Pomoc

V ukrajinském městě Olešky začalo platit lokální příměří mezi Ukrajinou a ruskými invazními jednotkami. Potrvá do 1. listopadu, uvedl hlavní ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija. Klid zbraní má umožnit dodat strádajícím lidem v okolí města potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci. Město leží u frontové linie. Mezitím čelilo ukrajinské hlavní město Kyjev dalšímu nočnímu raketovému útoku ze strany Ruska.

Některým krizovým linkám scházejí peníze na provoz. Ročně u nich přitom hledají pomoc desítky tisíc lidí. Třeba Linka seniorů ročně odbaví až dvacet tisíc telefonátů. Dvojnásobný počet se ale podle ředitelky nedovolá, a proto by chtěli kapacitu rozšířit. Chybí jim ovšem peníze. Nejisté financování letos řešily i další krizové linky. Organizaci Cesta z krize kvůli nižší dotaci hrozilo omezení provozu dvou linek. Pomohla jim veřejná sbírka a další peníze od ministerstva vnitra. I tak evidovali mnoho neúspěšných pokusů o spojení. Odborníci upozorňují, že právě dostupnost pomoci může být v krizové chvíli zásadní. Podle České asociace pracovišť linek důvěry ale nejde jen o problém jednotlivých organizací. Financování krizových linek je podle ní dlouhodobě nejisté a stát by měl nastavit předvídatelnější systém podpory.

Prohlubující se nestabilita v Sahelu vede Alžírsko k přehodnocení jeho doktríny nevměšování, kterou se řídilo po dekády. Alžír nedávno vyslal letecký kontingent do Nigeru, aby pomohl potlačit pokus o převrat. Africké zemi se nelíbí posilování diplomatického i vojenského vlivu zahraničních mocností v regionu. V září proto utnula vztahy se Spojenými arabskými emiráty (SAE). Zhoršují se i vztahy Alžíru s Marokem, a to kvůli sporu o Západní Saharu. Ten má dopady na celý Maghreb, migraci i vztahy s Evropou.

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.

Velká Británie poskytne Saúdské Arábii omezenou vojenskou podporu v konfliktu s proíránskými džihádistickými povstalci hútíi, oznámil premiér Andy Burnham. Pomoc by se měla podle médií soustředit na poskytnutí možnosti tankovat za letu saúdská bojová letadla na obranných misích. Boje v Jemenu si za dva dny vyžádaly 154 mrtvých, píše agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny přivítal lídry a představitele zemí takzvané Karpatské osmičky, jejíž třídenní summit tam začíná. V úvodním projevu ohlásil, že první den budou podepsány investiční a obchodní dohody v objemu jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun). Uskupení tvoří vedle Ukrajiny také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Česko zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN), potvrdila Lada Faldynová z tiskového oddělení Senátu.

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.

Návrat do lavic představuje pro řadu dětí psychickou zátěž. Častým zdrojem potíží jsou špatné vztahy ve škole a velká míra povinností, vyplynulo z výzkumu Mladé hlasy 2026 organizace UNICEF a agentury STEM/MARK. Bezmála dvě třetiny dětí ale nevědí, na jakou krizovou linku se obrátit. Důležitý je také způsob, jakým s dětmi o škole a případných problémech komunikují jejich rodiče. Ve školách letos přibydou asistenti pedagoga v prvních třídách nebo peníze na prevenci.

U severního pobřeží Kypru se v neděli převrhla výletní loď s 267 lidmi na palubě. Podle serveru Cadena SER nejméně osm lidí zemřelo a sedmnáct se stále pohřešuje. Zhruba sto osob se zatím podařilo zachránit, některé byly převezeny do nemocnice. Dle tureckých a kyperských médií na místě nadále probíhají pátrací a záchranné akce. Plavidlo má být již zcela pod vodou, píše agentura AFP. Úřady zatím nesdělily, zda na palubě byli lidé s jiným než tureckým občanstvím.

Úzkosti, rozpad rodiny, výchova, šikana nebo také nový školní rok mohou rodiče zasáhnout a neví si s tím rady. Rodičovská linka za 25 let odbavila tisíce telefonátů, během kterých dospělí potřebovali pomoc se svými dětmi. V posledních letech jsou ale konzultace stále náročnější. A počet rodičů, kteří chtějí řešit problémy svých dětí, stoupá. Na Rodičovskou linku se loni obrátilo 3826 lidí, což je oproti roku 2024 nárůst zhruba o čtvrtinu.

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.

Spojené státy chtějí vládě nového kolumbijského pravicového prezidenta Abelarda de la Esprielly poskytnout finanční pomoc ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun) na zlepšení bezpečnosti. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí jen několik hodin poté, co byl de la Espriella slavnostně uveden do úřadu.

S rostoucím napětím ve světě a četnými provokacemi Ruska budí stále více obavy striktně neutrální Irsko jako zranitelné místo v evropské obraně. Irská vláda nyní slibuje modernizaci námořnictva a nábor tisíců vojáků. S ochranou nebe Dublinu tajně pomáhá Velká Británie a vojenské dodávky za stamiliony eur zemi zajistí Francie. Irsko, které nyní předsedá Radě EU, se tak přes slíbené vyšší investice do obrany dál spoléhá na své partnery.

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.

Francie v úterý nařídila evakuaci dalších čtyř tisíc lidí kvůli požárům. Země patrně zažívá největší evakuaci obyvatelstva v dějinách mimo období války, píše AP. Rozhodnutí o evakuaci padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux. Španělsko naopak od úterních 17:00 odvolalo evakuace některých obcí, které dříve úřady nařídily kvůli rozsáhlému požáru v madridském regionu a okolí.

Hovorů na nouzovou linku Ministerstva zahraničních věcí pro české občany v cizích zemí přibývá. Za první tři týdny července jich bylo 437. Vedle nouzové linky funguje i ta informační. „Pozorujeme větší zájem, nejen o nouzovou, ale i o informační linku, v řádu desítek hovorů denně,“ uvedl ředitel konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí Pavel Pešek. Linka funguje čtyřiadvacet hodin denně a je dostupná po celém světě.

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.