Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Nahrávám video

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Použít, či nepoužít? Když Spojené státy 16. července 1945 v Novém Mexiku úspěšně otestovaly jadernou zbraň, byla tohle otázka, kterou si nejprve potichu, ale později i nahlas pokládala spousta amerických politiků i vojáků.

Tyto diskuze ale začaly ve skutečnosti už o několik měsíců dříve, hned po dubnové smrti prezidenta Franklina Delano Roosevelta. Jeho nástupce Truman byl sice do té doby viceprezidentem, ale plán na výrobu atomové zbraně byl natolik tajný, že ani on o něm nic netušil. Dozvěděl se o něm krátce po složení prezidentské přísahy od ministra války Henryho Stimsona. „A právě tam začaly ty první debaty o tom, jestli by tedy bomba měla být použita a za jakých okolností,“ uvedl pro Českou televizi historik Jan Koura.

„Měl kolem sebe úzký tým poradců, kteří pracovali už s předchozím prezidentem a byli do celé věci zasvěceni výrazně víc než on. Přesto právě prezident měl v celém rozhodovacím procesu nakonec zásadní roli. Byl to on, kdo učinil to rozhodnutí a také se nikdy té zodpovědnosti nebránil, respektive nikdy toho ani tehdy ani zpětně nelitoval,“ líčí expert na transatlantické vztahy ve dvacátém století.

Pro i proti

Názory prezidentových poradců byly velmi pestré, říká historik. „Někteří zastávali postoje, že by měl proběhnout nějaký demonstrativní test. Jiní zase říkali, že tím by se ztratila psychologická výhoda, a pokud tedy dojde k tomu rozhodnutí použít jadernou bombu, tak nemá být Japonsko varováno a musí to přijít jako blesk z čistého nebe.“

Truman tedy nedokázal dostat jednoznačný postoj, proto jmenoval takzvanou prozatímní komisi, aby vypracovala doporučení, co s novým typem zbraní udělat. Ta probírala nejrůznější scénáře a možnosti: od demonstrativního použití přes útoky na civilní i vojenské cíle, členové komise dokonce už tehdy zvažovali, jaké město nebo jaká města by případně měla být místem útoku.

Nakonec komise dospěla k tomu, že útok by neměl mířit na izolovaný vojenský objekt. „Nakonec se tedy americký prezident Truman a jeho administrativa přiklonili k tomu, že aby byl efekt co nejúčinnější, tak svrhnout atomovou bombu na jedno z japonských měst.“ Velmi rychle komise dospěla k tomu, že by hlavním cílem nemělo být hlavní město Tokio, vyloučila také Kjóto, které mělo nenahraditelné kulturní dědictví. Nakonec, po vyloučení dalších cílů, padlo rozhodnutí na Hirošimu.

Jak vypadalo další rozhodování? Kdo byl proti použití a jak vypadaly kalkulace, které její použití umožnily? Poslechněte si to v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 17 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 20 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 23 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.