Pomoc

Zkonzultovat zdravotní stav nebo rozebrat výsledky laboratorního vyšetření. Kvůli tomu stále více lidí využívá službu některých pojišťoven, které nabízí lékaře na telefonu. Oslovené pojišťovny České televizi potvrdily, že počet konzultací meziročně roste. Některé pojišťovny mají lékařskou telefonní linku, jiné spustily on-line poradnu nebo aplikaci.

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.

V posledních měsících na Ukrajině přibývá případů, kdy dobrovolníci platí za záchranu cizího života tím vlastním. Děje se to navzdory tomu, že se většinou označují viditelným logem humanitární organizace. Ani to je před útokem mnohdy neochrání. Jedním z takových příkladů je i příběh dobrovolníka Slávy.

Ministerstvo zahraničí poskytne elektrické generátory Ukrajině, vzhledem k rozpočtovému provizoriu maximálně za deset milionů korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková za pomoc poděkovala, zmínila přitom českou vládu, nevládní organizace i Čechy.

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku způsobily v napadené zemi humanitární krizi. Miliony lidí se v posledních týdnech ocitají bez elektřiny, tepla či vody. Moskva tento teror spouští v zimě každoročně, ten letošní je ale zatím nejhorší za celou válku, neboť ho Rusko načasovalo na období obzvlášť mrazivého počasí. Teploty v některých bytech se pohybují i kolem bodu mrazu. Experti – jako už mnohokrát předtím – upozorňují, že Moskva zřejmě porušuje mezinárodní právo a nejspíš se dopouští válečných zločinů.

Mnohé rodiny nevědí, kde hledat pomoc během vyčerpávající péče o dlouhodobě nemocné. Ta přitom může mít mnoho podob – jak ukazuje třeba příběh dvanáctileté Ronji, kterou ve sbírce podporují dárci i radnice. Ronja má dětskou mozkovou obrnu, těžkou skoliózu, spánkovou apnoi a chronické plicní onemocnění. Rodiče se o dceru většinou nepřetržitě starají sami. Péče je ale stále náročnější a po dvanácti letech jim došly síly i peníze. „Ronja je výjimečná v objemu pomoci, kterou potřebuje, aby rodina byla schopná o ni udržitelně a dlouhodobě pečovat,“ přiblížil starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Doporučil, aby se rodiny v podobné situaci ozývaly samy.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Armáda otevřela v Táboře komunitní centrum pro válečné veterány. Jde o čtvrté takové středisko v republice. Podobná centra už fungují v Praze, Brně a Olomouci. Veteránům nabízejí pomoc se zdravotními, psychickými i právními problémy, využívat mohou také prostory pro vzájemná setkávání. Komunitní centrum v Táboře sídlí v areálu kasáren Prokopa Holého.

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Začíná platit nový zákon o podpoře bydlení, který počítá s více než stovkou kontaktních míst po České republice, která budou poskytovat poradenství. Pomoci se tam dostane těm, kterým hrozí ztráta střechy nad hlavou. Často jde o seniory nebo třeba samoživitelky. Zákon o podpoře bydlení chce ale nová vláda upravit. První novelu projedná na svém jednání už příští týden.

Přes dva a půl tisíce dárců poslalo na záchranu plzeňské neziskové organizace Tady a teď téměř pět a půl milionu korun. Může tak pokračovat ve své činnosti poté, co ji o peníze připravili podvodníci. Stala se obětí podvodu takzvaného falešného policisty, který pracovnici ekonomického oddělení donutil po telefonu převést 5,3 milionu korun na jiný účet. Organizace pomáhá na Plzeňsku rodinám s doučováním, bydlením i v komunikaci s úřady, aby nepropadly na sociální dno. Kriminalisté loni řešili přes 1300 podobných případů s průměrnou škodou 700 tisíc korun. Zároveň policisté překazili činnost tří call center na Ukrajině, kde se podvodníci vydávali právě za falešné policisty nebo bankéře.

Ochrana před zneužitím podoby v pornografii, snazší rozvody, pevné termíny regionálních voleb, podpora lidem ohroženým bytovou nouzí nebo větší pomoc obětem trestných činů. To jsou některé ze změn v zákonech, které začnou platit od 1. ledna 2026. ČT24 připravila přehled těch nejzásadnějších.

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.

Vaří kávu, připravují jídlo, ale zároveň se podílejí na směřování celého podniku. Znevýhodněné osoby – lidé se zdravotním postižením, senioři i dlouhodobě nezaměstnaní – nacházejí uplatnění v sociálních podnicích. V Ostravě například nově vznikla kavárna Pokec kafé, kde jako brigádníci pracují mladí lidé z dětských domovů.

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.