Dobrovolníci

Za první dva týdny sbírky Krabice od bot lidé zaregistrovali na webových stránkách 44 429 dárků pro děti v nouzi. ČT o tom informoval Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ta letos sbírku pořádá už po patnácté. Zájemci mají možnost dárek zaregistrovat a odnést na jedno z 286 sběrných míst do osmého prosince.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Cherson patří mezi nejvíce ostřelovaná ukrajinská města, čelí úderům každý den, přesto tam zůstává přes šedesát tisíc lidí. Pohyb po městě je nebezpečný a řada místních proto využívá služeb takzvaného sociálního taxi. Dobrovolníci v pancéřovaných vozech s rušičkami je denně vozí i po nejrizikovějších čtvrtích, například když potřebují do nemocnice. Stejná organizace pomáhá také s odklízením trosek a s provizorními opravami domů poničených ruskými útoky a v bezpečí krytů pořádá dětské kroužky nebo vyučování.

V Česku probíhá Kolíčkový den. Jde o sbírku Nadace Jedličkova ústavu a cílem je vybrat finanční prostředky na podporu dětí a mladých lidí s postižením. Do sbírky se zapojují především děti, žáci a studenti škol. Zelený kolíček si lidé mohou koupit za minimální příspěvek padesát korun.

Ruská armáda podle ukrajinských vojenských analytiků obsadila před několika dny vesnici Terneve v Dněpropetrovské oblasti. Do regionu vtrhli okupanti koncem léta. Už před měsícem Kyjev vyzval k evakuaci bezmála dvaceti vesnic. Dobrovolníci z oblasti odvážejí do bezpečí kromě lidí také jejich zvířata. Natáčela s nimi zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Moskva nepolevuje v útocích na ukrajinská města, pociťuje to například Dobropillja. Nyní odtud za velmi riskantních podmínek ukrajinští dobrovolníci evakuují obyvatele. Kyjev a Washington zatím nevzdávají přípravy summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Američané také doufají, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese.

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.

Vandalský útok na autobusovou zastávku vyšetřují jihočeští policisté. Pachatelé zdemolovali okna, dveře i vybavení. Stavbu v lesích na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny dobrovolníci zvelebovali deset let, vybudovali v ní i malou knihovnu. Policisté případ řeší pro podezření přečinu poškození cizí věci. „Při prokázání viny pachatelům hrozí až rok vězení,“ uvedla mluvčí Lenka Pokorná. Podle svědků mají čin na svědomí čtyři mladí muži. Den poté se jeden z nich na místo vrátil. „Přijel s tatínkem s tím, že jdou dát zastávku do pořádku,“ uvedla dobrovolnice Květa Slabá. Motiv svého chování vysvětlit nedokázal. Místnost uklidil a slíbil, že uhradí škodu. Lidé teď chtějí zastávku znovu opravit a příští rok ji přihlásit do soutěžní výstavy Má vlast – Cestami proměn.

Dobrovolníci roky udržovali a čistili povrchové prameniště v Libňatově na Trutnovsku. Voda z něj však tekla bez užitku do potoka. Nyní se to obec rozhodla změnit. Voda je totiž velmi kvalitní, a tak ji začala využívat jako pitnou. Přes čerpací stanici míří voda z místního prameniště do asi dvou stovek libňatovských odběrných míst, kompletně pak bude obec zásobována během několika týdnů. Po přepojení by zde měli vyrábět vodu za desetikorunu, zatímco nyní ji kupovali za necelých 25 korun. Úspora pro obec má být přibližně čtvrt milionu ročně.

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.

Svět si připomíná osmdesát let od konce druhé světové války. Vzpomínky na konflikt se snaží uchovat také v zemi, která jej rozpoutala, v Německu. Tamní Spolek péče o válečné hroby vyhledává alespoň část z obrovského množství bezejmenných německých padlých. Významný díl práce se před ním otevřel po pádu železné opony. Stále pracuje i na územích, která během druhé světové války německé síly plenily a terorizovaly. Dobrovolníci, mezi něž patří i příbuzní padlých a pohřešovaných vojáků, odmítají, že by jejich úsilí mělo být pokusem rehabilitovat nacismus a jeho zločiny. Pro řadu z nich jde hlavně o pátrání po předcích. Další významnou dimenzí má být i připomínka válečných hrůz a s ní varování pro současný svět.

Začaly Dny dobrovolnictví. V Česku se k němu hlásí pětina obyvatel. Do neděle si lidé, kteří o dobrovolné pomoci uvažují, mohou vybrat zhruba ze tří set aktivit. Mezi nimi je například úprava veřejného prostranství nebo práce s dětmi či seniory. Organizace ale kromě nárazové pomoci potřebují zejména tu dlouhodobou. V Praze si v úterý zájemci mohli zkusit třeba speciální oblek simulující obtíže, s jakými se pohybuje starý člověk.

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.

Desítky tisíc dobrovolníků vyrážejí napříč Českem čistit krajinu a města. Do tradičního jarního úklidu se zapojují školy, obce, firmy i jednotlivci. Akci pořádá Český svaz ochránců přírody od roku 1993, za tu dobu přes 700 tisíc dobrovolníků posbíralo více než deset tisíc tun odpadků. Akce potrvá do neděle 23. března.

Oblast Černého moře pustoší kromě Ruskem rozpoutané války také ekologická pohroma – v jejím pozadí přitom rovněž stojí Moskva. Noční bouře prudce rozšířila oblast zamořenou mazutem ze dvou rozlomených tankerů. Deset tisíc dobrovolníků pomáhajících na místě si stěžuje na špatnou koordinaci lokálních a celostátních úřadů.

V České Vsi na Jesenicku začala třídenní akce, během které chtějí místní a dobrovolníci připravit topivo na zimu zhruba pro 120 vyplavených rodin. Mnohým totiž stále nejde plyn, dřevo tak pro ně představuje jediný dostupný zdroj tepla. Otop, který si lidé nachystali přes léto, velká voda odnesla.

Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst v zemi po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních. Návštěva královského páru byla následně ukončena, informovala agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě Španělska vyžádaly nejméně 217 mrtvých.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Americký prezident Joe Biden navštívil odpoledne místa zasažená hurikánem Milton u Saint Petersburgu. Od Kongresu žádá další mimořádnou peněžitou pomoc postiženým oblastem, které i několik dní po zásahu hurikánu připomínají ničivou sílu přírodního živlu. Předseda Sněmovny reprezentantů chce schvalování dalších příspěvků obětem řešit až po listopadových prezidentských volbách.

Přesně před měsícem začaly v Česku extrémní povodně – hladiny řek a vodních toků se rapidně zvedly kvůli silným dešťům. Velká voda tehdy zasáhla téměř celou republiku a stála život nejméně pět lidí. S jejími následky se potýká země doteď. Úklid v postižených regionech pokračuje a řada domácností stále nemá přístup k plynu.

Tisíce dobrovolníků stále pomáhají v zatopených oblastech. Nejdříve vyklízeli domy, teď hlavně odstraňují nánosy bahna a odvážejí odpad. Třeba do Karlovic na Bruntálsku jich o víkendu přijely více než dvě stovky. Tam řeka Opava a místní potok zaplavily téměř celou obec.