Petra Špičková, pes

Mateřské školy v Pardubicích zapojují do výuky aktivní seniory. V rámci projektu DOBRO-SEN pomáhají dobrovolné „babičky a dědečkové“ dětem ve třídách a učitelům s každodenní péčí. Projekt přináší prospěch oběma generacím a funguje už více než dekádu.

V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.

Horníci vyvezli z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku symbolický poslední vozík s černým uhlím. Definitivně tak po téměř 250 letech skončilo dobývání černého uhlí nejen v Ostravsko-karvinském revíru, ale i v celé České republice. Akce související s ukončením těžby potrvají v areálu dolu i v Ostravě celý den a zakončí je bohoslužba za horníky.

Při výměně veřejného osvětlení v Praze se mají nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy, která město dosud umisťovalo v rezidenčních čtvrtích, avizuje náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09). Jedná se o reakci na petici proti výměně teplých sodíkových výbojek za studenější LED svítidla. Petici projednával kontrolní výbor magistrátu, příští týden se jí bude zabývat také zastupitelstvo.

Cestující v Hradci Králové si stěžují na problémy s nově zavedeným systémem placení v městské hromadné dopravě. Podle dopravního podniku je systém účinný v boji proti zneužívání krátkodobých jízdenek, cestujícím ale kvůli technickým potížím často znemožňuje jeho využití.

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.

Před 72 lety zahynul při nucených pracích v uranovém dole na Příbramsku československý letec RAF Silvestr Müller. Jeho rodina, která žila v Británii, se o jeho osudu dlouhá desetiletí nic nedozvěděla. Pravdu odhalila až náhoda – vnučka válečného hrdiny objevila dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram, které věnovalo obětem politických procesů samostatnou expozici.

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.

Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči. Norma, kterou poslanci projednávají, výrazně uvolňuje pravidla v památkových rezervacích a zónách a ruší ochranná pásma. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Vůči změnám v zákoně se vymezili v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům.

Kraje půjčují sociálním službám stovky milionů korun, aby jim na začátku roku nechyběly peníze především na mzdy. Peníze od státu přicházejí se zpožděním každý rok, letos je ale situace složitější kvůli rozpočtovému provizoriu. Při větším výpadku financování by mohlo hrozit omezení nebo dokonce ukončení provozu některých služeb. Organizace budou muset peníze vrátit do konce června, kdy už by mělo být jejich financování jasné.

V Královéhradeckém kraji už rok funguje virtuální tržiště, které propojuje regionální zemědělce a potravináře s místními školními jídelnami. Kraj se jeho prostřednictvím snaží dostat dětem na talíř co nejvíce regionálních a kvalitních potravin. Podle novely vyhlášky o školním stravování by měly jídelny od 1. září 2026 povinně využívat minimálně dvě procenta biopotravin a deset procent ovoce a zeleniny by mělo být sezonních.

Ve čtyřech základních školách ve Zlíně a v Otrokovicích se tento týden koná kybermaraton. Lektoři Českého telekomunikačního úřadu při něm upozorňují děti na nástrahy digitálního světa. Při hraní her nebo sledování videí mohou čelit například pedofilii, kyberšikaně či vydírání.

Provozu středojemné válcovny Nové Huti v Ostravě se nedaří. Přes sto pracovníků proto musí přejít na jiná pracoviště. Firma je potřebuje hlavně na rourovně, kde výroba naopak roste, chybí tam ale dostatek zaměstnanců. Celková situace v ocelářství by se mohla částečně zlepšit po zavedení takzvaných importních kvót.

Lékárny v Česku loni vydaly rekordní množství léčebného konopí. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) šlo skoro o polovinu více než v roce předchozím. Jedním z důvodů je i změna vyhlášky, která umožnila jeho předepisování také praktickým lékařům.

Společenství obcí usilují o rozšíření svých pravomocí. Do budoucna by chtěla sdílet nejen školy a úředníky, ale také obecní policii. Současná legislativa to však neumožňuje. Změnit to má novela zákona o obcích, kterou do legislativního procesu ještě v prosinci, v demisi, odeslala předchozí vláda. Aby prošla, musí získat podporu i současných koaličních poslanců. Městskou policii by chtělo zřídit i šest společenství obcí z jižní a východní Moravy.

Mateřská škola Sluníčko v Holešově na Kroměřížsku patří mezi první desítku mateřských škol v Česku, které se zapojily do pilotního projektu Technické školky. Jeho cílem je rozvíjet už v útlém věku u dětí zručnost, zájem o techniku a práci s nástroji. Na Slovensku projekt funguje už deset let.

Část mladistvých umístěných ve výchovných ústavech si musí podle novely zákona o zdravotním pojištění od letošního ledna sama hradit zdravotní pojištění. Stát ho bude hradit jen za ty, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu. Ministerstvo zdravotnictví změnu obhajuje snahou o narovnání nepřesností z minulých let, ředitelé některých zařízení ale upozorňují, že děti se mohou dostat do dluhové pasti.

Jak zvládnout vztek a rostoucí agresi, mohou lidé řešit v nové poradně v Liberci. Je první svého druhu v regionu i v Česku. Službu objednal a hradí kraj. Původně měla sloužit především lidem, kteří páchají domácí násilí. První týdny fungování ale ukázaly, že se na ni obracejí lidé s různými, často i lehčími formami vzteku a agresivity.

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.

Lidem s mentálním handicapem, kteří se chtějí osamostatnit, slouží od začátku roku nové tréninkové byty v Hradci Králové. V nich se pod dohledem sociálních pracovníků připravují na samostatné bydlení. Nové komunitní bydlení pro dospělé s duševním a mentálním onemocněním, které jim pomůže se začleněním do života, otevřeli také ve Skotnici v Moravskoslezském kraji.

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.