Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.

„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ uvedl předseda oblastní správy Oleksandr Prokudin. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům.“

Při posledním útoku na elektrárnu utrpělo několik zaměstnanců zranění, uvedla společnost, jež podnik spravuje. Kvůli poškození budov a zařízení musel být zastaven provoz elektrárny, a tak bez tepla zůstalo 470 domů a více než čtyřicet a půl tisíce odběratelů, oznámil Prokudin.

Úřady podle něj zvažují možnosti alternativního zásobování teplem pro domy, které byly připojeny k elektrárně, snaží se zajistit elektrické ohřívače a další topná zařízení pro obyvatele. Ve městě také fungují místa, kde se lidé mohou ohřát a nabít si mobilní telefon.

Později Prokudin oznámil, že ruská armáda v Chersonu ostřelovala porodnici. „Ruští teroristé pokračují v brutálním boji proti dětem – dokonce i těm, které se teprve mají narodit,“ uvedl a dodal, že nikomu z novorozenců, pacientek a zdravotníků se nic nestalo. Budova má ale vyražené okenní tabule, v přízemí se provalila obvodová zeď a škody jsou i uvnitř nemocnice.

Ruský teror v Chersonu

Před válkou měl Cherson více než čtvrt milionu obyvatel. Město od března do listopadu 2022 okupovala ruská armáda, než ji ukrajinská protiofenziva přiměla stáhnout se za Dněpr. Rusové město prakticky neustále ostřelují a terorizují tamní obyvatele drony.

Při středečním ruském ostřelování utrpěla zranění i šestiletá dívka, kterou se lékaři marně snažili zachránit. „Ruští teroristé bohužel připravili o život ještě jedno dítě,“ informoval ve čtvrtek Prokudin. Se zraněním byl hospitalizován také dívčin devětačtyřicetiletý otec, dodal server Ukrajinska pravda.

Moskva cílí na energetickou infrastrukturu

Kromě desítek tisíc domácností v Chersonu připravily ruské útoky na energetickou infrastrukturu ve čtvrtek o elektřinu dalších více než sto tisíc odběrných míst, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Bez proudu je přes šedesát tisíc odběratelů v Doněcké oblasti na východě země, více než 51 tisíc v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šestnáct set v Dněpropetrovské oblasti.

Kvůli škodám způsobeným ruskou armádou dlouhodobě platí ve většině ukrajinských regionů harmonogramy odstávek elektřiny.

Útoky na Oděsu a Slovjansk

Rusko během noci na čtvrtek vyslalo proti Ukrajině dvě rakety Iskander-M a 138 dronů, z nichž se podařilo 114 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy raketami a 24 drony na čtrnácti místech.

Osm zraněných, včetně dvou dětí, je po ruském bombardování Slovjansku v Doněcké oblasti na východě země, informovali záchranáři.

Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleh Kiper. Drony tam podle něj a záchranářů poškodily obytné budovy a způsobily požár na objektu energetické infrastruktury. Dalších 33 lidí, včetně šesti dětí, potřebovalo pomoc psychologů.

Nálety ukrajinských dronů

O náletu ukrajinských dronů informoval gubernátor Stavropolského kraje na jihu Ruska Vladimir Vladimirov, podle kterého se útok obešel bez obětí i raněných a bez škod. Drony podle ukrajinských médií mohly znovu zaútočit na chemičku Nevinnomysskij Azot, která vyrábí látky pro výrobu výbušnin. Ale tyto informace nebyly potvrzeny, uvedla BBC.

Rusko tvrdí, že zničilo 76 ukrajinských dronů, včetně jednoho u Moskvy. O celkovém počtu útočících dronů, ani o případných škodách se ruské ministerstvo obrany jako obvykle nezmínilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pochválil Macinku za střet s Clintonovou

Americký prezident Donald Trump pochválil českého ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) za jeho střet s bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka podle šéfa Bílého domu v panelové debatě odvedl skvělou práci. Trump to napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde rovněž zveřejnil záznam části debaty. Trump Clintonovou dlouhodobě kritizuje.
před 3 mminutami

Policie zadržela exprince Andrewa v souvislosti s kauzou Epsteina, píše BBC

Britská policie zadržela králova bratra Andrewa Mountbattena-Windsora kvůli podezření ze zneužití pravomocí. Informovala o tom BBC s tím, že případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
před 5 mminutami

Vraždění ve Fáširu jeví známky genocidy, míní OSN

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.
před 53 mminutami

VideoZápad musí zmobilizovat své síly, míní Lipavský. Podle Vondráčka není odpověď na bojišti

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident dostal doživotí za vyhlášení stanného práva

Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKanada navyšuje obranný rozpočet a chce víc podpořit domácí zbrojaře

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.
před 3 hhodinami

Peruánský parlament zvolil prozatímním prezidentem Josého Balcázara

Peruánský parlament ve čtvrtek zvolil dočasným prezidentem země Josého Balcázara, informuje agentura AP. Děje se tak po sesazení prezidenta Josého Jerího, který čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami.
06:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zuckerberg: Meta nemá za cíl maximalizovat čas strávený na Instagramu

Ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg a protistrana se ve středu utkali v soudní síni v Los Angeles, kde Zuckerberg odpovídal na otázky týkající se používání Instagramu mladými lidmi a jeho výpovědi před Kongresem, píše AP. Zuckerberg například uvedl, že dříve měla Meta cíle spojené s maximalizací času stráveného na Instagramu, ale dodal, že on a společnost se vědomě rozhodli od těchto cílů upustit a místo toho se zaměřit na užitečnost. Zuckerbergova výpověď je součástí bezprecedentního soudního procesu, který se zabývá otázkou, zda platformy Meta záměrně způsobují závislost a škodí dětem.
05:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...