V boji proti ruské invazi podporují ukrajinské obránce také dobročinné organizace. V zemi je více než pět tisíc registrovaných dobrovolníků, kteří pomáhají civilistům i vojákům. Do seznamu ale nespadají nezletilí. Právě děti často pořádají sbírky na financování ukrajinské armády. Se dvěma z nich natáčela reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová.
Devítiletý vyrábí modely, sedmnáctiletý drony. Ukrajinské armádě pomáhají i děti
3 minuty
Události ČT: Dětští dobrovolníci pomáhají ukrajinské armádě
Patří mezi ně i devítiletý Timur Nečevilov, který vídal kolony ruských obrněnců za okupace rodného Chersonu. V osvobozeném, ale stále ostřelovaném městě Timur s rodinou dál zůstává a zbraně jsou dnes pro něj koníčkem. Tanky na ulicích vystřídaly modely na poličce v dětském pokoji.
Zároveň jsou zdrojem dobročinnosti, neboť chlapec vyrábí jejich kopie z papíru, vzápětí je nabízí k prodeji. Vybrané peníze pak posílá ukrajinským vojákům. „Jen na samotnou věž jsem spotřeboval hodně papíru, protože je to těžký tank a měl by mít pancíř,“ popisuje jeden ze svých modelů.
Zdánlivě bezstarostné hry často přeruší ostřelování. Když uslyší výbuchy poblíž, ihned míří společně s matkou a se psem do sklepa. „Pokud začnou ostřelovat a ničit město naváděnými pumami, tak pro tento případ tu máme zásoby konzerv, vodu a vše potřebné,“ přibližuje Timurova matka Iryna Nečevilova.
„Tohle jsem našel u babičky,“ ukazuje Timur kus kovu. „Je to bojová hlavice ze střely ze salvového raketometu Grad. Tohle jí přiletělo přímo do okna.“
Sedmnáctiletý hoch vyrábí drony pro jednotku, ve které bojuje jeho otec
Registrovaných dobrovolníků, kteří se snaží pomáhat v různých oblastech života, je na Ukrajině pět tisíc. Statistika ale nezahrnuje, kolik nezletilých se k nim přidalo.
Kromě devítiletého Timura Nečevilova je to třeba i sedmnáctiletý Radomyr Tjutjunnyk z Charkova. Na internetu se naučil vlastnoručně vyrábět drony ze součástek, které si objednává z Asie. Z Charkova se kvůli zhoršující se situaci musel odstěhovat na jih Ukrajiny. Tam sestavuje bezpilotní stroje pro jednotku, ve které bojuje jeho otec.
„Můžu pracovat i dvacet hodin denně a spát čtyři hodiny, nebo pak pracuju dvanáct hodin. Záleží na množství práce a na tom, kolik mám energie,“ říká hoch, který by chtěl v budoucnu zásobovat několik bojových jednotek a vyrábět drony i na úrovni státních zakázek.
