Dobrovolníci strana 3 z 3

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Dva měsíce uběhly od ničivého tornáda, které nemá v moderních dějinách Česka obdoby. Zasáhlo pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, vyžádalo si oběti na životech a napáchalo miliardové škody. Živel poškodil přes tisíc domů, dvě stovky z nich musely k zemi. Česká televize sleduje několik příběhů lidí z postižených oblastí.

V obcích na jižní Moravě, které na konci června zasáhlo tornádo, v pondělí končí stav nebezpečí. Z oblastí tak odchází například vojáci, kteří pomáhali zejména ve skladech. Naopak policisté ve stejném nasazení jako doposud zůstanou na místě do 3. září. I nadále však bude policie do oblastí posílat pravidelné hlídky. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) jde o formální věc. Změna je podle něj zejména v tom, že práce ve skladech si budou nyní koordinovat obce.

Je přesně polovina letních prázdnin a děti ze dvou obcí postižených tornádem už teď vědí, že v září nebudou moct nastoupit do svých škol. Budovy v Hruškách a v Moravské Nové Vsi jsou silně poškozené a nestihnou se opravit.

Tisíce čisticích prostředků nebo desítky krabic s trvanlivým jídlem. Zásoby pomoci určené obcím poničeným tornádem leží ve skladech v Břeclavi a v Hodoníně. Už teď je ale jasné, že ne všechno budou místní potřebovat. Naopak stále jsou potřeba dobrovolníci, kvůli kterým se například v Mikulčicích pohádali.

Tornádo na Slovácku koncem června bralo střechy, katastrofa ale poškodila také vinohrady. V péči s révou, ale třeba i vynášením a vymýváním lahví z trosek, pomáhají dobrovolníci – a z toho někteří i na vinicích Petra Marady z Mikulčič, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Profesionální hasiči by mohli do dvou týdnů úplně ukončit práce v jihomoravských obcích, které koncem června poničilo tornádo. Již nyní začala odjíždět část z nich, na místě zůstane asi polovina dosud nasazené tisícovky. Odjedou zejména posily z jiných krajů. Obce, kterými se prohnalo tornádo, jsou již z velké části uklizené, pomoc profesionálního sboru je stále potřeba hlavně při řízených demolicích domů, o nichž statici rozhodli, že musí k zemi. O víkendu přijelo také méně dobrovolníků, než organizátoři úklidu předpokládali, proto již po neděli přestane fungovat velké záchytné parkoviště v Ladné určené pro ně.

Hasiči v sobotu našli v sutinách po tornádu živého psa. Ačkoli se obcí prohnal živel více než před týdnem, pravděpodobně bylo zvíře pod kamením a dřevem pouze den, zřítila se na něj část domu, do kterého vlezl. V jihomoravských obcích jinak organizuje kraj a policie příjezdy dobrovolníků, kteří chtějí pomoci s úklidem a opravami, tak aby zabránili zahlcení místních silnic. Je pro ně připraveno záchytné parkoviště, kyvadlová autobusová doprava, na noc i stanová městečka. Úklid obcí se blíží ke konci, podle hasičů se již podařilo uklidit 90 procent jejich území.

V Hřebenech na Sokolovsku i letos pokračuje obnova hradu Hartenberg ze 13. století. Stavební práce v hradním komplexu jsou nyní soustředěny do velkého paláce a severního křídla, které jsou nejohroženější částí hradu. Záchrana památky, která započala na začátku nového milénia, už vyšla na desítky milionů korun, řekl majitel hradu Bedřich Loos.

Jsou lidé, kterým nestačí číst o přetíženém personálu nemocnic, ale chtějí s tím něco dělat. Absolvují kurzy červeného kříže a po zácviku nastupují do přední linie. Někteří dokonce jdou na druhou nemocniční směnu až po své vlastní práci. O dobrovolnících v krizové době natáčel v rámci pořadu Reportéři ČT David Vondráček.

Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.

Nejvíce zatížený koronavirem je aktuálně Královéhradecký kraj. Nemocnice v Náchodě je i přes výpomoc armády na hraně kapacit. Začíná proto využívat také dobrovolníky bez zdravotnického vzdělání, kteří jsou vítaní, i pokud mohou nabídnout jen svou fyzickou sílu.

Především výzvu k občanům, aby se očkovali proti covidu-19, ocenili ve vánočním poselství prezidenta Miloše Zemana další politici. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že je stejně jako hlava státu přesvědčen, že očkování je nadějí na návrat do normálního života. Nevládním politikům vadily prezidentovy útoky na média či opozici, ale i nekritický postoj k činnosti vlády při pandemii.

Přestože jsou školy zavřené už takřka měsíc, řada žáků pořád nemá počítač pro distanční výuku. Nejčastěji jde o vícečetné rodiny nebo děti samoživitelů či v pěstounské péči. Stále víc dobrovolníků proto organizuje sbírky notebooků. Ve čtvrtek jednu zásilku vezli na sídliště Chanov.

Nemocnicím se současným náporem pomáhají nejen stovky mediků a středoškoláků ze zdravotnických škol. Jako dobrovolníci se hlásí i lékaři z praxe nebo ti čerstvě dostudovaní. V Havlíčkově Brodě nastoupil česko-kanadský pár zubařů do odběrového stanu.

Napříč Českem roste počet nemocnic, které potřebují pomoc. Přibývá nakažených, ubývá personálu. Zdravotnická zařízení ruší plánované operace a v boji s covidem-19 se jim hodí každá volná ruka. Zapojili se vojáci, medici, učitelky zdravotnických předmětů, ale i například dobrovolníci z jiných sektorů.

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Do boje s nákazou koronavirem se na mnoha místech zapojili dobrovolníci. Mezi nimi i stovky studentů nebo zaměstnanců výzkumných ústavů a vysokých škol.

Skauti budou pomáhat starším lidem, kteří požádají o pomoc na bezplatné Lince seniorů. Linku s číslem 800 200 007 dlouhodobě provozuje organizace Elpida. Informace z ní bude přebírat web skautskapomoc.cz, kde se dobrovolníci budou moct přihlásit k pomoci konkrétním lidem ve svém okolí. Kromě skautů pomáhají ostatním i jednotlivci.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

S odstraňováním následků vichřice Eberhard v areálu olomoucké zoo pomohlo v červnu i pět stovek studentů středních škol z celého Olomouckého kraje. Silný vítr v březnu v zoo vyvrátil stovky stromů a na mnoha místech poničil oplocení zahrady a také několik výběhů pro zvířata. Likvidace škod by podle mluvčí zoo Ivety Gronské měla pokračovat na podzim.

Nice během karnevalu jako první francouzské město vyzkoušelo nový kamerový systém, který je založený na rozpoznávání obličejů. Cílem je pomoci při identifikaci nebezpečných osob a zabránit možným teroristickým útokům. V roce 2016 zažilo atentát i toto jihofrancouzské letovisko. Zemřelo tehdy 86 lidí.

Jihomoravský kraj udělil devíti dobrovolníkům cenu Křesadlo 2018. Ocenění se předává v sedmi kategoriích, patří mezi ně zdravotnictví, kultura, ale i lidská práva a komunitní dobro. Na jihu Moravy je administrátorem Křesadla organizace Maltézská pomoc.