Sýrie

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Izraelská armáda provedla další údery v Bejrútu a Damašku. Podle Jeruzaléma vojáci pokračují v útocích na strategické cíle Hizballáhu. V předchozích dnech se zaměřili na jeho finanční divizi. Při náletech v Libanonu zničili sídla banky, kterou podle židovského státu Hizballáh využíval. V pondělí večer pak mluvčí izraelské armády informoval o zabití šéfa právě ekonomického úseku teroristického hnutí. Uvedl také, že Hizballáh ukrývá pod jednou z bejrútských nemocnic stovky milionů dolarů.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Izraelská armáda provedla úder na město Džabalíja v severní Gaze, informovala agentura Reuters. Podle Izraelců byl cílem útoku areál bývalé školy. Uvedli, že se tam ukrývaly desítky teroristů z palestinského hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Naopak podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem škola sloužila jako útočiště pro uprchlíky a při úderu na ni zemřelo nejméně 28 lidí a dalších 98 bylo zraněno. Tamní úřady také tvrdí, že jedenáct lidí v důsledku izraelského úderu zahynulo ve městě Gaza.

Izraelská armáda oznámila, že libanonské teroristické hnutí Hizballáh od pátečního večera vypálilo na židovský stát zhruba 320 střel. Jeruzalém mezitím dál cílí na pozice Hizballáhu v sousední zemi. Při úderech na tři libanonské vesnice severně a jižně od Bejrútu zemřelo patnáct lidí, píše AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Na jihu Libanonu utrpěl v noci zranění další příslušník mírových sil OSN. Zasáhl ho neznámý projektil, sdělila mise UNIFIL.

Na izraelské město Haifa mířilo kolem úterního poledne středoevropského času asi sto raket, oznámila izraelská armáda. Nejméně jeden člověk utrpěl zranění. K útoku se přihlásila libanonská teroristická skupina Hizballáh. Židovský stát předtím při pondělním náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla Husajna Husajního. Agentura Reuters s odvoláním na izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta informovala o tom, že zlikvidován byl patrně i zvažovaný nový vůdce teroristického libanonského hnutí Hášim Safíjuddín. Zprávu posléze potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael své úterní údery směřoval i na syrský Damašek, podle tamních úřadů úder nepřežilo nejméně sedm lidí.

Izraelský letecký úder, který v úterý večer cílil na obytnou budovu v rezidenční čtvrti Mazza v syrském hlavním městě Damašku, si vyžádal nejméně sedm mrtvých a jedenáct zraněných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na syrskou státní tiskovou agenturu SANA.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Vojáci libanonské armády poprvé od začátku pozemní operace židovského státu opětovali střelbu poté, co byl jeden z nich zabit při izraelském úderu proti armádnímu stanovišti v jižním Libanonu, píše agentura Reuters s odkazem na libanonský bezpečnostní zdroj. Šéf WHO mluví o desítkách mrtvých zdravotníků jen za poslední den. Jeruzalém ve čtvrtek opět udeřil také na pozice teroristů z Hizballáhu v Bejrútu i na Západní břeh Jordánu. Šíitské hnutí naopak vypálilo desítky střel na sever židovského státu. Izrael přiznal, že v bojích s Hizballáhem padlo devět jeho vojáků, včetně členů speciálních sil.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.

Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Státní zástupce poslal v pondělí před soud pět osob v kauze ASIX, která se týká nelegálního převozu syrských migrantů přes území Maďarska, Slovenska a Česka. Cílovou destinací mělo být hlavně Německo. V případě odsouzení obžalovaným hrozí až osm let vězení. České televizi informace poskytl mluvčí teplického státního zastupitelství Jakub Matocha.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh ve středu brzy ráno uvedlo, že vyslalo raketu na velitelství izraelské tajné služby Mosad nedaleko Tel Avivu. Nejsou hlášeny škody ani zranění. Hizballáh také potvrdil, že úterní izraelský útok na Bejrút zabil jeho vysoce postaveného člena Ibrahíma Kubajsiho. Izrael ve středu třetí den v řadě útočil na jih Libanonu a jeho armáda tvrdí, že za tuto dobu zasáhla více než dva tisíce cílů spojených s hnutím Hizballáh, včetně šedesáti cílů spojených s jeho zpravodajskou divizí.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Nejméně čtrnáct lidí včetně tří syrských civilistů zemřelo v neděli pozdě večer při sérii vzdušných úderů, které zřejmě provedl Izrael na několik vojenských objektů včetně vědeckého výzkumného střediska na západě Sýrie. Informovala o tom v noci na pondělí tisková agentura AFP s odvoláním na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) a ráno i syrská státní média. Původní bilance útoků byla výrazně nižší.

Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.