Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.
Vasyl Kapustej pochází ze Zakarpatí, ale od pěti let žije v Česku. Studuje a má dvojí občanství. Svou malou válku bojuje už třináct měsíců – v Česku shání materiální pomoc a tu pak vozí ukrajinským jednotkám i civilistům.
„Na začátku bylo těch nadšenců mnoho, několik set, pak se to trochu vyselektovalo. Těch, co to vydrželi přes rok, těch jsou tak desítky, to je takové to tvrdé jádro,“ míní Kapustej. I spousta dalších českých dobrovolníků má v napadené zemi kořeny nebo příbuzné, podobně významnou množinu tvoří bývalí vojáci a lidé z bezpečnostní komunity.
Na nebezpečí už si dobrovolníci zvykli. „Dělostřelecká munice, ta tam padá okolo nás v podstatě permanentně,“ říká jeden z nich.
Zatímco třeba Bělorusové formují dobrovolnické jednotky přímo v rámci ukrajinské armády, pro českou účast je příznačný důraz na záchranu životů. „Pro Čechy je typické, že na Ukrajině vystupují v roli mediků, případně dávají školení v oblasti první pomoci,“ vysvětluje Kapustej.
