Zbrojní průmysl

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.

Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta. Statistici tak o dvě desetiny bodu zlepšili původní odhad. Díky tomu i ekonomové přehodnocují prognózy, za celý rok odhadují růst vyšší než dvě procenta. Současný rok do jisté míry podpořilo také nakoupení zásob kvůli americkým clům, druhý půlrok proto může vykazovat nižší hospodářské tempo.

Cla uvalená na dovoz zboží ze států sedmadvacítky do USA nebudou mít podle oborové asociace na české zbrojaře výraznější dopad. Tuzemské podniky v obranném a bezpečnostním průmyslu jsou připravené ve Spojených státech zvýšit ceny, přesunout tam část výroby nebo své produkty dovézt jinam. Zájem o zbraně je teď v celém světě enormní.

Německý velvyslanec Andreas Künne končí svou misi v Praze po čtyřech letech, přesune se do Švýcarska. Jeho nástupce už je dle německé diplomacie vybrán, má jít o „zkušeného diplomata“. Česko a Německo má podle Künna společný vztah ke střední Evropě. Na spolupráci mezi Prahou a Berlínem ocenil vzájemné přátelství či partnerství v několika aspektech, například posílení zbrojařského obchodu. Zmínil také otázku dopravy, na které se dle něj pracuje intenzivněji než na začátku jeho mandátu. Kontroly, které Německo zavedlo nejen na hranicích s tuzemskem, pak dle něj budou potřeba do doby, než bude funkční obrana evropských hranic. O mandátu velvyslance v Praze hovořil v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Evropská unie schválila nový finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti na svém jednání v Bruselu. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní začne platit.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.

Dovoz zbraní do Evropy v období let 2020 až 2024 stoupl oproti předchozímu období o 155 procent a Ukrajina se po ruské invazi v roce 2022 stala největším dovozcem zbraní na světě. Spojené státy pak nadále dominují globální scéně, tamní společnosti zvýšily svůj podíl na celosvětovém vývozu zbraní v letech 2020 až 2024 na 43 procent z pětatřiceti v období 2015 až 2019. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Prodejci mají od nového roku povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní a střeliva. Podle policie to ale udělalo zatím jen pár jedinců – třeba v Praze zatím nikdo. Někteří obchodníci upozorňují, že není přesně definované, co mají považovat za podezřelý nákup nebo chování zákazníků. Kdy přesně mají takzvanou červenou dlaždici použít, tak mnozí nevědí.

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Zhruba 15 tisíc příznivců vojenské historie i současné techniky v sobotu zamířilo do lešanského vojenského muzea na 20. ročník Tankového dne. K největším lákadlům patřil například legendární izraelský tank Merkava, který se v akci představil po delší době, český tank LT-38 nebo nejnovější tank české armády Leopard 2A4. Celkem se v ukázkách při jízdě představilo dvacet tanků. Program dopoledne zahájil průlet dvou letounů JAS-39 Gripen.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Skupina Colt CZ Group SE kupuje českého výrobce munice Sellier & Bellot. Se společností CBC Europe uzavřela dohodu o koupi stoprocentního podílu ve firmě. Akcie podniku získá zbrojařský holding zaplacením 350 milionů dolarů, což je v přepočtu přes 7,8 miliardy korun, a novou emisí kmenových akcií Colt CZ. CBC se tak stane akcionářem Coltu s podílem přibližně 27 až 28 procent po skončení transakce. Konečný podíl určí letošní auditované hospodářské výsledky obou firem.