Vesmírná loď Starliner vzlétla k prvnímu testu s posádkou

Nahrávám video

Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání.

Raketa s modulem Boeingu za slunečného počasí odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě podle plánu v 10:52 místního času (16:52 SELČ). Na oběžnou dráhu se dostala zhruba půl hodiny po odletu, načež je v plánu připojení k ISS, odpojení a návrat na Zemi. Předpokládaná délka letu k ISS je asi 24 hodin, poté se má plavidlo k orbitální stanici automaticky připojit. Posádka tam plánuje strávit asi týden a poté se vydat na zpáteční cestu.

„Calypso se vydala na cestu!“ uvedla po startu NASA s odkazem na jméno konkrétního modulu Starliner. V první fázi mise postupovala podle plánu a přibližně po patnácti minutách letu se loď s posádkou oddělila od poslední části nosné rakety vyrobené firmou United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik Boeingu a zbrojovky Lockheed Martin. Asi po půlhodině přišlo oznámení, že loď je na „stabilní orbitě“, což spustilo oslavy v řídicím středisku na Floridě.

Nahrávám video

Řada odkladů

Testovací let je předstupněm pro schválení kosmického plavidla pro pravidelné komerční lety. Boeing s ním chce konkurovat společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, která aktuálně s lodí Crew Dragon a raketami Falcon dopravuje astronauty NASA na ISS a zpět. Jakmile bude Starliner v provozu, chce NASA střídat lety SpaceX a Boeingu.

Americká vesmírná agentura v této věci s Boeingem spolupracuje už deset let, během kterých ovšem projekt potkala řada problémů a odkladů. Dlouho očekávaný testovací let s posádkou zpozdily nejprve potíže při dvou zkušebních letech bez lidí na palubě, následně pandemie covidu-19 a v poslední době také technické problémy. Naposledy byl start odložen v sobotu, a to jen několik minut před zážehem motorů.

„NASA začala k ISS létat se soukromými společnostmi proto, aby se mohla soustředit na větší věci. (...) Jako je třeba program Artemis k Měsíci, ten je čistě v jejich režii,“ vysvětlil Martin Lulák z vědecké redakce ČT.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita Williamsová

Prvními dvěma lidmi, kteří ve Starlineru vzlétli do vesmíru, jsou veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila ve vesmíru 322 dní. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Starliner může létat zcela autonomně, Williamsová a Wilmore jej ale budou v různých momentech pilotovat sami, aby prověřili manévrovací schopnosti plavidla. Také budou testovat vybavení včetně sedadel a obleků, zatímco týmy na Zemi budou monitorovat komunikaci a systémy na podporu života. Testy budou pokračovat i během pobytu dvojčlenné posádky na ISS, uvádí NASA.

Po konci testovací mise chce vesmírná agentura dokončit schvalovací proces pro Starliner tak, aby v něm mohli příští rok poprvé odstartovat astronauti ke klasické několikaměsíční misi na ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 1 hhodinou

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 5 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.