Vesmírná loď Starliner vzlétla k prvnímu testu s posádkou

Nahrávám video

Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání.

Raketa s modulem Boeingu za slunečného počasí odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě podle plánu v 10:52 místního času (16:52 SELČ). Na oběžnou dráhu se dostala zhruba půl hodiny po odletu, načež je v plánu připojení k ISS, odpojení a návrat na Zemi. Předpokládaná délka letu k ISS je asi 24 hodin, poté se má plavidlo k orbitální stanici automaticky připojit. Posádka tam plánuje strávit asi týden a poté se vydat na zpáteční cestu.

„Calypso se vydala na cestu!“ uvedla po startu NASA s odkazem na jméno konkrétního modulu Starliner. V první fázi mise postupovala podle plánu a přibližně po patnácti minutách letu se loď s posádkou oddělila od poslední části nosné rakety vyrobené firmou United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik Boeingu a zbrojovky Lockheed Martin. Asi po půlhodině přišlo oznámení, že loď je na „stabilní orbitě“, což spustilo oslavy v řídicím středisku na Floridě.

Nahrávám video

Řada odkladů

Testovací let je předstupněm pro schválení kosmického plavidla pro pravidelné komerční lety. Boeing s ním chce konkurovat společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, která aktuálně s lodí Crew Dragon a raketami Falcon dopravuje astronauty NASA na ISS a zpět. Jakmile bude Starliner v provozu, chce NASA střídat lety SpaceX a Boeingu.

Americká vesmírná agentura v této věci s Boeingem spolupracuje už deset let, během kterých ovšem projekt potkala řada problémů a odkladů. Dlouho očekávaný testovací let s posádkou zpozdily nejprve potíže při dvou zkušebních letech bez lidí na palubě, následně pandemie covidu-19 a v poslední době také technické problémy. Naposledy byl start odložen v sobotu, a to jen několik minut před zážehem motorů.

„NASA začala k ISS létat se soukromými společnostmi proto, aby se mohla soustředit na větší věci. (...) Jako je třeba program Artemis k Měsíci, ten je čistě v jejich režii,“ vysvětlil Martin Lulák z vědecké redakce ČT.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita Williamsová

Prvními dvěma lidmi, kteří ve Starlineru vzlétli do vesmíru, jsou veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila ve vesmíru 322 dní. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Starliner může létat zcela autonomně, Williamsová a Wilmore jej ale budou v různých momentech pilotovat sami, aby prověřili manévrovací schopnosti plavidla. Také budou testovat vybavení včetně sedadel a obleků, zatímco týmy na Zemi budou monitorovat komunikaci a systémy na podporu života. Testy budou pokračovat i během pobytu dvojčlenné posádky na ISS, uvádí NASA.

Po konci testovací mise chce vesmírná agentura dokončit schvalovací proces pro Starliner tak, aby v něm mohli příští rok poprvé odstartovat astronauti ke klasické několikaměsíční misi na ISS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
před 19 mminutami

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
před 1 hhodinou

Po katastrofě Deepwater Horizon zmizela ze dna Mexického zálivu za pět let víc než půlka života

Když vědci prozkoumali, jak se změnilo množství živočichů v Mexickém zálivu po roce 2010, zjistili, že během pětiletého období, které analyzovali, došlo k masivnímu úbytku tvorů většiny druhů.
před 3 hhodinami

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
včera v 16:40‌‌

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
včera v 13:47‌‌

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
včera v 11:52‌‌

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
včera v 10:00‌‌

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.