Reportáže ČT z Ukrajiny strana 4 z 5

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Některé Ukrajince stojí útěk před vojenskou službou život. Na zelené hranici mezi Ukrajinou a Evropskou unií natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Boje na Ukrajině těžce zranily nejen řadu vojáků, ale i civilistů. Tisíce Ukrajinců proto potřebují umělé končetiny, poptávka po nich za poslední rok a půl výrazně vzrostla. Ve lvovském centru „Nezlomní“ vyrobí protézy až pro 250 pacientů ročně. Mimo jiné i pro Janu Stepanenkovou, která přišla o nohy během ruského ostřelování a po rehabilitaci si musela zvykat na nový život.

Ukrajinská ekonomika navzdory vleklé válce s Ruskem loni mírně ožila. Podle zprávy organizace OSN zaznamenala růst hrubého domácího produktu o 4,6 procenta. Velkou oporou jsou pro ukrajinské hospodářství malí a střední podnikatelé. Ti ale musí čelit mnohým výzvám, zjistila na Ukrajině redaktorka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Od začátku války bylo z Ukrajiny do Ruska odvlečeno více než devatenáct tisíc dětí, uvádí ukrajinský Národní informační úřad. Zpět do vlasti se podařilo vrátit jen necelé čtyři stovky z nich. Jedním z nich je i sirotek Bohdan Jermochin, se kterým natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Jermochin, který v Rusku musel do nové rodiny, se nyní snaží pomáhat dětem s podobným osudem.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Únava způsobená plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině dopadá nejen na vojáky, ale i na humanitární organizace a jejich donory. Práci dobrovolníků navíc často zdržuje administrativa a v posledních dnech i kolony na ukrajinských hranicích. Řada organizací se shoduje, že shánět materiál je stále složitější, jelikož se tenčí zásoby financí. Na jižní Ukrajině natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Kyjev řeší problém s nedostatkem vojáků. Většina Ukrajinců ochotných bojovat už narukovala a armáda těžko shání další. Úřady proto chtějí přijít s reformou, která má nábor zjednodušit. Odvody ale pořád trápí silná korupce, kdy se vojáci snaží z branné povinnosti vykoupit, informuje z Ukrajiny zpravodaj ČT Jan Řápek.

Teploty na Ukrajině na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musí pomáhat humanitární organizace. V Dněpropetrovské oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Válka v Izraeli se dotkla i Ukrajiny. Ve městě Umaň se kvůli bojům na Blízkém východě zmenšila židovská komunita, řada tamních mužů totiž odcestovala a narukovala v Izraeli. Město tak zasáhly hned dva válečné konflikty. V Umani natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

I přes pokračující ruské ostřelování se Ukrajinci pouštějí do oprav svých domů. Pomoci jim mají také státní programy na obnovu. V Mykolajivu a jeho okolí si žádost podalo skoro pět tisíc lidí. Řada z nich ale naráží na administrativní problémy – třeba když v troskách ztratili své doklady. Situaci na místě mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ukrajinu čeká s přicházejícími mrazy další těžká zkouška. Už loni ruští agresoři využili chladného počasí k úderům na energetickou infrastrukturu a tyto útoky čeká Ukrajina i letos. Zpravodajka ČT Darja Stomatová pro Reportéry ČT zachytila, jak se na zimu připravuje pekárna v Pokrovsku v Doněcké oblasti, obyvatelé Avdijivky, o níž se vedou těžké boje a kde stále zůstává zhruba tisícovka lidí, i energetická společnost Enerhoatom, která vlastní čtveřici největších jaderných elektráren v zemi. Ukrajina se také snaží o diverzifikaci energetických zdrojů.

Od začátku ruské invaze stále více Ukrajinců čelí stresu pomocí alkoholu. V Doněcké oblasti platí řada přísných opatření včetně jeho zákazu, protože hrozí riziko nárůstu agresivního chování i mezi ozbrojenými vojáky. Pokuta za nelegální prodej alkoholu činí necelých sedm tisíc hřiven, což podnikatele od byznysu sotva odradí. Alkohol je možné sehnat na černém trhu nebo objednat na internetu. V ukrajinské Družkivce natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Rusko opět zesílilo útoky proti zničeným městům Bachmut a Avdijivka na východě Ukrajiny. Právě do druhého města se zcela výjimečně podařilo dostat zpravodajce ČT Darje Stomatové a kameramanovi Jánu Schürgerovi. Reportéři nabízejí exkluzivní svědectví z místa, kde pouhé stovky metrů od ruských pozic živoří tisícovka lidí.

O Ukrajině se před válkou mluvilo jako o centru světového náhradního mateřství. Surogace je v zemi legální a hojně ji využívaly páry ze zahraničí. Zájem nepolevuje ani v současnosti, mnoho Ukrajinek ale před hrůzami války ze země uprchlo. I proto se teď kliniky obracejí s nabídkou mateřství za úplatek na cizinky, hlavně z postsovětských států, ale i z východní Asie. Situaci kolem náhradního mateřství mapovala na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Obyvatelé odlehlé ukrajinské obce Vilča mají za sebou hned dvě tragédie. Místo vzniklo jako útočiště po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Navíc ihned na počátku ruské invaze vesnici ovládly okupační síly, které se stáhly až po půl roce. Po jejich odchodu zůstaly v obci traumatizované děti a pouze čtvrtina z původního počtu obyvatel.

Dobrovolníci objíždějí ukrajinské márnice, včetně těch u frontové linie, a vyzvedávají těla padlých obránců, aby je mohli vrátit rodinám vojáků. Natáčela o tom zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Ukrajinské město Cherson se v posledních dnech stává terčem ruské armády stále častěji. Centrum leží zhruba pět kilometrů od okupovaného území na levém břehu Dněpru a městem se často ozývají exploze. V oblasti natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Rusové opakovaně cílí na důležitou infrastrukturu v ukrajinském přístavním městě Izmajil. Strategický význam Izmajilu vzrostl po vypovězení obilné dohody Ruskem, protože tudy vede alternativní obchodní trasa. Obyvatelé města si museli zvyknout na nepolevující útoky, které stále častěji cílí také na civilisty.

Ukrajina neustále likviduje ruské drony a rakety a na frontě vzdoruje ofenzivním operacím nepřítele. V už tak složité době stojí navíc napadená země na pokraji náboženských sporů. Kyjev vyhlásil tažení proti pravoslavné církvi, které přičítá vazby na Moskvu. V Oděse natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Obrana země či vývoz zemědělských výrobků patří pro ukrajinské úřady ke klíčovým otázkám, na které se soustředí. Odsouvají ale mnohá rozhodnutí, na která aktuálně nemají kapacitu a prostředky, například jak naložit s nevyužitými uranovými doly. Jeden takový navštívil zpravodaj ČT David Miřejovský.

Podle OSN je na Ukrajině v současnosti minimálně pět milionů vnitřních uprchlíků – lidí, kteří museli kvůli válce opustit své domovy, ale zůstali v zemi. Mnozí jsou ve složité situaci. Štáb ČT přinesl příběh Klaudie, která sama se čtyřmi dětmi utekla z Lysyčansku na západě Luhanské oblasti.

Ukrajina povolala do zbraně velké množství mužů, kteří teď chybí v civilních povoláních. Na jejich místa proto nastupují ženy. Platí to i v tradičně mužských profesích, jako je horník v černouhelném dole. Situaci hornic zmapoval zpravodaj ČT David Miřejovský.