Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

„Transparentnost není slabost. Je to síla. Zveřejníme výsledky vyšetřování v plném znění, s výjimkou částí, které budou vypuštěny z právních důvodů a na pokyn našeho obchodního partnera. Předstírat, že k nepříjemným situacím nedošlo, by vedlo ke špatným závěrům. Kdybychom se z toho nepoučili, vedlo by to k opakování neúspěchu a naznačovalo by to, že v oblasti kosmických letů s lidskou posádkou je neúspěch možnou variantou. To ale není pravda,“ prohlásil šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman.

Nebývale ostrá slova pronesl během čtvrtečního brífinku, kde hodnotil výsledky vyšetřování prvního testovacího letu kosmické lodi Boeing Starliner s posádkou, který proběhl v roce 2024. Došlo tehdy k zásadním problémům, NASA ale teprve nyní poodhalila jejich plný rozsah. Popsala ho ve zprávě dlouhé 311 stran.

Starliner je součástí komerčního programu pro dopravu posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Společnost Boeing si NASA vybrala společně se společností SpaceX už v roce 2014, aby obě zajistily návrat letů na oběžnou dráhu s lidskou posádkou poté, co agentura ukončila program raketoplánů. Všichni odborníci tehdy považovali volbu Boeingu za sázku na jistotu: osvědčený matador v oboru kosmických letů měl mít dostatek zkušeností, aby to zvládl.

Jeden neúspěšný test za druhým

V prosinci 2019 proběhl první testovací let lodi Starliner této společnosti, tehdy ještě bez posádky. Jenže oproti předpokladům se loď k cíli – tedy k ISS – nedostala. Mohla za to především chyba v počítači, který neměl správné časové údaje. NASA proto přikázala Boeingu misi zopakovat, než do Starlineru posadí lidi. Další let měl proběhnout v srpnu 2021: také tehdy ale skončila mise neúspěchem.

K ISS se tak Starliner bez posádky nakonec dostal až v červnu 2024 – tedy víc než čtyři roky po prvním pilotovaném letu lodi Crew Dragon konkurenční firmy SpaceX. A ani tento let nebyl bez potíží. Jenže Boeing ani NASA podle Isaacmana neřešili problémy důsledně. Ty pak vyvrcholily právě při dlouho očekávané pilotované misi s lidskou posádkou.

Když se loď dostala k ISS, ztratila částečně možnost manévrovat. Jen profesionální práce astronautů Butche Wilmora a Sunnity Willamsové a expertů v řídícím středisku ji dokázala dostat až k ISS a zabránit tak situaci, která mohla ohrozit i životy samotné posádky. A to nejen té v kosmické lodi, ale také té na Mezinárodní vesmírné stanici.

Oba astronauti na ISS museli kvůli poruše Starlineru neplánovaně zůstat ve vesmíru o několik měsíců déle a na Zemi se vrátili konkurenčním Crew Dragonem. Starliner se sice bez posádky podařilo úspěšně dostat zpět na Zemi, NASA ale Boeingu oznámila, že do něj další astronauty neposadí, dokud nebude stoprocentně jisté, v čem problémy spočívají.

Co bude dál

NASA nyní zařadila případ do kategorie A, která je vyhrazená pro nejzávažnější incidenty – patřily do ní například havárie raketoplánů Challenger a Columbia.

Isaacman oznámil, že nejbližší možný termín dalšího letu Starlineru je tento duben. Zatím tedy bez posádky. A očekává, že se řešení případných problémů nesetká s podobnými nedostatky jako při minulých misích.

K závěrům vyšetřování se vyjádřili i zástupci firmy Boeing. V první řadě poděkovali NASA za podrobné vyšetřování a za to, že se na něm mohli odborníci Boeingu podílet. Pokud budou technické problémy přetrvávat, bude firma zřejmě bude muset celý systém předělat. A to by si pravděpodobně vyžádalo tolik času, že se možná ISS dalšího pilotovaného letu Starlineru do konce své životnosti ani nedočká – její konec je plánovaný na rok 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 1 hhodinou

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 1 hhodinou

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 3 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 3 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 7 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 22 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
včera v 14:37

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
včera v 12:46
Načítání...