Trump vyloučil zapojení Kurdů do války a zlehčuje zprávy o ruské pomoci Íránu

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyloučil zapojení kurdských bojovníků do konfliktu s Íránem, píše agentura AP. Kurdové ze Sýrie varovali íránské Kurdy před spojením s USA, podle nich by je Washington opustil. Trump také zpochybnil zprávy, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro boj s USA. Jeho vyslanec Steve Witkoff přitom řekl, že USA apelovaly na Moskvu, aby tyto údaje Teheránu nepředávala.

Trump se k myšlence zapojení kurdských bojovníků z Iráku vyjádřil na palubě prezidentského speciálu Air Force One poté, co se v Delawaru zúčastnil repatriace pozůstatku šesti amerických vojáků zabitých minulou neděli při íránském dronovém útoku v Kuvajtu.

„Nechci, aby Kurdové šli do Íránu. (...) Jsou ochotní tam jít, ale já jim řekl, že to nechci. (...) Ta válka už je tak dost komplikovaná. (...) Nechceme zraněné nebo zabité Kurdy,“ uvedl podle serveru The Times of Israel (ToI) Trump.

Varování syrských Kurdů

Kurdští obyvatelé severovýchodní Sýrie varovali íránské Kurdy před spojením se Spojenými státy v boji proti íránské vládě. „Doufám, že se kurdské obyvatelstvo Íránu nespojí s Amerikou, protože je opustí,“ řekl agentuře Reuters Saad Ali, obyvatel kurdského města Kámišlí na severovýchodě Sýrie. „Zítra, pokud dojde k dohodě mezi USA a Íránci, vás vyhubí. Neopakujte naše chyby,“ dodal.

Syrští kurdští bojovníci se před více než deseti lety spojili s USA, aby bojovali proti takzvanému Islámskému státu, a vytvořili si vlastní poloautonomní zónu na území, které zabrali ultrakonzervativním islamistickým bojovníkům.

V lednu však nová syrská armáda pod vedením prezidenta Ahmada Šaráa obsadila většinu kurdských oblastí v rámci rozsáhlé ofenzívy. Syrští Kurdové vyzvali USA, aby zasáhly v jejich prospěch, a cítili se zrazeni, když je Washington místo toho vyzval, aby se spojili s Šaráovými silami.

Trump: Za útok na dívčí školu může Teherán

Americký prezident podle ToI prohlásil, že za útokem na dívčí školu v jižním Íránu podle něj stojí íránský režim. ToI píše, že podle interních amerických analýz zřejmě šlo o americký úder.

„Myslíme si, že to udělal Írán. Protože jsou, jak víte, velmi nepřesní se svojí municí. Nemají vůbec žádnou přesnost,“ řekl v sobotu Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One.

„Určitě to vyšetřujeme. Ale jedinou stranou, která cílí na civilisty, je Írán,“ odpověděl americký ministr obrany Pete Hegseth novinářům, když se ho ptali, zda je prezidentovo tvrzení pravdivé. Bílý dům v minulosti nevyloučil, že úder podnikla americká armáda. Teherán z něj viní Spojené státy.

V neděli agentura Bloomberg napsala, že Trump zvažuje vyslání speciálních jednotek do Íránu, aby zajistily obohacený uran, kterým disponuje tamní režim.

Trump si navzdory informacím médií myslí, že Rusko Íránu nepomáhá

Trump také zpochybnil zprávy, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro boj s USA. V této souvislosti americký prezident uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva Teheránu pomáhala, píše ToI.

Americký list The Washington Post v pátek s odvoláním na tři zdroje ve zpravodajských službách napsal, že Rusko předává Íránu informace o umístění amerických vojenských sil včetně válečných lodí a letadel. Se stejným zjištěním přišla i agentura AP, která se odvolává na dva zdroje obeznámené s americkými zpravodajskými informacemi. Stejnou zprávu přinesla i stanice CBS.

Když se na to pak novinář stanice Fox News zeptal Trumpa, americký prezident odmítl odpovědět. „To je ale hloupá otázka,“ odvětil. Ministr obrany USA Pete Hegseth zase řekl, že ho předávání informací Íránu ze strany Rusů neznepokojuje a že „jediní, kdo by se teď měl (něčeho) obávat, jsou Íránci, kteří si myslí, že přežijí“.

„Zda se to stalo, nebo ne, na tom, upřímně řečeno, vlastně nezáleží, protože prezident Trump a armáda Spojených států naprosto decimují darebácký íránský teroristický režim,“ komentovala zprávy o ruské pomoci Íránu mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Vyslanec Bílého domu Steve Witkoff přitom během tiskové konference na palubě prezidentského letadla řekl, že USA apelovaly na Rusko, aby přestalo Íránu informace k útokům na americké síly na Blízkém východě dodávat. Trump v reakci na otázky novinářů, zda existují důkazy o tom, že Moskva poskytuje Teheránu zpravodajské informace, uvedl, že „neví“.

Konflikt podle Trumpa „určitou dobu potrvá“

Americký prezident rovněž zopakoval, že nemá zájem s Íránem vyjednávat, a také že by chtěl vybrat příštího íránského lídra, aby zemi nevedl někdo, kdo povede válku. Trump prohlásil, že nový íránský vůdce ve své pozici dlouho nevydrží, pokud Teherán nejprve nezíská souhlas Spojených států.

„Nechci, aby se lidé museli vracet za pět let a dělat znovu to samé, nebo hůř, nechat je mít jaderné zbraně,“ řekl americké televizi. Podle Trumpa je možné, že souhlas Spojených států získá i někdo s vazbami na současný režim.

Nynější konflikt ale podle šéfa Bílého domu „určitou dobu potrvá“, přesněji se k odhadu trvání války Trump vyjádřit odmítl. Jeho tisková mluvčí ale dříve uvedla, že se počítá se zhruba čtyřmi až šesti týdny.

Současná válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno minulého týdne. Napadená země krátce poté zahájila vojenskou odvetu a začala útočit raketami a drony na Izrael a na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Při operaci Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit mimo jiné nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 27 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 1 hhodinou

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 9 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...