Sýrie čelí další katastrofě. Dvanáct milionů lidí hladoví a úrodu ničí sucho

3 minuty
Horizont ČT24: Sýrii trápí sucho. Dvanáct milionů lidí hladoví
Zdroj: ČT24

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Po krvavých bojích, při nichž proti sobě stály tanky a pálily zbraně, nyní Syřané bojují s přírodou – doslova o každý klas. „Sklizeň letos klesla o polovinu ve srovnání s loňským rokem. Loni to bylo mnohem lepší,“ líčí farmář Imad al-Sajíd.

Podobně jako on jsou na tom farmáři v celé zemi, na vině je zejména extrémní sucho. Hladina řeky Eufrat na některých místech klesla až o pět metrů.

Nepříznivé přírodní podmínky ještě umocňuje politická situace v zemi. Přes šedesát procent syrské půdy ovládají Kurdové, kteří odmítají s režimem Bašára Asada obchodovat. Vše navíc komplikují stále rostoucí ceny hnojiv. „Farmáři nebudou moci hnojiva používat. Když nebudeme hnojit, nebudeme mít ani úrodu,“ varuje předseda syrské Komise farmářů Ahmed Šaráwi.

Letošní zemědělská sezona se paradoxně měla stát rokem pšenice – alespoň tak to v intenzivní kampani vyhlásila Asadova vláda. Damašek vyzýval farmáře k pěstování obilí, osázet se rozhodl téměř dva miliony hektarů půdy. Byla to ambiciózní reakce na nedostatek základních potravin včetně chleba.

Peníze chybí, inflace a ceny rostou

Před pekárnami se ovšem tvoří i několikahodinové fronty a zřejmě jen tak nezmizí. Poloprázdné sýpky sice měly zaplnit dodávky z Ruska, hlavní Asadův spojenec dokonce slíbil zemi milion tun pšenice. Jenže Syřanům chybí potřebné finance. Tamní ekonomika se pohybuje na pokraji zhroucení.

„K utrpení přispívá ekonomický kolaps a zhoršující se chudoba způsobená kombinací konfliktu, korupce, sankcí a pandemie covidu-19,“ vyjmenovává generální tajemník OSN António Guterres. I proto v zemi ceny už tak vzácných potravin ještě dále rostou. Loni se kvůli inflaci zvýšily dokonce o dvě stě procent.

„Kvůli rostoucím cenám moje prodeje klesly zhruba o padesát procent. Někdy si lidé kupují jen část kusu zeleniny, celý si nemohou dovolit,“ popisuje majitel obchodu s potravinami Abo Mohammed.

Zoufalá ekonomická situace v kombinaci se špatnou úrodou tak může být jen počátkem další humanitární katastrofy. Podle Světového potravinového fondu v Sýrii hladoví rekordních dvanáct milionů lidí, tedy asi šedesát procent tamní populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...