Astronauti z nezdařené mise Starlineru se vrátí na Zemi o dvanáct dní dříve

Dvojice astronautů, která od loňského června po problémech lodi Starliner nuceně zůstává na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se bude moci vrátit zpět na Zemi o dvanáct dní dříve, než se dosud plánovalo. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsala agentura Reuters.

Dosavadní plány počítaly s tím, že astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová z nevydařeného letu Starlineru se vrátí domů na konci března, kdy byl plánován let mise Crew-10. Tuto misi zajišťuje společnost SpaceX, která měla časové problémy s výrobou lodi Crew Dragon. NASA se ale podle nového prohlášení rozhodl místo nově vyrobené použít loď, která již do vesmíru letěla. Díky tomu bude možné uspíšit start z 24. března na 12. března.

Po příletu Crew-10 na ISS se zpět na Zemi vydá posádka mise Crew-9, se kterou odletí i Wilmore a Williamsová.

NASA ohlásil dřívější návrat dvojice astronautů jen krátce poté, co na konci ledna zakladatel a šéf SpaceX Elon Musk na síti X informoval, že ho americký prezident Donald Trump požádat o co nejrychlejší dopravu obou astronautů domů. Musk, který je Trumpovým blízkým důvěrníkem, zároveň kritizoval předchozího šéfa Bílého domu Joea Bidena za to, že dvojici ponechal na oběžné dráze kolem Země příliš dlouho.

Zpravodajská televize CNN tehdy připomněla, že plán, kdy by SpaceX dopravila oba astronauty na Zemi, NASA připravil již před několika měsíci. V prosinci ale mise Crew-10 nabrala zpoždění, protože SpaceX si vyžádala více času na přípravu kosmické lodi.

Mise s potížemi

Wilmore a Williamsová se k ISS vydali loni 5. června na kosmické lodi Starliner, kterou vyrobila společnost Boeing. V kosmu měli původně zůstat jen několik dní, ale protože Starliner měl technické potíže, rozhodl NASA, že návrat v tomto plavidle není pro posádku bezpečný. Dvojice tak uvázla na ISS.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednal kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let lodi Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až loni 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...