Sýrie čelí další katastrofě. Dvanáct milionů lidí hladoví a úrodu ničí sucho

3 minuty
Horizont ČT24: Sýrii trápí sucho. Dvanáct milionů lidí hladoví
Zdroj: ČT24

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Po krvavých bojích, při nichž proti sobě stály tanky a pálily zbraně, nyní Syřané bojují s přírodou – doslova o každý klas. „Sklizeň letos klesla o polovinu ve srovnání s loňským rokem. Loni to bylo mnohem lepší,“ líčí farmář Imad al-Sajíd.

Podobně jako on jsou na tom farmáři v celé zemi, na vině je zejména extrémní sucho. Hladina řeky Eufrat na některých místech klesla až o pět metrů.

Nepříznivé přírodní podmínky ještě umocňuje politická situace v zemi. Přes šedesát procent syrské půdy ovládají Kurdové, kteří odmítají s režimem Bašára Asada obchodovat. Vše navíc komplikují stále rostoucí ceny hnojiv. „Farmáři nebudou moci hnojiva používat. Když nebudeme hnojit, nebudeme mít ani úrodu,“ varuje předseda syrské Komise farmářů Ahmed Šaráwi.

Letošní zemědělská sezona se paradoxně měla stát rokem pšenice – alespoň tak to v intenzivní kampani vyhlásila Asadova vláda. Damašek vyzýval farmáře k pěstování obilí, osázet se rozhodl téměř dva miliony hektarů půdy. Byla to ambiciózní reakce na nedostatek základních potravin včetně chleba.

Peníze chybí, inflace a ceny rostou

Před pekárnami se ovšem tvoří i několikahodinové fronty a zřejmě jen tak nezmizí. Poloprázdné sýpky sice měly zaplnit dodávky z Ruska, hlavní Asadův spojenec dokonce slíbil zemi milion tun pšenice. Jenže Syřanům chybí potřebné finance. Tamní ekonomika se pohybuje na pokraji zhroucení.

„K utrpení přispívá ekonomický kolaps a zhoršující se chudoba způsobená kombinací konfliktu, korupce, sankcí a pandemie covidu-19,“ vyjmenovává generální tajemník OSN António Guterres. I proto v zemi ceny už tak vzácných potravin ještě dále rostou. Loni se kvůli inflaci zvýšily dokonce o dvě stě procent.

„Kvůli rostoucím cenám moje prodeje klesly zhruba o padesát procent. Někdy si lidé kupují jen část kusu zeleniny, celý si nemohou dovolit,“ popisuje majitel obchodu s potravinami Abo Mohammed.

Zoufalá ekonomická situace v kombinaci se špatnou úrodou tak může být jen počátkem další humanitární katastrofy. Podle Světového potravinového fondu v Sýrii hladoví rekordních dvanáct milionů lidí, tedy asi šedesát procent tamní populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles se střetla policie s protestujícími proti raziím imigračního úřadu

Série razií americké imigrační a celní správy v centru Los Angeles v pátek vyvolala prudký odpor protestujících a místních činitelů, kteří označili opatření za krutá a zbytečná, píše server Los Angeles Times. Někteří protestující v jednu chvíli házeli na bezpečnostní složky kusy betonu, pořádkové síly proti nim zasáhly slzným plynem a pepřovým sprejem, popsala situaci agentura Reuters.
před 5 mminutami

Charkov utrpěl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé, dalších 22 osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti.
06:51Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pomsta není cesta vpřed, míní matka zabitého izraelského mladíka s českým původem

„Všichni jsme lidské bytosti, a to na obou stranách,“ říká Keren Harelová, matka izraelského mladíka s českými kořeny Orana Elfasiho, kterého palestinští teroristé zabili během útoku 7. října 2023. „Na obou stranách matky oplakávají své děti,“ podotkla. Přestože má pochopení pro ty, kteří chtějí pomstu, tak to podle ní není cesta vpřed. A dodává, že to, co by jí pomohlo se zotavit, je konec bojů. „V Gaze jsou každý den zabíjeni lidé, stejně tak na Západním břehu Jordánu. Kolem nás je válka, a proto je těžké truchlit, když všude kolem vás někoho zabíjí,“ uzavřela.
před 30 mminutami

Čína podle Trumpa souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin

Čínský prezident Si Ťin-pching souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin do Spojených států, řekl v pátek americký prezident Donald Trump. Uvedl také, že se ještě nerozhodl, zda zavede další sankce proti Rusku, které zvažuje americký Senát. Dále dodal, že brzy rozhodne o příštím šéfovi centrální banky a pečlivě zváží, zda omezit vládní zakázky miliardáři Elonu Muskovi.
před 2 hhodinami

„Rozhodli se s tím nic nedělat.“ Oběti groomingových gangů si stěžují na nezájem

Oběti takzvaných groomingových gangů ve Velké Británii si stěžují na nedostatečný zájem policie a úřadů o jejich případy. Vadí jim, že je řada pachatelů stále na svobodě. Groomingové gangy opakovaně a dlouhodobě znásilňují emocionálně zmanipulované oběti. „Existoval záměr bagatelizovat tento druh zločinů. Byl tam strach z obvinění z islamofobie a vytváření sociálních nepokojů,“ uvedla bývalá policejní vyšetřovatelka v Manchesteru Maggie Oliverová.
před 2 hhodinami

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 3 hhodinami

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 10 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 10 hhodinami
Načítání...