Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Nahrávám video
Úsvit atomového věku: Projekt Manhattan
Zdroj: ČT24

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Nacisté měli před začátkem druhé světové války nejsilnější armádu, mocný průmysl a špičkové vědce. A právě ti v roce 1939 přišli s revolučním objevem: rozštěpili atomy. Jenže představa, že by nacistický vůdce Adolf Hitler získal extrémně silnou zbraň v podobě atomové bomby, ostatní vědce děsila a přiměla k akci. Malá skupinka s Albertem Einsteinem v čele napsala varovný dopis americkému prezidentu Rooseveltovi, který si riziko uvědomil.

Aby mohly Spojené státy vyrobit vlastní atomovou pumu, potřebovaly dostatek materiálu, ale ten jim chyběl. Jak řekl původně dánský fyzik Niels Bohr: „Není možné získat dostatečné množství štěpného uranu, ledaže bychom celé Spojené státy obrátili v jednu velkou továrnu.“

Právě to ale v podstatě Američané udělali. Projekt Manhattan v přepočtu na dnešní peníze vyšel na 750 miliard korun. A odhaduje se, že osmdesát až devadesát procent ze všech nákladů si vyžádalo právě získání dvou klíčových štěpných materiálů, uranu a později plutonia.

Jak to, že to bylo tak náročné? Vědci museli od sebe oddělit dva izotopy uranu, které se v přírodě nacházejí dohromady: uran-235 a uran-238, přičemž bývá více 238, ale pro jadernou zbraň je zapotřebí 235. Tehdy, protože se o něco takového někdo pokusil úplně poprvé, neexistovala žádná průmyslová technologie – tu museli Američané od začátku navrhnout, vyvinout a postavit. A to pod tlakem času, kdy stále panovaly obavy, že by to Němci mohli zvládnout rychleji.

Není uran jako uran

Proč vlastně vědci opovrhli jedním druhem uranu a potřebovali tak nutně ten druhý? „Z hlediska chemických vazeb, když se podíváte na chemické vazby, které jsou v elektronovém obalu, tak ty izotopy se chovají úplně stejně. Odlišnost je jen v počtu neutronů, která i když není veliká, vede k jinému chování jádra,“ vysvětluje Ondřej Novák z katedry jaderných reaktorů na ČVUT. Právě toho chtěli Američané využít. „Zároveň díky této odlišnosti má izotop 235 i maličko jinou váhu a díky tomu ho dokážeme oddělit.“

Pro představu ten rozdíl se dá dobře ilustrovat na basketbalovém míči jako na lehčím uranu 235 a na basketbalovém míči s malou mincí na svém povrchu, který v této představě zastupuje uran 238.

„Oni vlastně vědci a inženýři v projektu Manhattan byli, dalo by se říci, takovými atomovými Popelkami,“ dodává Novák. „Oni třídili něco, co bylo téměř identické, ale museli si poradit. Bylo to strašně těžké a zároveň byli v časovém presu.“

Jak to Američané dokázali a jakou roli v tom hrálo město Oak Ridge v Tennessee? Více se dozvíte v podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Člověk popálený. Lidskou evoluci i geny změnila zranění způsobená ohněm

Člověk je jediný druh v přírodě, který pravidelně zažívá popáleniny. Podle nové analýzy statisíce let, co člověk s ohněm žije, ovlivnily i jeho geny.
před 4 hhodinami

Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.
před 8 hhodinami

Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.
před 13 hhodinami

Česká technologie pomáhá na olympiádě rozhodčím v curlingu

Kromě tuzemských sportovců se na zimní olympiádě v Itálii představuje i technologie z Česka. Ta hlídá dodržování pravidel při curlingu – konkrétně senzory na kamenech odhalí chybu při odhození. Několik měsíců je vyvíjeli experti z Českého vysokého učení technického. V curlingu vyhrává tým, který dostane co nejvíc svých kamenů do cílových kruhů. Důležité je proto správně a přesně kámen na druhý konec ledové plochy poslat. Technologie zaznamená přesné místo odhozu. To dříve kontrolovali rozhodčí pouze očima.
před 23 hhodinami

Za obsah na sociálních sítích mají být trestně odpovědní jejich manažeři, plánuje Španělsko

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.
včera v 14:23

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
včera v 11:21

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
3. 2. 2026

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
3. 2. 2026
Načítání...