Sýrie

Americký prezident Donald Trump se v pondělí sejde se svým protějškem ze Sýrie, Ahmadem Šaráem. Ten byl ještě loni na americkém seznamu hledaných teroristů. Šará se také stane první syrskou hlavou státu, která navštíví sídlo amerických prezidentů. Oba státníci se setkají už potřetí.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Deset měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se syrští váleční uprchlíci vracejí do vlasti. Domů jich zatím zamířilo kolem milionu. Nejvíc se jich vrátilo ze sousedního Turecka – přes 500 tisíc, celkem jich tam odešly přibližně tři miliony. Celkem od roku 2011 před konfliktem do zahraničí uteklo šest milionů Syřanů. Za léta v exilu jim propadly pasy, bez kterých se nemohou vrátit, což jim pomáhají vyřešit právní kanceláře. S řadou problémů se potýká i jejich domovina. V Sýrii zcela neskončilo násilí proti menšinám, ekonomika balancuje na hraně kolapsu, jih sužuje sucho a mezinárodní sankce brzdí obnovu země.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Obklopené sutinami syrské děti studují v podmínkách, které odrážejí čtrnáct let občanské války. Dosud bylo podle syrského ministerstva školství obnoveno celkem 750 z osmi tisíc škol s různou mírou poškození. Fungují v improvizovaných prostorách, které mohou být někdy nebezpečné, říkají místní obyvatelé.

Sýrie má za sebou nejklidnější týdny od vypuknutí občanské války před čtrnácti lety. Islamistické vládě prezidenta Ahmada Šaráa se pomalu daří mírnit přetrvávající vnitřní napětí. Úspěšnější je však na mezinárodním poli. Velká Británie nově vyškrtla jeho někdejší džihádistickou milici – nyní součást armády – ze seznamu teroristických organizací. Na klid a pořádek dohlížejí v Damašku nové ozbrojené síly. Podle nejnovějšího odhadu Světové banky by na poválečnou rekonstrukci Sýrie bylo zapotřebí 216 miliard dolarů. Nová vláda zoufale shání investice, kde se dá – včetně Moskvy.

Dočasný syrský prezident Ahmad Šará je poprvé od pádu režimu Bašára Asada podporovaného Ruskem na návštěvě Moskvy. Šará před schůzkou s ruským vládcem Vladimirem Putinem uvedl, že Damašek respektuje všechny dohody uzavřené s Ruskem v minulosti. Podle zdroje AFP chce šéfa Kremlu požádat o vydání Asada.

Syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra a velitel arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazloum Abdí v úterý podepsali dohodu o příměří na všech frontách v severní a severovýchodní Sýrii. Klid zbraní nabývá účinnosti okamžitě, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo obrany.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

V neděli se v Sýrii konají parlamentní volby, vůbec první od pádu diktatury rodiny Asadů. Původně se měly konat už v září. Jenže organizace voleb v zemi rozvrácené válkou je složitá. Vláda se proto rozhodla, že volby nebudou přímé. Třetinu z dvou set deseti poslanců dokonce jmenuje sám prezident Ahmad Šará. Podoba voleb se nelíbí hlavně příslušníkům některých menšin.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Český prezident Petr Pavel je pro podmínečné uvolnění sankcí vůči Sýrii. Je podle něj důležité umožnit zemi rozvrácené dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla, a to se nepodaří, pokud budou tvrdé sankce nadále platit. Prezident to řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde se odpoledne místního času setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šaráem.

Sedm civilistů bylo v sobotu zabito při bombardování vládními silami na severu Sýrie v provincii Halab (Aleppo) v oblasti, kde v minulých týdnech došlo ke střetům mezi vládními jednotkami a Kurdy vedenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nevládní skupinu.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Sýrie čelí nejhoršímu suchu za posledních 36 let, což ohrožuje úrodu v zemi, v níž již nyní žije téměř devadesát procent lidí v chudobě, píše server BBC. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že potravinová nejistota v Sýrii může do konce roku, respektive do poloviny toho příštího, dosáhnout bezprecedentní úrovně.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Soud v Düsseldorfu ve středu uložil doživotní trest sedmadvacetiletému Syřanovi za loňský teroristický útok v německém Solingenu, při kterém zabil tři lidi a osm vážně zranil. Soud ho shledal vinným z trojnásobné vraždy, několikanásobného pokusu o vraždu a z členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS).