Astronauti z porouchaného Starlineru se vrátí z ISS příští rok s lodí konkurence

Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zemi až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zpáteční let s původní lodí by podle úřadu „nebyl dostatečně bezpečný“. Starliner, který vyrobila společnost Boeing, ohlásil při konečné fázi svého prvního letu únik paliva a selhání několika naváděcích trysek. Astronauty tak zpět dopraví zařízení konkurenta Boeingu – firmy SpaceX.

Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tedy budou na ISS výrazně déle, než se očekávalo. Podle původních plánů měli ve vesmíru zůstat jen několik dnů a vrátit se na Zemi v polovině června. Zpáteční let kosmické lodě Crew Dragon je podle dřívějších informací NASA naplánován na únor.

„NASA rozhodla, že se Butch a Suni vrátí s posádkou Crew-9 příští únor a že Starliner se vrátí bez posádky,“ uvedl šéf úřadu Bill Nelson. Podle dalšího představitele americké vesmírné agentury Stevea Stiche by zpáteční let s posádkou byl příliš riskantní.

Starliner by se tak měl pokusit o návrat na Zem bez posádky na začátku září, píše agentura AP. Loď má přistát v poušti státu Nové Mexiko. Již několik týdnů se technici NASA a Boeingu snaží najít příčinu závady a vyřešit ji. Podle Stiche měl úřad s Boeingem „technickou neshodu“, jelikož společnost tvrdila, že může zajistit bezpečný let zpět s posádkou.

Sobotní rozhodnutí amerického úřadu je podle agentury AP „neúspěchem pro Boeing“. NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...