Reportáže ČT z Ukrajiny

Za pomoci českých firem se podařilo vybavit rehabilitační centrum v nemocnici v ukrajinském Kryvém Rihu. Vznikla i modulární nemocnice, která patnáct kilometrů od fronty už přijímá první pacienty. Za prvních deset dní jich ošetřila skoro dvě stě.

Ukrajinská armáda chce postupně přezbrojit na pušky standardů NATO. V tomto procesu mohou pomoci české zbrojovky. Stále častěji jsou teď ve válčící zemi vidět třeba české pušky Bren.

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.

Rusko a Ukrajina na sebe v uplynulých hodinách opět útočily drony. Z velkého otřesu se ale stále vzpamatovávají obyvatelé Dobropillje v Doněcké oblasti. U města se konal pohřeb dvou hasičů, kteří při tomto ruském úderu zahynuli. Ve městě natáčel štáb ČT – reportérka Darja Stomatová a kameraman Jan Schürger.

Skoro tříletý Žeňa nezná život bez sirén a ostřelování. Narodil se během ruské okupace města Buča. Jeho matka vzpomíná, že cestou do porodnice viděla těla zabitých civilistů přikrytá dekami. Následující den se po nemocnici pohybovali ruští vojáci.

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.

Ruská agrese stále silněji dopadá na ukrajinské hospodářství. Kromě masivních škod po bombardování totiž začínají v mnoha oborech chybět muži – stovky tisíc odešly na frontu, jiní do zahraničí. Nejvíce je to znát v průmyslu, dopravě nebo zemědělství. Zaměstnavatelé se začínají ohlížet po ženách. Jen vloni jich technickými rekvalifikacemi prošlo 44 tisíc. V Kyjevské oblasti natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajina kvůli posunu fronty u Pokrovsku přišla o jedinou šachtu, kde se získávalo koksovatelné uhlí. Aby důl neskončil v rukou Rusů, vyhodili ho pyrotechnici do povětří. Kyjev přitom surovinu nutně potřebuje k výrobě oceli. Dodávky by teď mohly napadené zemi zajistit Spojené státy. Jeden z ruských úderů na uhelnou šachtu zažil na vlastní kůži i štáb ČT.

Ruské síly se podle ukrajinských informací připravují na ofenzivu na jihu okupované země. V Záporožské oblasti, kde vznikly stovky kilometrů obranných linií, natáčel štáb České televize – reportérka Ilona Zasidkovyčová a kameraman Vojtěch Hönig. Mluvili i s operátorkami dronů.

Už půl roku se jihoukrajinský Cherson stává terčem nejen ostřelování, ale i útoků dronů. Jen za poslední měsíc jich chersonské úřady napočítaly přes jeden a půl tisíce. Zemřelo při nich devět lidí a dalších minimálně sto utrpělo zranění. Přímo v Chersonu natáčel štáb ČT.

Ruská invazní armáda vyslala podle Kyjeva na 150 tisíc vojáků do tří nejaktivnějších oblastí u fronty na východě Ukrajiny. Polovina z nich se soustředí na strategicky významný Pokrovsk v Doněcké oblasti. Armáda napadeného státu připustila, že ruské síly v posledních dnech zničily nebo obsadily několik jejích pozic v okolí. Na místě natáčel štáb České televize.

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

Spojené státy varují, že by Rusko mohlo brzy na Ukrajinu opět zaútočit ničivou balistickou střelou Orešnik. Novou zbraň však Washington nepovažuje za rozhodující pro vývoj války. Ruské bomby mezitím dále dopadají na civilní cíle, například počet obětí po ruském zásahu kliniky v Záporoží stoupl na osm. Právě jih Ukrajiny zůstává častým terčem úderů, protivzdušné obraně navzdory. Ve městě Vylkove natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Nemají v rukou zbraně, ale přesto tvoří přední linii v boji proti ruskému teroru. Úkolem pracovníků ukrajinských elektráren je nepřetržitě zajišťovat dostatek energie pro miliony lidí po celé zemi. Stejně jako v předchozích dvou zimách přitom ruští agresoři soustřeďují své údery právě na civilní infrastrukturu.

Průnik Ukrajinců do Kurské oblasti v Rusku pomohl stabilizovat situaci severně od Charkova. Vojáci úspěšně drží obranu Vovčansku už několik měsíců. Přestože ruská armáda každý den posílá do útoku pěchotu a techniku, počet leteckých úderů na město se snížil z desítek na jednotky. Štáb ČT strávil den a noc v zákopech pod Vovčanskem.

Hasiče považují lidé za hrdiny i v době míru. Ve válce to platí ještě více. Štáb České televize natáčel s těmi z ukrajinského města Myrnohrad, kteří jako jediní zasahují tak blízko fronty a při práci riskují své životy. Nehledě na to jsou odhodláni chránit zbylé obyvatele města tak dlouho, jak to jen půjde.

Už od začátku ruské invaze je v ukrajinské společnosti patrná solidarita a enormní snaha pomáhat druhým. Sami dobrovolníci se ale často musí spolehnout na podporu dárců. Jednoho takového, kterému pomáhají Češi, sleduje napříč pokračujícím válečným konfliktem štáb České televize.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

Charkovská oblast, rozkládající se ve východní části Ukrajiny při hranicích s Ruskem, je stále z velké části zamořená minami a výbušninami. K jejich rychlejšímu odstranění by měl mimo jiné pomoci český odminovací systém Božena. Ženisté z Charkovské oblasti jsou i dva roky po stažení ruských sil z tohoto regionu v kritické situaci. V regionu natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

Ruské síly dál zvyšují tlak ve směru na strategicky klíčový Pokrovsk, který je označován za bránu do Doněcké oblasti. V troskách jsou obytné domy, průmyslové objekty i silniční most na hlavním tahu. Pětina obyvatel ve městě zůstává i přesto, že chybí pitná voda a často i elektřina. Situaci v ostřelovaném městě mapoval štáb České televize.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Už třetím rokem Rusko terorizuje ukrajinské pohraničí. Desítky tisíc lidí si tu musely zvyknout na život v nejistotě. Pravidelné ostřelování přináší zkázu a chaos. Zničené jsou ulice, dětská hřiště i celá sídliště. Moskva do oblasti posílá rakety či naváděné pumy. I proto Kyjev žádá od svých spojenců systémy protiletecké obrany. Ukrajinští vojáci mezitím staví v pohraničí další opevnění. Následky ruských úderů přímo na východě Ukrajiny zjišťoval reportér ČT Jan Řápek.