Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas v sobotu ve 14:03 SEČ odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala. Starship úspěšně zažehla vlastní raketové motory a poprvé dosáhla hranice vesmíru, společnost s ní ale pak ztratila kontakt a posléze podle agentury AFP oznámila, že Starship rovněž vybuchla.
Kosmická loď Starship krátce po startu a oddělení od nosné rakety explodovala
Zprávy ve 22: Loď Starship krátce po startu explodovala (zdroj: ČT24)
První testovací let skončil letos v dubnu explozí čtyři minuty po startu kosmické lodi, když se nepodařilo oddělit nosný stupeň od druhého stupně. SpaceX to tehdy označila za „rychlé neplánované rozložení“. Stejná slova zazněla v živém vysílání ohledně Super Heavy i nyní.
Kosmická loď Starship následně úspěšně zažehla své raketové motory a na své cestě na východ poprvé dosáhla hranice vesmíru, osm minut po startu ale přestala přenášet data. V tu chvíli dosahovala rychlosti přes 24 tisíc kilometrů za hodinu a výšky 148 kilometrů od zemského povrchu.
„Ztratili jsme data z druhého stupně, (…) myslíme si, že jsme možná přišli o druhý stupeň,“ citovala agentura Reuters moderátora livestreamu na stránkách SpaceX Johna Inspruckera.
Ztrátu Starship později potvrdil americký Federální úřad pro letectví (FAA), v souvislosti s předčasným koncem letu hovořil však bez dalších podrobností pouze o anomálii. Úřad také bude dohlížet na vyšetřování sobotního letu, který se podle něj obešel bez zranění i škod na veřejném majetku, napsala agentura Reuters.
Obletět skoro celou Zemi za devadesát minut
Podle původního plánu měla raketa z kosmodromu Starbase zamířit přes Mexický záliv na východ a zhruba za devadesát minut obletět téměř celou Zemi až k Havajským ostrovům, kde se počítalo s dopadem do Tichého oceánu. Letět měla ve výšce 240 kilometrů.
Burácení výkonných motorů, zatímco se Starship vznášela z texaského pobřeží směrem k obloze, doprovázel jásot a potlesk z řídicího střediska. Startu rakety přihlížel i šéf SpaceX, americký miliardář Elon Musk.
Nosná raketa a vlastní kosmické plavidlo dohromady měří 121 metrů, což je zhruba dvojnásobek pražské Petřínské rozhledny. Systém je tak dosud největším svého druhu. Starship by měl pojmout až sto lidí nebo 150 tun nákladu. Jde také o nejvýkonnější systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest dalších jednotek.
Na Měsíc i na Mars
Muskova raketa, jejíž test se moc nepovedl ani letos v dubnu, je o něco vyšší a mnohem těžší než Saturn V, který na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století dostal americké astronauty na Měsíc. Před půlstoletím používaná raketa měřila 110 metrů a vážila téměř tři tisíce tun, Super Heavy s lodí Starship je ještě o deset metrů vyšší a váží pět tisíc tun.
SpaceX má za cíl víceúčelovou kosmickou loď ještě v tomto desetiletí využít ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) pro cesty s posádkou a nákladem na Měsíc a později i na Mars. Podle Muska by Starship zároveň nahradila dosavadní nosné rakety Falcon 9, které už vynášejí do vesmíru většinu světových satelitů a dalšího komerčního nákladu.
Studio ČT24: Odborný pracovník pražského planetária Jan Spratek o startu kosmické lodi Starship (zdroj: ČT24)
SpaceX počítá s tím, že kosmická loď i nosná raketa budou znovupoužitelné, což zásadně sníží cenu vysílání satelitů, posádek i vědeckého vybavení do vesmíru. List The New York Times (NYT) také připomíná, že NASA si u SpaceX objednala verzi Starship, která by dokázala přistát s lidmi na Měsíci při plánovaných misích programu Artemis.
„NASA a SpaceX společně vyšlou lidstvo na Měsíc, Mars a dál,“ uvedl po sobotním testu šéf NASA Bill Nelson. Zároveň Muskově společnosti pogratuloval k dosaženému pokroku. „Každý test znamená posun o krok blíž k tomu, aby se na Měsíc při misi Artemis III dostala s pomocí posádkového přistávacího systému Starship první žena,“ doplnil Nelsonův kolega Jim Free.
Podobně jako jiné vesmírné programy má i Starship zpoždění a zatím není jasné, kdy by se první měsíční mise měla uskutečnit.
Chystané lety k Měsíci mají i českou stopu. Na palubě lodě Starship se na oblet přirozené družice Země připravuje japonský miliardář Jusaku Maezawa – první japonský civilista, který pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici – a mezi osmi členy posádky, která se na misi vypraví, bude také český umělec, producent a choreograf Yemi A.D.