Reportáže ČT z Ukrajiny strana 4 z 5

V ukrajinské vesnici Kotljareve žije 1500 lidí. Sedmdesát místních mužů odešlo válčit. Jak se žije těm, kteří v ní zůstali, natáčel zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Šilhan.

Obyvatelům města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti hrozí po zničení Kachovské přehrady nedostatek vody. Dvě třetiny zásob totiž pocházejí z místní nádrže, která přišla v důsledku katastrofy o přívod. Kryvyj Rih je nejlidnatější středisko v širším okolí zničené Kachovské přehrady, žije v něm přes šest set tisíc lidí. Ve městě natáčel reportér ČT Jan Šilhan.

Rusko pokračuje v ostřelování Ukrajiny napříč frontou. Cherson hlásil hned několik požárů. Okolí se přitom stále potýká s dopady povodní po zničení Kachovské přehrady. Rekordní škody hlásí i tamní zemědělci – 600 tisíc hektarů půdy je nově bez přísunu vody. Řada podniků tak řeší pár měsíců po okupaci další katastrofu.

Ze zaplaveného levého břehu Dněpru se řada lidí evakuovala na území kontrolované Ukrajinou. Příběh čekání na pomoc i dramatického překonání Dněpru zaznamenal zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan. Pro místní je důležitá i pomoc dobrovolníků, kteří z Česka dovážejí zdravotnický materiál nebo oblečení.

Počet potvrzených obětí po zničení Kachovské přehrady stoupl na sedmnáct. V okolí Chersonu už úřady evakuovaly přes tři tisíce lidí. I když hladina dál klesá, do oblasti míří další dodávky potravin, oblečení i léků. Rozdávat základní potřeby pomáhají i dobrovolníci, s nimiž hovořil štáb České televize. Omezené dodávky vody se mohou týkat až sedmi set tisíc obyvatel.

Na frontové linii tráví vojáci často i dlouhé týdny, než se dostanou zpět do týlu. Z bojů se vracejí vyčerpaní, mnohdy se zdravotními či psychickými problémy. Jedna z brigád ukrajinské armády si proto zřídila vlastní rehabilitační centrum, v němž působí i speciálně proškolení psychologové. Podle odhadů ukrajinských neziskových organizací může posttraumatickou stresovou poruchou trpět až polovina z milionu žen a mužů ve zbrani. S některými vojáky natáčel štáb ČT.

Ve východoukrajinském Bachmutu se už několik měsíců střetává ukrajinská armáda s tou ruskou. Na frontové linii přichází vojáci často ke zraněním. Proto tu vznikla polní nemocnice třetí útočné brigády, ve které natáčel zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ukrajinské město Dnipro je častým cílem ruských útoků, jako byl ten o víkendu. V květnu dopadla ruská balistická raketa i na základnu sboru záchranářů a pyrotechniků. Přišli kvůli tomu o budovu, vybavení i drtivou většinu techniky. Lékárničky, nosítka, resuscitační sety lehly beze zbytku popelem. Zničené jsou sanitky. Na úplnou obnovu vybavení chybí prostředky. Pomoci mohou sbírky, jednu vyhlásil i český projekt. V Dnipru natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Starý sovětský kulomet z osmdesátých let našel na bojišti na Ukrajině zcela moderní využití. Je opatřený novým systémem, který řídí střelbu bezdrátově. Střelec se nemusí vystavovat odvetné salvě. Může být schovaný v zákopu nebo v bunkru. Palbu navádí pomocí kamery, jež vysílá obraz do ovladače. Použít může i mobilní telefon. Je určený jak pro obranu linií, tak i boj v městské zástavbě. S vojáky, kteří ho v Doněcké oblasti používají, natáčel štáb ČT.

Součástí ukrajinské protiofenzivy by měl být i tank T-72 darovaný z Česka. Teď se čeká zřejmě jen na vhodné podmínky pro protiútok. Poté, co na východě Ukrajiny silně pršelo, mohou mít kvůli podmáčení na otevřeném terénu tanky problém. S posádkou stroje natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

V pětadvaceti letech plánoval mít rodinu a svatbu, místo toho se Oleh Symroz učí po amputaci nohou znovu chodit. Poprvé se s pomocí protéz a madel postavil před měsícem. První dny ušel sotva pár kroků, ale jeho stav se zlepšuje a na konci května již dokáže chodit celou hodinu.

Drony jsou zcela nepostradatelnou součástí válečných konfliktů. Své využití našly hned na začátku velké ruské invaze na Ukrajinu, tehdy obránci umně využívali například turecké bayraktary. V posledních měsících se do čela pozornosti dostaly hlavně íránské stroje Šáhed, jimiž okupanti bombardují ukrajinská města. Bránící se zemi poskytuje drony menší velikosti i Česko – třeba pro zdravotnické účely.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Na západě Ukrajiny pokračuje výcvik čerstvých branců. Podílejí se na něm i čeští dobrovolníci z projektu Phoenix, kteří školí vojáky, civilisty i záchranáře v bojové zdravovědě. Za rok proškolili na pět tisíc lidí.

Obě strany rusko-ukrajinského konfliktu za poslední měsíce vybudovaly desítky kilometrů zákopů, například u Vuhledaru v Doněcké oblasti. Nepřátelské pozice tam odděluje několik stovek metrů otevřeného prostoru. Fronta se v místě skoro nepohybuje, ukrajinští vojáci jsou připraveni k protiofenzivě a vyčkávají na příkaz. Čas tak každý z nich tráví po svém, třeba skládáním básní.

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Kdysi bohatou ukrajinskou obec Avdijivku na předměstí Doněcku už přes devět let sužuje válka. V posledních měsících je až na jednu přístupovou cestu takřka obklíčená ruskými silami. Přes vyhlášenou evakuaci zůstává v Avdijivce kolem dvou tisíc lidí. Ve městě přitom nefunguje topení, elektřina ani tekoucí voda.

V ukrajinských ozbrojených silách působí podle údajů ze začátku května víc než čtyřicet tisíc žen. Štáb České televize natáčel u města Lyman v Doněcké oblasti s jednou z nich. Opustila život v Česku a odjela pomáhat na frontu jako paramedička.

U hustě ostřelovaného Bachmutu popisují ukrajinští vojáci svoje pozice v poslední době jako silně neklidné. Nekonečné hodiny čekání ve vlhkých krytech střídají jen opatrné průzkumy okolí plného zdemolovaných domů. Čas si pak obránci zkracují vyprávěním špatných historek i optimistických zkušeností. Přestože je pro ně obrana města srdcovou záležitostí, přiznávají, že se oblast pomalu ale jistě dostává pod kontrolu okupantů. Zhruba jeden a půl kilometru od ruských pozic prožili jednu noc s ukrajinskou minometnou brigádou v obci Ivanivske reportérka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Česko už od začátku ruské agrese na Ukrajině pomáhá napadené zemi vojensky dodávkami těžké techniky. Část pochází z armádních skladů, část od firem v obranném průmyslu, a na některé se zas vybraly peníze z veřejných sbírek. Vedle tanků, obrněných vozidel, protiletadlových a protiraketových systémů jde třeba i o raketomety RM-70 Vampire.

Česká republika pomáhá válkou sužované Ukrajině výrazně, podle premiéra Petra Fialy (ODS) představovala hodnota poskytnuté vojenské pomoci do poloviny letošního února deset miliard korun. Tuzemský obranný průmysl poslal Kyjevu zbraně a vybavení za dalších třicet miliard, mimo jiné i tanky. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Prezident Petr Pavel odcestoval na Ukrajinu prezidentským speciálem přes Polsko, kde spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou nasedl na vlak na Ukrajinu. Jízdu doprovázela přísná bezpečnostní opatření, na nichž pracovala jak prezidentská ochranka, tak ukrajinští vojáci. Cesty se účastnil i štáb ČT.

Česká pomoc směřující na Ukrajinu představuje mimo jiné automobily a specializované zdravotnické vybavení. Jedná se například o ohřívače krve, defibrilátory nebo plicní ventilátory. Další sbírky dávají dohromady sami Ukrajinci – zpravodaj David Miřejovský na Ukrajině natáčel se ženou v důchodovém věku i mladým Kirilem a jeho kocourem, kterého mladík využívá jako maskota své kampaně.