Zbrojní průmysl

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Zhruba 15 tisíc příznivců vojenské historie i současné techniky v sobotu zamířilo do lešanského vojenského muzea na 20. ročník Tankového dne. K největším lákadlům patřil například legendární izraelský tank Merkava, který se v akci představil po delší době, český tank LT-38 nebo nejnovější tank české armády Leopard 2A4. Celkem se v ukázkách při jízdě představilo dvacet tanků. Program dopoledne zahájil průlet dvou letounů JAS-39 Gripen.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Skupina Colt CZ Group SE kupuje českého výrobce munice Sellier & Bellot. Se společností CBC Europe uzavřela dohodu o koupi stoprocentního podílu ve firmě. Akcie podniku získá zbrojařský holding zaplacením 350 milionů dolarů, což je v přepočtu přes 7,8 miliardy korun, a novou emisí kmenových akcií Colt CZ. CBC se tak stane akcionářem Coltu s podílem přibližně 27 až 28 procent po skončení transakce. Konečný podíl určí letošní auditované hospodářské výsledky obou firem.

Evropská unie společně s Českem ohledně budování obranného průmyslu zaspala, v tuzemsku to bylo dlouhodobě vnímáno jako něco, co nechceme, řekl v Interview ČT24 šéf sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO). Podle něho se z hlediska budování zbrojního průmyslu bude muset změnit například zacházení bank se zbrojařskými firmami, jelikož do nich v minulosti nebyly ochotny investovat nebo jim poskytovat půjčky.

Zatímco v minulosti firmy českého zbrojního průmyslu exportovaly ročně materiál přibližně za patnáct až osmnáct miliard, loni to bylo za skoro 34 miliard korun. Letos podobný výsledek nejspíš nezopakují, podniky totiž vyprodaly dlouholeté skladové zásoby a výrobu se jim často nedaří zvyšovat potřebným tempem. Podle profesní asociace mířila necelá polovina loňského vývozu na Ukrajinu. Letos by mohly zbrojařům přibýt zakázky z Izraele.

Evropská unie vyhradí pět set milionů eur (11,9 miliardy korun) na podporu výroby munice v evropských zbrojovkách. Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil návrh, jehož cílem je zvýšit výrobu dělostřelecké munice a raketových střel a urychlit jejich dodávky Ukrajině bránící se ruské agresi. Návrh schválený europoslanci vstoupí v platnost, až jej v nejbližších dnech potvrdí ministři členských států.

Německo s Francií se dohodly na dalším postupu vývoje společného tanku budoucnosti, obě země s pomocí expertů a vojáků sestaví soubor požadavků. Po jednání v Berlíně to prohlásili ministři obrany Německa a Francie Boris Pistorius a Sébastien Lecornu, kteří o projektu budou jednat opět v září. Prozatím není jasné, kdo bude dodavatelem kanonu, což je klíčová část tanku. Podle Pistoriuse je možné, že nakonec vzniknou dva zbraňové systémy.

Opozice je kritická k vládnímu rozhodnutí nakoupit 246 bojových vozidel CV90 od BAE Systems ze Švédska. Experti, kteří o nákupu diskutovali v Událostech, komentářích ale její výhrady, že je to stará konstrukce pouze obohacená o nové technologie, nesdílejí. Za zásadní považují, že si právě o tento typ řekli sami vojáci.

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Státy Evropské unie se zavázaly dodat Ukrajině do roka munici za dvě miliardy eur, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale žádá o to, aby dodávky byly hlavně co nejrychlejší. Jak unijní země svůj závazek dodrží, není jasné, zbrojní průmysl totiž čelí řadě výzev.

Chce-li se Severoatlantická aliance vyhnout válce s Ruskem, musí mu podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky dát najevo, že by proti ní nemělo šanci na úspěch. Česká armáda ale na to není připravena, řekl Řehka v úvodním projevu na velitelském shromáždění armády. Shromáždění se tentokrát sešlo bez prezidenta Miloše Zemana, další armádní velitelé na něm vyhodnotí hlavní úkoly vojáků za uplynulý rok.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Evropský zbrojní průmysl je závislý na Moskvě i na Pekingu. Zásadní surovinou pro výrobu moderních zbraní jsou totiž kovy vzácných zemin, které se těží v Číně a do Evropy jsou přepravovány po ruské železnici. Materiál potřebný pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putuje po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.

České zbrojařské firmy kvůli válce na Ukrajině, která výrazně ovlivnila i celosvětovou poptávku, navyšují výrobu. Podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu by mohl být letos export zmíněného odvětví zhruba dvakrát vyšší než v minulých letech. Řada společností ovšem čelí hned několika problémům.

Ve zbrojovkách v Česku budou pracovat tisíce ukrajinských expertů, řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Dohodli se na tom podle něj premiér Petr Fiala (ODS) s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kopečný popsal situaci tak, že Česko poskytne Ukrajincům bezpečné zázemí a ti uspokojí poptávku zbrojovek po pracovních silách. Budou moci navýšit výrobu.