Reportáže ČT z Ukrajiny strana 4 z 5

Češi přispěli částkou 23 milionů korun do sbírky na nákup protitankových střel pro ukrajinskou jednotku. Dodávka tisíce kusů RPG už dorazila na Ukrajinu a teď se přerozděluje mezi bojové pododdíly. Sbírku uskutečnila organizace Dárek pro Putina. O logistiku se už postarali dobrovolníci z Team4Ukraine. Podle ukrajinských vojáků jsou takové dodávky v době nedostatku zbraní na bojišti klíčové, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Východoukrajinský Kupjansk, který leží jen pár kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků. Okupanti se snaží město v Charkovské oblasti spíše obejít, než aby se chtěli dostat přímo dovnitř, opakovaně na něj ale cílí raketovými údery, leteckými pumami či dělostřelectvem, popsala zpravodajka ČT Darja Stomatová, která v Kupjansku natáčí společně s kameramanem Jánem Schürgerem. Ve městě, které během současné války zažilo ruskou okupaci, zůstávají asi tři tisíce lidí. Na každém z břehů řeky Oskil, která městem protéká, platí jiná pravidla.

Kyjev nedlouho před letní olympiádou v Paříži oznámil, že v řadách obránců zahynuly už čtyři stovky vrcholových sportovců. Francie navrhla klid zbraní v době Her, k čemuž se ruský diktátor Vladimir Putin vyjádřil neurčitě. Jak na situaci nahlíží někdejší ukrajinský účastník olympiády, který se zapojil do obrany vlasti, zjišťovala v Charkově zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Desítky psychologů pomáhají lidem na Ukrajině vypořádat se s válečnými traumaty. Zaměřují se hlavně na děti, které se kromě strachu z války potýkají i se sociální izolací. Hodně Ukrajinců totiž musí kvůli konfliktu absolvovat dálkovou výuku. Řada dětí na Ukrajině trpí depresemi, úzkostmi nebo špatně spí. Odborníci se jim snaží pomoci speciálními metodami, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Polní ošetřovny v těsné blízkosti rusko-ukrajinské fronty zachraňují ukrajinské vojáky zraněné v boji. Na tom, jak daleko leží, přímo závisí jejich životy. V jedné z nich natáčel i štáb České televize.

Na Ukrajině před ruskou invazí žilo a pracovalo nemálo Čechů. Před dvěma lety naprostá většina z nich ze země kvůli bezpečnosti rodin odjela. Někteří se ale vrátili. I během války se pokoušejí pokračovat v podnikání. Patří mezi ně i sládek Přemysl Brož z Rivne, se kterým natáčel zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský.

Ukrajině v boji proti ruským okupantům už skoro dva roky pomáhá český dobrovolník Milan Švrčina. Chtěl být příkladem pro své žáky, které až do války učil v české škole. U památníku zabitým vojákům v centru Kyjeva, na pozadí nesčetného počtu vlaječek za každého padlého, mluvil o vlažné pomoci Západu, ukrajinských obětech i o smyslu života, který se mu ve válce podařilo najít. Rozhovor s českým příslušníkem Mezinárodní legie v Kyjevě natočil zpravodaj ČT David Miřejovský a kameraman Vojtěch Hönig.

Před skutečnou tváří války policejní paramedici na Ukrajině neuhnou pohledem ani na vteřinu. V Doněcké oblasti mezi nimi natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Natalia Galičová z obavy před ruskou invazí poslala obě své děti na ukrajinský venkov k příbuzným. Do vesnice se ale dostaly okupační jednotky, děti se kvůli sporům v rodině matce vrátit nemohly. Dceři Valerii pomohla až síť dobrovolníků, její syn se však po dovršení osmnácti let rozhodl pro život v Rusku. Obdobné případy nejsou ojedinělé, Moskva ukrajinské děti mnohdy posílá do Ruska na převýchovu či k adopci. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Vojenský kaplan Mychajlo Drapoguz zbraň sám držet nesmí, navzdory tomu se však vydává do nebezpečí přední linie. Po boku ukrajinských vojáků přitom prožívá jejich nejtěžší období, držet stranou se nechce, ale ani nemůže. Když vojenští kaplani nemluví stejným jazykem jako vojáci a nežijí ve stejných podmínkách, nebudou mít jejich důvěru, myslí si duchovní.

Cherson zažil osm měsíců ruské okupace. Loni v červnu zase tamní obyvatele postihla povodeň poté, co Rusové zničili hráz Kachovské přehrady. I když voda už dávno opadla a půda vyschla, destrukce zůstává – v domech i myslích obyvatel. V Chersonu natáčel štáb redaktorky ČT Barbory Maxové.

Častým cílem ruských vzdušných útoků je východ Ukrajiny včetně Charkova. V druhém největším městě v zemi se od loňského září učí část dětí ve školních třídách zřízených v tamním metru. Řada těchto školáků normální vyučování předtím vůbec nepoznala. Kvůli pandemii a následné totální ruské válce zůstávali několik let doma.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině brzy uplynou dva roky. Válka rozdělila stovky tisíc rodin. Muži odešli bojovat a ženy s dětmi často zemi opustily. Je to i příběh Maximenkových, které Česká televize sleduje od začátku. Teď se krátce setkali doma na Ukrajině.

Rusové během války na Ukrajině zničili i tamní Národní genovou banku rostlin. Patřila mezi deset největších semenných bank na světě. Její zaměstnanci se teď v různých částech země pokoušejí navázat na předchozí práci a zajistit Ukrajině nový depozitář rostlinných genetických zdrojů.

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Některé Ukrajince stojí útěk před vojenskou službou život. Na zelené hranici mezi Ukrajinou a Evropskou unií natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Boje na Ukrajině těžce zranily nejen řadu vojáků, ale i civilistů. Tisíce Ukrajinců proto potřebují umělé končetiny, poptávka po nich za poslední rok a půl výrazně vzrostla. Ve lvovském centru „Nezlomní“ vyrobí protézy až pro 250 pacientů ročně. Mimo jiné i pro Janu Stepanenkovou, která přišla o nohy během ruského ostřelování a po rehabilitaci si musela zvykat na nový život.

Ukrajinská ekonomika navzdory vleklé válce s Ruskem loni mírně ožila. Podle zprávy organizace OSN zaznamenala růst hrubého domácího produktu o 4,6 procenta. Velkou oporou jsou pro ukrajinské hospodářství malí a střední podnikatelé. Ti ale musí čelit mnohým výzvám, zjistila na Ukrajině redaktorka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Od začátku války bylo z Ukrajiny do Ruska odvlečeno více než devatenáct tisíc dětí, uvádí ukrajinský Národní informační úřad. Zpět do vlasti se podařilo vrátit jen necelé čtyři stovky z nich. Jedním z nich je i sirotek Bohdan Jermochin, se kterým natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Jermochin, který v Rusku musel do nové rodiny, se nyní snaží pomáhat dětem s podobným osudem.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Únava způsobená plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině dopadá nejen na vojáky, ale i na humanitární organizace a jejich donory. Práci dobrovolníků navíc často zdržuje administrativa a v posledních dnech i kolony na ukrajinských hranicích. Řada organizací se shoduje, že shánět materiál je stále složitější, jelikož se tenčí zásoby financí. Na jižní Ukrajině natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.