Spojené státy strana 3 z 5

Izraelské údery v Pásmu Gazy podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 24 lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

Deklarace ze summitu lídrů skupiny G20 v Johannesburgu zdůrazňuje závažnost klimatických změn, uvedla agentura Reuters. Text prohlášení jednomyslně přijali všichni přítomní členové skupiny, cituje agentura AP Vincenta Magwenyu, mluvčího jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy.

Republikánská politička Marjorie Taylorová Greeneová, která byla kdysi věrnou spojenkyní amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámila v noci na sobotu rezignaci ze Sněmovny reprezentantů. Stalo se tak po ostré kritice od Trumpa, který ji nazval zrádkyní, uvedly agentury. Spor se týká například zveřejnění dokumentů ohledně sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) v pátek vydal varování ohledně letů nad Venezuelou. V dokumentu, na který poukázala agentura Reuters, informuje o možné hrozbě kvůli zvýšené vojenské aktivitě ve Venezuele a okolí. Vojenskou přítomnost v oblasti navyšují Spojené státy, na což venezuelská vláda v uplynulých týdnech reagovala svoláním různých vojenských cvičení.

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Bílém domě setkal se zvoleným newyorským starostou Zohranem Mamdanim, s nímž mluvil o dostupnosti bydlení nebo cenách potravin a energií. Napsala to agentura AP. Oba politici byli vůči sobě vřelí a přátelští. Trump přitom budoucího starostu největšího amerického města dříve častoval nadávkami jako komunistický šílenec nebo úplný blázen, zatímco Mamdani označil prezidentovu vládu za autoritářskou.

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek zrušil čtyřicetiprocentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce. Nový příkaz se týká brazilského dovozu do USA zpětně už od 13. listopadu. Podle textu nařízení bude možné vracet cla vybraná z dovozu osvobozených produktů od tohoto data. Opatření by mohlo souviset s rekordně nízkou popularitou Trumpa mimo jiné i kvůli rostoucím cenám potravin.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Nový americký plán, který má podle představ Washingtonu zastavit válku na Ukrajině, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na čtvrtek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě. Washington mimo jiné chce, aby se Ukrajina vzdala části území a snížila počet svých vojáků. Přistupuje tedy na požadavky ruského agresora. S Kyjevem o plánu nejednal.

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Podle agentury AP ustoupil šéf Bílého domu tlaku. Zákon v úterý jednoznačně schválily také americká Sněmovna reprezentantů a Senát.

Americké ministerstvo obchodu schválilo vývoz pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) dvěma společnostem v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Oznámení přišlo po úterním setkání saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem v Bílém domě, informuje agentura Reuters.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg sdělil svým kolegům, že plánuje v lednu odstoupit z funkce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje. Kelloggův odchod by podle agentury znamenal ztrátu jednoho z klíčových zastánců Ukrajiny v Trumpově administrativě. Zatím není jasné, kdo Kellogga nahradí.

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.

Americký federální soud zablokoval republikány prosazené překreslení volebních obvodů ve státě Texas. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o „velkou ránu“ zejména pro texaské republikány, které ke změnám hranic kongresových obvodů vyzýval prezident Donald Trump. Chtěl tím dosáhnout co největšího počtu zvolených republikánů a ubránit těsnou většinu strany ve Sněmovně reprezentantů.

Rada bezpečnosti OSN (RB) schválila rezoluci, která počítá s vysláním mezinárodních bezpečnostních sil do Pásma Gazy. Rada také souhlasila s možností budoucí cesty k nezávislému palestinskému státu. Informuje o tom agentura AP, podle níž americký návrh prošel v poměru třináct ku nule. V hlasování se zdržely Rusko a Čína.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by zahájil útoky proti Mexiku, pokud by to zastavilo pašování drog do Spojených států. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu rovněž oznámil, že bude mluvit s venezuelským vládcem Nicolásem Madurem, jehož opakovaně spojuje s obchody s drogami. Trump zároveň odmítl vyloučit, že by do Venezuely poslal americké vojáky.

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány ve Sněmovně reprezentantů, aby hlasovali pro zveřejnění spisů k případu zesnulého sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Trump tak několik dní před hlasováním změnil svůj dosavadní přístup k věci, i když řada republikánů chtěla hlasovat pro odtajnění spisů i bez souhlasu šéfa Bílého domu.

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Americký prezident Donald Trump chce britskou veřejnoprávní stanici BBC zažalovat až o pět miliard dolarů (asi 105 miliard korun). Podle agentury AFP to řekl novinářům během páteční cesty prezidentským speciálem. Dodal, že žalobu kvůli svému sestříhanému projevu ze 6. ledna 2021 chce podat příští týden.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Americké ministerstvo spravedlnosti žaluje Kalifornii ve snaze zablokovat překreslení tamních volebních obvodů. To má ve volbách do Kongresu zvýhodnit demokraty, s krokem minulý týden souhlasili kalifornští voliči. Přijaté opatření má Demokratické straně přinést až pět mandátů navíc ve volbách do Sněmovny reprezentantů příští rok. Převážně demokratická Kalifornie reagovala na Texas, kde republikáni letos překreslili hranice volebních obvodů tak, aby do budoucna zvýhodnili své spolustraníky.