Švýcarská vláda usiluje o bezpečnostní partnerství s Evropskou unií (EU). Je to však také to, co chce EU?
Navzdory své neutralitě nikdy nevznikly žádné pochybnosti o vazbách Švýcarska na Západ. Od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se Švýcarsko ještě více sblížilo se svými západními partnery i ve vojenské oblasti, například prostřednictvím přistoupení k iniciativě „European Sky Shield“ a zintenzivnění spolupráce s NATO.
V loňském roce švýcarská vláda oznámila, že hodlá zahájit jednání s Evropskou unií (EU) o bezpečnostní dohodě. V létě roku 2026 udělil švýcarský parlament vládě mandát k vedení úvodních jednání. Pokud se tato předběžná jednání ukážou jako slibná, parlament následně rozhodne o konkrétním vyjednávacím mandátu.
Dohoda, kterou vláda plánuje, by měla mít podobu partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany (SDP). Jedná se především o politické dohody a prohlášení o záměru, vysvětluje Gesine Weberová, odbornice na bezpečnost a obranu z Centra pro bezpečnostní studia (CSS) při Švýcarském federálním institutu technologií v Curychu (ETH Zurich): „Jedná se o dohodu o prohloubení dialogu a užší spolupráci na strategické úrovni. Obecně řečeno, tyto dohody také výslovně uvádějí různé oblasti politiky, v nichž se usiluje o spolupráci.“
Jak Weberová poukazuje ve své analýze pro CSS, EU od roku 2022 výrazně zintenzivnila spolupráci se třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti a obrany. A jak analýza ukazuje, činí tak s relativní rychlostí a flexibilitou. Od konce roku 2024 již EU podepsala dvanáct takových partnerství se zeměmi, které jsou navzájem velmi odlišné, jako jsou například Spojené království, Indie a Ghana.
EU uzavřela dohody o obraně tohoto druhu s evropskými zeměmi, které nejsou členy EU, jako je Norsko a Spojené království, ale také s mezinárodními partnery, jako jsou Kanada a Indie. Jedná se o země, s nimiž EU již spolupracuje v oblasti bezpečnostní politiky. „EU si tím klade za cíl poskytnout pevnější politický rámec pro stávající spolupráci. Dalším společným cílem je prohloubení spolupráce v obranném průmyslu,“ uvádí Weberová.
Nejde o žádnou maličkost: na financování obrany EU musí členské státy do roku 2030 investovat 800 miliard eur (zhruba 19,2 bilionu korun).
A Švýcarsko se do toho chce také zapojit.
Příležitost pro švýcarský zbrojní průmysl
Jako neutrální a ozbrojená země Švýcarsko vždy považovalo za důležité mít vlastní zbrojní průmysl. Ten byl částečně financován prodejem zbraní evropským partnerům. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Švýcarsko ocitlo na rozcestí. Důvodem je, že Švýcarsko zakazuje další prodej svých vyvezených zbraní státům zapojeným do konfliktů. To nejen vyvolalo krizi důvěry mezi jeho partnerskými státy v EU, ale vedlo také k významným nevýhodám v oblasti vývozu: od té doby jsou švýcarské zbraně bojkotovány.
To dalo podnět ke změnám ve švýcarské politice. V důsledku toho došlo k revizi pravidel pro vývoz vojenského vybavení. Jak letos v létě v parlamentu uvedl švýcarský ministr obrany Martin Pfister, v této souvislosti je třeba zohlednit i potenciální bezpečnostní dohodu s EU, jejímž cílem je umožnit Švýcarsku účinnější účast na celoevropských akcích v oblasti nákupu zbraní.
Během parlamentní debaty o možné bezpečnostní dohodě s EU Pfister uvedl: „Pokud budeme v Evropě moci realizovat společné zakázky s jinými zeměmi, budou díky úsporám z rozsahu nákladově efektivnější. To zároveň otevírá příležitosti pro náš vlastní průmysl, který tak bude mít šanci se do nich zapojit.“
Zájmy EU, zájmy Švýcarska
Do jaké míry je EU otevřená uzavření takové dohody se Švýcarskem? Mluvčí EU Anita Hipperová již na jaře uvedla, že Švýcarsko je považováno za potenciálního partnera. Evropská komise by měla zájem o partnerství, která „slouží politickým a strategickým zájmům EU a hájí univerzální hodnoty, za nimiž EU stojí“, řekla tehdy Hipperová.
Na švýcarské straně se dosud kladl důraz především na obchodní aspekt. Zdá se, že to EU přijala kladně. Bezpečnostní expertka Weberová uvádí: „Vzhledem k tomu, že Švýcarsko disponuje obrovským výzkumným potenciálem, byla by spolupráce v oblasti zbrojní politiky z pohledu EU obzvláště zajímavá. Domnívám se, že právě na tuto oblast by se Brusel mohl zaměřit.“
Švýcarsko má v odvětví dronů obzvláště silnou pozici. Švýcarské ministerstvo obrany nedávno oznámilo, že dronům, obraně proti dronům a robotice přizná strategickou prioritu. Do tohoto procesu budou zapojeny také univerzity a průmysl.
Na konci tohoto týdne se ve Švýcarsku bude hlasovat o iniciativě za neutralitu. Formálně vzato to nemá nic společného s dohodami o zbraních. Jejím cílem je však zrušení sankcí, které jsou – zejména pro EU – klíčové ve vztazích s Ruskem. Švýcarská vláda se staví proti této lidové iniciativě, jejíž schválení by v Bruselu pravděpodobně vyvolalo stejné problémy jako zamítnutí Bilaterálních dohod III.
Přesněji řečeno, ani „Bilaterální dohody III“ – aktualizovaný soubor smluv s EU – nemají s případnou dohodou o obraně nic společného. Co by se však stalo, kdyby švýcarské voličstvo balíček bilaterálních dohod odmítlo? „Těžko si dokážu představit scénář, v němž by tváří v tvář značným napětím v Bruselu ohledně bilaterálních dohod najednou vznikl velký zájem o užší spolupráci se Švýcarskem v jiných oblastech,“ dodává Weberová.
Referendum o třetích bilaterálních dohodách by se mělo konat v roce 2027. Je pravděpodobné, že do podpisu jakékoli dohody v oblasti obrany ještě nějaký čas zbývá.
Článek napsal Giannis Mavris (SWI_ES). Poprvé byl publikován 21. září 2026 v 09:00 (SELČ). Upravil Benjamin von Wyl; do španělštiny přeložila a upravila Patricia Islasová.
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
