Podcasty

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Na Slovensku se málem oženil, přesto si myslí, že by tam nikdy úplně nezapadl. „My Češi jsme takoví Němci střední Evropy, zatímco Slovensko je severní výběžek Balkánu kombinovaný s jižním Polskem,“ říká novinář Deníku Luboš Palata, který už přes třicet let píše o dění v různých evropských zemích. V podcastu Background ČT24 vzpomíná na krizové okamžiky z válek nebo komentuje aktuální krizi v televizi Markíza.

Loni jako první žena v Česku komentovala hokejové utkání, za sebou pak má čerstvou zkušenost z domácího mistrovství světa v hokeji. Darina Vymětalíková, sportovní redaktorka, moderátorka a dnes už také komentátorka České televize, se přitom sportovní žurnalistice vůbec věnovat nechtěla. „Asi je to můj osud,“ říká v podcastu Background ČT24.

Znásilněním bude od ledna nesouhlasný pohlavní styk. Zavedení principu „ne znamená ne“ přinese do trestního zákoníku novela, kterou v týdnu podepsal prezident Petr Pavel. Host právního podcastu V hlavě, místopředseda vrchního soudu v Praze Jan Sváček, je přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle dosavadní úpravy. K nové úpravě není skeptický, ale je zvědavý, co přinese.

Bedřich Zahradník pamatuje nacistické vypálení Ploštiny na Valašsku i komunistické vězení, ve kterém skončil v pouhých sedmnácti letech. V roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost za to, že u sebe nechal přespat mladíka na útěku. Ve věznicích v Uherském Hradišti a na Cejlu strávil tři roky.

Česká republika jako země hradů a zámků poskytuje milovníkům výletů takřka bezbřehé možnosti výprav za historií. Podcast ČT24 Toulky za hrad(b)y zve do velkolepých sídel mocných pánů či nedobytných strážních pevností a odhaluje jejich tajuplné a někdy i nevšední příběhy. Poslechněte si celou sérii na jednom místě:

V ohbí řeky Ohře se na skalním ostrohu tyčí jeden z nejimpozantnějších královských hradů. Na Loket se vydáváme v posledním díle první série nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů třeba i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Nad známým klášterem Rosa Coeli láká návštěvníky gotický hrad. Nebo spíš renesanční zámek? Dolní Kounice jsou cílem dalšího dílu nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů třeba i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Nad soutok Svratky a Veverky, na jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů Veveří se vydáváme v dalším díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Na temeni skály nad řekou se vypíná silueta hradní zříceniny. Na tajemný Střekov na severu Čech se vydává další díl podcastu Toulky za hrad(b)y a čtenáře zve do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Sídlil tu postrach okolí, loupeživí rytíři, jejichž kostry možná až do 20. století ležely pohřbené pod hradní zdí. Na Kokořín se vydáváme v dalším díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Netradičně nikoli na kopec, ale do údolí. Na hrad Kost se vydáváme v pátém díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Schovaný mezi pískovcovými skalami Českého ráje je hrad Valdštejn druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Právě na Valdštejn se vydává další díl podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Asi těžko bychom u nás hledali ikoničtější dvojici hradů, které stojí takto blízko u sebe. Točník a Žebrák jsou cílem třetího dílu nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Nad řekou Sázavou si na ostrém skalním hřebeni na levém břehu nelze nevšimnout impozantního hradu. Už přes sedm set let tu hlídá stejnojmennou vesnici a její okolí. Na Český Šternberk se ČT24 vydává v druhém díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Tyčí se nad stejnojmennou vesnicí u Máchova jezera už od dob Přemysla Otakara II. a jeho historie se intenzivně prolíná s nejslavnějšími postavami českých dějin. Na královský hrad Bezděz se vydává první díl nového podcastu Toulky za hrad(b)y, kterým chce ČT24 umožnit  čtenářům cestu do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

V 70. letech byl Jaroslav Jakub Sviták členem pohraniční stráže na jihu Čech. Aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč. Sviták popisuje propracovaný systém udavačů, výslechy zadržených lidí i používání samostatně útočících smeček psů.

Rodiče Jana Hronka se do odboje zapojili hned na počátku druhé světové války. Před synem nic netajili, naopak. Mladý Jan začal pracovat pro tak zvanou Sousedíkovu skupinu a v roce 1944 se stal spojkou partyzánské brigády, která na Valašsku působila. „Strach má asi každý, a kdo ho nemá, lže. Jde o to ho překonat, nepanikařit, zachovat klid, a hlavně nic neříct,“ vysvětluje dnes devětaosmdesátiletý pamětník.

Josef Hladiš působil na Velehradě jako osmnáctiletý novic, když v noci 13. dubna 1950 z kláštera vyhnali komunističtí ozbrojenci pětadvacet jezuitů a čtyřicet šest noviců. Odvezli je do kláštera v Bohosudově, pak se je snažili převychovat na stavbě přehrady. Sám Hladiš se dočkal kněžského svěcení až po roce 1969. Na Velehrad se vrátil teprve po sametové revoluci –⁠ připravit návštěvu papeže Jana Pavla II.

25. srpna 1944 zažilo Brno první velké bombardování. Kobercový nálet více než tří set amerických bombardérů měl zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Letadla ale zasáhla také obytné budovy v přilehlých čtvrtích. Zahynuly přes dvě stovky lidí včetně sousedů a kamarádů Lubomíra Vysočana, který byl v osudný den u babičky mimo Brno.

Proti šíření koronaviru může bojovat každý, a to velmi snadno – mytím rukou a kýcháním do kapesníku. Význam osobní hygieny zdůraznila hlavní hygienička Eva Gottvaldová, podle které je ale Česko na případný výskyt nemoci COVID-19 připraveno. Že by se koronavirus zemi zcela vyhnul, přitom nepovažuje za pravděpodobné. Eva Gottvaldová byla hostem Interview ČT24.

Podmínky v řeckých uprchlických táborech jsou otřesné, připustili poslanec Jan Hrnčíř (SPD) a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů. K otázce povinných kvót se ale oba postavili odmítavě. Zatímco podle Hrnčíře by se mělo usilovat o navrácení uprchlíků do jejich původních zemí, Zdechovský dává za vzor například nizozemský migrační systém.

V táboře pro Němce ve Svatobořicích u Kyjova zažila Ingeborg Cäsarová po konci druhé světové války hlad i ponížení. Bylo jí jedenáct let a mezi více něž tisícovkou starých a nemocných lidí byla jediné dítě. Na Čechy ale nezanevřela, našli se totiž i ti, kteří německé rodině pomáhali, a ona zase pomáhá dalším.

Náměstí před ruskou ambasádou v Praze nově ponese jméno zavražděného oponenta Putinova režimu Borise Němcova. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) tím magistrát vyšel vstříc přání občanů a pokračuje v české tradici hájení lidských práv. Hřib v Interview ČT24 rozebíral také bytovou krizi v hlavním městě a možné regulace krátkodobého nájemného. Pokud se prý problém se službami typu Airbnb vyřeší, pro bydlení se tím uvolní 10 tisíc bytů. Město ale podle něj musí dělat také další kroky – například stavět byty nové.