Jaroslav Zoula

Podstatná část Čechů stále věří různým mýtům o pití alkoholu. V rozporu s jasným pohledem Světové zdravotnické organizace si půlka z nich třeba mylně myslí, že pití malého množství je zdraví prospěšné. Čtvrtina je přesvědčená, že zlepšuje kvalitu spánku, a pětina, že občasné pití v těhotenství neohrožuje matku ani dítě. Sedmina lidí dokonce ani nevěří v existenci závislosti na alkoholu. Dopady užívání alkoholu na společnost a hlavně její zdraví přitom narůstají – jen VZP loni na léčbu v souvislosti s nadměrným pitím vydala přes miliardu korun. Vědci se ptali více než tisíce lidí, kteří uvedli, že v posledním roce a půl alkohol pili. Jedním z hlavních sdělení jejich studie je, že nějakému mýtu o alkoholu věří skoro každý. Dáno je to i tím, že je pevnou a tradiční součástí kultury.

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.

Čtvrteční start kosmické lodi Sojuz poškodil startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. Jde o jediné místo, odkud může Rusko posílat své lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informací je kvůli komunikaci ruské vesmírné agentury Roskosmos málo, oprava se ale dle pozorovatelů může protáhnout.

Vznik Československa se připravoval už dlouho před říjnem 1918 – doma i v zahraničí. Nový stát potřeboval také nové zákony, a tak je jeho založení spojeno s něčím, co by bylo dnes možná označováno za malou legislativní smršť. Prvním zákonem vznikajícího státu se stala slova na obyčejném malém papíru s pěti odstavci. Ten se stal zákonem díky pěti podpisům představitelů Národního výboru a vznikl v noci ze 27. na 28. října v bytě Aloise Rašína v Žitné ulici.

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

Velká část Čechů jí stravu, která neobsahuje dostatek důležitých minerálů či vitaminů. Často si podle expertů neuvědomují, že různé typy ovoce a zeleniny nejsou navzájem nahraditelné. O důležité živiny také přicházejí jejich převařením. Naopak nadměrné množství soli může uškodit. Experti doporučují zvýšit příjem luštěnin a zeleniny – zejména u dětí.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Mezinárodní výzkum popsal, jak vypadá proces rozhodování v mozku myši. Na základě analýzy stovek tisíc neuronů vědci prokázali, že to je mnohem složitější, než se jevilo doposud. Detaily popsal v rozhovoru pro ČT24 americký vědec českého původu.

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Lidé sdílejí podle bezpečnostního experta Libora Kutěje s ostatními obrovské množství informací, které pomáhají cizím zpravodajským službám. A nejsou si tohoto rizika vědomí – už jen proto, jak rychle se technologie vyvíjejí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tento týden varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny.

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Od pondělí budou platit nová pravidla pro létání s drony. Mají být jednodušší i přehlednější. Úřady doufají, že profesionální i amatérští piloti budou lépe vědět, kde smějí a nesmějí létat, jaká povolení potřebují a jaké podmínky musí splnit. Počet registrovaných pilotů roste ročně v desítkách procent. V současnosti jich je v Česku přes osmdesát tisíc.

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

První návštěvníci si mohli v pondělí v Praze prohlédnout neúplné kostry Lucy a Selam. Jedni z nejstarších prokázaných předchůdců člověka se dostali do Evropy úplně poprvé – a to právě do Národního muzea, kde budou vystaveni do konce října. V rozhovoru odvysílaném v Událostech, komentářích objevitel kostry Lucy Donald Johanson přiblížil, že tehdy hned věděl, že našel něco důležitého.

Poprvé v Evropě se mohou zájemci od pondělí podívat na kosterní pozůstatky Lucy a Selam. Žily před víc než třemi miliony let a jsou prapředky moderních lidí. Výstava Lidé a jejich předci popisuje lidskou evoluci. Od těch, co sestoupili ze stromů až po moderního člověka. A to včetně nálezů z českého území. Kosterní pozůstatky Lucy a Selam budou vystavené do 23. října. Do světa z Etiopie obvykle míří jen jejich replika, i proto je pražská výstava tak výjimečná. Je ale potřeba si koupit vstupenku na konkrétní den a čas. To je možné on-line na webu Národního muzea (NM).

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Když Američané odpálili atomovou bombu nejprve nad Hirošimou a poté nad Nagasaki, nebylo to z nějakého sadismu. Jednalo se o rozhodnutí, které mělo ušetřit lidské životy.