Spojené státy

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující nepovolenou trasou, uvedly tiskové agentury. Po útoku na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Později uvedlo, že jeho síly zasáhly přesnou municí přibližně 140 íránských vojenských cílů. Írán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu.

Tři svědci popírají tvrzení amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), že jeho agent zastřelil tento týden mexického migranta v sebeobraně. Podle nich Mexičan na agenty ICE nenajížděl dodávkou, jak tvrdí ICE, uvedla americká média s odkazem na právníka, kteří s muži mluvil v detenčním zařízení. Trojice mužů byla se zastřeleným Lorenzem Salgadem Araujem ve stejné dodávce.

Libanonská státní média podle agentury AFP tvrdí, že při útoku izraelského dronu na jihu země zemřel nejméně jeden člověk. Izraelská armáda informovala o dvou zabitých. Útok podnikla, přestože od června platí příměří s teroristickým hnutím Hizballáh. Obě strany se opakovaně obviňují z porušování příměří, které vzešlo z americko-íránských rozhovorů.

Írán chce pokračovat v jednáních a USA na to přistoupily, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump. Zároveň ale zdůraznil, že příměří s Teheránem skončilo, napsal na své sociální síti Truth Social. Teherán ovšem podle agentury Reuters popřel, že by Spojené státy žádal o jednání. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotní reakci uvedl, že Írán od podpisu dohody o příměří „dodržel slovo“ vůči Spojeným státům. Jsou to podle něj USA, kdo porušuje dohodu.

Dvaapadesátiletý Mexičan Lorenzo Salgado ve středu podlehl zraněním po střelbě imigračních agentů v texaském městě Houston. Stal se tak nejméně šestým člověkem zastřeleným federálními složkami v rámci operací proti ilegálním migrantům od loňského ledna. Vyšetřování nyní přináší první detaily incidentu. Imigrační úřad (ICE) tvrdí, že agenti Salgada zastřelili v sebeobraně poté, co údajně narazil dodávkou do jejich auta, neposlechl jejich příkazy a snažil se je přejet. Rodina namítá, že byl vystrašený neoznačenými vozy agentů. „Kdyby můj otec viděl znak agentů ICE nebo emblém jakékoli policejní složky, tak by poslechl a zastavil,“ podotkl syn zastřeleného muže Ronaldo Salgado.

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.

Sedmatřicetipatrová budova v Midtownu na Manhattanu byla evakuována poté, co se prohnuly nosné sloupy. Velitel newyorských hasičů uvedl, že panovaly obavy z možného lokálního zřícení, ale budova je postavena tak, že úplné zřícení je nemožné. Dělníkům se po několika hodinách povedlo instalací dočasného vyztužení rozestavěnou budovu stabilizovat. V následujících dnech se chystají další stabilizační práce.

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. V Bahrajnu byly pak ve středu ráno slyšet výbuchy, sirény zněly také v Kuvajtu, uvedla agentura AFP. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Tanker v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu nedaleko ománských břehů zasáhl neznámý projektil, což způsobilo požár. V úterý o tom informovala britská námořní služba UKMTO s tím, že nejsou hlášeny žádné oběti. V regionu navzdory uzavřenému příměří mezi USA a Íránem panuje zvýšené napětí.

Kanada si vybrala německou společnost ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS) jako dodavatele až dvanácti konvenčních ponorek. V noci na úterý o tom informovala agentura AP. Kanadský premiér Mark Carney to označil za největší vojenskou zakázku v historii své země. Německý kancléř Friedrich Merz v prohlášení uvedl, že kanadské rozhodnutí je silným signálem transatlantické a evropské spolupráce v obranném průmyslu.

Americký prezident Donald Trump v projevu u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států hovořil o amerických vojenských a vesmírných úspěších, své politické agendě, o hrozbách komunismu i o tom, co označil za úsvit zlatého věku Spojených států. Jeho vystoupení zpozdila bouřka. V několika amerických městech se v rámci oslav konaly letecké přehlídky, proběhla také řada koncertů. Východní pobřeží Spojených států přitom sužují vedra, ve Washingtonu rtuť teploměru vyšplhala ke 38 stupňům Celsia.

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.

Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly v tom, co on sám pokládá za jednostrannou podporu Severoatlantické aliance. Summit NATO se přitom za méně než týden uskuteční v turecké metropoli Ankaře.

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.