Sýrie čelí další katastrofě. Dvanáct milionů lidí hladoví a úrodu ničí sucho

Nahrávám video

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Po krvavých bojích, při nichž proti sobě stály tanky a pálily zbraně, nyní Syřané bojují s přírodou – doslova o každý klas. „Sklizeň letos klesla o polovinu ve srovnání s loňským rokem. Loni to bylo mnohem lepší,“ líčí farmář Imad al-Sajíd.

Podobně jako on jsou na tom farmáři v celé zemi, na vině je zejména extrémní sucho. Hladina řeky Eufrat na některých místech klesla až o pět metrů.

Nepříznivé přírodní podmínky ještě umocňuje politická situace v zemi. Přes šedesát procent syrské půdy ovládají Kurdové, kteří odmítají s režimem Bašára Asada obchodovat. Vše navíc komplikují stále rostoucí ceny hnojiv. „Farmáři nebudou moci hnojiva používat. Když nebudeme hnojit, nebudeme mít ani úrodu,“ varuje předseda syrské Komise farmářů Ahmed Šaráwi.

Letošní zemědělská sezona se paradoxně měla stát rokem pšenice – alespoň tak to v intenzivní kampani vyhlásila Asadova vláda. Damašek vyzýval farmáře k pěstování obilí, osázet se rozhodl téměř dva miliony hektarů půdy. Byla to ambiciózní reakce na nedostatek základních potravin včetně chleba.

Peníze chybí, inflace a ceny rostou

Před pekárnami se ovšem tvoří i několikahodinové fronty a zřejmě jen tak nezmizí. Poloprázdné sýpky sice měly zaplnit dodávky z Ruska, hlavní Asadův spojenec dokonce slíbil zemi milion tun pšenice. Jenže Syřanům chybí potřebné finance. Tamní ekonomika se pohybuje na pokraji zhroucení.

„K utrpení přispívá ekonomický kolaps a zhoršující se chudoba způsobená kombinací konfliktu, korupce, sankcí a pandemie covidu-19,“ vyjmenovává generální tajemník OSN António Guterres. I proto v zemi ceny už tak vzácných potravin ještě dále rostou. Loni se kvůli inflaci zvýšily dokonce o dvě stě procent.

„Kvůli rostoucím cenám moje prodeje klesly zhruba o padesát procent. Někdy si lidé kupují jen část kusu zeleniny, celý si nemohou dovolit,“ popisuje majitel obchodu s potravinami Abo Mohammed.

Zoufalá ekonomická situace v kombinaci se špatnou úrodou tak může být jen počátkem další humanitární katastrofy. Podle Světového potravinového fondu v Sýrii hladoví rekordních dvanáct milionů lidí, tedy asi šedesát procent tamní populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 48 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled