Pomoc

Prezident Petr Pavel ve středu na zámku v Lánech poděkoval aktivním občanům, kteří pomáhají rozvíjet své regiony. Sto padesát pozvaných lidí pochází zejména z oblastí, které dlouhodobě vykazují nižší skóre v indexu kvality života. Vůbec první takové setkání se uskutečnilo ve spolupráci s Nadací VIA, která rozvíjí komunitní život v regionech.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

V boji proti ruské invazi podporují ukrajinské obránce také dobročinné organizace. V zemi je více než pět tisíc registrovaných dobrovolníků, kteří pomáhají civilistům i vojákům. Do seznamu ale nespadají nezletilí. Právě děti často pořádají sbírky na financování ukrajinské armády. Se dvěma z nich natáčela reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nový britský premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády zdůraznil, že její prioritou je zajistit obranu a bezpečnost. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému slíbil, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.

Problémy s placením energií zažívá v Česku přes 1,25 milionu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Číslo se za poslední tři roky téměř zdvojnásobilo. Energetická chudoba zasahuje hlavně samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a seniorky, které žijí samy.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Přibývá zranitelných rodin i těch, které řeší akutní krizi: konflikty, finanční potíže, duševní onemocnění nebo ztrátu blízkých. Pomoc často přichází pozdě. Na prevenci se zaměřuje chystaný zákon o ochraně dětí a podpoře rodin. Zavést má nové služby, v některých regionech už je zkoušejí.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky a předseda strany Nový směr Zbyněk Hromek si klade za cíl prosadit například právo na informace, tedy bezplatný přístup k internetu pro všechny. Podle něj by si EU zasloužila reformu, protože občanům čím dál více přikazuje a svou byrokracií je omezuje. Podotkl, že je pro rozšiřování EU, ale jen když kandidátské státy splní přísná kritéria. Uvedl také, že Ukrajině by se mělo pomáhat, ale ne zbraněmi. Kritizoval také nově schválený migrační pakt, který podle něj neřeší návratovou politiku.

Obdarovali jsme už stovky dětí, řekl v pořadu Události, komentáře spoluzakladatel nadačního fondu KlaPeto Jaroslav Petrouš, který pořádal letošní již dvanáctý charitativní výstup na Sněžku. Hlavními účastníky jsou lidé, kteří sami prošli závažnými zdravotními problémy s nutností amputace končetin. Výstup byl letos věnován dvojčatům, která se narodila předčasně a první měsíce po narození bojovala o život. Trpí závažnou zdravotní diagnózou, dětskou mozkovou obrnou.

Školy se opět mohou hlásit do projektu Obědy pro děti, který pomáhá s úhradou rodinám v nouzi. Ministerstvo školství na něj letos vyhradilo 60 milionů korun. Částka je o něco menší než loni, ostatní pravidla ale zůstávají stejná.

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.

Vážná nemoc, nehoda i dlouhodobé potíže seniorů stále častěji staví blízké do krizových situací, které neznali a se kterými se musí rychle vyrovnat. Právě rodiny podle průzkumů zastanou více než dvě třetiny péče. I proto vznikají organizace, které je celým systémem provádějí. A těmi potřebnými nejsou vždy jen senioři.

Do Česka přijede skupina sedmnácti izraelských vojáků, kteří mají za sebou traumata z války v Gaze – fyzická i duševní. Týdenní pobyt zorganizovali krajani a česká ambasáda. Pozornost izraelské veřejnosti i médií je momentálně silně upřená k počtům padlých. K nim je ovšem nutno přičíst i tisíce zraněných.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží propojit firmy a experty z Česka a Ukrajiny a podpořit tak spolupráci obou zemí v oblasti digitálních technologií. Jde o součást snah pomáhat Kyjevu už teď s přípravami na poválečnou rekonstrukci a mít tak první slovo u případných zakázek.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Mráz v Česku v posledních dnech napáchal velké škody ovocnářům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že největší škody jsou v Čechách, někde bude dokonce úroda nulová. Po jednání s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem v obci Daminěves na Mělnicku řekl, že stát chystá finanční pomoc pro poškozené pěstitele. Ministerstvo chce firmám pomoct i s udržením zaměstnanců. Podle Ludvíka už škoda přesáhla jednu miliardu korun.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.