Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.
Captagon nebyl vždy obávanou nelegální drogou. Lék obsahující amfetamin a fenetylin vyvinula v roce 1961 německá chemická firma Degussa Pharma Gruppe. Používal se při léčbě ADHD, depresí či narkolepsie. Jedna z jeho účinných látek, fenetylin, však byla v roce 1986 zařazena na černou listinu OSN, což vedlo k tomu, že většina zemí lék zakázala a přestal být dostupný i na lékařských trzích.
Začátkem nového tisíciletí pak začal bujet nelegální obchod s touto syntetickou látkou. Podle zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EUDA) z roku 2018 se výroba rozjela nejprve v Bulharsku, odkud turecké gangy pašovaly pilulky na Blízký východ. Když ale přibývalo zásahů místních úřadů, produkce se postupně přesunula do Libanonu a poté do syrských měst severně od Damašku.
Místní výrobu urychlil konflikt v Sýrii, který vypukl v roce 2011 v souvislosti s protesty v rámci takzvaného arabského jara. „Politické a bezpečnostní vakuum, jež nastalo v rámci občanské války v Sýrii, a následný ekonomický kolaps vytvořily dostatek prostoru pro rozkvět nezákonných ekonomik, jako je ta s captagonem,“ sdělila serveru Euronews ředitelka nevládního think tanku New Lines Institute Caroline Roseová.
Syrsko-libanonský „král captagonu“
Podle amerických a blízkovýchodních představitelů stál za rozkvětem obchodu s narkotiky v Sýrii kolem roku 2018 syrsko-libanonský prodejce automobilů Hassan Daqqou, který začal skupovat nemovitosti na obou stranách syrsko-libanonské hranice a budovat v oblasti výrobny a sklady.
Podle sankčních dokumentů amerického ministerstva financí tento muž, přezdívaný libanonskými médii „král captagonu“, vybudoval drogové impérium díky spojenectví s mocnými přáteli ve vládních a bezpečnostních kruzích v Sýrii a Libanonu. Drogu údajně vyrábí rovněž libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které má úzké vazby na Írán i režim v Damašku. Hizballáh to popírá.
Blízký východ a sever Afriky v dalších letech zaznamenaly captagonový boom. „Šířil se zejména v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, kde se stal preferovanou drogou pro dělníky k zahnání hladu a spánku kvůli své nízké ceně a široké dostupnosti ve srovnání s alkoholickými nápoji,“ popsal česko-libanonský publicista Hassan Ezzeddine.
Náklady na výrobu jedné tablety se pohybují kolem jednoho dolaru. Droga se poté prodává za 14 až 20 dolarů (322 až 460 korun), píše Business Standard. I proto se často látce přezdívá „kokain chudých“.
Pilulka obsahuje kromě fenetylinu syntetický amfetamin, kofein a další stimulanty. Fenetylin je v těle metabolizován na dvě molekuly, amfetamin a teofylin, které mají stimulační účinky, píše v této souvislosti web Deutsche Welle. Některé pilulky vyráběné v nelegálních laboratořích ale obsahují velké množství fenetylinu. Složení dnešního captagonu se tak může velmi lišit a nedostatek znalostí zvyšuje riziko, že budou obsahovat toxické chemikálie, dodává německá stanice.
Obliba u mladých i u vojáků
Drogu často používají studenti před zkouškami nebo pracovníci, kteří potřebují vykonávat svou činnost dlouho a chtějí zvýšit svou produktivitu, konstatoval Ezzeddine. Média zmiňují konkrétně taxikáře, řidiče kamionů či vojáky.
Captagon je velmi oblíbený také u mladé populace. V Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech návykovou látku užívají pro zábavu děti z bohatých rodin, zatímco v Iráku a Libyi tak činí spíše jedinci traumatizovaní desetiletími válek, všímá si server Geopolitical Monitor. „Někteří lidé k němu přistupují jako k rekreační droze, protože se cítí znudění, v důsledku tlaku vrstevníků nebo jen kvůli tomu, aby měli takzvaně nové zkušenosti,“ podotkl Ezzeddine.
O captagonu se někdy mluví rovněž jako o „droze džihádistů“, připomíná expert. Hojně používat ho měli v minulosti třeba teroristé z Islámského státu. „Zvyšuje pozornost a soustředění a oddaluje pocit ospalosti a hladu, což poněkud vysvětluje jeho oblíbenost mezi bojovníky, kteří potřebovali zůstat ve střehu. Zneužívání captagonu však může také způsobit duševní zmatek a halucinace, což podkopává schopnost lidí ovládat své činy a činit správná rozhodnutí,“ popisuje účinky Ezzeddine.
Řada vlivných seriózních médií jako britská stanice BBC či americký list The Washington Post (WP) popisují, jak se Sýrie v průběhu let proměnila v narko-stát a jak funguje tamní drogový průmysl včetně výroby nelegální drogy a jejího pašování za hranice.
Šíření captagonu napomáhá strategická poloha Sýrie, která se nachází přímo v centru historických pašeráckých cest vedoucích do Evropy a na hlavní trhy v Perském zálivu, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Obchodu s narkotiky hraje do karet i neustálý pohyb uprchlíků, kteří u sebe často nemají ani dokumenty, píše Geopolitical Monitor.
Zapojení milic a překupníků ze zahraničí
Většina pilulek se podle WP vyrábí v oblastech ovládaných syrským režimem a přesouvá se přes hranice a přístavní zařízení pod vládní kontrolou. Drogy přemisťují proíránské milice spolu s libanonskými a tureckými překupníky do zemí Arabského zálivu, popisuje Geopolitical Monitor.
Cílem jsou pak právě arabské země Perského zálivu, přičemž mezi regionální tranzitní země patří Irák a Jordánsko. Po celé drogové trase se na logistice podílejí další činitelé včetně velkých distributorů i malých dealerů, přičemž násilí včetně vražd jsou nedílnou součástí snahy udržet si v řetězci výhodnou pozici, uvádí Geopolitical Monitor.
„Víme, že Asad má blízko k (libyjskému generálovi) Chalífu Haftarovi, takže se hodně mluví o tom, že Asadův režim využívá jako základnu východní Libyi,“ cituje Roseovou al-Džazíra. Podle ředitelky think tanku New Lines Institute je stále více této drogy zabavováno také úřady v afrických zemích, a to v pásmu táhnoucím se od Guineje po Súdán.
Syrská „zombie“ ekonomika
Podle britské vlády, která se odkazuje na nezávislé experty, se nyní vyrábí osmdesát procent této návykové látky právě v Sýrii, což zemi přináší zisk v hodnotě asi trojnásobku zisku všech mexických drogových kartelů. Spojené království totiž odhaduje, že celosvětový obchod s captagonem má hodnotu asi 57 miliard dolarů (1,31 bilionu korun).
Kolik přesně jde vládě v Damašku, ale není jasné. Odhadovaná čísla se pohybují od jednotek miliard dolarů ročně až po desítky miliard. WP v nejnovější analýze z letošního července zmiňuje loňskou studii neziskové organizace Observatory of Political and Economic Networks, která na základě známých záchytů drog od roku 2020 došla k závěru, že captagon přináší Asadovu režimu asi 2,4 miliardy dolarů ročně (55,2 miliardy korun).
WP píše o „zombie ekonomice“, která v Sýrii vznikla právě díky prodeji captagonu. Jelikož členové Asadova režimu čelí už roky tvrdým mezinárodním sankcím, právě produkce návykové látky drží hospodářství při životě.
Rovněž ředitelka New Lines Institute Roseová považuje obchod s drogami za „klíčový alternativní zdroj příjmů“ pro syrský režim a jeho spojence, kteří se snaží „udržet místní mocenské struktury“, zejména na jihu země. Zisky z captagonu podle ní pomáhají udržovat „hybnou sílu syrského bezpečnostního aparátu“ v jeho pokračující bitvě proti rebelům, financují nábor a zásobování.
Rada Evropské unie uvádí, že obchod s captagonem se stal „obchodním modelem řízeným (Asadovým) režimem, který obohacuje vnitřní kruh režimu a poskytuje mu příjmy, jež přispívají k jeho schopnosti zachovat politiku represí vůči civilnímu obyvatelstvu“.
Řada Syřanů přitom ve válkou rozvráceném státě živoří. Nejméně z dvanácti milionů obyvatel jsou nyní uprchlíci nebo vnitřně vysídlení a devadesát procent občanů žije v chudobě. Podle odhadů Světové banky syrský hrubý domácí produkt klesl z předválečného maxima 252 miliard dolarů na pouhých devět miliard dolarů v roce 2021. Ekonomika se navíc dál smršťuje, stejně jako očekávaná délka života mladých Syřanů, upozorňuje WP.
Sankce vůči Asadovým spojencům
Evropská unie, Velká Británie a Spojené státy uvalily v posledních letech kvůli distribuci captagonu sankce hned na několik drogových bossů a blízkých Asadových spolupracovníků. Za klíčovou postavu označily mladšího bratra syrského prezidenta Máhira Asada.
„Asadův režim se při výrobě a distribuci captagonu spoléhá na složitou síť spojenců, která podle Centra pro operační analýzu a výzkum (COAR), což je poradenská společnost zabývající se politickými riziky a rozvojovými záležitostmi, zahrnuje základní vojenské a bezpečnostní jednotky, jako je elitní 4. obrněná divize syrské armády vedená Bašárovým (mladším) bratrem Máherem Asadem, takzvaná rozvědka letectva a republikánská garda,“ popisuje Ezzeddine.
Síť podle zprávy COAR tvoří i místní milice, včetně národních obranných sil, brigády Baas a milice Saraya al-Areen se sídlem v Latákíji, stejně jako zahraniční ozbrojené skupiny různých příslušností v čele s Hizballáhem a íránskými revolučními gardami.
Investigace německého listu Der Spiegel z roku 2022 ukázala, že velká zásilka captagonu zabavená v roce 2020 v Itálii patřila bohatému syrskému podnikateli Sámeru Kamalu Asadovi, což je bratranec syrského vládce, který řídí různé korporátní subjekty a mimo jiné provozuje jednu z několika továren na captagon v obci al-Basa jižně od přístavu Latákíja. Vyšetřování deníku dále odhalilo, že zásilka byla původně odeslána právě z Latákíje, která je pod kontrolou již zmiňovaného Máhira Asada.
USA hovoří o nadnárodní hrozbě
Vůbec nejtvrdší protisyrské restrikce ze strany USA přišly v roce 2020 v podobě takzvaného Caesarova zákona, který byl pojmenován po syrském přeběhlíkovi, jemuž se podařilo vyfotit mučení a vraždy tisíců vězňů Asadova režimu. Sankce tehdy necílily konkrétně na osoby spojené s captagonem, ale na největší průmyslová odvětví v zemi, včetně energetiky a stavebnictví, a měly odradit mezinárodní investory od obchodních dohod s Damaškem, které by mu mohly pomoci opravit infrastrukturu, zmiňuje WP.
Ezzeddine v této souvislosti opět poukázal na dva roky starou zprávu COAR, v níž se píše, že Sýrie by měla být považována za centrum regionálního obchodu s captagonem, a která varuje, že výroba v zemi nabyla průmyslového charakteru, je stále přizpůsobivější a technologicky vyspělejší než dříve.
Americká Sněmovna reprezentantů v roce 2022 v reakci schválila takzvaný Captagonový zákon. „Ten žádá vládu USA, aby vypracovala společnou strategii mezi agenturami s cílem narušit výrobu a obchodování s drogami a rozbít sítě spojené s Asadovým režimem. Bidenova administrativa představila svůj plán v roce 2023 v reakci na tento požadavek,“ uvedl Ezzeddine. Legislativa označuje obchod s drogami za „nadnárodní bezpečnostní hrozbu“.
Evropa jako překladiště
Svou úlohu přitom hraje v šíření captagonu i starý kontinent, uvádí loňská zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), která naznačuje, že Evropa je klíčovým překladištěm pro tuto drogu směřující poté zpět na Blízký východ.
„Zpráva uvádí, že nedávné dodávky captagonu zabavené v Evropské unii směřovaly do zemí Perského zálivu, zejména do Saúdské Arábie. Zpráva je založena na informacích poskytnutých sedmi evropskými zeměmi – Francií, Německem, Rakouskem, Řeckem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem,“ přiblížil Ezzeddine.
Deutsche Welle připomíná zátah úřadů v Německu, při němž byly v roce 2023 zachyceny stovky kil captagonu v hodnotě 58 milionů eur (1,46 miliardy korun). Před pár dny začal v Cáchách soud se čtyřmi obviněnými v této kauze, kteří se měli pokusit o prodej návykové látky.
Zpráva EMCDDA uvádí, že členskými státy EU bylo v letech 2018 až 2023 údajně zabaveno kolem 127 milionů tablet (1773 kilogramů) drogy. Největší záchyt, a to 84 milionů tablet v hodnotě miliardy eur (25,24 miliardy korun), se odehrál v roce 2020 v italském Salernu. Spolehlivé statistiky o užívání captagonu ve světě však neexistují, upozorňuje Deutsche Welle s tím, že droga se údajně vyrábí i přímo v Unii.
Nizozemské úřady už dříve oznámily, že na svém území každý rok objeví jeden nebo dva velké výrobní závody, kde se tablety vyrábějí z amfetaminového prášku. „Předpokládá se, že výroba tablet captagonu není typickou činností výrobců syntetických drog v zemi, ale spíše příležitostným způsobem, jak vydělat peníze,“ uvádí zpráva EMCDDA, z níž cituje web Politico.
Podle zprávy jsou do drogového byznysu zapojeni většinou syrští a libanonští státní příslušníci, přičemž někteří z nich mají bydliště v EU, zatímco jiní kontinent jen často navštěvují.
„Už několik měsíců jsme v Evropě nezaznamenali žádné nové záchyty. Víme ale, že tranzit pilulek přes Evropu je stále důležitou součástí jejich sítě,“ citovala letos v březnu al-Džazíra Andrewa Cunninghama z Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. „Captagonu se obecně nepodařilo vytvořit si trh v Evropě,“ řekl Cunningham o droze, která na starém kontinentu nedokázala konkurovat dostupnějším tvrdším drogám a alkoholu.
Podle Roseové funguje Evropa jako „odrazový můstek“ – pašeráci se snaží zbavit podezření úřadů u zásilek ze syrského území tak, že buď pašují tablety nejprve do evropských přístavů nebo založí fiktivní firmy a pak přesměrují dodávky captagonu zpět na Blízký východ. Celníci podle ředitelky think tanku New Lines Institute považují tyto zásilky za důvěryhodné a nekontrolují je tak důkladně.
Drogy v mouce či granátových jablcích
Masivní šíření pilulek trápí blízkovýchodní země, které chtějí captagonovou mánii omezit. Všechny okolní státy mají přísné protidrogové zákony s tvrdými tresty pro pašeráky, ani to ale distribuci captagonu významně neovlivnilo.
Pašeráci často drogu schovávají do zásob čaje či granátových jablek. V srpnu 2022 saúdskoarabské úřady zabavily více než 46 milionů pilulek, které byly pašovány v zásilce mouky. Jordánská diplomacie uvedla, že za poslední dva roky bylo zabaveno více než 65 milionů pilulek captagonu.
Loni v září se úřadům v Dubaji podařilo překazit pokus pašeráků dostat do země třináct tun captagonu v hodnotě přesahující miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). Policie tehdy zatkla šest osob. Podle Emirátů šlo o jednu z největších pašeráckých operací týkajících se captagonu na světě. Na konci letošního února zase zabavily osmdesát kilogramů drogy irácké úřady v západní provincii Anbar.
„Během několika posledních let se země Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií snažily ukončit rozšířený problém s pašováním drog, který se stal ,metlou‘ ohrožující mladé lidi. Spustily rozsáhlé bezpečnostní kampaně zaměřené na drogové dealery a pašeráky a kontrolují zásilky na hranicích a v různých přístavech,“ uvedl Ezzeddine. „Státy Perského zálivu vytvořily společnou pracovní skupinu pro boj proti drogám, zatýkání obchodníků s drogami a jejich mezinárodní stíhání,“ dodal.
Jordánské vojenské zásahy proti pašerákům
Některé země jako Jordánsko, které je hlavní tranzitní zemí pro syrské drogy, používají k zastavení přeshraničního pašování drog i vojenskou sílu, říká Ezzeddine. Jordánská armáda údajně zavedla na hranici se Sýrií politiku „střílet a zabít“ a proti pašerákům narkotik zasahuje tajně také letecky.
Začátkem letošního ledna provedlo jordánské letectvo podle syrské státní televize al-Mamlaka na jihu Sýrie hned dva údery proti pašerákům. Při dalším náletu připisovaném Ammánu zahynuli dle syrských zdrojů loni v prosinci čtyři lidé včetně ženy a dvou dětí. Jordánská armáda také opakovaně informovala o sestřelení dronů ze Sýrie naložených drogami.
Kromě captagonu přitom konvoje pašeráků přesunují i zbraně. Podle listu The Washington Post Jordánci při svých úderech zabavili rakety, miny a výbušniny, které nejspíš mířily k islámským radikálům v Jordánsku, případně palestinským teroristům v Pásmu Gazy a na Západním břehu.
Asadovo diplomatické eso
Téma captagonu se v posledních letech stalo jednou z důležitých otázek v rámci obnovených diplomatických rozhovorů mezi Ligou arabských států a Damaškem, připomíná Ezzeddine. Okolní země totiž podmiňovaly normalizaci vzájemných vztahů právě omezením dodávek drog na své území.
Snahy o ukončení izolace Asadova režimu výrazně zesílily po loňském zemětřesení, které zasáhlo sever Sýrie a jih Turecka. Další oživení pak přineslo obnovení diplomatických vztahů mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem, který je blízkým spojencem Damašku. Sbližování nahrála i válka v Gaze, kterou vede Izrael s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Konflikt vyvolal nebývalé napětí v celém regionu a podle expertů nutí arabské státy držet více při sobě.
Asad nyní používá obchod s drogami jako páku na tyto země, upozorňují experti. „Režim věřil, že použitím captagonu k nátlaku na státy Perského zálivu může být schopen znovu začlenit Sýrii do arabského světa a ukončit její politickou a ekonomickou izolaci,“ míní Ezzeddine.
Tento záměr přitom Damašku vyšel, jelikož liga loni v květnu umožnila Sýrii návrat. Před třinácti lety byla země vyloučena po brutálním zásahu Asadova režimu proti demonstrantům. Následná občanská válka si vyžádala statisíce mrtvých a vláda v Damašku je obviňována z řady masakrů a zločinů proti lidskosti včetně chemických útoků.
Arabské centrum ve Washingtonu nicméně v jednom z komentářů varuje, že blízkovýchodní země musejí počítat i s možností, že normalizace vztahů s Damaškem paradoxně výrobu a distribuci captagonu ještě posílí, protože Sýrii to usnadní přístup na černý trh s narkotiky a také k pašeráckým trasám.
Damašek spojení s drogami odmítá
Asad a jeho okolí jakékoli vazby na obchod s captagonem popírají. Syrská vláda tvrdí, že proti skupinám pašeráků na jihu země zasahuje, a odmítá nařčení, že se na pašování podílejí Íránem podporované milice, které jsou napojené na syrské bezpečnostní složky a armádu. Jeden syrský zákonodárce řekl agentuře AP, že země je využívána jako tranzitní stát pro pašování captagonu a dalších drog, a obvinil z tohoto obchodu opozici.
Syrské ministerstvo informací dokonce loni v létě odebralo akreditaci zpravodajům a kameramanovi BBC poté, co stanice odvysílala dokumentární snímek, v němž členy Asadovy rodiny a vysoce postavené představitele syrské armády spojovala s výrobou a obchodováním s drogami.
Resort uvedl, že BBC vysílá „zavádějící reportáže, které se opírají o prohlášení a svědectví teroristických subjektů a osob nepřátelských vůči Sýrii“. Přímo o dokumentu se ministerstvo nezmínilo a svá tvrzení o neobjektivním zpravodajství nepodložilo.
Britská stanice tehdy obvinění odmítla s tím, že poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství. „Mluvíme s lidmi napříč politickým spektrem, abychom zjistili fakta. Našim divákům v arabsky mluvícím světě budeme i nadále poskytovat nestranné zpravodajství a informace,“ zdůraznila BBC.
Ke zvládnutí drogového problému by pomohlo ukončení války
Asadův režim podle expertů ve skutečnosti nemá zájem captagonový boom zastavit, protože miliardy z obchodu nutně potřebuje. „Na tento tok příjmů se spoléhá tváří v tvář sankčnímu tlaku z naší strany a ze strany Evropské unie,“ řekl listu The Washington Post Joel Rayburn, který působil mezi lety 2018 až 2021 jako zvláštní vyslanec USA v Sýrii. Asadův režim by bez captagonu důsledky sankcí neustál a žádný jiný zdroj příjmů drogový byznys nemůže nahradit, je přesvědčen Rayburn.
Podle komentáře think tanku Carnegie Endowment for International Peace nejde v případě řešení krize kolem captagonu jen o nutnost posílení mezinárodní spolupráce či zabezpečení hranic bez spoléhání na vládu v Damašku, ale ke zvládnutí problému by bylo třeba také ukončit syrský konflikt, což je „náročný úkol“.
Asadův režim ovládá zhruba dvě třetiny Sýrie. Letos v červenci se konaly v zemi parlamentní „volby“, v nichž podle očekávání zvítězila Asadova strana Baas. Syrská opozice v exilu označila hlasování za „absurdní“, jelikož se konalo jen na území, které má pod kontrolou vláda.
Asadův mandát by podle ústavy měl skončit v roce 2028. Nový parlament však nejspíš schválí změny, které mu umožní vládnout déle, píše agentura AP.
„Země Perského zálivu a mezinárodní společenství mohou mezitím podporovat místní komunity a organizace v Sýrii, které se aktivně podílejí na boji proti narkotikům, a tím snížit vliv režimu. Využití diplomatických kanálů k podpoře dohod o kontrole drog s nerežimními aktéry kromě toho může dále podkopat kontrolu Asadova režimu nad obchodem s captagonem,“ soudí experti z think tanku Carnegie Endowment for International Peace.
