Sýrie čelí další katastrofě. Dvanáct milionů lidí hladoví a úrodu ničí sucho

Nahrávám video
Horizont ČT24: Sýrii trápí sucho. Dvanáct milionů lidí hladoví
Zdroj: ČT24

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Po krvavých bojích, při nichž proti sobě stály tanky a pálily zbraně, nyní Syřané bojují s přírodou – doslova o každý klas. „Sklizeň letos klesla o polovinu ve srovnání s loňským rokem. Loni to bylo mnohem lepší,“ líčí farmář Imad al-Sajíd.

Podobně jako on jsou na tom farmáři v celé zemi, na vině je zejména extrémní sucho. Hladina řeky Eufrat na některých místech klesla až o pět metrů.

Nepříznivé přírodní podmínky ještě umocňuje politická situace v zemi. Přes šedesát procent syrské půdy ovládají Kurdové, kteří odmítají s režimem Bašára Asada obchodovat. Vše navíc komplikují stále rostoucí ceny hnojiv. „Farmáři nebudou moci hnojiva používat. Když nebudeme hnojit, nebudeme mít ani úrodu,“ varuje předseda syrské Komise farmářů Ahmed Šaráwi.

Letošní zemědělská sezona se paradoxně měla stát rokem pšenice – alespoň tak to v intenzivní kampani vyhlásila Asadova vláda. Damašek vyzýval farmáře k pěstování obilí, osázet se rozhodl téměř dva miliony hektarů půdy. Byla to ambiciózní reakce na nedostatek základních potravin včetně chleba.

Peníze chybí, inflace a ceny rostou

Před pekárnami se ovšem tvoří i několikahodinové fronty a zřejmě jen tak nezmizí. Poloprázdné sýpky sice měly zaplnit dodávky z Ruska, hlavní Asadův spojenec dokonce slíbil zemi milion tun pšenice. Jenže Syřanům chybí potřebné finance. Tamní ekonomika se pohybuje na pokraji zhroucení.

„K utrpení přispívá ekonomický kolaps a zhoršující se chudoba způsobená kombinací konfliktu, korupce, sankcí a pandemie covidu-19,“ vyjmenovává generální tajemník OSN António Guterres. I proto v zemi ceny už tak vzácných potravin ještě dále rostou. Loni se kvůli inflaci zvýšily dokonce o dvě stě procent.

„Kvůli rostoucím cenám moje prodeje klesly zhruba o padesát procent. Někdy si lidé kupují jen část kusu zeleniny, celý si nemohou dovolit,“ popisuje majitel obchodu s potravinami Abo Mohammed.

Zoufalá ekonomická situace v kombinaci se špatnou úrodou tak může být jen počátkem další humanitární katastrofy. Podle Světového potravinového fondu v Sýrii hladoví rekordních dvanáct milionů lidí, tedy asi šedesát procent tamní populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 45 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 1 hhodinou

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 6 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 6 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 10 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...