Pomoc

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Už od začátku ruské invaze je v ukrajinské společnosti patrná solidarita a enormní snaha pomáhat druhým. Sami dobrovolníci se ale často musí spolehnout na podporu dárců. Jednoho takového, kterému pomáhají Češi, sleduje napříč pokračujícím válečným konfliktem štáb České televize.

Obyvatelé na výzvu izraelské armády opouštějí zbytky svých domovů na obléhaném severu Pásma Gazy. Rodiny s dětmi a váleční invalidé míří pěšky na jih. Pod zárukou anonymity někteří izraelským médiím řekli, že za jejich zranění nese zodpovědnost teroristické hnutí Hamás, které jim navíc zabavovalo jídlo z humanitární pomoci. Spojené státy americké Izraeli hrozily, že pokud se situace v Gaze nezlepší, omezí dodávky zbraní. Nakonec ale k tomuto kroku nepřistoupily.

Firmy, které musely kvůli nedávným povodním přerušit práci, mohou začít žádat o příspěvky od státu na mzdy. Úřad práce jim z programu Povodeň 2024 nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lidem zasaženým povodní už neziskové organizace vyplatily desítky milionů korun. Jak Česká televize zjistila od šesti největších z nich, organizace poslaly rodinám více než 175 milionů z vybraných 665 milionů. Pomoc se tak dostala už téměř třem tisícům domácností.

Lidem, kteří byli v září vážně zasaženi záplavami, poskytne stát mimořádnou finanční pomoc na péči o děti a bydlení. Senát to ve čtvrtek schválil podobně jako sněmovna ve zrychleném režimu. Opatření má nabýt účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně v listopadu. Zákon ještě posoudí prezident Petr Pavel.

Každý rok opouští dětské domovy stovky mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti nebo dostudovali střední či vysoké školy. Jak ale upozorňuje projekt Neviditelní, úspěšný vstup do běžného života se podaří zhruba jen polovině z nich. Ekonomové dodávají, že problémy lidí, kterým se zapojení do společnosti nevydaří, stojí stát stovky milionů korun ročně.

Cévní nemoci mozku patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V první polovině loňského roku jim v Česku podlehlo 3300 lidí. V 85 procentech případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky, nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici, a zachránit tak život svému blízkému, přitom může i dítě.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Americký prezident Joe Biden navštívil odpoledne místa zasažená hurikánem Milton u Saint Petersburgu. Od Kongresu žádá další mimořádnou peněžitou pomoc postiženým oblastem, které i několik dní po zásahu hurikánu připomínají ničivou sílu přírodního živlu. Předseda Sněmovny reprezentantů chce schvalování dalších příspěvků obětem řešit až po listopadových prezidentských volbách.

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.

Neziskové organizace rozdělí v první fázi mezi 3800 domácností postižených povodněmi 200 milionů korun ze svých sbírek. Každá domácnost, která měla zaplavené obytné prostory, získá padesát tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. S výplatou začnou ve středu, sdělily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, které se dohodly na společném postupu při vyplácení pomoci. V jejich sbírkách se vybralo zhruba půl miliardy korun.

Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně čtyřicet tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další vojenský balík pro Kyjev ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Cílem pomoci, která zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenského mírový plán se nicméně ve Washingtonu nesetkal s nadšením, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová při setkání se Zelenským řekla, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují kapitulaci, nikoliv mír.

Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a zdá se, že plánuje útoky na ty jaderné na Ukrajině, řekl v projevu na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že informace o možných plánech ruského vládce Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.

Tma, vyčerpání, náročné povětrnostní podmínky, ale i hrůza zachraňovaných civilistů, či dokonce jejich neochota nechat se přesunout do bezpečí. S tím vším se během ničivých povodní v Česku museli potýkat policisté, vojáci a záchranáři, kteří s helikoptérami létali pomáhat do jinak nedostupných lokalit především na Moravě. I přes všechny těžkosti se všechny složky integrovaného záchranného systému shodují, že jejich spolupráce fungovala na jedničku.

Na pomoc zaplavenému Jesenicku se před víkendem registrovalo přes 10 tisíc dobrovolníků. Do zasažených oblastí jich ale může vyrazit jen přes 1500. Počty dobrovolníků jsou totiž omezené, a to zhruba 400 na každou organizaci. České televizi to potvrdily čtyři dotázané charitativní a neziskové organizace, které teď dobrovolnickou pomoc v kraji koordinují a řídí. O jejich výběru i o omezení počtu dobrovolníků v jednotlivých oblastech rozhodl krizový štáb Olomouckého kraje.

Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o třicet miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.

Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve čtvrtek v polské Vratislavi šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým zemím umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala (ODS).

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

V oblastech zasažených povodněmi je největší sháňka po dobrovolnících na pomoc s vyklízením, dále po vysoušečích, čerpadlech a dalším vybavení, které se používá ke zbavení se vody. Česká televize to zjistila od dvacítky starostů v postižených místech. Ve sbírkách se pak ke středečnímu dopoledni sešlo 221 milionů korun.

Na Jesenicku jsou podle krizového štábu už všechny obce dostupné – alespoň po objízdných trasách. Přesto je rozvoz humanitární pomoci komplikovaný a improvizovat musejí i hasiči. Do obce Horní Lipová, která je od zásobování odříznutá, ve středu vyrazili po železnici. Pomohl k tomu speciální vůz z Liberce, který na první pohled vypadá jako každý jiný hasičský vůz. Na kolejích se však mění ve vlak. Podobné stroje jsou v Česku jen dva – další mají v Ostravě.