Dobrovolníci strana 3 z 5

Dobrovolníci v Karviné se pustili do obnovy výpravní budovy bývalého nádraží Fryštát. Před dvěma lety ji koupili za 300 tisíc korun od Správy železnic, rekonstrukci platí z peněz vybraných ve sbírce. Momentálně finišují s opravou střechy. Práci jim ztěžují vandalové, kteří se do budovy průběžně snaží dostat.

Vleklý konflikt na Ukrajině dopadá nejen na lidi, ale i na zvířata. Obyvatelé před boji často stihli utéct jen s prázdnýma rukama a zůstaly po nich tisíce psů. Naposledy čelili živlům i ostřelování po protržení Kachovské přehrady. O taková zvířata se starají stovky dobrovolníků.

Dobrovolníky při mimořádných událostech v Jihomoravském kraji bude koordinovat takzvaný Dobro tým. Třicet speciálně vyškolených pracovníků ve spolupráci se záchrannými složkami zajistí, aby při živelních a jiných katastrofách dobrovolníci mířili tam, kde jsou potřeba.

V Česku je na vzestupu takzvaný homesharing neboli sdílená péče. Výchova dětí s mentálním nebo kombinovaným postižením je pro rodiče náročná, zabírá jim často veškerý čas. Síly jim pomáhají nabrat hostitelé, kteří se o děti pravidelně nějakou dobu starají. Dobrovolníků je ale výrazně méně než rodin, které by jejich služeb využily.

Ze zaplaveného levého břehu Dněpru se řada lidí evakuovala na území kontrolované Ukrajinou. Příběh čekání na pomoc i dramatického překonání Dněpru zaznamenal zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan. Pro místní je důležitá i pomoc dobrovolníků, kteří z Česka dovážejí zdravotnický materiál nebo oblečení.

Počet potvrzených obětí po zničení Kachovské přehrady stoupl na sedmnáct. V okolí Chersonu už úřady evakuovaly přes tři tisíce lidí. I když hladina dál klesá, do oblasti míří další dodávky potravin, oblečení i léků. Rozdávat základní potřeby pomáhají i dobrovolníci, s nimiž hovořil štáb České televize. Omezené dodávky vody se mohou týkat až sedmi set tisíc obyvatel.

Ruská okupační správa uzavřela zatopené ukrajinské město Hola Prystaň na levém břehu Dněpru, tvrdí podle portálu Meduza dobrovolníci, kteří pomáhali místním obyvatelům během katastrofy po protržení Kachovské přehrady. Dobrovolníci uvádějí, že stovky obyvatel v zatopené oblasti se přitom pohřešují a že krok proruské správy by mohl souviset se snahou zakrýt vysoký počet obětí, uvedl zpravodajský kanál Agentstvo.

Ruská Bělgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje. Vpád z Ukrajiny by podle analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou protiofenzivou Kyjeva a oslabit ruskou obranu. Moskva navíc ve středu ohlásila, že odrazila útok bezpilotních plavidel na ruskou loď Ivan Churs u Bosporského průlivu. Z akce viní Kyjev.

Západoruská Bělgorodská oblast zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ruské ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které do oblasti pronikly v pondělí. Přes sedmdesát bojovníků podle něj „bylo zlikvidováno“.  Velitel jedné z útočících skupin ale tvrdí, že akce pokračuje. Ve válečných podmínkách nelze taková tvrzení bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

V šesti krajích Česka začaly středečním dnem Dny dobrovolnictví. Lidé si při nich mohou vyzkoušet, jaké to je pomáhat například klientům v domovech pro lidi se zdravotním postižením, pacientům v nemocnicích či ve vesnicích zasažených tornádem. Program, který potrvá až do soboty 29. dubna, je dostupný na oficiálních stránkách akce.

Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.

Pomoc, kterou lidé z Česka posílají vojákům bránící se Ukrajiny, za víc než rok trvání války zahrnuje léky a potraviny, ale i elektrocentrály, kamery na noční vidění nebo auta pro přepravu zraněných. Jednou z nejdůležitějších součástí boje ale pro ukrajinské vojáky zůstává hlavně několik druhů dronů včetně těch od českého výrobce.

Poprvé na Ukrajinu vyjeli první týden války. Od té doby se skupina českých dobrovolníků, kterou vede student olomouckých práv Vasyl, vrací pravidelně. Pomáhají tak elitním obráncům brigády ukrajinské armády, prostředky na nákup potřebného vybavení získávají v internetové sbírce. Vybrat se jim podařilo už miliony korun.

Rok od velké ruské invaze na Ukrajinu zaznamenaly úřady už více než 71 tisíc válečných zločinů. Podle ukrajinské prokurátorky se dosud podařilo obžalovat 280 osob, z toho 99 případů už projednávají ukrajinské soudy. Šestadvacet obviněných si vyslechlo první verdikt. Přispěla k tomu i neúnavná práce dobrovolníků, kteří natáčejí, fotí a dokumentují, aby získali důkazy o zásazích civilních cílů. Ukrajincům pomáhají mapovat situaci také Češi. Natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Stovky lidí se stále pohřešují v Kentucky, které postihly masivní záplavy. Zatím americké úřady potvrdily 37 mrtvých. Záchranáři dál prohledávají rozsáhlé oblasti, které zůstaly odříznuté od světa. Nejen úklidové práce teď ztíží vlna veder.

Od začátku roku v Německu vzrostl počet klientů potravinových bank zhruba o polovinu. Jejich pomoc v zemi využívají asi dva miliony lidí, což je nejvíce v historii. Důvodem je hlavně růst životních nákladů. Nejvíce klientů přibylo mezi válečnými uprchlíky z Ukrajiny, nezaměstnanými a seniory.

Na východě Ukrajiny se ruské jednotky stahují ke Slovjansku. Jeden z cílů příští ofenzivy už týdny ostřelují. Stále častěji tak vyjíždějí i zdravotníci. Pohled na práci dobrovolníků v sanitkách zachytil štáb ČT.

Jsou to oběti války, které neplní titulky novin. Svědkové konfliktu, kteří nemluví. Psi na Ukrajině nyní mají místo, které jim dává nový život a které jim ho také zachraňuje. O tom, co viděli nebo zažili, mluvit nemohou, přesto si nesou silné příběhy. V kyjevském centru nyní pečují nastálo asi o deset psů.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS.

Do řad ukrajinské armády se od začátku ruské invaze přihlásily tisíce bojovníků z celého světa. Do konfliktu se zapojují i legionáři pocházející ze země agresora. Rusové se sdružují pod legií Svoboda Rusku a spojuje je nesouhlas s Putinovým režimem a vpádem na Ukrajinu. Přidal se k nim teď i bývalý viceprezident ruské Gazprombank Igor Volobujev.

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.