Vědci poprvé převezli antihmotu v dodávce

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Následně chtějí zjistit, jestli transport přestálo všech 92 antiprotonů.

Napínavý transport ve speciálním kontejneru je považován za historický milník. „Dnešek znamená začátek nové éry přesných měření,“ řekl německý fyzik Stefan Ulmer, který monitoroval data z automobilu v konvoji za nákladním vozem. „Všechno fungovalo, antiprotony tam stále jsou,“ konstatoval po převozu. Šampaňské se však podle něj může začít otevírat až po potvrzení, že všech 92 antiprotonů je skutečně stále uvnitř speciálně vytvořeného prostředí, takzvané Penningovy pasti.

Nahrávám video

Přeprava v CERNu podle DPA ukázala, že kontejner navržený Ulmerem, Christianem Smorrou a jejich týmem funguje. Za několik let mají být antiprotony přepravovány do laboratoří v Düsseldorfu, Hannoveru či Heidelbergu, kde mají být prováděna ještě přesnější měření, než umožňuje CERN.

Vědci tento experiment plánovali několik let, s prvními plány začali už roku 2018:

Antihmota je složená z antičástic s opačnými elektrickými náboji a dalšími kvantovými vlastnostmi než běžná hmota. Při kontaktu s hmotou zaniká a uvolňuje obrovské množství energie.

Dlouhodobým cílem zkoumání antihmoty je vyřešit jednu z největších záhad částicové fyziky: proč je ve vesmíru obrovský přebytek hmoty. Předpokládá se, že Velký třesk vytvořil stejné množství hmoty a antihmoty. Fyzika dosud nedokázala vysvětlit, proč antihmota téměř úplně zmizela.

Evropská organizace pro jaderný výzkum je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě. Je známa též pod zkratkou CERN (z franc. Conseil Européen pour la recherche nucléaire).

Byla zřízena roku 1954. Cílem organizace je spolupráce evropských států v oblasti čistě vědeckého a základního výzkumu, jakož i výzkumu s ním do značné míry souvisejícího. Organizace se nezabývá činností pro vojenské účely, výsledky jejích experimentálních a teoretických prací se zveřejňují nebo jinak zpřístupňují veřejnosti. ČR se účastní její činnosti od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií, než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 22 mminutami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
před 3 hhodinami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 19 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 19 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 21 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 21 hhodinami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Se srpem na krku. Ženu v hrobě ze sedmnáctého století považovali zřejmě za upírku

Mladá dívka, jejíž hrob ze sedmnáctého století ve vesnici Pień v Polsku popsali archeologové, pocházela z dobrého rodu, měla bohatou pohřební výbavu a byla do země uložena na protestantském hřbitově. Pak ale hrob někdo otevřel a s ostatky zacházel, jako by v zemi spočívala upírka.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.