Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

13 minut
Úsvit atomového věku: Projekt Manhattan
Zdroj: ČT24

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Nacisté měli před začátkem druhé světové války nejsilnější armádu, mocný průmysl a špičkové vědce. A právě ti v roce 1939 přišli s revolučním objevem: rozštěpili atomy. Jenže představa, že by nacistický vůdce Adolf Hitler získal extrémně silnou zbraň v podobě atomové bomby, ostatní vědce děsila a přiměla k akci. Malá skupinka s Albertem Einsteinem v čele napsala varovný dopis americkému prezidentu Rooseveltovi, který si riziko uvědomil.

Aby mohly Spojené státy vyrobit vlastní atomovou pumu, potřebovaly dostatek materiálu, ale ten jim chyběl. Jak řekl původně dánský fyzik Niels Bohr: „Není možné získat dostatečné množství štěpného uranu, ledaže bychom celé Spojené státy obrátili v jednu velkou továrnu.“

Právě to ale v podstatě Američané udělali. Projekt Manhattan v přepočtu na dnešní peníze vyšel na 750 miliard korun. A odhaduje se, že osmdesát až devadesát procent ze všech nákladů si vyžádalo právě získání dvou klíčových štěpných materiálů, uranu a později plutonia.

Jak to, že to bylo tak náročné? Vědci museli od sebe oddělit dva izotopy uranu, které se v přírodě nacházejí dohromady: uran-235 a uran-238, přičemž bývá více 238, ale pro jadernou zbraň je zapotřebí 235. Tehdy, protože se o něco takového někdo pokusil úplně poprvé, neexistovala žádná průmyslová technologie – tu museli Američané od začátku navrhnout, vyvinout a postavit. A to pod tlakem času, kdy stále panovaly obavy, že by to Němci mohli zvládnout rychleji.

Není uran jako uran

Proč vlastně vědci opovrhli jedním druhem uranu a potřebovali tak nutně ten druhý? „Z hlediska chemických vazeb, když se podíváte na chemické vazby, které jsou v elektronovém obalu, tak ty izotopy se chovají úplně stejně. Odlišnost je jen v počtu neutronů, která i když není veliká, vede k jinému chování jádra,“ vysvětluje Ondřej Novák z katedry jaderných reaktorů na ČVUT. Právě toho chtěli Američané využít. „Zároveň díky této odlišnosti má izotop 235 i maličko jinou váhu a díky tomu ho dokážeme oddělit.“

Pro představu ten rozdíl se dá dobře ilustrovat na basketbalovém míči jako na lehčím uranu 235 a na basketbalovém míči s malou mincí na svém povrchu, který v této představě zastupuje uran 238.

„Oni vlastně vědci a inženýři v projektu Manhattan byli, dalo by se říci, takovými atomovými Popelkami,“ dodává Novák. „Oni třídili něco, co bylo téměř identické, ale museli si poradit. Bylo to strašně těžké a zároveň byli v časovém presu.“

Jak to Američané dokázali a jakou roli v tom hrálo město Oak Ridge v Tennessee? Více se dozvíte v podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...