Sýrie

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

Mírový proces mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících (PKK), která figuruje na teroristickém seznamu EU, je v nejistotě. Čtyřicetiletý konflikt, který si vyžádal přes čtyřicet tisíc obětí, nastoupil diplomatickou cestu ke svému konci v roce 2024. Loni PKK symbolicky složila část zbraní a letos v srpnu Ankara schválila částečnou amnestii pro její bojovníky. K úplnému odzbrojení si kurdská guerilla klade podmínky: zajištění širší výuky kurdštiny na tureckých školách, správní reformy a propuštění vězněných politických lídrů. Turecko ale požaduje bezpodmínečný konec PKK i jejích odnoží za hranicemi. Kurdské síly tak čelí silnému tlaku i v dalších částech Kurdistánu, který leží napříč Tureckem, Sýrií, Irákem a Íránem.

Miliony Syřanů se po skončení občanské války vracejí domů, často ale do zničených měst a vesnic, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. S opravami domů a zajištěním nezbytných potřeb proto pomáhají humanitární organizace. Nějakou formu podpory přitom stále potřebuje 16 z 25 milionů obyvatel země. Mezinárodní pomoci však ubývá a OSN loni získala na své programy v Sýrii jen třetinu požadovaných prostředků.

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.

Syrský lídr Ahmad Šará buduje už druhým rokem od nuly novou národní armádu, která má nahradit předchozí státní síly, jejichž jádro tvořila alavitská menšina. I když armáda prochází do značné míry úspěšným procesem sjednocování a profesionalizace, stále nese stopy frakcí vytvořených během občanské války. Naráží také na nedostatek důstojníků, jež dříve tvořili právě alavité. S vyzbrojováním a výcvikem vojáků Damašek spoléhá hlavně na Turecko.

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.

Evropská vysílací unie (EBU) přináší rozsáhlou reportáž o praní špinavých peněz v několika evropských zemích.

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí v úterý oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šaráem, který usiluje o sjednocení země. Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack označil rozhodnutí za „naprosto historické“.

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.

Syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání se v Jordánsku sešel s šéfem izraelské zpravodajské služby Mosad Romanem Gofmanem. O nedělní schůzce informovala agentura AFP s odvoláním na dva své zdroje. Schůzka se uskutečnila jen několik dní po úterním izraelském útoku na leteckou základnu na severozápadě Sýrie.

Miliony Syřanů ani rok a půl po konci války nemají spolehlivý přístup k pitné vodě. Vodovodní síť je na mnoha místech zničená a domácnosti jsou odkázané na soukromé rozvozy, zjistil zpravodaj ČT na Blízkém východě Andreas Papadopulos. S obnovou infrastruktury ve východní Ghútě pomáhá i Česko.

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters a podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.

Syrský soud odsoudil v nepřítomnosti svrženého diktátora Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy poté, co Damašek dobyla koalice vedená islamisty.

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.

Sýrie má zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará to řekl v rozhovoru stanici al-Džazíra. Dohoda by podle něj neohrozila práva Damašku na okupované Golanské výšiny. Izrael převzal kontrolu nad oblastí za šestidenní války v roce 1967.

V Sýrii po letech války i ničivém zemětřesení dále vázne obnova základní infrastruktury. Jednou z největších překážek návratu lidí domů je nedostatek vody, bez pravidelných dodávek zůstává na šestnáct milionů lidí. Obnova Sýrie má podle Světové banky vyjít v přepočtu na 4,5 bilionu korun, což je násobně nad možnostmi státu. Ten se proto musí spoléhat na humanitární organizace. V severozápadní vesnici Mejznáz pomohla oprava vodní stanice, kterou z peněz českých dárců financoval Člověk v tísni.

Nejméně 35 lidí zahynulo a dalších 30 bylo zraněno při dnešní srážce dvou autobusů v centrální části Sýrie na silnici vedoucí do Damašku. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví to napsala státní tisková agentura SANA.

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.

Počet zraněných při úterním bombovém útoku u hotelu Four Seasons v Damašku, kde byl ubytován francouzský prezident Emmanuel Macron, vzrostl z 18 na 36. Útok si vyžádal i jednu oběť, uvedla ve středu agentura AFP s odvoláním na syrské úřady.

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.