Spojené státy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.

Christa Pikeová, která přežila pokus o popravu smrtící injekcí, je v kritickém stavu, uvedli její právní zástupci. Lékaři jí poskytují péči k záchraně života a přesnější prognóza ohledně jejího zdravotního stavu zatím není možná. Ženě byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Agentura DPA píše, že obhájci Pikeové žádají guvernéra státu Tennessee Billa Leea, aby jí trest smrti za vraždu spáchanou v roce 1995 zrušil a zmírnil ho na doživotní odnětí svobody. Guvernér Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů (asi 2,59 bilionu korun) do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.

Americkým jednotkám ve středu vypršela lhůta pro stažení posledních vojáků ze základen v Iráku, informovala agentura Reuters. Dopoledne středoevropského času Pentagon oznámil, že vojenská mise USA a jejich koaličních partnerů v Iráku oficiálně skončila. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).

Zakázku na novou generaci stíhaček pro námořnictvo Spojených států získala společnost Boeing, oznámilo v noci na středu americké ministerstvo zahraničí. Kontrakt má hodnotu 20 miliard dolarů (431 miliard korun). Společnost Boeing už loni vyhrála soutěž na novou generaci stíhaček pro americkou armádu, které dodá radarem obtížně zachytitelné stroje označované jako F-47.

Americký prezident Donald Trump podepsal s představiteli firem v oboru umělé inteligence (AI) dohodu o regulaci sektoru. Ujednání označil šéf Bílého domu jako „morálně závazné“. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž chce Trump ještě tento týden jmenovat zmocněnce pro AI.

Íránští zástupci v pondělí jednali s katarskými zprostředkovateli. Americkou odpověď na své návrhy očekávají během úterka, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.

Bouře doprovázená silným větrem a vydatnými dešti už od minulé soboty sužuje severovýchod USA. V New Yorku a v New Jersey způsobila rozsáhlé záplavy, v newyorském Brooklynu si vyžádala jednu oběť. Obyvatelé zasažených oblastí se potýkají také s výpadky elektřiny. Podle agentury AFP se bez elektrického proudu ocitlo až 130 tisíc odběratelů.

Příznivci lídryně venezuelské opozice Maríe Coriny Machadové vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Machadová, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Teherán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Nemá smysl si Čínu nějakým způsobem idealizovat, ale nemůžeme ji ani démonizovat, uvedl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé) v reakci na návštěvu čínského vládce Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Přál by si prý, aby Evropané počítali s tím, že Čína je dnes „opravdu velmi silný ekonomický partner a je potřeba s ní určitým způsobem i jednat“. Peking i Washington dle něj hledají cestu, jak minimalizovat ekonomické problémy, které by z případného obchodního střetu mohly vzniknout. V Interview ČT24 hovořil také o česko-čínských vztazích, rozhovor moderoval Daniel Takáč.

Nejvyšší soud Spojených států potřetí zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri. Návrh by ve volbách do Kongresu zřejmě zvýhodnil republikány, zasazuje se o něj prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AP. Podle ní tím končí vleklý právní spor v době, kdy již začalo korespondenční hlasování v kongresových volbách.

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

Církev ve Francii stále shání několik desítek milionů eur, aby vyrovnala rozpočet papežovy návštěvy. Jde o výzvu způsobenou specifickým postavením této země.

Bílý dům oznámil v noci na úterý SELČ spuštění nového média s názvem Trump TV, které má nepřetržitě vysílat obsah spjatý s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pravděpodobně půjde o YouTube kanál Bílého domu, na nějž příspěvky odkazují a na němž se již objevil přenos obsahující název nového média. Oznámení přichází v době sporu Trumpovy administrativy s americkými televizními stanicemi, který vyvolal zákaz vstupu na tiskové konference Bílého domu pro CNN. Jako „státní televizi“, kterou Spojené státy mít nemají, kritizují vládní záměr demokraté i další veřejně činné osobnosti.

Hackerská skupina ShinyHunters tvrdí, že pronikla do systémů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ukradla údaje tisíců jeho zaměstnanců. Skupina na dark webu a v on-line konverzaci s agenturou Reuters napsala, že se na FBI zaměřila kvůli tomu, že úřad letos v květnu zveřejnil detailní popis jejích praktik a radil obětem jejího vydírání, aby nic neplatily.

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.

Mírový proces mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících (PKK), která figuruje na teroristickém seznamu EU, je v nejistotě. Čtyřicetiletý konflikt, který si vyžádal přes čtyřicet tisíc obětí, nastoupil diplomatickou cestu ke svému konci v roce 2024. Loni PKK symbolicky složila část zbraní a letos v srpnu Ankara schválila částečnou amnestii pro její bojovníky. K úplnému odzbrojení si kurdská guerilla klade podmínky: zajištění širší výuky kurdštiny na tureckých školách, správní reformy a propuštění vězněných politických lídrů. Turecko ale požaduje bezpodmínečný konec PKK i jejích odnoží za hranicemi. Kurdské síly tak čelí silnému tlaku i v dalších částech Kurdistánu, který leží napříč Tureckem, Sýrií, Irákem a Íránem.

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.