Ženeva

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Ten již podle Trumpa vyvinul rakety schopné ohrozit Evropu i americké vojenské základny a plánuje výstavbu nových střel, které by doletěly do USA. Teherán to označil za velkou lež.

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o devatenácti bodech.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že 28bodový plán na ukončení ruské války na Ukrajině byl vypracován Spojenými státy, přičemž je založen na podnětech z ruské strany, ale také na předchozích a aktuálních podnětech z ukrajinské strany. Dokument podle něj představuje rámec pro probíhající jednání. Podle dosavadních dostupných informací plán vypracovali zástupci USA a Ruska a Ukrajina ani EU k jeho přípravě nebyly přizvány.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Izraelská armáda ve čtvrtek večer uvedla, že při zásahu proti flotile propalestinských aktivistů mířící do Pásma Gazy zadržela přibližně čtyři sta lidí a zabavila 41 lodí. Píší to portál The Times of Israel a agentura AFP. Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt humanitární pomoc tamním obyvatelům. Námořnictvo převezlo aktivisty do přístavu Ašdod.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

Znečištění plastem představuje „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ pro zdraví, které stojí svět nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně, varovali odborníci v rozsáhlé studii, která vyšla na začátku srpna v odborném časopisu The Lancet.

Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, ve středu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.

Čínské ministerstvo obchodu odmítlo páteční tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že asijská velmoc porušila dvoustrannou dohodu o zrušení cel dosaženou při obchodních jednáních v Ženevě. Místo toho obvinilo USA z porušování jejích podmínek. Ministerstvo také slíbilo, že přijme opatření na ochranu svých zájmů.

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.