Reportáže ČT z Ukrajiny

Většina ukrajinských sportovců se na olympiádu v Paříži kvůli agresi Moskvy připravuje v zahraničí. Někteří mají obavy z napětí s ruskými soupeři. Už dřív na různých soutěžích hrozila ukrajinským sportovcům diskvalifikace třeba za to, že soupeři ze země agresora nepodali ruku. Do Paříže pojede 140 ukrajinských sportovců, což je nejméně v historii.

Ukrajinci si v době války silně zakládají na svém kulturním dědictví. Jeho důležitou součástí jsou i dřevěné církevní kostely. Čeští vědci jim do ruské invaze pomáhali s výzkumem těchto kulturních památek. Nyní se bádání kvůli válce zastavilo. Ukrajinští památkáři si navíc zoufají, že kvůli ní vláda nemá peníze na uchování historie, informuje zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

V boji proti ruské invazi podporují ukrajinské obránce také dobročinné organizace. V zemi je více než pět tisíc registrovaných dobrovolníků, kteří pomáhají civilistům i vojákům. Do seznamu ale nespadají nezletilí. Právě děti často pořádají sbírky na financování ukrajinské armády. Se dvěma z nich natáčela reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Na Ukrajině roste počet firem, které zaměstnávají válečné veterány. Těch je registrováno na milion dvě stě tisíc. Je po nich poptávka i proto, že za poslední tři roky se počet lidí v produktivním věku na Ukrajině snížil o sedmadvacet procent.

Na Ukrajinu se podařilo vrátit skoro čtyři sta dětí z okupovaných území a Ruska. Více než 1,5 milionu dětí je podle odhadů stále na anektovaném území. Moskva tvrdí, že jich odtud ruské úřady odvezly více než tři sta tisíc. Další tisíce nezletilých se chystají Rusové podle Kyjeva během léta deportovat pod záminkou rehabilitace v letních táborech.

Od začátku války narostl na Ukrajině o polovinu zájem o vojenské kurzy pro civilisty. Ženy se v nich mohou přiučit střelbě, taktické medicíně nebo se dozvědět více o tom, jak se útočí na pozice protivníka. Zatímco mladí muži rukují, mladé ženy se zajímají o sebeobranu i základní armádní dovednosti.

Jihoukrajinský Cherson čelí necelé dva roky po osvobození takřka dennímu ostřelování ruskými okupanty. Místní divadlo přesto pokračuje v produkci pro polovinu obyvatel, kteří navzdory nebezpečí a omezením zůstávají ve městě.

Vedle obranné války pokračuje Ukrajina v odminovávání rozsáhlých oblastí. Od začátku ruské invaze už místní pyrotechnici vyčistili víc než třicet tisíc kilometrů čtverečních, území velké zhruba jako Belgie. Zbývá ale ještě nejméně sto čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních území a vodních ploch, kde je životu nebezpečné se pohybovat. Jak v terénu zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová, nejhorší je situace v Charkovské, Chersonské a také v Mykolajivské oblasti.

Válka s Ruskem se stále silněji promítá v poklesu porodnosti na Ukrajině. Už před plnohodnotnou ruskou invazí se snižovala o sedm procent ročně, teď se ale situace zhoršuje, hlavně poblíž frontové linie. Třeba v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti se v roce 2022 narodilo 570 dětí, loni už jen 370 – třetina z nich v krytu. Situaci v místní porodnici mapovala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Okolí Chersonské oblasti trápí vedle pravidelného ostřelování i nedostatek vody. Životy lidí v regionu změnila nejprve v roce 2022 ruská okupace, posléze pak i destrukce Kachovské přehrady na řece Dněpr. V červnu uplynul od ruského úderu na vodní nádrž přesně rok.

Ukrajinská armáda už disponuje několika rotami, které ovládají takzvané pozemní bezpilotní systémy. Ty slouží k evakuaci, odminování nebo k útoku. Tamní ministerstvo obrany už schválilo nasazení patnácti robotických platforem, další modely jsou ve fázi testování. S jejich operátory natáčela v Mykolajivské oblasti zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Desítky státníků o víkendu hledají ve Švýcarsku společnou vizi, jak se dobrat ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Na summit se vypravila i čtyřiatřicetiletá Ukrajinka Svitlana Bilousová. Světu chce říct o svém manželovi, který je pohřešovaný po bojích na frontě, a orodovat u světových lídrů, aby víc zatlačili na Moskvu. V ruském zajetí zůstávají podle Kyjeva tisíce Ukrajinců, a to i z řad civilistů.

Ukrajina by podle výroků předních politiků potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Podmínky mobilizace se v poslední době zpřísnily, včetně trestů pro odpírače. Pomoci mají vstupní náborová centra, která dobrovolníkům umožňují se přihlásit k jednotkám podle vlastní volby. Zatím této možnosti využilo šest tisíc lidí.

Nejméně 52 tisíc lidí pohřešují od začátku otevřené ruské agrese ukrajinské úřady. Z toho 37 tisíc je nezvěstných v přímém důsledku bojů, většinou jde o ženy a muže v uniformě. Pátrají po nich rodiny, dobrovolníci i úřady. V některých případech se může skutečný osud konkrétních lidí odhalit teprve po letech. Na Ukrajině natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.

Ukrajinské dělostřelectvo i další jednotky zaznamenaly v tomto týdnu výrazný diplomatický posun. Díky povolení Spojených států a dalších zemí mohou Ukrajinci útočit poskytnutými zbraněmi v omezené míře také na ruské území – už nejen z Charkovské, ale i ze Sumské oblasti. Co tento posun znamená pro ukrajinské vojáky, zjišťoval přímo u dělostřelecké jednotky štáb ČT.

Kyjev stále naléhavěji opakuje, že kromě munice mu chybí i systémy protivzdušné obrany. Momentálně jsou nejvíce potřeba u Charkova, kde ruské útoky v minulých dvou týdnech zabily desítky civilistů. Štáb ČT natáčel v letním resortu nedaleko města, který nepřítel zasáhl před deseti dny. O život tam přišlo deset lidí.

Nos dráždí zápach spálených chemikálií ze stavebního materiálu. Zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger natáčeli ve skladové části charkovského hobbymarketu zasaženého ruským útokem. Do hloubi budovy se hodinu po útoku mohli dostat jenom hasiči v ochranné masce.

V době, kdy Ukrajina vzdoruje ruské agresi, tamní hasiči nebojují jenom s plameny. Tragické scény po útocích ruských zbraní vidí každý den. Nebezpečí jim navíc hrozí nejen kvůli náplni jejich práce, místa dopadů bývají opakovaně ostřelována. V Charkově natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Rusko na Ukrajině běžně používá teroristickou taktiku takzvaných dvojitých úderů. Po prvním bombardování přijde po několika minutách druhá vlna, která cílí na záchranné složky reagující na první útok. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová natáčela s charkovským hasičem Vladimirem Loginovem, jemuž Rusové takovýmto způsobem zavraždili otce, rovněž hasiče.

Nová frontová linie v Charkovské oblasti se zřejmě začíná stabilizovat. Okupačním vojskům se nepodařilo proniknout do obce Lypci. Ukrajinská armáda na místo povolala 92. mechanizovanou brigádu, která tam útočníky odrážela už na jaře 2022. Reportérka ČT Darja Stomatová natáčela s její průzkumnou jednotkou podél nové fronty.

Ruské jednotky pokračují v tlaku na ukrajinské město Vovčansk na sever od Charkova. Ukrajinské obranné síly navíc připouštějí dílčí taktické úspěchy okupantů v této oblasti. Vedení armády už proto vyměnilo velitele regionální obrany. Na ukrajinském bojišti také dále pokračuje evakuace obyvatel, kteří žijí na dohled od „staronové“ fronty. Ve Vovčansku natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

České firmy mají čím dál větší zájem o ukrajinský trh. Jejich vývoz tam za poslední dva roky stoupl o 17 procent. Do čísla se přitom nezapočítávají zbraně nebo munice. Přibývá ale projektů na pomoc i pro obnovu válkou poničené země, jedná se například o lékařské vybavení.

Rusové zintenzivnili útoky v Charkovské oblasti. Podle místních představitelů tím chce Moskva dosáhnout vylidnění regionu. Do vesnic v pohraničí jezdí dobrovolníci pomáhat s evakuacemi a také dodávat humanitární pomoc. V některých obcích ještě zůstávají lidé, kteří se nemohou nebo nechtějí přesouvat. Situaci v oblasti mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.