Podcasty

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.

V Brazílii se odehrává souboj generací. Křeslo brazilské hlavy státu obsadí jeden z mužů, kteří nemohou být různější. Osmdesátiletého „dělnického“ prezidenta Lulu da Silvu vyzývá Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta. Proč už nejchudším Brazilcům sociální programy nestačí? A přežije Amazonie a s ní i globální klima, možné vítězství zástupce krajní pravice? Amerikanistka Kateřina Březinová v podcastu Za Horizont rozebírá nejen vyrovnanost souboje, ale i české stopy v historii Latinské Ameriky – od baťovských měst po odkaz filozofa Viléma Flussera. Moderuje Hana Scharffová.

Srbsko čekají předčasné parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou scénu. Exprezident Aleksandar Vučić sází na politický kalkul a uchází se o křeslo premiéra. V cestě mu však stojí neobvyklý soupeř – nestranická kandidátka expertů „vyrostlá“ ze stotisícových studentských protestů. Redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová v podcastu Za Horizont popisuje srbskou „politiku všech azimutů“, šance opozice i důvody, proč Bělehradu vyhovuje sedět na více židlích najednou. Moderuje Daniela Škopková.

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.

Organizace spojených národů čelí v roce 2026 největší krizi důvěry, financování i uspořádání ve své historii. Jak v praxi funguje světová diplomacie v době hlubokého geopolitického štěpení a jaký postoj k ní zaujímá druhá administrativa Donalda Trumpa? Washingtonský zpravodaj Václav Černohorský popisuje zákulisí výročního zasedání Valného shromáždění v New Yorku, debaty o reformě Rady bezpečnosti i to, jak vypadá každodenní novinářská realita uvnitř diplomatického „Babylonu“. Moderuje Jakub Szántó.

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?

Sociální sítě nás přeměnily ze zákazníků na zboží a nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence staví společnost před dosud nepoznané výzvy. V podcastu Za horizont rozebírá expert na AI Jan Romportl dopady algoritmů na duševní zdraví a bezpečnost dětí i nedávný bezpečnostní incident v OpenAI, kde se autonomní agenti vymkli kontrole. Dojde s nástupem kognitivní automatizace k proměně trhu práce, nebo lidský rozměr v klíčových profesích obstojí? Na to i mnohé další se ptá Jakub Szántó ze zahraniční redakce ČT24.

Po čtyřech letech v srdci evropské politiky balí bruselský zpravodaj České televize Petr Obrovský kufry. V podcastu Za Horizont bilancuje éru poznamenanou ruskou válkou na Ukrajině, bumerangovými cly i nekonečným proudem notifikací v šifrovaných aplikacích. Jak se zevnitř měnila Unie a NATO pod tlakem nepředvídatelných krizí? A proč se po letech neustálé pohotovosti těší na funkční české řemeslníky, se v rozhovoru ptá Hana Scharffová.

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Pět let od návratu Talibanu k moci zažívá Afghánistán hlubokou humanitární i lidskoprávní krizi. Jak vypadá všední den v zemi, kde dívky nesmějí studovat a na veřejnosti platí striktní pravidla? Proč Evropská unie zve reprezentanty hnutí k jednání a jak silný je odpor v provinciích Pandžšír či Badachšán? Novinářka a válečná zpravodajka Petra Procházková v podcastu Za Horizont rozkrývá nuance afghánské reality pod povrchem titulků – od tradice prodeje nevěst po zákulisí života za vysokými zdmi kábulských domů. Podcast moderuje Veronika Chraščová.

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.

Náhlý příchod tisíců migrantů do španělské enklávy Ceuta opět rozvířil evropskou debatu o hranicích i solidaritě. Podlehl Bruselskému paktu první zatěžkávací test, nebo Španělsko situaci zvládlo? Analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá zákulisní spory mezi Madridem a Římem, politickou instrumentaci migrace ze strany sousedních států i fakt, proč jsou volání po uzavření Schengenu spíše vzkazem domácím voličům než reálným řešením. Podcast moderuje Barbora Maxová.

Extrémní horka v Africkém rohu decimují stáda velbloudů, která jsou pro místní obyvatele zásadním zdrojem obživy. Afrikanistka Linda Piknerová v podcastu zahraniční redakce ČT rozkrývá, jak environmentální krize mění bezpečnostní mapu kontinentu. S moderátorkou Hanou Scharffovou probírá také souboj Ruska a Ukrajiny o vliv v afrických státech a roli sociálních sítí nebo fotbalu v moderní geopolitice.

Reportér Dalibor Bártek už patří mezi legendy české televizní žurnalistiky. Reportérem je více než tři desítky let. A po celou dobu se zabývá mimo jiné organizovaným zločinem. Byl jedním z mála novinářů, se kterými mluvili třeba František Mrázek nebo Radovan Krejčíř. I po desítkách let tak Dalibor zná souvislosti, které jsou v mnoha případech důležité ještě dnes. Jak mluvil s legendami zločinu, na to se Dalibora Bártka ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.

Nedostatek učitelů a konkurence nových technologií. Braillovo písmo, univerzální abeceda, kterou před 200 lety vynalezl Francouz Louis Braille a kterou nyní aktivně používá šest milionů lidí po celém světě, bojuje o přežití, píše agentura AFP.

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.