Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Nahrávám video

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

„Transparentnost není slabost. Je to síla. Zveřejníme výsledky vyšetřování v plném znění, s výjimkou částí, které budou vypuštěny z právních důvodů a na pokyn našeho obchodního partnera. Předstírat, že k nepříjemným situacím nedošlo, by vedlo ke špatným závěrům. Kdybychom se z toho nepoučili, vedlo by to k opakování neúspěchu a naznačovalo by to, že v oblasti kosmických letů s lidskou posádkou je neúspěch možnou variantou. To ale není pravda,“ prohlásil šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman.

Nebývale ostrá slova pronesl během čtvrtečního brífinku, kde hodnotil výsledky vyšetřování prvního testovacího letu kosmické lodi Boeing Starliner s posádkou, který proběhl v roce 2024. Došlo tehdy k zásadním problémům, NASA ale teprve nyní poodhalila jejich plný rozsah. Popsala ho ve zprávě dlouhé 311 stran.

Starliner je součástí komerčního programu pro dopravu posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Společnost Boeing si NASA vybrala společně se společností SpaceX už v roce 2014, aby obě zajistily návrat letů na oběžnou dráhu s lidskou posádkou poté, co agentura ukončila program raketoplánů. Všichni odborníci tehdy považovali volbu Boeingu za sázku na jistotu: osvědčený matador v oboru kosmických letů měl mít dostatek zkušeností, aby to zvládl.

Jeden neúspěšný test za druhým

V prosinci 2019 proběhl první testovací let lodi Starliner této společnosti, tehdy ještě bez posádky. Jenže oproti předpokladům se loď k cíli – tedy k ISS – nedostala. Mohla za to především chyba v počítači, který neměl správné časové údaje. NASA proto přikázala Boeingu misi zopakovat, než do Starlineru posadí lidi. Další let měl proběhnout v srpnu 2021: také tehdy ale skončila mise neúspěchem.

K ISS se tak Starliner bez posádky nakonec dostal až v červnu 2024 – tedy víc než čtyři roky po prvním pilotovaném letu lodi Crew Dragon konkurenční firmy SpaceX. A ani tento let nebyl bez potíží. Jenže Boeing ani NASA podle Isaacmana neřešili problémy důsledně. Ty pak vyvrcholily právě při dlouho očekávané pilotované misi s lidskou posádkou.

Když se loď dostala k ISS, ztratila částečně možnost manévrovat. Jen profesionální práce astronautů Butche Wilmora a Sunnity Willamsové a expertů v řídícím středisku ji dokázala dostat až k ISS a zabránit tak situaci, která mohla ohrozit i životy samotné posádky. A to nejen té v kosmické lodi, ale také té na Mezinárodní vesmírné stanici.

Oba astronauti na ISS museli kvůli poruše Starlineru neplánovaně zůstat ve vesmíru o několik měsíců déle a na Zemi se vrátili konkurenčním Crew Dragonem. Starliner se sice bez posádky podařilo úspěšně dostat zpět na Zemi, NASA ale Boeingu oznámila, že do něj další astronauty neposadí, dokud nebude stoprocentně jisté, v čem problémy spočívají.

Co bude dál

NASA nyní zařadila případ do kategorie A, která je vyhrazená pro nejzávažnější incidenty – patřily do ní například havárie raketoplánů Challenger a Columbia.

Isaacman oznámil, že nejbližší možný termín dalšího letu Starlineru je tento duben. Zatím tedy bez posádky. A očekává, že se řešení případných problémů nesetká s podobnými nedostatky jako při minulých misích.

K závěrům vyšetřování se vyjádřili i zástupci firmy Boeing. V první řadě poděkovali NASA za podrobné vyšetřování a za to, že se na něm mohli odborníci Boeingu podílet. Pokud budou technické problémy přetrvávat, bude firma zřejmě bude muset celý systém předělat. A to by si pravděpodobně vyžádalo tolik času, že se možná ISS dalšího pilotovaného letu Starlineru do konce své životnosti ani nedočká – její konec je plánovaný na rok 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 15 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 20 hhodinami
Načítání...