Dobrovolníci strana 3 z 4

Od začátku roku v Německu vzrostl počet klientů potravinových bank zhruba o polovinu. Jejich pomoc v zemi využívají asi dva miliony lidí, což je nejvíce v historii. Důvodem je hlavně růst životních nákladů. Nejvíce klientů přibylo mezi válečnými uprchlíky z Ukrajiny, nezaměstnanými a seniory.

Na východě Ukrajiny se ruské jednotky stahují ke Slovjansku. Jeden z cílů příští ofenzivy už týdny ostřelují. Stále častěji tak vyjíždějí i zdravotníci. Pohled na práci dobrovolníků v sanitkách zachytil štáb ČT.

Jsou to oběti války, které neplní titulky novin. Svědkové konfliktu, kteří nemluví. Psi na Ukrajině nyní mají místo, které jim dává nový život a které jim ho také zachraňuje. O tom, co viděli nebo zažili, mluvit nemohou, přesto si nesou silné příběhy. V kyjevském centru nyní pečují nastálo asi o deset psů.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS.

Do řad ukrajinské armády se od začátku ruské invaze přihlásily tisíce bojovníků z celého světa. Do konfliktu se zapojují i legionáři pocházející ze země agresora. Rusové se sdružují pod legií Svoboda Rusku a spojuje je nesouhlas s Putinovým režimem a vpádem na Ukrajinu. Přidal se k nim teď i bývalý viceprezident ruské Gazprombank Igor Volobujev.

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

V Charkovské oblasti dále probíhají tvrdé boje. Štáb České televize se zpravodajem Václavem Černohorským se právě nacházel ve městě Barvinkove a natáčel zde reportáž v budově využívané ukrajinskými silami, když část munice prorazila strop. Incident odráží nebezpečí, kterému tam lidé čelí.

Z vlastní vůle a na vlastní náklady míří dobrovolníci z Dnipra k frontové linii na východě země, kde ukrajinští obránci válčí s ruským agresorem. Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský je doprovázel například do Mykolajivky na Donbasu. Většina lidí, kteří zde zůstávají, jsou senioři. Říkají, že domov zatím neopustí. Dobrovolníci jim tak nabízejí například jídlo nebo léky.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Městem Irpiň vedla po dobu pěti týdnů hranice impéria Vladimira Putina. Nyní tomu už ale tak není – Rusové jsou pryč a zbytek místních obyvatel teď vychází ze svých úkrytů. Někteří po svých, jiní na nosítkách nebo o berlích. Situaci ve svobodném, ale zcela zničeném městě Irpiň, mapoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek, který je na Ukrajině s kameramanem Karlem Mannem.

Ukrajinské druhé největší město Charkov patří mezi nejzasaženější válkou. Od začátku ruské invaze zažívá stálé bombardování. Podle odhadů nejméně dvě třetiny z půldruhého milionu obyvatel odešly, tisíce jich přežívají v metru. Mnoho starých a nemocných nemá jinou možnost než zůstat doma. O ně se starají dobrovolníci.

Jen pár hodin po začátku ruské invaze na Ukrajinu se Česko naladilo na vlnu solidarity. K pomoci válečným vyhnancům se přidaly tisíce lidí. Mezi nimi i Anežka Gündogdu – živnostnice, která nyní většinu volného času tráví v uprchlickém centru na pražském hlavním nádraží.

Jazykové školy v posledních dnech evidují zvýšený zájem o výuku ukrajinštiny. České televizi to potvrdily všechny oslovené jazykovky. V některých případech mají až trojnásobný počet zájemců oproti době před válkou na Ukrajině. Zájem o jazykové kurzy mají hlavně zdravotníci nebo učitelé. Jejich výuka by se měla zaměřit především na základní komunikační dovednosti.

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové nemá jako členský stát Severoatlantické aliance v úmyslu aktivně vstoupit do rusko-ukrajinského konfliktu. O podobě případné mírové mise, kterou chce kolegům z NATO navrhnout Polsko, je ale Praha připravena diskutovat. „V tuto chvíli musíme apelovat jak na Radu bezpečnosti OSN, tak na Valné shromáždění,“ uvedla Černochová v pořadu Interview ČT24.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli odpoledne oznámil, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do Česka kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Podle ministra převažují ženy, děti a lidé ve vyšším věku, cestují vlaky, autobusy i auty. Ministerstvo obrany eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla vedoucí tiskového oddělení resortu Jana Zechmeisterová. Osvědčila se i asistenční centra pro ukrajinské uprchlíky, například to v Praze jich odbavilo už přes deset tisíc.

Česko reaguje na ruskou válku proti Ukrajině. Kvůli organizaci příchodu ukrajinských uprchlíků vyhlásila vláda nouzový stav, podle premiéra Petra Fialy (ODS) na občany žádný dopad mít nebude. Rozpočet ministerstva obrany kabinet zvedl o miliardu a oznámil odchod ze dvou postsovětských bank. Na Pražský hrad se obrátily tři stovky zájemců s prosbou, aby jim prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil umožnil zapojit se do cizí armády. Zavírá se Český dům v Moskvě, ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyzývá vzdělávací a výzkumné instituce, aby zvážily zmrazení spolupráce s ruskými kolegy.

Rusko shromáždilo poblíž ukrajinských hranic přes sto tisíc vojáků. Ukrajinská vláda kvůli tomu mimo jiné speciálním zákonem aktivovala zálohy dobrovolníků – takzvanou teritoriální obranu. Hlásí se do nich tisíce lidí. Mají doplnit armádu a posílit ostrahu pohraničních regionů. Na rusko-ukrajinském pomezí natáčel Andreas Papadopulos.

Někteří obyvatelé obcí zasažených červnovým tornádem vánoční svátky nestráví doma, ale v provizorních podmínkách. Dům jim vzal živel a nový ještě nestihli postavit. Aby lidem Vánoce zpříjemnili, rozdali dobrovolníci v Hruškách přes tři stovky vánočních stromků s ozdobami, cukrovím a dárky za jeden a půl milionu korun.

Dobrovolníci se zapojují do obnovy životního prostředí, pomáhají v sociálních službách, po živelních katastrofách a v poslední době hlavně při zvládání koronavirové epidemie. Podle dat z roku 2017 se rozhodl dobrovolně pomáhat více než milion Čechů, aktuální čísla ale budou výrazně vyšší. Význam dobrovolníků pro společnost připomíná mezinárodní den, který připadá na 5. prosince.

Dobrovolníci v sobotu uklízeli českou přírodu od odpadků, země se tak zapojuje do čtvrtého ročníku celosvětové úklidové akce World CleanUp Day. Po celém Česku bylo naplánováno několik stovek úklidů a mnohé další se uskuteční i v nadcházejících dnech. Zájemci, kteří se chtějí zapojit, najdou jejich přehled na interaktivní mapě na webu spolku Ukliďme Česko.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Dva měsíce uběhly od ničivého tornáda, které nemá v moderních dějinách Česka obdoby. Zasáhlo pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, vyžádalo si oběti na životech a napáchalo miliardové škody. Živel poškodil přes tisíc domů, dvě stovky z nich musely k zemi. Česká televize sleduje několik příběhů lidí z postižených oblastí.