u mladých i u vojáků
Drogu často používají studenti před zkouškami nebo pracovníci, kteří potřebují vykonávat svou činnost dlouho a chtějí zvýšit svou produktivitu, konstatoval Ezzeddine. Média zmiňují konkrétně taxikáře, řidiče kamionů či vojáky.
Captagon je velmi oblíbený také u mladé populace. V Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech návykovou látku užívají pro zábavu děti z bohatých rodin, zatímco v Iráku a Libyi tak činí spíše jedinci traumatizovaní desetiletími válek, všímá si server Geopolitical Monitor. „Někteří lidé k němu přistupují jako k rekreační droze, protože se cítí znudění, v důsledku tlaku vrstevníků nebo jen kvůli tomu, aby měli takzvaně nové zkušenosti,“ podotkl Ezzeddine.
O captagonu se někdy mluví rovněž jako o „droze džihádistů“, připomíná expert. Hojně používat ho měli v minulosti třeba teroristé z Islámského státu. „Zvyšuje pozornost a soustředění a oddaluje pocit ospalosti a hladu, což poněkud vysvětluje jeho oblíbenost mezi bojovníky, kteří potřebovali zůstat ve střehu. Zneužívání captagonu však může také způsobit duševní zmatek a halucinace, což podkopává schopnost lidí ovládat své činy a činit správná rozhodnutí,“ popisuje účinky Ezzeddine.
Řada vlivných seriózních médií jako britská stanice BBC či americký list The Washington Post (WP) popisují, jak se Sýrie v průběhu let proměnila v narko-stát a jak funguje tamní drogový průmysl včetně výroby nelegální drogy a jejího pašování za hranice.
Šíření captagonu napomáhá strategická poloha Sýrie, která se nachází přímo v centru historických pašeráckých cest vedoucích do Evropy a na hlavní trhy v Perském zálivu, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Obchodu s narkotiky hraje do karet i neustálý pohyb uprchlíků, kteří u sebe často nemají ani dokumenty, píše Geopolitical Monitor.
Zapojení milic a překupníků ze zahraničí
Většina pilulek se podle WP vyrábí v oblastech ovládaných syrským režimem a přesouvá se přes hranice a přístavní zařízení pod vládní kontrolou. Drogy přemisťují proíránské milice spolu s libanonskými a tureckými překupníky do zemí Arabského zálivu, popisuje Geopolitical Monitor.
Cílem jsou pak právě arabské země Perského zálivu, přičemž mezi regionální tranzitní země patří Irák a Jordánsko. Po celé drogové trase se na logistice podílejí další činitelé včetně velkých distributorů i malých dealerů, přičemž násilí včetně vražd jsou nedílnou součástí snahy udržet si v řetězci výhodnou pozici, uvádí Geopolitical Monitor.
„Víme, že Asad má blízko k (libyjskému generálovi) Chalífu Haftarovi, takže se hodně mluví o tom, že Asadův režim využívá jako základnu východní Libyi,“ cituje Roseovou al-Džazíra. Podle ředitelky think tanku New Lines Institute je stále více této drogy zabavováno také úřady v afrických zemích, a to v pásmu táhnoucím se od Guineje po Súdán.
Syrská „zombie“ ekonomika
Podle britské vlády, která se odkazuje na nezávislé experty, se nyní vyrábí osmdesát procent této návykové látky právě v Sýrii, což zemi přináší zisk v hodnotě asi trojnásobku zisku všech mexických drogových kartelů. Spojené království totiž odhaduje, že celosvětový obchod s captagonem má hodnotu asi 57 miliard dolarů (1,31 bilionu korun).
Kolik přesně jde vládě v Damašku, ale není jasné. Odhadovaná čísla se pohybují od jednotek miliard dolarů ročně až po desítky miliard. WP v nejnovější analýze z letošního července zmiňuje loňskou studii neziskové organizace Observatory of Political and Economic Networks, která na základě známých záchytů drog od roku 2020 došla k závěru, že captagon přináší Asadovu režimu asi 2,4 miliardy dolarů ročně (55,2 miliardy korun).
WP píše o „zombie ekonomice“, která v Sýrii vznikla právě díky prodeji captagonu. Jelikož členové Asadova režimu čelí už roky tvrdým mezinárodním sankcím, právě produkce návykové látky drží hospodářství při životě.
Syrský vládce Bašár Asad na jednom z billboardů v Damašku
Rovněž ředitelka New Lines Institute Roseová považuje obchod s drogami za „klíčový alternativní zdroj příjmů“ pro syrský režim a jeho spojence, kteří se snaží „udržet místní mocenské struktury“, zejména na jihu země. Zisky z captagonu podle ní pomáhají udržovat „hybnou sílu syrského bezpečnostního aparátu“ v jeho pokračující bitvě proti rebelům, financují nábor a zásobování.
Rada Evropské unie uvádí, že obchod s captagonem se stal „obchodním modelem řízeným (Asadovým) režimem, který obohacuje vnitřní kruh režimu a poskytuje mu příjmy, jež přispívají k jeho schopnosti zachovat politiku represí vůči civilnímu obyvatelstvu“.
Řada Syřanů přitom ve válkou rozvráceném státě živoří. Nejméně z dvanácti milionů obyvatel jsou nyní uprchlíci nebo vnitřně vysídlení a devadesát procent občanů žije v chudobě. Podle odhadů Světové banky syrský hrubý domácí produkt klesl z předválečného maxima 252 miliard dolarů na pouhých devět miliard dolarů v roce 2021. Ekonomika se navíc dál smršťuje, stejně jako očekávaná délka života mladých Syřanů, upozorňuje WP.
Sankce vůči Asadovým spojencům
Evropská unie, Velká Británie a Spojené státy uvalily v posledních letech kvůli distribuci captagonu sankce hned na několik drogových bossů a blízkých Asadových spolupracovníků. Za klíčovou postavu označily mladšího bratra syrského prezidenta Máhira Asada.
„Asadův režim se při výrobě a distribuci captagonu spoléhá na složitou síť spojenců, která podle Centra pro operační analýzu a výzkum (COAR), což je poradenská společnost zabývající se politickými riziky a rozvojovými záležitostmi, zahrnuje základní vojenské a bezpečnostní jednotky, jako je elitní 4. obrněná divize syrské armády vedená Bašárovým (mladším) bratrem Máherem Asadem, takzvaná rozvědka letectva a republikánská garda,“ popisuje Ezzeddine.
Síť podle zprávy COAR tvoří i místní milice, včetně národních obranných sil, brigády Baas a milice Saraya al-Areen se sídlem v Latákíji, stejně jako zahraniční ozbrojené skupiny různých příslušností v čele s Hizballáhem a íránskými revolučními gardami.
Investigace německého listu Der Spiegel z roku 2022 ukázala, že velká zásilka captagonu zabavená v roce 2020 v Itálii patřila bohatému syrskému podnikateli Sámeru Kamalu Asadovi, což je bratranec syrského vládce, který řídí různé korporátní subjekty a mimo jiné provozuje jednu z několika továren na captagon v obci al-Basa jižně od přístavu Latákíja. Vyšetřování deníku dále odhalilo, že zásilka byla původně odeslána právě z Latákíje, která je pod kontrolou již zmiňovaného Máhira Asada.
USA hovoří o nadnárodní hrozbě
Vůbec nejtvrdší protisyrské restrikce ze strany USA přišly v roce 2020 v podobě takzvaného Caesarova zákona, který byl pojmenován po syrském přeběhlíkovi, jemuž se podařilo vyfotit mučení a vraždy tisíců vězňů Asadova režimu. Sankce tehdy necílily konkrétně na osoby spojené s captagonem, ale na největší průmyslová odvětví v zemi, včetně energetiky a stavebnictví, a měly odradit mezinárodní investory od obchodních dohod s Damaškem, které by mu mohly pomoci opravit infrastrukturu, zmiňuje WP.
Ezzeddine v této souvislosti opět poukázal na dva roky starou zprávu COAR, v níž se píše, že Sýrie by měla být považována za centrum regionálního obchodu s captagonem, a která varuje, že výroba v zemi nabyla průmyslového charakteru, je stále přizpůsobivější a technologicky vyspělejší než dříve.
Americká Sněmovna reprezentantů v roce 2022 v reakci schválila takzvaný Captagonový zákon. „Ten žádá vládu USA, aby vypracovala společnou strategii mezi agenturami s cílem narušit výrobu a obchodování s drogami a rozbít sítě spojené s Asadovým režimem. Bidenova administrativa představila svůj plán v roce 2023 v reakci na tento požadavek,“ uvedl Ezzeddine. Legislativa označuje obchod s drogami za „nadnárodní bezpečnostní hrozbu“.
Evropa jako překladiště
Svou úlohu přitom hraje v šíření captagonu i starý kontinent, uvádí loňská zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), která naznačuje, že Evropa je klíčovým překladištěm pro tuto drogu směřující poté zpět na Blízký východ.
„Zpráva uvádí, že nedávné dodávky captagonu zabavené v Evropské unii směřovaly do zemí Perského zálivu, zejména do Saúdské Arábie. Zpráva je založena na informacích poskytnutých sedmi evropskými zeměmi – Francií, Německem, Rakouskem, Řeckem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem,“ přiblížil Ezzeddine.
Deutsche Welle připomíná zátah úřadů v Německu, při němž byly v roce 2023 zachyceny stovky kil captagonu v hodnotě 58 milionů eur (1,46 miliardy korun). Před pár dny začal v Cáchách soud se čtyřmi obviněnými v této kauze, kteří se měli pokusit o prodej návykové látky.
Zpráva EMCDDA uvádí, že členskými státy EU bylo v letech 2018 až 2023 údajně zabaveno kolem 127 milionů tablet (1773 kilogramů) drogy. Největší záchyt, a to 84 milionů tablet v hodnotě miliardy eur (25,24 miliardy korun), se odehrál v roce 2020 v italském Salernu. Spolehlivé statistiky o užívání captagonu ve světě však neexistují, upozorňuje Deutsche Welle s tím, že droga se údajně vyrábí i přímo v Unii.
Zadržená zásilka captagonu v Řecku v roce 2017
Nizozemské úřady už dříve oznámily, že na svém území každý rok objeví jeden nebo dva velké výrobní závody, kde se tablety vyrábějí z amfetaminového prášku. „Předpokládá se, že výroba tablet captagonu není typickou činností výrobců syntetických drog v zemi, ale spíše příležitostným způsobem, jak vydělat peníze,“ uvádí zpráva EMCDDA, z níž cituje web Politico.
Podle zprávy jsou do drogového byznysu zapojeni většinou syrští a libanonští státní příslušníci, přičemž někteří z nich mají bydliště v EU, zatímco jiní kontinent jen často navštěvují.
„Už několik měsíců jsme v Evropě nezaznamenali žádné nové záchyty. Víme ale, že tranzit pilulek přes Evropu je stále důležitou součástí jejich sítě,“ citovala letos v březnu al-Džazíra Andrewa Cunninghama z Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. „Captagonu se obecně nepodařilo vytvořit si trh v Evropě,“ řekl Cunningham o droze, která na starém kontinentu nedokázala konkurovat dostupnějším tvrdším drogám a alkoholu.
Podle Roseové funguje Evropa jako „odrazový můstek“ – pašeráci se snaží zbavit podezření úřadů u zásilek ze syrského území tak, že buď pašují tablety nejprve do evropských přístavů nebo založí fiktivní firmy a pak přesměrují dodávky captagonu zpět na Blízký východ. Celníci podle ředitelky think tanku New Lines Institute považují tyto zásilky za důvěryhodné a nekontrolují je tak důkladně.
Drogy v mouce či granátových jablcích
Masivní šíření pilulek trápí blízkovýchodní země, které chtějí captagonovou mánii omezit. Všechny okolní státy mají přísné protidrogové zákony s tvrdými tresty pro pašeráky, ani to ale distribuci captagonu významně neovlivnilo.
Pašeráci často drogu schovávají do zásob čaje či granátových jablek. V srpnu 2022 saúdskoarabské úřady zabavily více než 46 milionů pilulek, které byly pašovány v zásilce mouky. Jordánská diplomacie uvedla, že za poslední dva roky bylo zabaveno více než 65 milionů pilulek captagonu.
Loni v září se úřadům v Dubaji podařilo překazit pokus pašeráků dostat do země třináct tun captagonu v hodnotě přesahující miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). Policie tehdy zatkla šest osob. Podle Emirátů šlo o jednu z největších pašeráckých operací týkajících se captagonu na světě. Na konci letošního února zase zabavily osmdesát kilogramů drogy irácké úřady v západní provincii Anbar.
„Během několika posledních let se země Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií snažily ukončit rozšířený problém s pašováním drog, který se stal ,metlou‘ ohrožující mladé lidi. Spustily rozsáhlé bezpečnostní kampaně zaměřené na drogové dealery a pašeráky a kontrolují zásilky na hranicích a v různých přístavech,“ uvedl Ezzeddine. „Státy Perského zálivu vytvořily společnou pracovní skupinu pro boj proti drogám, zatýkání obchodníků s drogami a jejich mezinárodní stíhání,“ dodal.
Jordánská armáda
Jordánské vojenské zásahy proti pašerákům
Některé země jako Jordánsko, které je hlavní tranzitní zemí pro syrské drogy, používají k zastavení přeshraničního pašování drog i vojenskou sílu, říká Ezzeddine. Jordánská armáda údajně zavedla na hranici se Sýrií politiku „střílet a zabít“ a proti pašerákům narkotik zasahuje tajně také letecky.
Začátkem letošního ledna provedlo jordánské letectvo podle syrské státní televize al-Mamlaka na jihu Sýrie hned dva údery proti pašerákům. Při dalším náletu připisovaném Ammánu zahynuli dle syrských zdrojů loni v prosinci čtyři lidé včetně ženy a dvou dětí. Jordánská armáda také opakovaně informovala o sestřelení dronů ze Sýrie naložených drogami.
Kromě captagonu přitom konvoje pašeráků přesunují i zbraně. Podle listu The Washington Post Jordánci při svých úderech zabavili rakety, miny a výbušniny, které nejspíš mířily k islámským radikálům v Jordánsku, případně palestinským teroristům v Pásmu Gazy a na Západním břehu.
Asadovo diplomatické eso
Téma captagonu se v posledních letech stalo jednou z důležitých otázek v rámci obnovených diplomatických rozhovorů mezi Ligou arabských států a Damaškem, připomíná Ezzeddine. Okolní země totiž podmiňovaly normalizaci vzájemných vztahů právě omezením dodávek drog na své území.
Snahy o ukončení izolace Asadova režimu výrazně zesílily po loňském zemětřesení, které zasáhlo sever Sýrie a jih Turecka. Další oživení pak přineslo obnovení diplomatických vztahů mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem, který je blízkým spojencem Damašku. Sbližování nahrála i válka v Gaze, kterou vede Izrael s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Konflikt vyvolal nebývalé napětí v celém regionu a podle expertů nutí arabské státy držet více při sobě.
Asad nyní používá obchod s drogami jako páku na tyto země, upozorňují experti. „Režim věřil, že použitím captagonu k nátlaku na státy Perského zálivu může být schopen znovu začlenit Sýrii do arabského světa a ukončit její politickou a ekonomickou izolaci,“ míní Ezzeddine.
Tento záměr přitom Damašku vyšel, jelikož liga loni v květnu umožnila Sýrii návrat. Před třinácti lety byla země vyloučena po brutálním zásahu Asadova režimu proti demonstrantům. Následná občanská válka si vyžádala statisíce mrtvých a vláda v Damašku je obviňována z řady masakrů a zločinů proti lidskosti včetně chemických útoků.
Arabské centrum ve Washingtonu nicméně v jednom z komentářů varuje, že blízkovýchodní země musejí počítat i s možností, že normalizace vztahů s Damaškem paradoxně výrobu a distribuci captagonu ještě posílí, protože Sýrii to usnadní přístup na černý trh s narkotiky a také k pašeráckým trasám.
Damašek spojení s drogami odmítá
Asad a jeho okolí jakékoli vazby na obchod s captagonem popírají. Syrská vláda tvrdí, že proti skupinám pašeráků na jihu země zasahuje, a odmítá nařčení, že se na pašování podílejí Íránem podporované milice, které jsou napojené na syrské bezpečnostní složky a armádu. Jeden syrský zákonodárce řekl agentuře AP, že země je využívána jako tranzitní stát pro pašování captagonu a dalších drog, a obvinil z tohoto obchodu opozici.
Syrské ministerstvo informací dokonce loni v létě odebralo akreditaci zpravodajům a kameramanovi BBC poté, co stanice odvysílala dokumentární snímek, v němž členy Asadovy rodiny a vysoce postavené představitele syrské armády spojovala s výrobou a obchodováním s drogami.
Resort uvedl, že BBC vysílá „zavádějící reportáže, které se opírají o prohlášení a svědectví teroristických subjektů a osob nepřátelských vůči Sýrii“. Přímo o dokumentu se ministerstvo nezmínilo a svá tvrzení o neobjektivním zpravodajství nepodložilo.
Britská stanice tehdy obvinění odmítla s tím, že poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství. „Mluvíme s lidmi napříč politickým spektrem, abychom zjistili fakta. Našim divákům v arabsky mluvícím světě budeme i nadále poskytovat nestranné zpravodajství a informace,“ zdůraznila BBC.
Ke zvládnutí drogového problému by pomohlo ukončení války
Asadův režim podle expertů ve skutečnosti nemá zájem captagonový boom zastavit, protože miliardy z obchodu nutně potřebuje. „Na tento tok příjmů se spoléhá tváří v tvář sankčnímu tlaku z naší strany a ze strany Evropské unie,“ řekl listu The Washington Post Joel Rayburn, který působil mezi lety 2018 až 2021 jako zvláštní vyslanec USA v Sýrii. Asadův režim by bez captagonu důsledky sankcí neustál a žádný jiný zdroj příjmů drogový byznys nemůže nahradit, je přesvědčen Rayburn.
Podle komentáře think tanku Carnegie Endowment for International Peace nejde v případě řešení krize kolem captagonu jen o nutnost posílení mezinárodní spolupráce či zabezpečení hranic bez spoléhání na vládu v Damašku, ale ke zvládnutí problému by bylo třeba také ukončit syrský konflikt, což je „náročný úkol“.
Asadův režim ovládá zhruba dvě třetiny Sýrie. Letos v červenci se konaly v zemi parlamentní „volby“, v nichž podle očekávání zvítězila Asadova strana Baas. Syrská opozice v exilu označila hlasování za „absurdní“, jelikož se konalo jen na území, které má pod kontrolou vláda.
Asadův mandát by podle ústavy měl skončit v roce 2028. Nový parlament však nejspíš schválí změny, které mu umožní vládnout déle, píše agentura AP.
„Země Perského zálivu a mezinárodní společenství mohou mezitím podporovat místní komunity a organizace v Sýrii, které se aktivně podílejí na boji proti narkotikům, a tím snížit vliv režimu. Využití diplomatických kanálů k podpoře dohod o kontrole drog s nerežimními aktéry kromě toho může dále podkopat kontrolu Asadova režimu nad obchodem s captagonem,“ soudí experti z think tanku Carnegie Endowment for International Peace.