Sýrie čelí další katastrofě. Dvanáct milionů lidí hladoví a úrodu ničí sucho

3 minuty
Horizont ČT24: Sýrii trápí sucho. Dvanáct milionů lidí hladoví
Zdroj: ČT24

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Po krvavých bojích, při nichž proti sobě stály tanky a pálily zbraně, nyní Syřané bojují s přírodou – doslova o každý klas. „Sklizeň letos klesla o polovinu ve srovnání s loňským rokem. Loni to bylo mnohem lepší,“ líčí farmář Imad al-Sajíd.

Podobně jako on jsou na tom farmáři v celé zemi, na vině je zejména extrémní sucho. Hladina řeky Eufrat na některých místech klesla až o pět metrů.

Nepříznivé přírodní podmínky ještě umocňuje politická situace v zemi. Přes šedesát procent syrské půdy ovládají Kurdové, kteří odmítají s režimem Bašára Asada obchodovat. Vše navíc komplikují stále rostoucí ceny hnojiv. „Farmáři nebudou moci hnojiva používat. Když nebudeme hnojit, nebudeme mít ani úrodu,“ varuje předseda syrské Komise farmářů Ahmed Šaráwi.

Letošní zemědělská sezona se paradoxně měla stát rokem pšenice – alespoň tak to v intenzivní kampani vyhlásila Asadova vláda. Damašek vyzýval farmáře k pěstování obilí, osázet se rozhodl téměř dva miliony hektarů půdy. Byla to ambiciózní reakce na nedostatek základních potravin včetně chleba.

Peníze chybí, inflace a ceny rostou

Před pekárnami se ovšem tvoří i několikahodinové fronty a zřejmě jen tak nezmizí. Poloprázdné sýpky sice měly zaplnit dodávky z Ruska, hlavní Asadův spojenec dokonce slíbil zemi milion tun pšenice. Jenže Syřanům chybí potřebné finance. Tamní ekonomika se pohybuje na pokraji zhroucení.

„K utrpení přispívá ekonomický kolaps a zhoršující se chudoba způsobená kombinací konfliktu, korupce, sankcí a pandemie covidu-19,“ vyjmenovává generální tajemník OSN António Guterres. I proto v zemi ceny už tak vzácných potravin ještě dále rostou. Loni se kvůli inflaci zvýšily dokonce o dvě stě procent.

„Kvůli rostoucím cenám moje prodeje klesly zhruba o padesát procent. Někdy si lidé kupují jen část kusu zeleniny, celý si nemohou dovolit,“ popisuje majitel obchodu s potravinami Abo Mohammed.

Zoufalá ekonomická situace v kombinaci se špatnou úrodou tak může být jen počátkem další humanitární katastrofy. Podle Světového potravinového fondu v Sýrii hladoví rekordních dvanáct milionů lidí, tedy asi šedesát procent tamní populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...