Vesmírná loď Starliner vzlétla k prvnímu testu s posádkou

Nahrávám video
Události: Starliner odstartoval k Mezinárodní vesmírné stanici
Zdroj: ČT24

Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání.

Raketa s modulem Boeingu za slunečného počasí odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě podle plánu v 10:52 místního času (16:52 SELČ). Na oběžnou dráhu se dostala zhruba půl hodiny po odletu, načež je v plánu připojení k ISS, odpojení a návrat na Zemi. Předpokládaná délka letu k ISS je asi 24 hodin, poté se má plavidlo k orbitální stanici automaticky připojit. Posádka tam plánuje strávit asi týden a poté se vydat na zpáteční cestu.

„Calypso se vydala na cestu!“ uvedla po startu NASA s odkazem na jméno konkrétního modulu Starliner. V první fázi mise postupovala podle plánu a přibližně po patnácti minutách letu se loď s posádkou oddělila od poslední části nosné rakety vyrobené firmou United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik Boeingu a zbrojovky Lockheed Martin. Asi po půlhodině přišlo oznámení, že loď je na „stabilní orbitě“, což spustilo oslavy v řídicím středisku na Floridě.

Nahrávám video
Starliner odstartoval směrem k Mezinárodní vesmírné stanici
Zdroj: ČT24

Řada odkladů

Testovací let je předstupněm pro schválení kosmického plavidla pro pravidelné komerční lety. Boeing s ním chce konkurovat společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, která aktuálně s lodí Crew Dragon a raketami Falcon dopravuje astronauty NASA na ISS a zpět. Jakmile bude Starliner v provozu, chce NASA střídat lety SpaceX a Boeingu.

Americká vesmírná agentura v této věci s Boeingem spolupracuje už deset let, během kterých ovšem projekt potkala řada problémů a odkladů. Dlouho očekávaný testovací let s posádkou zpozdily nejprve potíže při dvou zkušebních letech bez lidí na palubě, následně pandemie covidu-19 a v poslední době také technické problémy. Naposledy byl start odložen v sobotu, a to jen několik minut před zážehem motorů.

„NASA začala k ISS létat se soukromými společnostmi proto, aby se mohla soustředit na větší věci. (...) Jako je třeba program Artemis k Měsíci, ten je čistě v jejich režii,“ vysvětlil Martin Lulák z vědecké redakce ČT.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita Williamsová

Prvními dvěma lidmi, kteří ve Starlineru vzlétli do vesmíru, jsou veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila ve vesmíru 322 dní. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Starliner může létat zcela autonomně, Williamsová a Wilmore jej ale budou v různých momentech pilotovat sami, aby prověřili manévrovací schopnosti plavidla. Také budou testovat vybavení včetně sedadel a obleků, zatímco týmy na Zemi budou monitorovat komunikaci a systémy na podporu života. Testy budou pokračovat i během pobytu dvojčlenné posádky na ISS, uvádí NASA.

Po konci testovací mise chce vesmírná agentura dokončit schvalovací proces pro Starliner tak, aby v něm mohli příští rok poprvé odstartovat astronauti ke klasické několikaměsíční misi na ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...