Reportáže ČT z Ukrajiny

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.

Na Ukrajině žije mimo své domovy už přes čtyři a půl milionu lidí. Kromě nízkých příjmů řeší především problémy s náhradním ubytováním a nedostatkem pracovních příležitostí. Štáb ČT navštívil v Kirovohradské oblasti tři sestry, které se před několika měsíci evakuovaly z frontové oblasti nad Pokrovskem.

V posledních měsících na Ukrajině přibývá případů, kdy dobrovolníci platí za záchranu cizího života tím vlastním. Děje se to navzdory tomu, že se většinou označují viditelným logem humanitární organizace. Ani to je před útokem mnohdy neochrání. Jedním z takových příkladů je i příběh dobrovolníka Slávy.

Podle ukrajinského ministra energetiky Denyse Šmyhala může Kyjev brzy přejít od nouzového vypínání proudu k tvrdým plánovaným odstávkám. Ve čtvrtek večer řekl, že situace během dne byla v sektoru nejtěžší od listopadu 2022. Masivní ruské údery ukrajinskou energetiku těžce poškodily. Experti bez ustání opravují elektrárny i přenosové sítě. Například v elektrárně na Ukrajině, kde natáčel štáb ČT, energetici všemi způsoby ohřívají technické vybavení, které po ruských úderech zamrzá pod nánosem ledu a sněhu.

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.

Navzdory jednáním Ukrajina dál reorganizuje své jednotky, včetně tankových. Tyto stroje mají teď ve válce spíše podpůrnou, ale stále významnou roli. Ukrajina jich má podle odhadů stále přes tisíc kusů.

Čtyřmi pilíři Donbasu jsou města Kupjansk, Lyman, Pokrovsk a Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Když se obce zhroutí, ruská armáda vezme region do širšího obklíčení. Kosťantynivka brání ruskému průniku ke Kramatorsku a Slavjansku z jihovýchodu. Samotné město už je téměř v obklíčení, fronta se nachází zhruba devět kilometrů od něj. Rusové se nejvíce přiblížili východu města, do kterého už údajně pronikají ruské diverzní skupiny. Město je odříznuto od proudu, nefunguje pošta ani lékárny, nemocnice ukončila provoz v prosinci 2025. Drží se díky ukrajinským brigádám. V Kosťantynivce natáčela pro Reportéry ČT zpravodajka Darja Stomatová s kameramanem Jánem Schürgerem.

Ukrajinské ministerstvo obrany za poslední dva roky vyčlenilo domácím výrobcům dronů v přepočtu přes padesát miliard korun. V následujících třech měsících vydá na objednávky prostřednictvím digitálních platforem dalších šest miliard korun. Vojáci i celé jednotky často přímo spolupracují s výrobci na modifikaci strojů.

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Kosťantynivka je podobně jako Pokrovsk jednou z pevností, která brání donbaský val. O ten by Ukrajina přijetím americko-ruského návrhu po jedenácti letech bojů přišla. Město je nyní obklíčené ze tří stran. Ruská armáda už na východní okraj posílá diverzní jednotky, které připravují půdu pro obsazení Kosťantynivky. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Jan Schürger.

Chlapec Platon z ukrajinského Pokrovsku, který se Rusové přes rok snaží dobýt, se několik měsíců sám staral o těžce nemocné sourozence. Dětem před více než rokem zemřela babička, matka se o chlapce kvůli psychickému onemocnění nemohla starat. Začátkem léta se děti dostaly do centra pomoci v Černovicích.

Drony naprosto mění podobu války, která je méně osobní, útoky na lidi často připomínají počítačovou hru, přiblížila zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Popsala také, jaké druhy bezpilotních strojů vojáci v rusko-ukrajinské válce využívají.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Nevládní organizace Arnika za finanční podpory České rozvojové agentury mapuje na Ukrajině sanace ekologických zátěží v Dněpropetrovské oblasti. Region je trvale zatížený znečištěním z těžkého průmyslu a od počátku ruské agrese i válkou. Mezinárodní průzkum se zaměřuje na čtyřicet dalších rizikových lokalit. Na životní prostředí mají zničující důsledky třeba provoz těžké techniky, ostřelování průmyslových objektů nebo požáry. Informace o možných znečištěných lokalitách odborníkům předávají hasiči a záchranáři. Ekologové se ale dostanou jen do zlomku doporučených míst.

Od začátku ruské invaze více než 360 Ukrajinců zemřelo kvůli minám a nevybuchlé munici – z toho jednadvacet dětí. Zranění utrpělo přes tisíc osob. Nejčastěji ve městech a vesnicích u fronty. Přes práci pyrotechniků je zaminovaných sto třicet kilometrů čtverečních. V zemi proto probíhá intenzivní informační kampaň o hrozícím nebezpečí.

Cherson patří mezi nejvíce ostřelovaná ukrajinská města, čelí úderům každý den, přesto tam zůstává přes šedesát tisíc lidí. Pohyb po městě je nebezpečný a řada místních proto využívá služeb takzvaného sociálního taxi. Dobrovolníci v pancéřovaných vozech s rušičkami je denně vozí i po nejrizikovějších čtvrtích, například když potřebují do nemocnice. Stejná organizace pomáhá také s odklízením trosek a s provizorními opravami domů poničených ruskými útoky a v bezpečí krytů pořádá dětské kroužky nebo vyučování.

Rusko od léta stupňuje útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu. Tratě a důležité dopravní uzly jsou pod palbou i několikrát týdně. Jedním z nich je Lozová v Charkovské oblasti, kam letecká puma dopadla i v noci na neděli. Úřady hlásí nejméně pět zraněných. Ukrajincům se ale daří tratě rychle opravit, zjistila na místě zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.