Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Potíž je hlavně se zajištěním financování výroby zbraní nebo munice. Evropští lídři se na summitu v Bruselu shodli, že budou tlačit na Evropskou investiční banku (EIB), aby byla v poskytování úvěrů zbrojařským firmám v EU flexibilnější.
Podle Hynka má Evropská investiční banka v současnosti výslovně zakázáno investovat do obranného průmyslu a poskytovat mu úvěry. „Já to považuju za diskriminaci, protože nechápu, proč nějaký obor by měl být vyčleněn a neměl by být financován,“ řekl. V okamžiku, kdy EIB tento předpis změní, to může posloužit jako signál komerčním bankám, aby se přistupovalo ve vztahu ke zbrojařům jinak.
Zástupci bank českým zbrojařům opakují, že žádná omezení mít nebudou, ale realita je jiná, doplnil Hynek. „Ta omezení platí neustále, jsou tam problémy.“ Zbrojařské firmy mají dokonce prý mnohdy potíže s tím si jenom zřídit bankovní účet.
Podle Sklenáře je zajištění podpory EIB spíše okrajovou záležitostí. „To, co je podle mého názoru důležitější, je jasným slovem odblokovat fungování toho standardního bankovního sektoru, který v Evropě je, aby mohl financovat jakoukoli zbrojní výrobu na evropském kontinentu,“ prohlásil.
To naráží například na problém, že EU ještě v únoru 2022 chtěla výslovně označit zbrojní výrobu za závadnou. Po ruské invazi na Ukrajinu se toto prohlášení neodvolalo, ale ani neschválilo. „Pomohlo by, kdyby lídři Evropské unie slovy Evropské komise řekli, že tento návrh padá ze stolu a vůbec neuvažují o tom, že by se zbrojní průmysl jakkoli omezoval víc, než jakýkoli jiný průmysl,“ myslí si.
Další možnosti podpory
Spojené státy americké podle agentury Bloomberg navrhly státům G7, že by vydaly dluhopisy kryté zmraženými ruskými aktivy. Tyto peníze by se následně použily na pomoc Ukrajině a tedy zaplacení zbraní. Stejně tak se v EU hovoří o použití dluhopisů nekrytých ruskými konty. Podle Sklenáře je ale takovéto postavení financování velmi kontroverzní.
„Nejlepší by bylo najít standardní financování, přistoupit odpovědně k tomu závazku a potom hledat další zdroje financování,“ řekl. Standardní mechanismy jsou podle něj nejlepší a nejrychlejší způsob, jak problém řešit. Klíčová je podle něj politická vůle. „Pak už se najde i ta cesta,“ vysvětlil Sklenář.
Mluví se také o pobídkách pro zbrojní průmysl, jako jsou třeba daňové úlevy – zmínila je Evropská komise. „Já si myslím, že to jsou řekněme podpůrné prostředky, ale nepovažuju je za primární,“ prohlásil Hynek. Postěžoval si také, že válka na Ukrajině trvá už dva roky, ale teprve nyní se jedná o navýšení výroby.
Landovský zmínil, že je třeba zajistit konkurenceschopnost evropských zbraní, což by mělo investory přitáhnout. „To je věc, která by měla zapůsobit na celý segment, aby si i evropští zbrojaři uvědomili, že nakonec je třeba mít i konkurenceschopný produkt, a ten často vzniká v tom standardním tržním prostředí, kde je také nějaká konkurence, kde se o ty prostředky na investice a výzkum a vývoj bojuje,“ zmínil.
Výhled do budoucna
Příští rok by mohla Evropa vyrábět dost munice pro svou vlastní potřebu i pro Ukrajinu, myslí si Landovský, horší to nejspíš bude se sofistikovanými systémy. „Munice pro děla není zas tak složitý výrobek,“ vysvětlil. Oproti tomu se pokročilé zbrojní platformy vyvíjejí a masově vyrábí déle. „Pokud se dá dohromady plánování NATO a evropská schopnost regulovat vstupy, můžeme mít velice dobrý, rozvinutý segment,“ podotkl na druhou stranu Landovský.
Podle Hynka se vyrábí v současnosti více zbraní a munice, což dělá výrobu jako celek přece jen jednodušší než dříve. Stejně tak si cení nálady ve společnosti, která ve světle ruské invaze obecně podporuje navýšení zbrojní výroby. Obor se ale potýká s dalšími problémy, kromě těžkostí s financováním jde například o dovoz surovin z Asie nebo nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tyto komplikace jsou v současnosti více zjevné než dříve, před ruskou válkou, dodal.
„Odšpuntování“ zbrojní výroby se docílí tlakem veřejnosti i finančních institucí, pronesl Landovský. „Za mě je obrana společnosti veřejným statkem. Z jejího užívání nemůžete nikoho vyloučit, ani mírové aktivisty, ani děti, je to stejný veřejný statek, jako třeba čisté životní prostředí, a je do něj třeba investovat,“ prohlásil.
