Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Nahrávám video

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

„Transparentnost není slabost. Je to síla. Zveřejníme výsledky vyšetřování v plném znění, s výjimkou částí, které budou vypuštěny z právních důvodů a na pokyn našeho obchodního partnera. Předstírat, že k nepříjemným situacím nedošlo, by vedlo ke špatným závěrům. Kdybychom se z toho nepoučili, vedlo by to k opakování neúspěchu a naznačovalo by to, že v oblasti kosmických letů s lidskou posádkou je neúspěch možnou variantou. To ale není pravda,“ prohlásil šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman.

Nebývale ostrá slova pronesl během čtvrtečního brífinku, kde hodnotil výsledky vyšetřování prvního testovacího letu kosmické lodi Boeing Starliner s posádkou, který proběhl v roce 2024. Došlo tehdy k zásadním problémům, NASA ale teprve nyní poodhalila jejich plný rozsah. Popsala ho ve zprávě dlouhé 311 stran.

Starliner je součástí komerčního programu pro dopravu posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Společnost Boeing si NASA vybrala společně se společností SpaceX už v roce 2014, aby obě zajistily návrat letů na oběžnou dráhu s lidskou posádkou poté, co agentura ukončila program raketoplánů. Všichni odborníci tehdy považovali volbu Boeingu za sázku na jistotu: osvědčený matador v oboru kosmických letů měl mít dostatek zkušeností, aby to zvládl.

Jeden neúspěšný test za druhým

V prosinci 2019 proběhl první testovací let lodi Starliner této společnosti, tehdy ještě bez posádky. Jenže oproti předpokladům se loď k cíli – tedy k ISS – nedostala. Mohla za to především chyba v počítači, který neměl správné časové údaje. NASA proto přikázala Boeingu misi zopakovat, než do Starlineru posadí lidi. Další let měl proběhnout v srpnu 2021: také tehdy ale skončila mise neúspěchem.

K ISS se tak Starliner bez posádky nakonec dostal až v červnu 2024 – tedy víc než čtyři roky po prvním pilotovaném letu lodi Crew Dragon konkurenční firmy SpaceX. A ani tento let nebyl bez potíží. Jenže Boeing ani NASA podle Isaacmana neřešili problémy důsledně. Ty pak vyvrcholily právě při dlouho očekávané pilotované misi s lidskou posádkou.

Když se loď dostala k ISS, ztratila částečně možnost manévrovat. Jen profesionální práce astronautů Butche Wilmora a Sunnity Willamsové a expertů v řídícím středisku ji dokázala dostat až k ISS a zabránit tak situaci, která mohla ohrozit i životy samotné posádky. A to nejen té v kosmické lodi, ale také té na Mezinárodní vesmírné stanici.

Oba astronauti na ISS museli kvůli poruše Starlineru neplánovaně zůstat ve vesmíru o několik měsíců déle a na Zemi se vrátili konkurenčním Crew Dragonem. Starliner se sice bez posádky podařilo úspěšně dostat zpět na Zemi, NASA ale Boeingu oznámila, že do něj další astronauty neposadí, dokud nebude stoprocentně jisté, v čem problémy spočívají.

Co bude dál

NASA nyní zařadila případ do kategorie A, která je vyhrazená pro nejzávažnější incidenty – patřily do ní například havárie raketoplánů Challenger a Columbia.

Isaacman oznámil, že nejbližší možný termín dalšího letu Starlineru je tento duben. Zatím tedy bez posádky. A očekává, že se řešení případných problémů nesetká s podobnými nedostatky jako při minulých misích.

K závěrům vyšetřování se vyjádřili i zástupci firmy Boeing. V první řadě poděkovali NASA za podrobné vyšetřování a za to, že se na něm mohli odborníci Boeingu podílet. Pokud budou technické problémy přetrvávat, bude firma zřejmě bude muset celý systém předělat. A to by si pravděpodobně vyžádalo tolik času, že se možná ISS dalšího pilotovaného letu Starlineru do konce své životnosti ani nedočká – její konec je plánovaný na rok 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 30 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.