Spojené státy

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pondělí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.

Izraelští vojáci zůstanou v bezpečnostní zóně na jihu Libanonu tak dlouho, jak to bude nutné, aby ochránili obyvatele severního Izraele před útoky proíránského hnutí Hizballáh. Uvedl to v neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle serveru The Times of Israel (ToI). Vůdce Hizballáhu Naim Kásim naopak podle tiskových agentur odmítl jakoukoli izraelskou bezpečnostní zónu v jižním Libanonu.

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

Plavba Hormuzským průlivem klíčovým pro dopravu ropy a plynu ze zemí Perského zálivu zůstane bezplatná i po uplynutí stávající šedesátidenní lhůty. Na své sociální síti Truth Social to v noci na neděli napsal prezident Spojených států Donald Trump. Írán naopak tvrdí, že chce od komerčních lodí vybírat poplatky za služby související s proplutím a že úžina je aktuálně uzavřena.

Při sobotních izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo šestnáct lidí, podle libanonské armády je mezi nimi i jeden její voják. Dalších dvanáct osob bylo zraněno a převezeno do nemocnic, oznámila podle agentury AFP libanonská civilní obrana. V sobotu pozdě večer libanonské ministerstvo zdravotnictví podle AFP oznámilo, že další izraelské útoky si na jihu a východě Libanonu vyžádaly životy sedmi lidí. Má přitom platit příměří dohodnuté v pátek mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Zároveň však v sobotu Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu.

Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americká armáda však tvrzení Íránu odmítla a sdělila, že tato důležitá námořní trasa zůstává otevřená a americké síly situaci sledují, aby zajistily, že tomu tak i nadále bude.

Peking stupňuje úsilí o izolaci tchajwanského prezidenta na mezinárodní scéně. Nedávno vedl kampaň, aby mu znemožnil let do Afriky. Na rozdíl od předchůdců se Laj Čching-te nedostal ani do Spojených států na tranzitní návštěvu. Čína tak mění taktiku vůči Tchaj-wanu – okázalé demonstrace vojenské síly nahrazuje snaha připravit ho o podporu ve světě. Pod čínským tlakem jsou i zahraniční média. Peking vyhostil zpravodajku amerického deníku New York Times, protože kolega ve Spojených státech vedl s tchajwanským prezidentem on-line rozhovor. Problémy potkaly také evropské a japonské redakce. Posun v čínské taktice přichází ve chvíli, kdy prezident USA Donald Trump zpochybňuje dosavadní jistoty Tchaj-wanu. Naznačuje, že americké dodávky zbraní ostrovu by mohly být součástí vyjednávání s Pekingem.

Americký prezident Donald Trump v pátek představil nový prezidentský letoun Air Force One, kterým je někdejší katarský stroj typu Boeing 747-8. Dar od blízkovýchodní země vyvolává kritiku, napsala agentura AP. Půjde o takzvané překlenovací letadlo, které bude přepravovat prezidenta, dokud nedorazí nová letadla objednaná přímo u amerického výrobce Boeing. To je v současné době plánováno na rok 2028.

Někdejší americký prezident Barack Obama v Chicagu otevřel své prezidentské středisko, jehož úkolem bude připomínat odkaz prvního černošského lídra Spojených států. Akce se zúčastnila trojice exprezidentů – demokraté Joe Biden a Bill Clinton a republikán George Bush mladší. Přítomna byla i bývalá demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, uvedla agentura AP.

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.

Brazilský nejvyšší soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce. Ten byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni „lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům“, napsala agentura EFE.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Britská vláda zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

Neznámí ozbrojení muži na Haiti ve čtvrtek unesli Jamese Boyarda, ředitele kabinetu ministerstva obrany a respektovaného bezpečnostního experta, který je zároveň generálním inspektorem tamní policie. S odkazem na svůj zdroj to v sobotu napsala agentura AP. Jedná se o nejvýše postaveného úředníka, který byl v této gangy sužované karibské zemi v posledních letech unesen.

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.

Ve čtvrtek večer začíná fotbalové mistrovství světa, které letos hostí trojice zemí – Mexiko, Spojené státy a Kanada. V pátek brzy ráno do turnaje vstoupí také česká reprezentace. Do dějišť šampionátu se podle ředitele konzulárního odboru z ministerstva zahraničí Pavla Peška chystají řádově tisíce českých fanoušků. Zdůraznil také registraci do cestovatelského systému Drozd. V případě nenadálé události je podle něj resort schopen posílat varování, doporučení a možnosti řešení dané situace. Pro zastupitelský úřad Česka ve Washingtonu i Los Angeles jsou podle Peška na cestě konzulární výpomoci, v případě Mexika budou konzulové přítomni jak v Guadalajaře, Mexiko City i Los Angeles.

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár poté, co plavidlo zasáhla americká armáda, informují světové agentury. Podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) posádka odmítla uposlechnout rozkazy. Indické ministerstvo zahraničí informovalo, že na palubě bylo 24 Indů, z nichž tři se stále pohřešují a zbylých 21 bylo zachráněno. Dillí si v reakci na útok předvolalo zástupce amerického velvyslanectví v Indii, aby vyjádřilo svůj protest, píší agentury.

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.