Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Nahrávám video

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.

„Transparentnost není slabost. Je to síla. Zveřejníme výsledky vyšetřování v plném znění, s výjimkou částí, které budou vypuštěny z právních důvodů a na pokyn našeho obchodního partnera. Předstírat, že k nepříjemným situacím nedošlo, by vedlo ke špatným závěrům. Kdybychom se z toho nepoučili, vedlo by to k opakování neúspěchu a naznačovalo by to, že v oblasti kosmických letů s lidskou posádkou je neúspěch možnou variantou. To ale není pravda,“ prohlásil šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman.

Nebývale ostrá slova pronesl během čtvrtečního brífinku, kde hodnotil výsledky vyšetřování prvního testovacího letu kosmické lodi Boeing Starliner s posádkou, který proběhl v roce 2024. Došlo tehdy k zásadním problémům, NASA ale teprve nyní poodhalila jejich plný rozsah. Popsala ho ve zprávě dlouhé 311 stran.

Starliner je součástí komerčního programu pro dopravu posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Společnost Boeing si NASA vybrala společně se společností SpaceX už v roce 2014, aby obě zajistily návrat letů na oběžnou dráhu s lidskou posádkou poté, co agentura ukončila program raketoplánů. Všichni odborníci tehdy považovali volbu Boeingu za sázku na jistotu: osvědčený matador v oboru kosmických letů měl mít dostatek zkušeností, aby to zvládl.

Jeden neúspěšný test za druhým

V prosinci 2019 proběhl první testovací let lodi Starliner této společnosti, tehdy ještě bez posádky. Jenže oproti předpokladům se loď k cíli – tedy k ISS – nedostala. Mohla za to především chyba v počítači, který neměl správné časové údaje. NASA proto přikázala Boeingu misi zopakovat, než do Starlineru posadí lidi. Další let měl proběhnout v srpnu 2021: také tehdy ale skončila mise neúspěchem.

K ISS se tak Starliner bez posádky nakonec dostal až v červnu 2024 – tedy víc než čtyři roky po prvním pilotovaném letu lodi Crew Dragon konkurenční firmy SpaceX. A ani tento let nebyl bez potíží. Jenže Boeing ani NASA podle Isaacmana neřešili problémy důsledně. Ty pak vyvrcholily právě při dlouho očekávané pilotované misi s lidskou posádkou.

Když se loď dostala k ISS, ztratila částečně možnost manévrovat. Jen profesionální práce astronautů Butche Wilmora a Sunnity Willamsové a expertů v řídícím středisku ji dokázala dostat až k ISS a zabránit tak situaci, která mohla ohrozit i životy samotné posádky. A to nejen té v kosmické lodi, ale také té na Mezinárodní vesmírné stanici.

Oba astronauti na ISS museli kvůli poruše Starlineru neplánovaně zůstat ve vesmíru o několik měsíců déle a na Zemi se vrátili konkurenčním Crew Dragonem. Starliner se sice bez posádky podařilo úspěšně dostat zpět na Zemi, NASA ale Boeingu oznámila, že do něj další astronauty neposadí, dokud nebude stoprocentně jisté, v čem problémy spočívají.

Co bude dál

NASA nyní zařadila případ do kategorie A, která je vyhrazená pro nejzávažnější incidenty – patřily do ní například havárie raketoplánů Challenger a Columbia.

Isaacman oznámil, že nejbližší možný termín dalšího letu Starlineru je tento duben. Zatím tedy bez posádky. A očekává, že se řešení případných problémů nesetká s podobnými nedostatky jako při minulých misích.

K závěrům vyšetřování se vyjádřili i zástupci firmy Boeing. V první řadě poděkovali NASA za podrobné vyšetřování a za to, že se na něm mohli odborníci Boeingu podílet. Pokud budou technické problémy přetrvávat, bude firma zřejmě bude muset celý systém předělat. A to by si pravděpodobně vyžádalo tolik času, že se možná ISS dalšího pilotovaného letu Starlineru do konce své životnosti ani nedočká – její konec je plánovaný na rok 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...