Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.
Kolem cesty k Chersonu vznikají protidronové sítě. Dřevěná konstrukce je ovšem jen chabou nadějí, že zastaví smrtící úder. Štáb ČT místem naposledy projížděl před deseti měsíci. Tehdy byla ještě silnice mezi Mykolajivem a Chersonem relativně bezpečná. Kvůli technologickému pokroku teď ale drony mohou létat až dvacet kilometrů od řeky a hlavní zásobovací trasa se stává terčem útoků.
Rusko zesiluje údery na pobřeží, odkud odcházejí další obyvatelé. Uprchlíci končí i v jednom z azylových domů, kde se tísní na palandách.
Mezi nimi je Sergej Mikolajevič Nikivtěnko. Zranila ho jedna z malých min, které drony rozsévají. O domov přišel těsně před očekávaným americko-ruským summitem na Aljašce. „Nikomu nedáme ani kousek naší země. Ani okupantům, nikomu!“ říká odhodlaně Nikivtěnko.
Provoz útočiště závisel na pomoci americké rozvojové agentury. Po škrtech Bílého domu teď zařízení hledá podporu u neziskových organizací jako World Central Kitchen, která sem vozí obědy.
Vedení centra považuje za největší problém města teror dronů. „Je jim jedno, jestli je to dítě, nebo senior. Stejně útočí, na děti, na lidi na motorkách i v autech,“ popisuje ředitelka azylového domu Raisa.
O městu se mluví jako o „lidském safari“
Kvůli dronům je pohyb ve městě stále nebezpečnější. Objevit se mohou prakticky kdykoliv a zcela záměrně cílí i na civilisty. Proto se o Chersonu začalo mluvit jako o „lidském safari“. Lidé musí pečlivě zvážit každý krok a třeba na Telegramu sdílejí i varování o poloze bezpilotních letounů.
V takových podmínkách dobrovolníci z řad místních riskují cestu do kuchyně, kde denně vaří tisíc obědů pro ty, kdo zůstávají bez plynu i elektřiny. „Situace je nebezpečná, ale lidé se rozhodli tady zůstat, pomáhají sousedům, pomáhají si navzájem,“ přibližuje koordinátorka World Center Kitchen Julia.
Do těch nejnebezpečnějších oblastí u Chersonu na břehu Dněpru dodávají potravinové balíčky. Zástupci obcí si pro pomoc jezdí na okraj města. „Ti, co měli děti, odjeli. Ale kdo má nemohoucí příbuzné, tak kam by šel?“ ptá se zastupitel vesnice Moloděžnyj Vadim Anatolovič Zubjenko. Na místo hodlají jezdit dál, dronům navzdory. Se zoufalou vírou, že příměří přece jen přijde.
