Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.
Požadavky týkající se formálního uznání okupace území, limity pro ukrajinské ozbrojené síly a omezení ohledně budoucích spojenců představují pro Ukrajinu nepřekročitelnou linii, řekl Stefančuk. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského musí Rusko za válku rozpoutanou proti Ukrajině zaplatit, a klíčové je proto rozhodnutí týkající se použití zmrazeného ruského majetku.
Evropská unie je odhodlána i nadále poskytovat Zelenskému veškerou nezbytnou podporu, ať již jde o podporu diplomatickou, vojenskou či ekonomickou, uvedl po pondělním jednání unijních lídrů v Angole šéf unijních summitů António Costa. Vítáme tento krok vpřed, zhodnotil jednání v Ženevě. „Některé otázky je stále potřeba vyřešit, ale směr je pozitivní. A oceňujeme úsilí prezidentů Zelenského, Trumpa a jejich týmů,“ řekl předseda Evropské rady Costa.
Podle šéfky EK Ursuly von der Leynové existuje nyní „pevný základ“ pro další postup v jednáních. „Musíme zůstat jednotní,“ uvedla von der Leyenová a zdůraznila, že v centru pozornosti musí zůstat zájmy Ukrajiny. „Jde o bezpečnost celého našeho kontinentu nyní i v budoucnu,“ dodala ve společném prohlášení s Costou.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že Rusko musí být přítomno u jednání o míru na Ukrajině. Dodal, že je to další krok poté, co si Spojené státy a Evropa vyjasní jednotlivé kroky vedoucí k míru na Ukrajině. Zároveň uvedl, že tento týden neočekává uzavření mírové dohody. Polský premiér Donald Tusk pak řekl, že žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu.
„To, co chceme a co se teď naplňuje, je to, abychom do všech věcí, které se budou při vyjednávání o Ukrajině týkat EU a NATO, byli plně zapojeni,“ řekl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Zapojení Evropy do jednání považuje za velmi důležité. Dodal, že různé státy vyjadřují různé obavy z vyjednávacího procesu, ale to je podle něho dáno tím, že věci se překotně vyvíjejí a ne všechny informace jsou v tuto chvíli veřejné.
Konstruktivní a produktivní, zní z USA i Kyjeva
Původní americko-ruský plán počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
O víkendu ale na jednání v Ženevě Spojené státy, Kyjev a zástupci evropských zemí vypracovali aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající války. V pondělí pak již klíčoví vyjednávači ze švýcarského města odjeli. Odcestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio, ukrajinská delegace se vrátila do Kyjeva a odjel i britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell.
Rubio před odletem ze Ženevy řekl, že jednání budou pokračovat na technické úrovni. „Máme celou řadu lidí na technických úrovních, kteří na tom na plný úvazek pracují,“ cituje BBC amerického ministra. „Existuje několik technických otázek, na které očekáváme odpovědi nebo návrhy v příštích 24 hodinách. Je to pokračující proces,“ dodal šéf americké diplomacie, který už dříve prohlásil, že se v Ženevě podařilo dosáhnout velkého pokroku. Účastníci jednání nyní podle Rubia podají zprávy svým prezidentům.
V podobném duchu se v pondělí vyjádřil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, jenž vedl ukrajinskou delegaci. Jednání označil za konstruktivní a produktivní. „Strany připravily aktualizovaný a upravený rámcový dokument o míru,“ napsal Jermak, podle něhož budou Ukrajina a USA v následujících dnech pokračovat v práci na návrhu a udržovat přitom úzký kontakt s evropskými partnery.
V jednáních o Ukrajině bylo dosaženo konstruktivního pokroku, uvedla mluvčí Evropské komise. V úterý se podle ní uskuteční jednání koalice ochotných.
Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě, řekl mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina Dmitrij Peskov. K výsledkům jednání v Ženevě se nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. „Takové informace zatím nemáme,“ řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií. Na tento týden není naplánovaná žádná schůzka mezi americkými a ruskými vyjednávači, uvedl také.
Poradce Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov řekl, že evropské protinávrhy k 28bodovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Mnohé body amerického plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Jednání budou pokračovat
Spojené státy a Kyjev po víkendu vydaly dokument, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. V dokumentu se také uvádí, že USA a Ukrajina budou v nadcházejících dnech pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a že zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery.
Samotný šéf Bílého domu během pondělí napsal: „Je opravdu možné, že se v mírových hovorech mezi Ruskem a Ukrajinou odehrává velký pokrok? Nevěřte tomu, dokud do neuvidíte, ale možná se právě děje něco dobrého. Bůh žehnej Americe.“
Prohlášení, které se týká nedělních jednání v Ženevě o americkém mírovém návrhu, uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuse ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ píše se v prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.
O možném členství Kyjeva v NATO se prý bude jednat na úrovni prezidentů
Server RBK Ukrajina s odvoláním na své zdroje píše, že se delegacím v Ženevě podařilo dohodnout většinu ustanovení plánu a jeho sporné body upravit. Jde o části týkající se budoucího počtu příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, Záporožské jaderné elektrárny, formátu výměny válečných zajatců a návratu odsouzených.
Body dotýkající se územních otázek a včlenění pasáže o nevstupování Ukrajiny do NATO do ukrajinské ústavy se delegace rozhodly vynechat a bude se o nich jednat na úrovni prezidentů, uvádí RBK Ukrajina. Setkání Trumpa se Zelenským by se podle médií mohlo uskutečnit tento nebo příští týden, termín ale stanoven nebyl.
Moskva případné budoucí členství Ukrajiny v NATO zásadně odmítá. Nepodporují ho ani všechny členské státy Aliance, například Maďarsko či Slovensko. Také šéf NATO Mark Rutte už dříve uvedl, že „nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO“. Tuto myšlenku nepodporují ani Spojené státy. Pro přijetí Kyjeva do Aliance by přitom byl potřeba jednomyslný souhlas všech členů.
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americko-ruském plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky, uvedl v pondělí finský prezident Alexander Stubb.
„Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu,“ napsal také finský prezident.
Aktualizovaný plán pro ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany, tvrdí německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
„Všechny otázky, které se týkají Evropy a NATO, byly z toho plánu odstraněny. To je zásadní úspěch, kterého jsme včera dosáhli,“ řekl v pondělí Wadephul s odkazem na nedělní jednání. Zdůraznil, že Evropa nadále stojí po boku Ukrajinců jako jejich „advokát“. Žádné řešení konfliktu se nesmí dojednat bez Evropanů a bez Ukrajinců, dodal Wadephul. Přivítal, že se USA chopily role zprostředkovatele.
Ministryně: Švédsko nikdy neuzná anexi Krymu ani jiných území
Podle švédské ministryně zahraničí Marie Malmerové Stenergardové nelze na cestě k míru měnit hranice Ukrajiny silou ani početně omezovat její armádu, neboť by to jen vyprovokovalo Rusko k další agresi. Prohlásila také, že Švédsko nikdy neuzná anexi Krymu ani jiných Ruskem okupovaných ukrajinských území. „K dosažení spravedlivého a trvalého míru není možné měnit hranice silou, nemohou být limity pro ukrajinské ozbrojené síly,“ řekla šéfka švédské diplomacie s tím, že omezovat nelze ani suverénní právo ukrajinského lidu zvolit si vlastní cestu včetně členství v Evropské unii.
Moskva dala přitom v poslední době již několikrát najevo, že není proti členství Ukrajiny v EU. Proti je naopak Maďarsko. Německý kancléř pak v červenci zapochyboval, že by se Kyjevu podařilo vstoupit do EU před rokem 2034. A to s ohledem na dlouhodobou rekonstrukci Ukrajiny po válce. Členství Kyjeva v Unii nenahrávají ani ukrajinské korupční skandály.
