Vesmírná loď Starliner vzlétla k prvnímu testu s posádkou

2 minuty
Události: Starliner odstartoval k Mezinárodní vesmírné stanici
Zdroj: ČT24

Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání.

Raketa s modulem Boeingu za slunečného počasí odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě podle plánu v 10:52 místního času (16:52 SELČ). Na oběžnou dráhu se dostala zhruba půl hodiny po odletu, načež je v plánu připojení k ISS, odpojení a návrat na Zemi. Předpokládaná délka letu k ISS je asi 24 hodin, poté se má plavidlo k orbitální stanici automaticky připojit. Posádka tam plánuje strávit asi týden a poté se vydat na zpáteční cestu.

„Calypso se vydala na cestu!“ uvedla po startu NASA s odkazem na jméno konkrétního modulu Starliner. V první fázi mise postupovala podle plánu a přibližně po patnácti minutách letu se loď s posádkou oddělila od poslední části nosné rakety vyrobené firmou United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik Boeingu a zbrojovky Lockheed Martin. Asi po půlhodině přišlo oznámení, že loď je na „stabilní orbitě“, což spustilo oslavy v řídicím středisku na Floridě.

10 minut
Starliner odstartoval směrem k Mezinárodní vesmírné stanici
Zdroj: ČT24

Řada odkladů

Testovací let je předstupněm pro schválení kosmického plavidla pro pravidelné komerční lety. Boeing s ním chce konkurovat společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, která aktuálně s lodí Crew Dragon a raketami Falcon dopravuje astronauty NASA na ISS a zpět. Jakmile bude Starliner v provozu, chce NASA střídat lety SpaceX a Boeingu.

Americká vesmírná agentura v této věci s Boeingem spolupracuje už deset let, během kterých ovšem projekt potkala řada problémů a odkladů. Dlouho očekávaný testovací let s posádkou zpozdily nejprve potíže při dvou zkušebních letech bez lidí na palubě, následně pandemie covidu-19 a v poslední době také technické problémy. Naposledy byl start odložen v sobotu, a to jen několik minut před zážehem motorů.

„NASA začala k ISS létat se soukromými společnostmi proto, aby se mohla soustředit na větší věci. (...) Jako je třeba program Artemis k Měsíci, ten je čistě v jejich režii,“ vysvětlil Martin Lulák z vědecké redakce ČT.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita Williamsová

Prvními dvěma lidmi, kteří ve Starlineru vzlétli do vesmíru, jsou veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila ve vesmíru 322 dní. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Starliner může létat zcela autonomně, Williamsová a Wilmore jej ale budou v různých momentech pilotovat sami, aby prověřili manévrovací schopnosti plavidla. Také budou testovat vybavení včetně sedadel a obleků, zatímco týmy na Zemi budou monitorovat komunikaci a systémy na podporu života. Testy budou pokračovat i během pobytu dvojčlenné posádky na ISS, uvádí NASA.

Po konci testovací mise chce vesmírná agentura dokončit schvalovací proces pro Starliner tak, aby v něm mohli příští rok poprvé odstartovat astronauti ke klasické několikaměsíční misi na ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 9 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...