Reportáže ČT z Ukrajiny

Štáb ČT na Ukrajině zdokumentoval povinnou evakuaci, která platila téměř pro dvacet obcí v Charkovské oblasti. Rodiče mohli kontaktovat dobrovolníky, kteří s přesunem pomáhají. V případě odmítnutí se je snažili přesvědčovat policisté.

Ukrajinci nedostatek dělostřelecké munice nahrazují drony. Na frontu je vozí i čeští dobrovolníci, jen během března organizace Vozím drony obstarala 830 strojů. Nejpoužívanější jsou sebevražedné drony, ale Češi dokážou sehnat i inovativní prototypy.

Ukrajině chybí bojeschopní muži. Na východ Evropy se ale stále vydávají vojáci z jiných zemí, kteří tam podstupují výcvik a poté se přidávají k dalším bojovníkům v rámci mezinárodní legie. Podoba šestitýdenního tréninku se přizpůsobuje potřebám ukrajinské armády.

Ukrajina v posledních dnech čelí útokům na klíčovou infrastrukturu. Jedním z cílů raket je pravidelně i druhé největší město Charkov. Některé tamní elektrárny jsou kvůli poškození odpojeny a až milion lidí v oblasti na severovýchodě země se tak potýká s výpadky dodávek tepla a elektřiny.

Ruská agrese citelně poznamenala i ukrajinský sport. Ostřelování poškodilo stovky objektů, ve kterých se olympionici měli chystat na nadcházející Hry v Paříži. Země je bude schopná obnovit teprve poté, co boje ustanou.

Rusové při dronových útocích plošně cílí na infrastrukturu a civilní objekty, včetně nemocnic. Ty navíc v poslední době čelí problémům kvůli tuberkulóze, která se začala opět šířit. Podle lékařů se kvůli válce nevedou reálné záznamy o nemocných a hrozí epidemie.

Po boku ukrajinských obránců bojují proti ruským okupantům také někteří čeští občané. Povolení připojit se do tamní armády jich získalo od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana přes sto padesát. Na bojišti našli také nové přátele.

U ukrajinského Kupjansku se sice momentálně bojuje s menší intenzitou, město přesto žije v permanentní nejistotě, jestli ho nezasáhne další palba Rusů. Štáb ČT zde strávil den s místními, kteří odsud nechtějí odejít.

Češi přispěli částkou 23 milionů korun do sbírky na nákup protitankových střel pro ukrajinskou jednotku. Dodávka tisíce kusů RPG už dorazila na Ukrajinu a teď se přerozděluje mezi bojové pododdíly. Sbírku uskutečnila organizace Dárek pro Putina. O logistiku se už postarali dobrovolníci z Team4Ukraine. Podle ukrajinských vojáků jsou takové dodávky v době nedostatku zbraní na bojišti klíčové, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Východoukrajinský Kupjansk, který leží jen pár kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků. Okupanti se snaží město v Charkovské oblasti spíše obejít, než aby se chtěli dostat přímo dovnitř, opakovaně na něj ale cílí raketovými údery, leteckými pumami či dělostřelectvem, popsala zpravodajka ČT Darja Stomatová, která v Kupjansku natáčí společně s kameramanem Jánem Schürgerem. Ve městě, které během současné války zažilo ruskou okupaci, zůstávají asi tři tisíce lidí. Na každém z břehů řeky Oskil, která městem protéká, platí jiná pravidla.

Kyjev nedlouho před letní olympiádou v Paříži oznámil, že v řadách obránců zahynuly už čtyři stovky vrcholových sportovců. Francie navrhla klid zbraní v době Her, k čemuž se ruský diktátor Vladimir Putin vyjádřil neurčitě. Jak na situaci nahlíží někdejší ukrajinský účastník olympiády, který se zapojil do obrany vlasti, zjišťovala v Charkově zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Desítky psychologů pomáhají lidem na Ukrajině vypořádat se s válečnými traumaty. Zaměřují se hlavně na děti, které se kromě strachu z války potýkají i se sociální izolací. Hodně Ukrajinců totiž musí kvůli konfliktu absolvovat dálkovou výuku. Řada dětí na Ukrajině trpí depresemi, úzkostmi nebo špatně spí. Odborníci se jim snaží pomoci speciálními metodami, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Polní ošetřovny v těsné blízkosti rusko-ukrajinské fronty zachraňují ukrajinské vojáky zraněné v boji. Na tom, jak daleko leží, přímo závisí jejich životy. V jedné z nich natáčel i štáb České televize.

Na Ukrajině před ruskou invazí žilo a pracovalo nemálo Čechů. Před dvěma lety naprostá většina z nich ze země kvůli bezpečnosti rodin odjela. Někteří se ale vrátili. I během války se pokoušejí pokračovat v podnikání. Patří mezi ně i sládek Přemysl Brož z Rivne, se kterým natáčel zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský.

Ukrajině v boji proti ruským okupantům už skoro dva roky pomáhá český dobrovolník Milan Švrčina. Chtěl být příkladem pro své žáky, které až do války učil v české škole. U památníku zabitým vojákům v centru Kyjeva, na pozadí nesčetného počtu vlaječek za každého padlého, mluvil o vlažné pomoci Západu, ukrajinských obětech i o smyslu života, který se mu ve válce podařilo najít. Rozhovor s českým příslušníkem Mezinárodní legie v Kyjevě natočil zpravodaj ČT David Miřejovský a kameraman Vojtěch Hönig.

Před skutečnou tváří války policejní paramedici na Ukrajině neuhnou pohledem ani na vteřinu. V Doněcké oblasti mezi nimi natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Natalia Galičová z obavy před ruskou invazí poslala obě své děti na ukrajinský venkov k příbuzným. Do vesnice se ale dostaly okupační jednotky, děti se kvůli sporům v rodině matce vrátit nemohly. Dceři Valerii pomohla až síť dobrovolníků, její syn se však po dovršení osmnácti let rozhodl pro život v Rusku. Obdobné případy nejsou ojedinělé, Moskva ukrajinské děti mnohdy posílá do Ruska na převýchovu či k adopci. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Vojenský kaplan Mychajlo Drapoguz zbraň sám držet nesmí, navzdory tomu se však vydává do nebezpečí přední linie. Po boku ukrajinských vojáků přitom prožívá jejich nejtěžší období, držet stranou se nechce, ale ani nemůže. Když vojenští kaplani nemluví stejným jazykem jako vojáci a nežijí ve stejných podmínkách, nebudou mít jejich důvěru, myslí si duchovní.

Cherson zažil osm měsíců ruské okupace. Loni v červnu zase tamní obyvatele postihla povodeň poté, co Rusové zničili hráz Kachovské přehrady. I když voda už dávno opadla a půda vyschla, destrukce zůstává – v domech i myslích obyvatel. V Chersonu natáčel štáb redaktorky ČT Barbory Maxové.

Častým cílem ruských vzdušných útoků je východ Ukrajiny včetně Charkova. V druhém největším městě v zemi se od loňského září učí část dětí ve školních třídách zřízených v tamním metru. Řada těchto školáků normální vyučování předtím vůbec nepoznala. Kvůli pandemii a následné totální ruské válce zůstávali několik let doma.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině brzy uplynou dva roky. Válka rozdělila stovky tisíc rodin. Muži odešli bojovat a ženy s dětmi často zemi opustily. Je to i příběh Maximenkových, které Česká televize sleduje od začátku. Teď se krátce setkali doma na Ukrajině.

Rusové během války na Ukrajině zničili i tamní Národní genovou banku rostlin. Patřila mezi deset největších semenných bank na světě. Její zaměstnanci se teď v různých částech země pokoušejí navázat na předchozí práci a zajistit Ukrajině nový depozitář rostlinných genetických zdrojů.