NASA odkládá start misí Artemis k Měsíci, soukromí dodavatelé nestíhají

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Oznámil to šéf úřadu Bill Nelson.

Mise Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii Artemis I, která v prosinci 2022 Měsíc obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti. „Upravujeme náš harmonogram, přičemž Artemis II plánujeme uskutečnit v září 2025 a Artemis III v září 2026,“ sdělil Nelson.

Oznámení NASA učinila sotva hodinu poté, co soukromá společnost z Pittsburghu Astrobotic Technology (AT) upustila od vlastního pokusu dosáhnout Měsíce. Modul bez posádky zaznamenal problémy s únikem paliva a pohonnými systémy, což vyloučilo možnost takzvaného měkkého přistání, které by umožnilo bezpečně vysadit stroj na povrchu.

Agentura AP připomněla, že NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti, které jsou zodpovědné za většinu dílčích částí mise, samotná NASA pak vše hlavně koordinuje. Například lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která loni dvakrát provedla testovací let s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. Oba testy ale skončily explozí.

Nahrávám video

Představitelka Space X Jessica Jensenová podle agentury Bloomberg oznámila, že společnost plánuje třetí integrovaný testovací let Starship a SuperHeavy už na letošní únor. Další potenciální překážku představuje vývoj skafandrů pro lunární výstup. Obleky připravuje firma Axiom Space. Podle agentury Reuters mezi další důvody odkladu misí patří i problémy s tepelným štítem či elektrickými systémy modulu Orion.

Artemis I uspěla

NASA má za sebou zatím jen jeden let programu Artemis. Modul Orion v listopadu 2022 odstartoval bez posádky z mysu Canaveral a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Stejný typ modulu astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět, přičemž se na lunární orbitě spojí s lodí Starship, která je snese na lunární povrch.

Starship bude muset po startu před cestou k Měsíci na oběžné dráze Země doplnit palivo, což SpaceX plánuje provést pomocí orbitálního skladu. Jde o další klíčový prvek programu, který je zatím ve fázi vývoje. Jensenová nicméně odmítla, že by se jednalo o překážku – společnost SpaceX podle ní podobné dokovací operace v kosmu předvedla už se svou kosmickou lodí Crew Dragon.

Program Artemis se dlouhodobě potýká s odklady, což jeho náklady zvýšilo o miliardy dolarů. Americká vláda předpokládá, že se do roku 2025 vyšplhají na 93 miliard dolarů (přes dva biliony korun), píše AP.

Měsíční božstva

Program Artemis navazuje na slavné mise Apollo ze sedmdesátých let dvacátého století. Tehdy se Spojené státy rozhodly, že dostanou člověka na Měsíc dříve, než to zvládne Sovětský svaz. Autorem nápadu byl prezident J. F. Kennedy, který ho představil veřejnosti roku 1961 ve slavném projevu na Rice University.

„Rozhodli jsme se dosáhnout Měsíce. V tomto desetiletí jsme se rozhodli dosáhnout Měsíce a uskutečnit i další věci. Ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou obtížné. Protože takový cíl poslouží k tomu, aby uspořádal a posoudil naše nejlepší schopnosti a dovednosti, protože takovou výzvu jsme ochotni přijmout, nejsme ochotni ji odkládat a hodláme ji zvládnout,“ pronesl.

Myšlenka cesty na Měsíc se ale Kennedymu líbila nejen z důvodů odvety Rusku, ale hodila se mu také politicky, jako jakési nouzové řešení celé řady vnějších i vnitřních problémů, s nimiž se musela jeho administrativa vypořádávat.

Kennedy tehdy nesl zodpovědnost za zahraničně politické fiasko v Zátoce sviní a především za nepříliš zvládnuté rozmístění strategických jaderných nosičů v Turecku, na které Rusko později reagovalo pokusem o rozmístění podobných zbraní na Kubě. Napětí tehdy téměř vedlo k vypuknutí třetí světové války. Prezident tak potřeboval nějaký velký a dobře viditelný úspěch, kterým by ukázal, že je dobrým vládcem nejsilnější země světa.

Mise Apollo tehdy dostala jméno po řeckém bohu Apollónovi. Vybral ho ředitel oddělení pro vývoj kosmických letů Abe Silverstein, kterému přišlo atraktivní a současně navazovalo tematicky na mise Merkur, jež byly pojmenované po bohu obchodu. Apollón byl bohem lukostřelby, proroctví, poezie a hudby a paradoxně i Slunce. Jméno Artemis bylo zvolené vhodněji, protože šlo o bohyni lovu a Měsíce, jež byla současně sestrou Apollóna.

Konkurentů je více

Současná mise Artemis už nevzniká pod takovým politickým tlakem. Rusko po rozpadu Sovětského svazu nedokázalo navázat na jeho úspěchy v dobývání vesmíru. Přestože dlouhou dobu vynášelo (a dones částečně vynáší) do kosmu náklad pro západní partnery, jeho výzkum a inovace oproti jiným vesmírným velmocem zastaraly.

Rusko nicméně na konci loňského roku oznámilo, že také ono plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu. Moskva se tedy tentokrát ocitla v opačné pozici než v šedesátých letech – nyní se bude ona pokoušet dohnat náskok konkurenční velmoci.

Ruský návrh počítá s pilotovanými lety na Měsíc i prvním přistáním ruské posádky na lunárním povrchu v historii. To by se mělo odehrát nejdříve roku 2031, nejpozději pak prý roku 2041. Následovat by údajně měly expedice i geologický průzkum a od roku 2041 i konstrukce základny, která by podle návrhu využívala vodu a kyslík ze zdrojů na Měsíci. Po roce 2050 pak plán avizuje využití lunárních zdrojů k dalšímu objevování vesmíru. 

Zatím není jasné, nakolik je Rusko připravené návrh své měsíční mise splnit. Moskvu nyní zaměstnává její válečné tažení proti Ukrajině. Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se navíc již několik let potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí či neúspěchy. Například letos v srpnu ztroskotala první ruská mise na Měsíc po téměř půlstoletí, když se modul Luna-25 na lunární oběžné dráze vymkl kontrole a posléze narazil do měsíčního povrchu. 

Do konce desetiletí chce astronauty na Měsíc dostat i Čína, která od loňského roku provozuje vlastní vesmírnou stanici na oběžné dráze Země. Pekingu, který vyslal svou první lidskou posádku do vesmíru v roce 2003, se už povedlo přivézt z Měsíce vzorky a přistát s lunárním vozítkem na jeho méně prozkoumané straně.

A zájem aktivně projevila i Indie. Ta vyslala svou misi Čandraján-3 vloni v létě. Měla tři hlavní cíle: přistát se sondou bezpečně a hladce na povrchu Měsíce, vyzkoušet možnosti jízdy roverem po Měsíci a provádět experimenty s materiály dostupnými na lunárním povrchu s cílem lépe porozumět složení Měsíce. Všechny se podařilo splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 3 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 7 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 9 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
včera v 16:43‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.