Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

13 minut
Úsvit atomového věku: Projekt Manhattan
Zdroj: ČT24

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Nacisté měli před začátkem druhé světové války nejsilnější armádu, mocný průmysl a špičkové vědce. A právě ti v roce 1939 přišli s revolučním objevem: rozštěpili atomy. Jenže představa, že by nacistický vůdce Adolf Hitler získal extrémně silnou zbraň v podobě atomové bomby, ostatní vědce děsila a přiměla k akci. Malá skupinka s Albertem Einsteinem v čele napsala varovný dopis americkému prezidentu Rooseveltovi, který si riziko uvědomil.

Aby mohly Spojené státy vyrobit vlastní atomovou pumu, potřebovaly dostatek materiálu, ale ten jim chyběl. Jak řekl původně dánský fyzik Niels Bohr: „Není možné získat dostatečné množství štěpného uranu, ledaže bychom celé Spojené státy obrátili v jednu velkou továrnu.“

Právě to ale v podstatě Američané udělali. Projekt Manhattan v přepočtu na dnešní peníze vyšel na 750 miliard korun. A odhaduje se, že osmdesát až devadesát procent ze všech nákladů si vyžádalo právě získání dvou klíčových štěpných materiálů, uranu a později plutonia.

Jak to, že to bylo tak náročné? Vědci museli od sebe oddělit dva izotopy uranu, které se v přírodě nacházejí dohromady: uran-235 a uran-238, přičemž bývá více 238, ale pro jadernou zbraň je zapotřebí 235. Tehdy, protože se o něco takového někdo pokusil úplně poprvé, neexistovala žádná průmyslová technologie – tu museli Američané od začátku navrhnout, vyvinout a postavit. A to pod tlakem času, kdy stále panovaly obavy, že by to Němci mohli zvládnout rychleji.

Není uran jako uran

Proč vlastně vědci opovrhli jedním druhem uranu a potřebovali tak nutně ten druhý? „Z hlediska chemických vazeb, když se podíváte na chemické vazby, které jsou v elektronovém obalu, tak ty izotopy se chovají úplně stejně. Odlišnost je jen v počtu neutronů, která i když není veliká, vede k jinému chování jádra,“ vysvětluje Ondřej Novák z katedry jaderných reaktorů na ČVUT. Právě toho chtěli Američané využít. „Zároveň díky této odlišnosti má izotop 235 i maličko jinou váhu a díky tomu ho dokážeme oddělit.“

Pro představu ten rozdíl se dá dobře ilustrovat na basketbalovém míči jako na lehčím uranu 235 a na basketbalovém míči s malou mincí na svém povrchu, který v této představě zastupuje uran 238.

„Oni vlastně vědci a inženýři v projektu Manhattan byli, dalo by se říci, takovými atomovými Popelkami,“ dodává Novák. „Oni třídili něco, co bylo téměř identické, ale museli si poradit. Bylo to strašně těžké a zároveň byli v časovém presu.“

Jak to Američané dokázali a jakou roli v tom hrálo město Oak Ridge v Tennessee? Více se dozvíte v podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...