Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.

„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ uvedl předseda oblastní správy Oleksandr Prokudin. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům.“

Při posledním útoku na elektrárnu utrpělo několik zaměstnanců zranění, uvedla společnost, jež podnik spravuje. Kvůli poškození budov a zařízení musel být zastaven provoz elektrárny, a tak bez tepla zůstalo 470 domů a více než čtyřicet a půl tisíce odběratelů, oznámil Prokudin.

Úřady podle něj zvažují možnosti alternativního zásobování teplem pro domy, které byly připojeny k elektrárně, snaží se zajistit elektrické ohřívače a další topná zařízení pro obyvatele. Ve městě také fungují místa, kde se lidé mohou ohřát a nabít si mobilní telefon.

Později Prokudin oznámil, že ruská armáda v Chersonu ostřelovala porodnici. „Ruští teroristé pokračují v brutálním boji proti dětem – dokonce i těm, které se teprve mají narodit,“ uvedl a dodal, že nikomu z novorozenců, pacientek a zdravotníků se nic nestalo. Budova má ale vyražené okenní tabule, v přízemí se provalila obvodová zeď a škody jsou i uvnitř nemocnice.

Ruský teror v Chersonu

Před válkou měl Cherson více než čtvrt milionu obyvatel. Město od března do listopadu 2022 okupovala ruská armáda, než ji ukrajinská protiofenziva přiměla stáhnout se za Dněpr. Rusové město prakticky neustále ostřelují a terorizují tamní obyvatele drony.

Při středečním ruském ostřelování utrpěla zranění i šestiletá dívka, kterou se lékaři marně snažili zachránit. „Ruští teroristé bohužel připravili o život ještě jedno dítě,“ informoval ve čtvrtek Prokudin. Se zraněním byl hospitalizován také dívčin devětačtyřicetiletý otec, dodal server Ukrajinska pravda.

Moskva cílí na energetickou infrastrukturu

Kromě desítek tisíc domácností v Chersonu připravily ruské útoky na energetickou infrastrukturu ve čtvrtek o elektřinu dalších více než sto tisíc odběrných míst, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Bez proudu je přes šedesát tisíc odběratelů v Doněcké oblasti na východě země, více než 51 tisíc v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šestnáct set v Dněpropetrovské oblasti.

Kvůli škodám způsobeným ruskou armádou dlouhodobě platí ve většině ukrajinských regionů harmonogramy odstávek elektřiny.

Útoky na Oděsu a Slovjansk

Rusko během noci na čtvrtek vyslalo proti Ukrajině dvě rakety Iskander-M a 138 dronů, z nichž se podařilo 114 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy raketami a 24 drony na čtrnácti místech.

Osm zraněných, včetně dvou dětí, je po ruském bombardování Slovjansku v Doněcké oblasti na východě země, informovali záchranáři.

Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleh Kiper. Drony tam podle něj a záchranářů poškodily obytné budovy a způsobily požár na objektu energetické infrastruktury. Dalších 33 lidí, včetně šesti dětí, potřebovalo pomoc psychologů.

Nálety ukrajinských dronů

O náletu ukrajinských dronů informoval gubernátor Stavropolského kraje na jihu Ruska Vladimir Vladimirov, podle kterého se útok obešel bez obětí i raněných a bez škod. Drony podle ukrajinských médií mohly znovu zaútočit na chemičku Nevinnomysskij Azot, která vyrábí látky pro výrobu výbušnin. Ale tyto informace nebyly potvrzeny, uvedla BBC.

Rusko tvrdí, že zničilo 76 ukrajinských dronů, včetně jednoho u Moskvy. O celkovém počtu útočících dronů, ani o případných škodách se ruské ministerstvo obrany jako obvykle nezmínilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 46 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...