Vědci poprvé převezli antihmotu v dodávce

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Následně chtějí zjistit, jestli transport přestálo všech 92 antiprotonů.

Napínavý transport ve speciálním kontejneru je považován za historický milník. „Dnešek znamená začátek nové éry přesných měření,“ řekl německý fyzik Stefan Ulmer, který monitoroval data z automobilu v konvoji za nákladním vozem. „Všechno fungovalo, antiprotony tam stále jsou,“ konstatoval po převozu. Šampaňské se však podle něj může začít otevírat až po potvrzení, že všech 92 antiprotonů je skutečně stále uvnitř speciálně vytvořeného prostředí, takzvané Penningovy pasti.

Nahrávám video

Přeprava v CERNu podle DPA ukázala, že kontejner navržený Ulmerem, Christianem Smorrou a jejich týmem funguje. Za několik let mají být antiprotony přepravovány do laboratoří v Düsseldorfu, Hannoveru či Heidelbergu, kde mají být prováděna ještě přesnější měření, než umožňuje CERN.

Vědci tento experiment plánovali několik let, s prvními plány začali už roku 2018:

Antihmota je složená z antičástic s opačnými elektrickými náboji a dalšími kvantovými vlastnostmi než běžná hmota. Při kontaktu s hmotou zaniká a uvolňuje obrovské množství energie.

Dlouhodobým cílem zkoumání antihmoty je vyřešit jednu z největších záhad částicové fyziky: proč je ve vesmíru obrovský přebytek hmoty. Předpokládá se, že Velký třesk vytvořil stejné množství hmoty a antihmoty. Fyzika dosud nedokázala vysvětlit, proč antihmota téměř úplně zmizela.

Evropská organizace pro jaderný výzkum je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě. Je známa též pod zkratkou CERN (z franc. Conseil Européen pour la recherche nucléaire).

Byla zřízena roku 1954. Cílem organizace je spolupráce evropských států v oblasti čistě vědeckého a základního výzkumu, jakož i výzkumu s ním do značné míry souvisejícího. Organizace se nezabývá činností pro vojenské účely, výsledky jejích experimentálních a teoretických prací se zveřejňují nebo jinak zpřístupňují veřejnosti. ČR se účastní její činnosti od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 5 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 6 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 9 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 11 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
včera v 16:27

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
včera v 12:01

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
včera v 09:54

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
včera v 07:30
Načítání...