Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Oznámil to šéf úřadu Bill Nelson.
NASA odkládá start misí Artemis k Měsíci, soukromí dodavatelé nestíhají
Mise Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii Artemis I, která v prosinci 2022 Měsíc obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti. „Upravujeme náš harmonogram, přičemž Artemis II plánujeme uskutečnit v září 2025 a Artemis III v září 2026,“ sdělil Nelson.
Oznámení NASA učinila sotva hodinu poté, co soukromá společnost z Pittsburghu Astrobotic Technology (AT) upustila od vlastního pokusu dosáhnout Měsíce. Modul bez posádky zaznamenal problémy s únikem paliva a pohonnými systémy, což vyloučilo možnost takzvaného měkkého přistání, které by umožnilo bezpečně vysadit stroj na povrchu.
Agentura AP připomněla, že NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti, které jsou zodpovědné za většinu dílčích částí mise, samotná NASA pak vše hlavně koordinuje. Například lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která loni dvakrát provedla testovací let s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. Oba testy ale skončily explozí.
Studio ČT24: NASA odkládá plánované mise na měsíc (zdroj: ČT24)
Představitelka Space X Jessica Jensenová podle agentury Bloomberg oznámila, že společnost plánuje třetí integrovaný testovací let Starship a SuperHeavy už na letošní únor. Další potenciální překážku představuje vývoj skafandrů pro lunární výstup. Obleky připravuje firma Axiom Space. Podle agentury Reuters mezi další důvody odkladu misí patří i problémy s tepelným štítem či elektrickými systémy modulu Orion.
Artemis I uspěla
NASA má za sebou zatím jen jeden let programu Artemis. Modul Orion v listopadu 2022 odstartoval bez posádky z mysu Canaveral a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Stejný typ modulu astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět, přičemž se na lunární orbitě spojí s lodí Starship, která je snese na lunární povrch.
Starship bude muset po startu před cestou k Měsíci na oběžné dráze Země doplnit palivo, což SpaceX plánuje provést pomocí orbitálního skladu. Jde o další klíčový prvek programu, který je zatím ve fázi vývoje. Jensenová nicméně odmítla, že by se jednalo o překážku – společnost SpaceX podle ní podobné dokovací operace v kosmu předvedla už se svou kosmickou lodí Crew Dragon.
Program Artemis se dlouhodobě potýká s odklady, což jeho náklady zvýšilo o miliardy dolarů. Americká vláda předpokládá, že se do roku 2025 vyšplhají na 93 miliard dolarů (přes dva biliony korun), píše AP.
Měsíční božstva
Program Artemis navazuje na slavné mise Apollo ze sedmdesátých let dvacátého století. Tehdy se Spojené státy rozhodly, že dostanou člověka na Měsíc dříve, než to zvládne Sovětský svaz. Autorem nápadu byl prezident J. F. Kennedy, který ho představil veřejnosti roku 1961 ve slavném projevu na Rice University.
„Rozhodli jsme se dosáhnout Měsíce. V tomto desetiletí jsme se rozhodli dosáhnout Měsíce a uskutečnit i další věci. Ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou obtížné. Protože takový cíl poslouží k tomu, aby uspořádal a posoudil naše nejlepší schopnosti a dovednosti, protože takovou výzvu jsme ochotni přijmout, nejsme ochotni ji odkládat a hodláme ji zvládnout,“ pronesl.
Myšlenka cesty na Měsíc se ale Kennedymu líbila nejen z důvodů odvety Rusku, ale hodila se mu také politicky, jako jakési nouzové řešení celé řady vnějších i vnitřních problémů, s nimiž se musela jeho administrativa vypořádávat.
Kennedy tehdy nesl zodpovědnost za zahraničně politické fiasko v Zátoce sviní a především za nepříliš zvládnuté rozmístění strategických jaderných nosičů v Turecku, na které Rusko později reagovalo pokusem o rozmístění podobných zbraní na Kubě. Napětí tehdy téměř vedlo k vypuknutí třetí světové války. Prezident tak potřeboval nějaký velký a dobře viditelný úspěch, kterým by ukázal, že je dobrým vládcem nejsilnější země světa.
Mise Apollo tehdy dostala jméno po řeckém bohu Apollónovi. Vybral ho ředitel oddělení pro vývoj kosmických letů Abe Silverstein, kterému přišlo atraktivní a současně navazovalo tematicky na mise Merkur, jež byly pojmenované po bohu obchodu. Apollón byl bohem lukostřelby, proroctví, poezie a hudby a paradoxně i Slunce. Jméno Artemis bylo zvolené vhodněji, protože šlo o bohyni lovu a Měsíce, jež byla současně sestrou Apollóna.
Konkurentů je více
Současná mise Artemis už nevzniká pod takovým politickým tlakem. Rusko po rozpadu Sovětského svazu nedokázalo navázat na jeho úspěchy v dobývání vesmíru. Přestože dlouhou dobu vynášelo (a dones částečně vynáší) do kosmu náklad pro západní partnery, jeho výzkum a inovace oproti jiným vesmírným velmocem zastaraly.
Rusko nicméně na konci loňského roku oznámilo, že také ono plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu. Moskva se tedy tentokrát ocitla v opačné pozici než v šedesátých letech – nyní se bude ona pokoušet dohnat náskok konkurenční velmoci.
Ruský návrh počítá s pilotovanými lety na Měsíc i prvním přistáním ruské posádky na lunárním povrchu v historii. To by se mělo odehrát nejdříve roku 2031, nejpozději pak prý roku 2041. Následovat by údajně měly expedice i geologický průzkum a od roku 2041 i konstrukce základny, která by podle návrhu využívala vodu a kyslík ze zdrojů na Měsíci. Po roce 2050 pak plán avizuje využití lunárních zdrojů k dalšímu objevování vesmíru.
Zatím není jasné, nakolik je Rusko připravené návrh své měsíční mise splnit. Moskvu nyní zaměstnává její válečné tažení proti Ukrajině. Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se navíc již několik let potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí či neúspěchy. Například letos v srpnu ztroskotala první ruská mise na Měsíc po téměř půlstoletí, když se modul Luna-25 na lunární oběžné dráze vymkl kontrole a posléze narazil do měsíčního povrchu.
Do konce desetiletí chce astronauty na Měsíc dostat i Čína, která od loňského roku provozuje vlastní vesmírnou stanici na oběžné dráze Země. Pekingu, který vyslal svou první lidskou posádku do vesmíru v roce 2003, se už povedlo přivézt z Měsíce vzorky a přistát s lunárním vozítkem na jeho méně prozkoumané straně.
A zájem aktivně projevila i Indie. Ta vyslala svou misi Čandraján-3 vloni v létě. Měla tři hlavní cíle: přistát se sondou bezpečně a hladce na povrchu Měsíce, vyzkoušet možnosti jízdy roverem po Měsíci a provádět experimenty s materiály dostupnými na lunárním povrchu s cílem lépe porozumět složení Měsíce. Všechny se podařilo splnit.
