Vesmírná loď Starliner vzlétla k prvnímu testu s posádkou

Nahrávám video

Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání.

Raketa s modulem Boeingu za slunečného počasí odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě podle plánu v 10:52 místního času (16:52 SELČ). Na oběžnou dráhu se dostala zhruba půl hodiny po odletu, načež je v plánu připojení k ISS, odpojení a návrat na Zemi. Předpokládaná délka letu k ISS je asi 24 hodin, poté se má plavidlo k orbitální stanici automaticky připojit. Posádka tam plánuje strávit asi týden a poté se vydat na zpáteční cestu.

„Calypso se vydala na cestu!“ uvedla po startu NASA s odkazem na jméno konkrétního modulu Starliner. V první fázi mise postupovala podle plánu a přibližně po patnácti minutách letu se loď s posádkou oddělila od poslední části nosné rakety vyrobené firmou United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik Boeingu a zbrojovky Lockheed Martin. Asi po půlhodině přišlo oznámení, že loď je na „stabilní orbitě“, což spustilo oslavy v řídicím středisku na Floridě.

Nahrávám video

Řada odkladů

Testovací let je předstupněm pro schválení kosmického plavidla pro pravidelné komerční lety. Boeing s ním chce konkurovat společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, která aktuálně s lodí Crew Dragon a raketami Falcon dopravuje astronauty NASA na ISS a zpět. Jakmile bude Starliner v provozu, chce NASA střídat lety SpaceX a Boeingu.

Americká vesmírná agentura v této věci s Boeingem spolupracuje už deset let, během kterých ovšem projekt potkala řada problémů a odkladů. Dlouho očekávaný testovací let s posádkou zpozdily nejprve potíže při dvou zkušebních letech bez lidí na palubě, následně pandemie covidu-19 a v poslední době také technické problémy. Naposledy byl start odložen v sobotu, a to jen několik minut před zážehem motorů.

„NASA začala k ISS létat se soukromými společnostmi proto, aby se mohla soustředit na větší věci. (...) Jako je třeba program Artemis k Měsíci, ten je čistě v jejich režii,“ vysvětlil Martin Lulák z vědecké redakce ČT.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita Williamsová

Prvními dvěma lidmi, kteří ve Starlineru vzlétli do vesmíru, jsou veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila ve vesmíru 322 dní. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Starliner může létat zcela autonomně, Williamsová a Wilmore jej ale budou v různých momentech pilotovat sami, aby prověřili manévrovací schopnosti plavidla. Také budou testovat vybavení včetně sedadel a obleků, zatímco týmy na Zemi budou monitorovat komunikaci a systémy na podporu života. Testy budou pokračovat i během pobytu dvojčlenné posádky na ISS, uvádí NASA.

Po konci testovací mise chce vesmírná agentura dokončit schvalovací proces pro Starliner tak, aby v něm mohli příští rok poprvé odstartovat astronauti ke klasické několikaměsíční misi na ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sloni používají desítky druhů rostlin k léčení

Afričtí sloni využívají desítky různých rostlin k léčbě sebe samotných i dalších členů svých stád, když onemocní. K tomuto závěru dospěla studie, kterou vypracovali vědci s pomocí místních obyvatel žijících a pracujících po boku slonů v oblasti hory Elgon v Keni, informoval zpravodajský server BBC News.
před 23 hhodinami

Noc vědy otevře veřejnosti dveře 155 výzkumných institucí

Noc vědy je největší tuzemskou akcí, která veřejnosti představuje, jak krásné mohou být být věda a poznávání světa. Tématem letošního ročníku, který se koná v pátek 25. září, je komunikace.
včera v 08:00‌‌

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
24. 9. 2026‌‌

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.