Sýrie

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.

Sýrie slaví první výročí pádu diktatury Bašára Asada. Ta se po 24 letech bleskově zhroutila během povstalecké ofenzivy. Tisíce lidí se sešly na náměstích, v Damašku a dalších městech se konaly vojenské přehlídky. Dočasný prezident Ahmad Šará slibuje obnovit „silnou“ Sýrii. Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF) zdůraznily potřebu sjednocení.

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku, informovala agentura Reuters.

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo třináct lidí, včetně dvou dětí. Na místě jsou desítky zraněných. S odvoláním na syrskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Deset měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se syrští váleční uprchlíci vracejí do vlasti. Domů jich zatím zamířilo kolem milionu. Nejvíc se jich vrátilo ze sousedního Turecka – přes 500 tisíc, celkem jich tam odešly přibližně tři miliony. Celkem od roku 2011 před konfliktem do zahraničí uteklo šest milionů Syřanů. Za léta v exilu jim propadly pasy, bez kterých se nemohou vrátit, což jim pomáhají vyřešit právní kanceláře. S řadou problémů se potýká i jejich domovina. V Sýrii zcela neskončilo násilí proti menšinám, ekonomika balancuje na hraně kolapsu, jih sužuje sucho a mezinárodní sankce brzdí obnovu země.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Obklopené sutinami syrské děti studují v podmínkách, které odrážejí čtrnáct let občanské války. Dosud bylo podle syrského ministerstva školství obnoveno celkem 750 z osmi tisíc škol s různou mírou poškození. Fungují v improvizovaných prostorách, které mohou být někdy nebezpečné, říkají místní obyvatelé.

Sýrie má za sebou nejklidnější týdny od vypuknutí občanské války před čtrnácti lety. Islamistické vládě prezidenta Ahmada Šaráa se pomalu daří mírnit přetrvávající vnitřní napětí. Úspěšnější je však na mezinárodním poli. Velká Británie nově vyškrtla jeho někdejší džihádistickou milici – nyní součást armády – ze seznamu teroristických organizací. Na klid a pořádek dohlížejí v Damašku nové ozbrojené síly. Podle nejnovějšího odhadu Světové banky by na poválečnou rekonstrukci Sýrie bylo zapotřebí 216 miliard dolarů. Nová vláda zoufale shání investice, kde se dá – včetně Moskvy.

Dočasný syrský prezident Ahmad Šará je poprvé od pádu režimu Bašára Asada podporovaného Ruskem na návštěvě Moskvy. Šará před schůzkou s ruským vládcem Vladimirem Putinem uvedl, že Damašek respektuje všechny dohody uzavřené s Ruskem v minulosti. Podle zdroje AFP chce šéfa Kremlu požádat o vydání Asada.

Syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra a velitel arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazloum Abdí v úterý podepsali dohodu o příměří na všech frontách v severní a severovýchodní Sýrii. Klid zbraní nabývá účinnosti okamžitě, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo obrany.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

V neděli se v Sýrii konají parlamentní volby, vůbec první od pádu diktatury rodiny Asadů. Původně se měly konat už v září. Jenže organizace voleb v zemi rozvrácené válkou je složitá. Vláda se proto rozhodla, že volby nebudou přímé. Třetinu z dvou set deseti poslanců dokonce jmenuje sám prezident Ahmad Šará. Podoba voleb se nelíbí hlavně příslušníkům některých menšin.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.