Sýrie

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac podle agentury AP řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Podle AP se tak děje poté, co Jeruzalém jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát ze 7. října 2023.

Spojené státy sníží zhruba o polovinu počet svých vojáků nasazených v Sýrii v bojích proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), uvedl podle tiskových agentur Pentagon. Počet amerických vojáků v zemi by tak měl klesnout v příštích měsících ze současných dvou tisíc na méně než tisícovku. V Damašku jsou zároveň poprvé od změny vlády v prosinci na návštěvě členové amerického Kongresu.

Půlstoletí od začátku občanské války v Libanonu přetrvává sektářské pnutí. Patnáctiletý konflikt mezi křesťany a muslimy vedl k invazi Sýrie a Izraele do Libanonu a posílení vlivu Íránu. Teroristické šíitské hnutí Hizballáh sehrálo po válce klíčovou vojenskou a politickou roli. Nedávný konflikt s Izraelem ale jeho moc značně oslabil. Nová vláda slibuje reformy, jež vyvedou stát z těžké hospodářské krize, a zavazuje se udržet Hizballáh mimo oblast jižně od řeky Lítání.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovuje nejméně šest teprve nedávno zrušených humanitárních programů. Agentuře Reuters to řeklo několik zdrojů obeznámených s touto věcí.

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech nařídil sérii leteckých úderů na pozice šíitských povstalců v Jemenu. Hútíové už druhým rokem ohrožují svobodu plavby, globální obchod i regionální mír. Šéf Bílého domu chce vojenskou operací zvýšit tlak na Írán, aby zasedl k jednacímu stolu. Hútíové ale dali jasně najevo, že na názory svého předního spojence nebudou brát ohled.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Motiv zářijového útoku v centru Mnichova byl protiizraelský, uvedli v pátek na tiskové konferenci zástupci kriminalistů a generálního státního zastupitelství. Islamistický motiv, o kterém se původně také uvažovalo, nebyl podle nich u pachatele tak silný. Osmnáctiletý Rakušan střílel na izraelský generální konzulát, komplice podle vyšetřovatelů neměl.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.

Syrská vláda učinila další krok ke sjednocení země. Aliance Syrských demokratických sil (SDF) vedená Kurdy podepsala dohodu s Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu, oznámil prezidentský úřad. Dohoda znamená konec bojů a návrat severovýchodu země pod vládu Damašku. Kurdům by měla zajistit jejich práva.

Syrské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o úspěšném dokončení vojenské operace na západě země, napsala agentura AFP. Boje mezi silami nového syrského režimu a bojovníky loajálními bývalému prezidentovi Bašáru Asadovi si od čtvrtečního vypuknutí vyžádaly životy 1068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, vyčíslila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Damašská vláda večer podle agentury Reuters uvedla, že se shodla s Kurdy na začlenění jejich milic do institucí syrského státu.

Syrské bezpečnostní složky a jejich spojenci od čtvrtka zabili přes sedm set civilistů z alavitské menšiny, upozornila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Civilisté podle ní umírali během operace syrských sil namířené proti stoupencům svrženého diktátora Bašára Asada na západě země. Celkem si tyto boje podle SOHR vyžádaly už více než tisíc životů.

Po pádu režimu Bašára Asada začalo mnoho Syřanů pátrat po svých nezvěstných příbuzných. Většinou se obrací na nemocnice nebo kdysi nechvalně proslulé věznice. Tam ale stopy většinou končí. Expertní týmy postupně odkrývají masové hroby. Země má ale obrovský nedostatek forenzních laboratoří. Jedna, kam posílají ostatky k identifikaci, se nachází v Damašku.

Syrské vládní jednotky v Latákíji a okolí, kde bojují s ozbrojenci, popravily 134 civilistů z řad alavitské menšiny. Podle agentury AFP to uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která disponuje v zemi rozsáhlou sítí svých informátorů. Vedle toho při bojích zemřelo 50 příslušníků vládních jednotek a 45 členů ozbrojených skupin, které úřady označují za stoupence bývalého prezidenta Bašára Asada. Tím počet padlých vzrostl na 185.

Napětí mezi Ankarou a Teheránem roste poté, co šéf turecké diplomacie Hakan Fidan kritizoval regionální politiku Íránu a komentoval jeho vazby na Kurdy v Sýrii. Obě země si poté „pozvaly“ velvyslance na schůzku. Pád režimu Bašára Asada změnil rovnováhu sil v Sýrii ve prospěch Turecka, které tlačí na nový režim, aby začlenil kurdské síly do svých struktur a vyhostil jejich velitele.

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

Sobotní útok v rakouském Villachu, kde muž původem ze Sýrie zabil čtrnáctiletého chlapce a dalších pět lidí zranil, má svého hrdinu. Je jím dvaačtyřicetiletý Aladin al-Habibi, taktéž původem ze Sýrie, který svému krajanovi zabránil, aby v činu pokračoval. Podezřelého následně zadržela policie.

Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.