Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Nahrávám video

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.

Základní výbava prvňáka letos vyjde zhruba na tři a půl tisíce korun. U konkrétních pomůcek se ale vývoj cen liší. Přezůvky například meziročně zdražily téměř o třetinu, svačinové boxy naopak o třetinu zlevnily.

Nejdražší zůstává aktovka – v průměru vyjde na více než 1600 korun. Za věci, které mají vydržet déle, jsou rodiče ochotni si připlatit. Největší nápor zákazníků obchodníci očekávají až se začátkem školního roku. S částí nákupů rodiče čekají na září, kdy od škol dostanou konečné seznamy potřebných pomůcek.

Mimořádná okamžitá pomoc

Podle ekonomky a analytičky pracovního trhu Lindy Kunertové mají největší problémy s vyššími výdaji za školáky domácnosti s nižšími příjmy nebo rodiny, jejichž část příjmů tvoří rodičovský příspěvek. Obtížná je situace také pro samoživitele a samoživitelky.

Jednou z možností je podle ní mimořádná okamžitá pomoc, o kterou lze požádat úřad práce. „Programů je více, ale jeden, který je platný napříč celým státem, je příspěvek mimořádné okamžité pomoci. Rodiny se o něj mohou samy přihlásit a úřad vyhodnotí, jestli má domácnost nárok, nebo nemá,“ vysvětlila. Pomoc se podle ní může vztahovat také na jednorázové náklady spojené se vzděláváním dětí.

Nahrávám video

Podle Kunertové využívá příspěvek státu jen poměrně malý počet domácností. „Minimálně na základě dat z posledního roku víme, že o příspěvek žádá pod patnáct set domácností,“ uvedla. To je podle ní výrazný rozdíl proti počtu dětí ohrožených chudobou. „Například v Irsku je vyplácena podobná pomoc až 190 tisícům domácností. Vidíme, že se dá co dohánět,“ řekla.

Důvodem nízkého čerpání může být podle analytičky nedostatek informací i nejasnost podmínek. „Ne každá domácnost o tom ví, že je příspěvek určen i k tomuto účelu. Zároveň je také otázkou, do jaké míry je dávka nastavena transparentně, protože ne každá domácnost ví, jestli na ni dosáhne,“ uvedla.

Startovací balíčky, sbírky a další pomoc

S vybavením prvňáků pomáhají rodičům některé obce, které do startovacích balíčků pro nové školáky investují nemalé peníze. „Balíček obsahuje pracovní desky, penál, někdy pastelky, omalovánky, vodové barvy, tužky, pravítka. Pohybuje se to cenově od patnácti set do dvou tisíc,“ řekla vedoucí odboru školství a volnočasových aktivit Městského úřadu Beroun Květuše Slavíková. Například Beroun vyjdou drobné dárky pro nastupující školáky každoročně na více než čtvrt milionu korun.

Některé radnice pořádají sbírky školních potřeb nebo umožňují rodičům požádat o příspěvek. Některé pražské městské části využívají také takzvaný balíček okamžité pomoci Pražanům od hlavního města, jehož součástí je například bezplatné školní stravování.

Například radnice Prahy 8 organizuje od 18. do 21. srpna výměnu školních potřeb pro děti, včetně oblečení a sportovních pomůcek. Rodiče mohou získat potřebné vybavení a zároveň poslat dál věci, které už jejich dětem posloužily. Akce se koná v komunitním centru Libre v Pivovarnické ulici.

Praha 10 ve spolupráci s Diakonií Českobratrské církve evangelické podpoří děti školními pomůckami. Městská část zároveň prostřednictvím dotací podporuje organizace zajišťující zájmové kroužky. Praha 11 pořádá sbírku školních potřeb a některé základní školy podle radnice využívají sociální fond, z něhož lze přispět například na školy v přírodě. Pražský magistrát zároveň každoročně připravuje balíčky se školními potřebami pro prvňáky.

Praha 6 pak osmým rokem pořádá sbírku Pošli aktovku dál. Lidé mohou až do začátku školního roku na radnici darovat aktovky a další školní pomůcky, které si následně zdarma vyzvednou rodiny s dětmi. Loni se podle radnice podařilo rozdat 221 aktovek.

Dotované obědy pomáhají se začleněním

Balíčky pomůcek pro prvňáky poskytují i samotné školy. „Pro prvňáčka výbava, kterou my pořizujeme, stojí kolem šesti set, sedmi set korun,“ spočítala ředitelka Základní školy Přezletice Monika Dragounová. „Jsou to vodovky, popisovací tabulka, která je dobrá na jemnou motoriku. Máme tady barevné papíry, desky na pomůcky, modelovací hmotu,“ vyjmenovala.

Dalším nástrojem podpory jsou dotované školní obědy. „U dotovaných obědů vidíme, že je to jeden z mála programů, které ve výzkumech vycházejí jako účinný způsob podpory sociálního začlenění dětí,“ poznamenala ekonomka Kunertová.

V Česku podle ní ale konkrétní podoba pomoci stále závisí také na jednotlivých regionech. „Vzdělávací systém je fragmentovaný, takže stále závisí na tom, jak se k tomu postaví kraj,“ uzavřela Kunertová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoStátní vyznamenání ukazují, na co mohou být Češi hrdí, míní Burýšek

Předávání státních vyznamenání ukazuje, na co mohou být Češi hrdí, míní youtuber Jiří Burýšek, který 28. října dostal medaili Za zásluhy v oblasti médií a vzdělávání. „Je kolem nás spousta lidí, kteří dělají úžasné věci,“ dodal v pořadu 90' ČT24, ve kterém vystoupil spolu s dalšími nositeli medaile Za zásluhy. Hovořila i ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková a manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi. V pořadu Interview ČT24 mluvil o své práci průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. V pořadu Události, komentáře vystoupila sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka Elena Gorolová, kterou ocenil prezident Petr Pavel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Hradu se zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány.
před 6 hhodinami

Debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo přerušil sněmovní výbor do prosince

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZa zastřelení loveckého psa dostal myslivec tříletý zákaz činnosti

Přišel o zbraň a následující tři roky nesmí vykonávat myslivost. Takový je nepravomocný rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nad 54letým myslivcem z Blízkova, který zastřelil loveckého psa. Navíc musí majiteli zvířete uhradit způsobenou škodu. Odsouzený se hájil tím, že na něj pes vrčel a on se bránil, což ale pitva vyvrátila.
před 9 hhodinami

Kvůli nálezu ostatků v Postoloprtech zahájila policie úkony trestního řízení

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
před 12 hhodinami

„Významný milník ve vztazích.“ Vlády Česka a Maďarska poprvé zasedaly společně

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Arnika: Čistírna u Pardubic meziročně vypustila násobně víc věčných chemikálií

Biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic loni vypustila do vody meziročně téměř sedmkrát více takzvaných věčných chemikálií (PFAS). Tyto látky se v přírodě téměř nerozkládají a některé mohou škodit lidskému zdraví. Zatím není jasné, zda pocházejí převážně z městských odpadních vod, nebo z chemických provozů. Uvedli to zástupci spolku Arnika, který zveřejnil žebříčky největších znečišťovatelů v tuzemsku. Nejčastěji se v nich umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následované Moravskoslezským a Pardubickým.
před 13 hhodinami

KHNP se nedohodla na smlouvě na stavební práce v Dukovanech

Korejská společnost KHNP ukončila jednání o smlouvě na stavební práce na projektu nových jaderných bloků v Dukovanech s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility, a to bez dohody. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám. Korejci nyní zváží další kroky. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) harmonogram výstavby bloků není ohrožen. KHNP bude podle něj jednat s dalšími zájemci, kterých má být dost.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.