Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Nahrávám video

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

„Transparentnost není slabost. Je to síla. Zveřejníme výsledky vyšetřování v plném znění, s výjimkou částí, které budou vypuštěny z právních důvodů a na pokyn našeho obchodního partnera. Předstírat, že k nepříjemným situacím nedošlo, by vedlo ke špatným závěrům. Kdybychom se z toho nepoučili, vedlo by to k opakování neúspěchu a naznačovalo by to, že v oblasti kosmických letů s lidskou posádkou je neúspěch možnou variantou. To ale není pravda,“ prohlásil šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman.

Nebývale ostrá slova pronesl během čtvrtečního brífinku, kde hodnotil výsledky vyšetřování prvního testovacího letu kosmické lodi Boeing Starliner s posádkou, který proběhl v roce 2024. Došlo tehdy k zásadním problémům, NASA ale teprve nyní poodhalila jejich plný rozsah. Popsala ho ve zprávě dlouhé 311 stran.

Starliner je součástí komerčního programu pro dopravu posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Společnost Boeing si NASA vybrala společně se společností SpaceX už v roce 2014, aby obě zajistily návrat letů na oběžnou dráhu s lidskou posádkou poté, co agentura ukončila program raketoplánů. Všichni odborníci tehdy považovali volbu Boeingu za sázku na jistotu: osvědčený matador v oboru kosmických letů měl mít dostatek zkušeností, aby to zvládl.

Jeden neúspěšný test za druhým

V prosinci 2019 proběhl první testovací let lodi Starliner této společnosti, tehdy ještě bez posádky. Jenže oproti předpokladům se loď k cíli – tedy k ISS – nedostala. Mohla za to především chyba v počítači, který neměl správné časové údaje. NASA proto přikázala Boeingu misi zopakovat, než do Starlineru posadí lidi. Další let měl proběhnout v srpnu 2021: také tehdy ale skončila mise neúspěchem.

K ISS se tak Starliner bez posádky nakonec dostal až v červnu 2024 – tedy víc než čtyři roky po prvním pilotovaném letu lodi Crew Dragon konkurenční firmy SpaceX. A ani tento let nebyl bez potíží. Jenže Boeing ani NASA podle Isaacmana neřešili problémy důsledně. Ty pak vyvrcholily právě při dlouho očekávané pilotované misi s lidskou posádkou.

Když se loď dostala k ISS, ztratila částečně možnost manévrovat. Jen profesionální práce astronautů Butche Wilmora a Sunnity Willamsové a expertů v řídícím středisku ji dokázala dostat až k ISS a zabránit tak situaci, která mohla ohrozit i životy samotné posádky. A to nejen té v kosmické lodi, ale také té na Mezinárodní vesmírné stanici.

Oba astronauti na ISS museli kvůli poruše Starlineru neplánovaně zůstat ve vesmíru o několik měsíců déle a na Zemi se vrátili konkurenčním Crew Dragonem. Starliner se sice bez posádky podařilo úspěšně dostat zpět na Zemi, NASA ale Boeingu oznámila, že do něj další astronauty neposadí, dokud nebude stoprocentně jisté, v čem problémy spočívají.

Co bude dál

NASA nyní zařadila případ do kategorie A, která je vyhrazená pro nejzávažnější incidenty – patřily do ní například havárie raketoplánů Challenger a Columbia.

Isaacman oznámil, že nejbližší možný termín dalšího letu Starlineru je tento duben. Zatím tedy bez posádky. A očekává, že se řešení případných problémů nesetká s podobnými nedostatky jako při minulých misích.

K závěrům vyšetřování se vyjádřili i zástupci firmy Boeing. V první řadě poděkovali NASA za podrobné vyšetřování a za to, že se na něm mohli odborníci Boeingu podílet. Pokud budou technické problémy přetrvávat, bude firma zřejmě bude muset celý systém předělat. A to by si pravděpodobně vyžádalo tolik času, že se možná ISS dalšího pilotovaného letu Starlineru do konce své životnosti ani nedočká – její konec je plánovaný na rok 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 17 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 22 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...