Petra Špičková, pes

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.

Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.

Českobudějovická radní Lucie Kozlová (Naše Česko) slíbila, že u nedokončeného rekreačního domu u rybníka Dehtář odstraní první patro, aby objekt vyhověl námitkám. Opoziční zastupitelé poté stáhli návrh na její odvolání. Stavbu prověřují stavební úřady.

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.

Obec Herálec na Žďársku dokončila rozsáhlou rekonstrukci dlouho nevyužívaného Špačkova domu. Historická budova z počátku dvacátého století se proměňuje v nové centrum společenského a kulturního dění s restaurací, muzeem a sálem. Projekt podpořila dotace z programu na regeneraci brownfieldů pro podnikatelské účely.

Výrobci pardubického perníku se potýkají s vysokými cenami energií i nedostatkem pracovníků. Jeden ze tří hlavních producentů letos skončil. Tradiční medová pochoutka s evropskou ochranou původu ale z Pardubic podle zástupců města nezmizí.

Kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva životního prostředí se mají národním parkům snížit finance na provoz a mají propouštět. Správa Krkonošského národního parku potvrdila, že obdržela dopis od resortu jako svého zřizovatele s informací, že ministerstvo financí správě navrhlo snížit počet pracovních míst o čtrnáct. Podobné zprávy dostaly podle Deníku N i na Šumavě a v Českém Švýcarsku. Kvůli škrtům už někde počítají s čerpáním rezervních fondů.

Špatně, nebo vůbec nepřečištěná splašková voda odtéká na mnoha místech přímo do vodní nádrže Lipno. Potvrdily to i první rozbory Povodí Vltavy. Ze stovky prověřovaných lokalit našli vodohospodáři problém nejméně u desetiny z nich.

Olomoucká radnice zveřejnila mapu záplavového území podél řeky Moravy. Ukazuje, jak se při dvacetileté a stoleté vodě chová řeka v okolí i centru města. Hydrotechnické výpočty už pracují i s novou protipovodňovou ochranou Olomouce. Oproti dosud platnému vymezení záplavového území z roku 2004 jsou nová data výrazně přesnější. Mapa má samosprávám umožnit rychleji a cíleněji reagovat na riziko záplav a předejít rozsáhlým škodám.

Od pondělního rána téměř do konce letošního roku nejedou vlaky na mezinárodní trati Vsetín – Horní Lideč – Střelná. Výluka se dotýká regionální dopravy, ale i frekventovaných mezinárodních rychlíků Valašský expres, které několikrát denně jezdí mezi Prahou a Žilinou. Vlakové spoje nahrazují autobusy – jak regionální linky, tak rychlíky.

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.

V Brně-Bystrci začali stavbaři s ražbou 320 metrů dlouhého tramvajového tunelu. Bude součástí nové trati na sídliště Kamechy. Tisícům tamních obyvatel má usnadnit cestování do centra města. Za posledních pět let jde už o třetí stavbu tramvajového tunelu v Brně.

Drážní úřad se chystá důsledněji kontrolovat soukromé firmy i zavedené dopravce, kteří školí strojvůdce. Počet incidentů, kdy vlaky projíždějí návěstidla na červenou, považuje stále za příliš vysoký. K nehodám ale často dochází také kvůli bezohlednosti řidičů nebo chodců. Počet nehod na železnici i mrtvých na přejezdech loni oproti předchozímu roku vzrostl.

Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.

V konstrukci pražského výtoňského mostu se objevily trhliny. Podle odborníků bude provozuschopný už jen zhruba rok. Životnost by mu měla prodloužit instalace speciálních lamel s uhlíkovými vlákny. Železničáři mezitím chtějí dál jednat o tom, zda most opravit, jak loni rozhodl tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS), nebo ho nahradit novým.

Nejčastějšími důvody, proč Brňané neradi chodí na některá místa ve městě, jsou vizuální smog, dopravní zátěž nebo obavy z kriminality. Takovou lokalitu zná devadesát procent lidí, kteří hlasovali v anketě Pocitová mapa 2025. Naopak oceňují opravená náměstí, oživené brownfieldy a parky.

Z návrhu státního rozpočtu na letošní rok vyplývá, že mají obce na podporu dobrovolných hasičů od ministerstva vnitra dostat 310 milionů korun, což je o polovinu méně než loni, kdy měli k dispozici 710 milionů korun. Podle Hasičského záchranného sboru by potřebovali přes tři miliardy. Předchozí vláda počítala pro tento rok jen s desítkami milionů. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) obce v minulosti dotace dostatečně nečerpaly, a až se jim to podaří, je resort připraven peníze navýšit.

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.