CERN

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.

Vědci z experimentu ATLAS poprvé studovali kvantovou provázanost na Velkém hadronovém urychlovači v CERN při dosud nejvyšší energii. Na úspěšném pokusu se podílel i český fyzik.

Podle odborného časopisu Nature Evropská laboratoř částicové fyziky (CERN) vyhostí 30. listopadu 2024 stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Půjde o oficiální ukončení spolupráce v návaznosti na rozhodnutí CERNu přerušit styky s touto zemí po její plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. CERN ale bude i nadále spolupracovat s ruským Spojeným ústavem jaderných výzkumů (JINR). Řešení, které kooperaci s Ruskem přerušilo i nepřerušilo, je značně kontroverzní.

Vědci testují nové zařízení, které má pomoci přesněji zacílit rakovinné buňky při léčbě nádorů hlavy a krku, což by mohlo pomoci omezit vedlejší účinky léčby. Jeho klíčovou součástí je malý detektor částic Timepix3 vyvinutý v CERNu.

Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla asi na 350 miliard korun a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali více dat a tvrdí, že dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde jenom o statistickou chybu.

Nárůst cen energií nedopadá jen na domácnosti a firmy, ale i na špičkové vědce. Šetřit tak letos bude i Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), která uloží už 28. listopadu, tedy o dva týdny dříve, než je obvyklé, k „zimnímu spánku“ největší urychlovač částic na světě. V příštím roce začne zimní údržba Velkého hadronového urychlovače (LHC) ještě dříve.

Hvězdou druhého dne festivalu Colours of Ostrava byla americká rocková kapela The Killers. Návštěvníkům se představila i skotská rocková kapela Franz Ferdinand či indonéská metalová skupina Voice of Baceprot. Večerní déšť program neovlivnil, v areálu pršelo jen krátkou dobu. Vrcholem pátečního programu bude jedna z hlavních hvězd letošního ročníku, americká zpěvačka LP. Podle informací ČT do festivalu vstoupila investiční skupina Rockaway Capital Jakuba Havrlanta jako strategický investor.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

Od představení první webové stránky na světě a prvního prohlížeče uplynulo třicet let. Služba World Wide Web měla zpočátku pomáhat především pro jednodušší sdílení informací přes internet mezi vědci pracujícími v Centru pro jaderný výzkum CERN.

O víkendu měla v pražském Studiu Alta premiéra inscenace CERN – urychlovač částic. Spolek Tabula Rasa nabídl svou představu, co se možná odehrává v laboratoři jaderného výzkumu. Inscenaci odehrál on-line na sociálních sítích.

Během cesty do Švýcarska vedl prezident Václav Havel s delegací mnohá jednání. Navštívil celou řadu institucí včetně Mezinárodního červeného kříže či Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). V rozhovoru po návratu hovořil o půjčce, o kterou Československo svého švýcarského partnera požádalo, a také o nadcházejících komunálních volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Částicový detektor vyvinutý v organizaci CERN, používaný i ve vesmírném výzkumu a vyráběný českou firmou, pomohl určit pravost díla připisovaného slavnému renesančnímu malíři Raffaelovi. Technologie využívaná třeba pro měření radiace na Mezinárodní vesmírné stanici dokáže počítat jednotlivé fotony záření a rozlišit jejich vlnovou délku. Výstupem z rentgenu jsou barevné snímky, které podle zástupců firmy InsightArt pomohly určit autenticitu Raffaelova obrazu.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.

Velký urychlovač částic LHC, který je ukrytý v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici, pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Už krátce po jeho spuštění 30. března 2010 fyzikové z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dosáhli prvního velkého úspěchu. Podařilo se jim srazit protonové paprsky a napodobit tak – byť jen ve velmi malém měřítku – podmínky, která panovaly ve vesmíru těsně po takzvaném Velkém třesku.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) představila vizi částicového urychlovače nové generace. Má být umístěn v kruhovém tunelu o obvodu 100 kilometrů, informovala agentura AP.