Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) představila vizi částicového urychlovače nové generace. Má být umístěn v kruhovém tunelu o obvodu 100 kilometrů, informovala agentura AP.
Nový urychlovač má být mnohem větší a výkonnější než stávající Velký hadronový urychlovač (LHC), který je největším zařízením svého druhu na světě, a má odhalit další tajemství hmoty a vesmíru. Svou činnost by mohl zahájit v roce 2040, oznámili zástupci CERN.
LHC tvoří kruhový tunel o délce 27 kilometrů, umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Umožňuje uskutečnit srážky částic o rekordní síle 17 teraelektronvoltů (TeV).
Představitelé CERN doufají, že 22 členských států laboratoře během nejbližších let rozhodne o projektu, jenž má začít vybudováním srážeče elektronů a pozitronů za zhruba devět miliard eur (přibližně 230 miliard korun).
V druhé fázi by měl budoucí kruhový srážeč částic (Future Circular Collider, FCC) ve stejném tunelu zahrnovat také „supravodivý protonový stroj“ přibližně za 15 miliard eur. Provoz by měl zahájit v roce 2050. V poslední fázi by měl vzniknout nový prstencový protonový urychlovač umožňující vyvinout sílu až 100 teraelektronvoltů (TeV).
Základní výzkum nezná své cíle
CERN připustil, že není možné přesně říct, jaké přínosy by mohlo mít nové zařízení pro svět. Zdůraznil však, že objev elektronu v roce 1897 vedl ke vzniku elektronického průmyslu, který nyní do světové ekonomiky přispívá ročně třemi biliony dolarů (asi 67 bilionů korun).
Hlavním posláním LHC bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu. Jde o součást takzvaného standardního modelu částicové fyziky, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
